Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Já osobně vidím v rozhovoru paní Ing. Jebavé s Romanem Vaňkem několik nesrovnalostí.
Nejprve -zde je článek „mléko“. http://conovehonakopci.cz/?p=3819
Vyberu tedy jen pár věcí, které se mně osobně ve videu vůbec nelíbily a zdálo se mi, že to jsou řečené polopravdy. Podotýkám, že pokud bych brala tento díl jako díl pouze o mlékárnách a díl, který se něměl týkat mléka jako takového, nelze, aby ve videu zaznělo, že každé mléko je stejné. Konečného spotřebitele nezajímá, zda rozdíl v chuti je z důvodu chovatele nebo z důvodu mlékárny. Má před sebou dvě mléka diametrálně odlišné a není možné sdělit, že mléko jako takové se mezi sebou nijak neliší. To je nesmyslná formulace.ad vápník
xxx Na obsah vápníku působí jak doba laktace, tak krmivo. Dojnice má sice snahu vyrovnávat obsah vápenatých solí v mléce na úkor svého těla, ale přesto je tu určitá závislost mezi půdou, jakostí, druhem pícnin a vhodností mléka k sýření. To je zcela v rozporu s tím, co říká ing. J., neboť ve videu zaznělo, že mléka se prostě mezi sebou neliší.xxxx Příštitná tělíska jsou čtyři žlázy „přilepené“ na žlázu štítnou. Hlavním jejich úkolem je kontrolovat a regulovat zásobování těla vápníkem. Mimoto ovlivňují lymfatický systém tím, že neutralizují určité druhy jedů. Jsou zodpovědny za pocity jako je strach, zlost, nenávist, žárlivost atd. Přitom podporují činnost nadledvinek a jak jsme si už řekli, vyrábějí nadledvinky adrenalin, který je v nadměrném množství pro tělo škodlivý a jedovatý.
Hlavní funkcí příštítných tělísek je však regulace vápníkového hospodářství, obsahu vápníku v krvi, v zubech, kostech a v tkáních. Je důležité vědět, že žlázy nedovedou rozlišovat vápník organický od anorganického. To znamená, že používají všechny atomy a molekuly vápníku, které jsou k dispozici, bez ohledu na to, jestli jsou mrtvé nebo živé a život darující. Kdyby jim byl dal stvořitel schopnost zvolit si jen živé látky a uvařené nebo zpracované odmítnout, neexistovala by žádná artritida, měli bychom celý život překrásné zuby a nikdo by neměl deformované kosti tak dlouho, dokud bychom jedli syrovou potravu v dostatečném množství.
Vápník v pasterizovaném mléce a ve vařených mléčných produktech, stejně jako v obilí a škrobovinách, se stal už zahřátím anorganickým. Za takových okolností nemůže tělo vápník účelně využít, aniž by nepoškozoval části těla vápník obsahující, http://www.zdravinadlani.cz/zdravi_na_dlani/knihy/omladnete/5119d-omladnete-19d_pristitna_teliska.htmUHT
vše použito z této bakalářské práce
Rozdíly v kvalitě mléka
každé plemeno skotu má své specifikum a jinou chuť a výživnou hodnotu mléka. HOlštýnské krávy mají tzv. bílou vodu -již od přírody. Je to mléko málo tučné, s malým obsahem bílkovin, ovšem je ho mnoho. Na rozdíl od nich plemeno Jersey má mléko velmi tučné a s velkým obsahem bílkoviny. Pokud tedy dojdu na farmu s holštýnskými kravami, odnáším si zcela odlišnou tekutinu, než z farmy s Jerseykami nebo červenou stračenou."Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne March 1, 2013, 08:44
Tak se Kláře omlouvám 😉 teď jsem to zkontroloval a jsou ještě pod lisem, tak v poho 😀Nonono :)) nedělejte si ze mě srandu. Všechno má svůj čas a člověk na to napsání musí bejt natěšenej a teď zrovna běhám, nesolím. Můj život plyne takto hezky ve vlnách, víte? :-)) ale já to napíšu až to budete nejmíň čekat 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Muhehe, a to já vám nevěřim :)), protože to byste x příspěvků zpátky nepsal, že pokud něco nezatajuju, tak jsme stále ještě živí ! .))) Z toho jsem usoudila, že nejen kvalita mlíka vzhledem k výrobě sýrů je pro vás důležitá, ale slibuju, už si nerejpnu 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:takhle rychle? je to v podstate vedlejsi vesnice ale nez nadoji, navic pochopili ze zavazet maji pozde vecer kdyz jsou lidi doma ale dost pochybuju ze dojej takhle vecer a chladak v aute no nevim…
petrPetře, naši známí tady už tři roky prodávají legálně své mléko z ekofarmy a funguje to tak, že mléko hned po nadojení jde do chladícího zařízení. Těsně před převozem se mléko – silně zchlazené nalije do lahví a rozveze. Nerozvážejí dále, než 15 km. Osobně a jako naprostý laik v tom nevidím vůbec problém. U Milana Dolomita při vší úctě :-)) je bezva, že se člověk dozví ta nejzásadnější negativa – ale to, že se je dozví zdaleka neznamená, že nastanou :). Dříve chladící zařízení nebyla, byla pouze a když už, tak pramenitá voda. Naši předkové se kupodivu dožili skrze své potomky až dodnes :). Je fakt, že úmrtnost byla jistě velká, ale sama bych si ráda tipla, že např. současná úmrtnost z automobilového průmuslu je daleko větší, než úmrtnost na listerii. A v autě člověk udělá to samé – eliminuje rizika. Ale málokdo je ochoten se auta zbavit, přesto, že jeho používání zadělává na daleko zásadnější problémy. Takže s tím rozvozem, pokud jste našel sedláka co má své mléko, navíc rozváží, navíc je ochoten vás kdykoli u sebe přivítat pro případný nákup a ukáže vám své krávy, co více si přát? Pokud neuvažujete o vlastní krávě a vlastním mléce, tak toto je dle mého názoru vrchol, co můžete zažít. KOupíte si minerálku a zrovna chytíte tu jednu dávku za deset let, kde je omylem vysoká dávka louhu a jste v řiti :). Takže pokud legálně prodávají vězte že:
1) každý měsíc musí odevzdávat ampuli s mlékem na bakter. zjištění a musí mít papír, že mléko prošlo
2) krávy má nahlášené, krávy mají známku – jsou v centrální evidenci a tudíž musí ze zákona každý rok zjišťovat, zda má IBR prosté stádo
3) sýry vás nebolí, vy chcete pouze mléko a věřte, že pod námi pod kopcem je kravím, který každé dojení dojí do dvou cisteren a vůz s cisternou pro mléko do mlékárny jezdí jedenkrát za dva dny – takže nevidím problém.Určitě prima, ale dle mého názoru jste udělal maximum ve své situaci a ještě k obecné diskuzi, jak píšete, že žijete na malém městě at. atd. a máte tedy smůlu ….. to je přesně to, o čem jsem mluvila… mnoho lidí totiž tuto větu – a tak mám smůlu – nikdy nevyřkne, ba co víc, nikdy si jí neuvědomí a počítá s tím, že má na věc právo. A to je podle mě na celé této diskuzi fakt důležité.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"3)co se tyka sobestacnosti, vy zijete trochu ve svym svete, na venkove, jidlo si opatrite sami pripadne vymenite maso za syr se sousedem, fajn. V cechach zije hodne lidi ve mestech, pro jidlo se chodi do obchodu, maso je v krabicce, ryba je v krabicce, chleba je taky v krabicce, pokud nepujde voda do tydne se zacnou sirit epidemie, pokud nebude v obchodech jidlo do za par dnu se zacne rabovat a vrazdit protoze lidi nemaj sklepy a tudiz zadnou zasobu jidla. Pokud nepujde elektrina lidi prijdou o jidlo v lednici, nezatopi si (kotel potrebuje elektrinu apod) takze sobestacnost je opravdu na miste…lidi je cim dal vic a uz ted je jidla malo, az ho bude malo v zemi odkud ho dovazime a oni ho neprivezou tak tady chcipnem…
Znamej je truhlar jeho deda delal okna, dvero susil 5 let, pak se namocilo a znova susil, co se zkroutilo se narezalo na maly kousky co ne z toho byly okna a ty se nehly. ted se pokaci strom jde do susicky, tam schne a za 3 tydny je z tohodle dreva vyrobek kterej je kupodivu na hov… tak to bohuzel je a ja ani Vy s tim nic nenadelame, jde jen o prachy.Kdyz to udelate poradne ale 10x draz to to nikdno nekoupi. Kdyz lidi kolem me videj co vsechno doma delam a nekupuju tak si tukaj na celo, lidi z Vaseho okoli (Klara) si asi taky trochu tukaj na celo jak Vy zijete, tech ovci ve stadu je vic nez lidi co se zajimaj a staraj…tak to je bylo a budeUrčitě to nevyznívá nijak negativně. Je to fajn diskuze, jen tomuto nerozumím přesně, jak jste to myslel a proto možná budu odpovídat na něco jiného, zkuste to rozvést.
— ale zkusím já na to…. no, je to zcela evidentní, město i vesnice je úplně odlišný život. Jistě, každá změna k jakékoli samostatnosti je podle mě dobrá. Úplný souhlas. Jen k tomu, že my si žijeme na venkově atd., k tomu bych moc ráda podotkla úplně zásadní věc. Všechno má svoje pro i proti. VEnkov i město. Každý volí podle svého žebříčku, kde nakonec bude. A pro mě osobně je nejdůležitější to uvědomění, že vždy je to volba. Nikdy se to neděje jen tak mimochodem. Ale určitě, oboje je rozdílné a z našeho pohledu je důležité i to uvědomění, že kdo je ve městě, měl by si uvědomit tuto svou volbu a to, že v něm žije a logické nedostatky a to, že člověk ve městě by neměl mít pocit, že má právo na to, co člověk na venkově a naopak. Když k tomuto uvědomění dojde, spousta věcí je pak nějak jasnější."Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"1) tvrdy syr nebo polotvrdy syr z tohoto mleka se udelat neda? v cem je problem?
2)takze pasterizaci od vyrobce byste verili dalsi jiz ne
Zdravím. Nene, to jsme si nerozuměli s tou pasterizací. Ne, že bychom jedné věřili a jiné ne. Vůbec jsem to nemyslela v tomto smyslu. Myslela jsem to tak, že je třeba se pozastavit nad tím, co z mléka zbyde, pokud projde jednou, dvěma, třema pasterizacemi.Hraje tam roli ale i psychika. Mluvila jsem kdysi s doktorem Dostálem, který je dětský lékař a prosazuje myšlenku, že horečka, jako účinný nástroj, by se měla srážet až při 39,5°C. Bezva, řekl odborník, otec tří dětí, jste – nebo já byla klidnější. Logické argumenty, atd. Ale pak přijde reality. Jste na samotě, diazepam na případné křeče vám nikdo nenapíše, sanitka sem přijede za 3/4 hodiny, v zimě vůbec a nastane horečka a člověk musí volit. A hraje roli psychika. Já – jako matka budu už při 39 nervozní, čímž znervozním logicky svoje dítě a pokud se budu dogmaticky držet nějaké rady, může to dopadnout zle. Někdo jiný na mém místě bude zcela v klidu i po 39,5 a situace je úplně jiná. Takže já bych osobní pocit z dané věci určitě zařadila do popředí. Pro někoho je nepasterizované mléko mnohem větší deviza než strach z případné infekce, nakažení, zkažení, salonely listerie atd. Pro někoho je to bytostně důležité a to zcela bez ironie a nepejorativně. Každý člověk je jiný a proto jsem psala o onom vlastním citu a rozumu. Nicméně každá následná pasterizace v mléce udělá nevratné zákroky a z mléka dělá svým složením jinak stravitelnou a jinou surovinu. Jedině o tom jsem psala.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne February 24, 2013, 07:42
Těžko říct, ale u nás mlíkárny platí za silofrei mlíko relativně hodně peněz, ale když chcete dodávat třeba konkrétně do MILI tak mají dost hustý podmínky a začíná to právě počtem krav. Myslím že maximum je 12. Nesmíte používat silo. Nadruhou stranu né všechny mlíkárny to tak mají. Jenže každá se specializuje na něco jinýho. To myšlení je trochu jiný asi tak: míň je většinou líp 😉 Není žádný tlak na množství.Milane, to není zajímavá diskuze, to je naprosto stěžejní diskuze!To je přesně základ všeho. To, co píšete o podmínkách dodávání do MILI, to je naprosto logický a přirozený a v ČR je to přesně naopak. Otázka je, co je toho příčina. Protože jak vidno, motivace těžká. Otázka je, jak by to vypadalo v Tyrolích,pokud by to bylo násilně přerušeno, jako u nás, jestli prostě by také nešli nejjednodušší cestou. Jestli to jediné nedrží právě tuto cestu u vás. Totiž tradice.
To o tisíci krav atd. to je neoddiskutovatelný. Krávy vidí naposledy pastvu v momentě, kdy jsou jalovice. Jakmile jsou vysokobřezí a jsou před prvním otelením, navezou se na porodnu, pak do kravína, kde sice není vazné ustájení, ale je to pro ně ubikace na zbytek života. Jakmile nesplní tabulku, jdou na brak. Před kravínem stojí řada několika desítek malých plastových budek, velkých metr na metr a půl a v nich jsou telata a tak stále dokola. Inseminace bez býka. Nedávno jsme o tom mluvili a počítali a vyšlo nám, že 3000 malých zemědělců o deseti kravách – max. deseti, nebo 12, jak píšete, je nakonec i státně produktivnější- než stejný počet krav, ale na pár kolchozů. Mnohem více lidí má zaplacené sociální, zdravotní, daně. Stačila by malinko jiná politika, zemědělsky vstřícnější, jako v Polsku např.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne February 24, 2013, 02:01
Tak já ještě Kláru poopravím 😉 Jsme na stejné lodi, ikdyž jí se to nezdá 😀 Oba nepasterujeme ze stejných důvodů, ale máme zásadně rozdílny názor na to, co lidem doporučit 😉 Já za sebe doporučuju nepasterovat pokud máte vlastní krávu kterou znáte a kterou máte pod kontrolou. Pokud jenom odněkud odebíráte mléko a nevíte nic o stavu té dotyčné a nemáte ani možnost nahlédnout do testů, tak potom nezbývá nic jiného 😉Nene, přesně tak. Z mojí strany chyba psané komunikace, vyznělo to jinak, ale myslím totéž.Jsem na tom stejně. Máme svoje krávy, nebo případně krávu od známé nedaleko, ale v hlavě to mám stejně – nemáš vlastní krávu, nežnáš jí – jsi ochuzen o nepasterizované mléko. Já to tam i tak píšu – pokud berete z automatu, kde již pasteriz. a chtěl byste ještě doma – no tím jsem v hlavě myslela, to už je moc. Určitě nedoporučuju nikomu vzít jakékoli mléko, které nezná – nezná krávy a pít v pohodě. Tato stránka je v naší hlavě víceméně určena tomu, nebo respektive, předpoklad je, že se zde scházejí lidé, kteří mají předpoklad pro výrobu v přirozeném prostředí, tudíž např. že sýry bude dlouhodobě dělat ten, kdo vlastní krávu. No a neuvažuju moc v dimenzi městských lidí, kteří chodí do mlékomatu. Mám tam vlastní předpoklad, že je to „jen zkusit a pak zkusit zase něco jiného“ a nerada bych se kohokoli dotkla. Je zcela možné, že se mýlím a lidí, kteří, sic ve městě, ale zkoušejí a zařadí do svého života alespoň částečnou soběstačnost přibývá. A je fakt, že právě v tomto případě jsou má doporučení k bezpečnosti velmi vratká 🙂
JInak jasně, i tady naprosto souhlas – kráva, senáž, siláž a tvrdé sýry – nedoporučení a to ví jednoznačně MIlan lépe než já. Já osobně si tedy myslím, že málokdo z nás domácích pokušitelů sýrů, má doma ideální sklep na delší zrání, nicméně i tak časem člověk pozná, jak důležité je složení mléka. Jen dodávám pro informaci – MIlan si sám chodí kontrolovat pastviny, kde co je, co krávy případně mohou pást a je jasné, že ví, že nemají senáž a tu má nyní v ČR celkem výrazná většina krav, které jsou krmeny celoročně uvnitř. Pak právě přichází na řadu standardizace formou technickou. MImochodem Milane, myslíte si, že na průmyslové sýry v ČR vyráběné – na tvrdé se bere mlíko od krav krmených nesenážně a nesilážně? Nebo eidam a gouda jak je známe v obchodech jsou spíš rychlokvašky než klasicky zrající sýry? díky
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne February 23, 2013, 17:51
Ahá tak že teda těch tisíc krav dojenech 3x denně je přirozený a mě to v první chvíli připadlo jako solidní fabrika 😀NO, tak nějak no 🙂 Jsou tam alespoň ale dílčí výhry. Nesmí být vazný systém, krávy musí mít přístup na pastvu, musí mít dostatek vody…. takové elementární věci no 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne February 23, 2013, 08:01
Ještě jedna otázka mimo bezpečnost 😉 Jaká je hranice příspěvků pro „Starý přispívající“? Jen tak pro motivaci 😀Podle M. zákonů je šedivá žena stará a šedivý muž solidní. 🙂 tak jsem místo starý přispěvatel udělala speciálně pro vás rubriku – Zkušený uživatel – už se to povedlo 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne February 23, 2013, 07:55
Ještě by mě zajímalo co je to to welfare? Předpokládám, že to nebude nějaká nemoc, to by asi tak neprezentovali… 😀Wellfare je způsob chování zvířat co nejpřirozenějším způsobem jim vlastní 🙂 a ty nově přispívající se snažím změnit, ale nejde toooooo 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z pezu dne February 22, 2013, 12:36
Dobry den/ahoj,
tak jsem udelal svuj prvni syr povedl se, pak jsem procetl forum a Milan mi trochu zkazil radost :-), ne dobre ze se tematu bezpecnosti dotkl, jen nektere aspekty jsem nenasel tak bych se chtel zeptat.Syr chci delat kvuli male dceri(1,5 roku) a i kvuli sobe-mam hypolaktazu takze nejlepe tvrde syry bez laktozy(nebo s minimem) kupovane maji nejasne slozeni a zijeme v cechach takze mohou byt bez mleka apod.
mleko kupuji z automatu http://www.mlecneautomaty.com automat je chlazeny mleko jiz pasterizovane pri 72C
1) otazka je jestli kdyz se mleko doji z automatu jak jsou ciste trubky apod takze znovu pasterizovat? staci 72C?
2) u cerstveho syru predpokladam problem s lyster. apod by nemel byt, po odkapani syrovatky doplnim bylinkami apod, dam do lednice a cca do 3 dnu snist? jak dlouho Vam vydrzi?
3) mleko je plnotucne, pokud bych ho chtel odtucnit dal do lednice, druhy den(nebo treba az 2dny) sebral smetanu a pak zacal delat syr, znovu pasterizovat? jinak receno po pasterizace se asi vsechny „spatne“ bakterie nezabiji a zacnou se znovu mnozit…, zas aby to mleko uplne nezlikvidoval pasterizaci
4)kdyz se tvrdy syr vynda ze solne lazne a da se do sklepa, kazdy den otirat solnym roztokem(15 dni). Fajn nevim jestli mam problemovy sklep, plisne jsem tam nikdy nevidel, jablka a brambory v pohode, ale staci to aby se lister. neobjevila(to potirani), lze to nejak zjistit? nebo radsi tvrdy syr nedelat?
5)balkansky syr, stejne jako cerstvy syr pak plne nasyceny solny roztok(30min) pak slabsi solny roztok, lednice na tyden.v poradku?dekuji moc za odpvedi, zatim mi z toho vychazi ze dceri radeji davat pouze syr cerstvy
petr zuska
Zdravím Petře,
tak s Dolomitem logicky jsme každý na jiné lodi. My doma, od svých krav, on sice ne průmyslově, je to také ještě relativně v „malém“:), ale komerčně a na prodej. To je zásadn rozdíl. My nepasterizujeme, protože se tím podle nás mlíko úplně znehodnotí. Přečtěte si např. http://vyzivujicitradice.cz/tag/syrove-vs-pasterizovane-mleko-a-cla/#&panel1-4 a tady více o listerii http://www.vemeno.com/cheesy_obchod_se_syry/clanky/cz/524_527/o_syru_cz_pasterizace-ano-nebo-ne/.
Podotýkám, že je to pouze náš soukromý názor. Z druhého tábora, mlékárenského průmyslu uslyšíte pravděpodobně opačný názor. Jejich stanovisko je logické a je postaveno především na tom, že pokud pasterizujete mléko vždy na určitou teplotu, hodíte do zkumavky a zjistíte obsah těch a těch látek, standardizujete ho a vždy vám vyskočí při stejné úpravě stejný sýr. To je základ. Unifikovat výrobek tou nejjednodušší cestou. To, zda se pasterizuje a jako důvod se tomu přidá zdravotní hledisko už může být opravdu důležité kvůli zdraví nebo kvůli PR. To už je na vás, jak si to v hlavě srovnáte. Btw. Dolomit při té produkci, kterou má, na Alm nepasterizuje – nemýlím-li se? 🙂Tak to je jedna věc. Další je Listeria. Listeria není pouze ze sýrů, ale i z mnoha jiných potravin. U sýrů jsou nebezpečné hlavně sýrý pod plísní – zrající sýry. Pozor – neplést se zrajícími tvrdými. Ty mají tolik sušiny, že listeria je u nich velmi výjímečná. Proto se doporučuje vyhnout se u dětí konzumace hlavně sýrů typu hermelín. U slaných sýrů – naložených v soli je výskyt listerie také minimální.
Samozřejmě – všude se vyskytují věci nežádoucí a je víceméně v nastaven v hlavě, jak to kdo má. Jsou lidé, kteř si myjí ruce 6x denně, jsou lidé, kteří téměř vůbec. Někdo se živí většinu života saláty z bufáče, někdo je háklivý na lžičku majonézy. Každý má nastavení někde jinde, někdo ho řeší, někdo nikoli. V každém případě, stejně jako každý odborník na svůj obor, bude Dolomit zcela přirozeně vidět problémy tam, kde by je ten, kdo uvažuje pouze selsky a nevystudoval žádný obor, ukazující na nebezpečí a rizika, kde by je nehledal a kde by mu pravděpodobně, ve většině případů ani neublížily. Ale někdo chce eliminovat i riziko sebemenší.
Pokud si kupujete mléko z automatu, je na 72°C pasterované, při výrobě sýra doporučuju použít chlorid vápenatý, protože sýry byste měl dělat do tepelné úpravy 65°C a nejlépe, když už pasterizace, pak šetrná – 20 min. při 50°C. Pokud je už na 72 past. a paser. byste ho znovu doma, přijdete téměř o vše, co v tom mléce je pozitivní. Ale opět – soukromý názor.
Je to jako se vším. Čím více lidí se zeptáte, tím větší spektrum názorů uslyšíte a nikdy si nemůžete být jist, který názor je čím podložen. Takže asi nejlépe vlastní cit, dát si jedna a jedna k sobě a vyvodit si z toho vlastní závěr.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Jani, :)) přesně, taky. Je to cca měsíc na začátku. Pít se může bez problémů hned po mlezivu, to je asi šest dní po otelení. No a pak to trvá jak u které krávy, měsíc až šest neděl než je úplně v pohodě na sýry. Když má někdo hodně krav, tak se jedna složením mléka ztratí, ale jak je to jen od té jedné, je to hodně znát. A stejná situace je, když je mléko starodojné. Tzn., když je už dlouho po otelení, ale každá kráva to má jinak. Naše drží kvalitu mlíka až rok a půl. Jsou krávy, které po roce mají mléko po dni hořké a sýr z toho nejde. Takže zase – zkusit, zkusit, zkusit.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z hanaka dne February 21, 2013, 17:02
Tak to jsem netušila, že po otelení je mléko jiné! No je to vlastně pro mě poprvé, loni jsem začala dělat sýry až mnohem později, letos má ale víc mlíka, tak mi nechává slušný přebytky. Je po otelení 3 týdny. Tvaroh jsem teda už dělala, na chuť dobrý, ale je fakt, že je dost řídký a ani pod lisem se mi nedaří ho pořádně zbavit syrovátky. No to jsou mi novinky, člověk se neustále učí 🙂 A já už chtěla hodit flintu teda spíš sýr do žita, u slepic už skončil 3x! tak tedy se zeptám, jaké sýry má teď smysl dělat? Jen čerstvé? A já zrovna v pondělí dovezla nivu, tak tady tvořím zákys, že ji konečně vyzkouším. Tak teď teda nevím, jestli to má vůbec smysl. Každopádně díky díky moc!!!No Hanko po otelení nedělám nijak ve velkým, vždy jen zkusím, jaký to je. Sýry jsou hodně jakoby zduřelý a nafouklý, hodně často řídký a sýřenina nechce houstnout. Pak najednou jak mávnutím proutku a vše jde. Určitě když už, tak raděj čerstvé sýry. Tvaroh jde dřív, ale taky zkoušet po kousku a zkoušet a najednou to půjde. Takže i s pařeným bych chvilku počkala.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Hanko, podle mě je to mlíkem spíš než kulturou. Píšeš, že už můžeš dělat sýry, tzn. že je to po otelení. Jak dlouho? Mně nejdou dělat pařený sýry minimálně 6 neděl po otelení. Tvaroh tak měsíc. KUltura může být stará, ale spíš ne. Sýr se napaří i bez kultury, když se nechá déle prokysat sám. Kulturou bych to neviděla.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Katy, já odstřeďuji i velmi teplé, ale lepší je fakt do 40°C. Mně se toto taky někdy stane a pak to pečlivě umyju a pořádně sestavím ještě jednou. Je tam také na vrcholku hrdla takový červíček. Druhou stranou klíče se s tím šroubuje a tím se redukuje hustota smetany. Ten používáte?
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z stefanf dne January 25, 2013, 22:25Quote:Citováno z dolomiti dne January 25, 2013, 22:09
Moc tomu nerozumím co vlastně chcete poradit?! Vždyť tu Ricottu vyrábíte správně jenom mléko nahraďte syrovátkou.Mojim cielom je vyrobiť cerstvy syr z mlieka nie ricottu. na vyrobu syra akym sposobom mozem pouzit namiesto syridla ricottu ?
Dobrý večer, já tomu moc nerozumím. Přečtěte si prosím pozorně článek o mléku a sýrech. Sýry se dělí jednoduše na sýry srážené zasladka a zakysela. No a sladké mléko prostě nevysýříte ničím jiným, než syřidlem nebo syřidlem z rostlin, ale to bohužel zatím ještě neumím. Zkoušela jsem pupavu, ale zatím nemůžu napsat nic pozitivního. No jinak syřidla, netuším jak moc velká chemie to je. Klasické syřidlo je vyrobené pouze z telecího žaludku, což já odmítám, takže mám z ekokozy a to je houba. MIlcom pak prodává na chemické bázi.
No a pokud tedy nechcete sýřit sladkém mléko – nechcete použít syřidlo, musíte srážet citronem, octem, balsamikem. Ze syrovátky pak můžete udělat mysost, zde na stránkách, nebo ricotu. Je v podstatě jedno, z jaké syrovátky.. Ale měkký čerstvý sýr uděláte pouze tehdy, pokud uděláte z kyselého mléka tvaroh a z něj pak pomocí jedlé sody E500 – uděláte tavený sýr nebo tvrdý rychlý sýr. Také zde k dispozici recept. Otázka je, co je horší cesta. Klidně napište, fakt přeně nerozumím o co jde. Díky a hezký večer.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z dolomiti dne January 25, 2013, 20:26
Ahá, tak já myslel, že spíš teplota :-D, ikdyž otázka je jak dlouhá ta chvíle byla.. 😉No u téhle odstředivky teplota hraje roli fakt jen ve výtěžnosti. Ale to, zda to stříká tou dírkou je závislý na dvou věcech – často tam stříká i horké mléko. Záleží 1) na zalepení smetanou a 2)na špatném uložení v odstředivce. Je důležité dole mít správně těsnění, správně talířky a dobře – dobře utažený šroub nahoře na talířcích. Správně uložené ty dvě hubice a hodně roztočený motor.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Dobrý večer, tak problém je ve vypnutí odstředivky. I když jí necháte pak roztočit, už kousíčky smetany zadělají talířky a chladnutím se k sobě přilepí. Museli byste jí znovu vymýt. Takže doporučuji nechávat stále běžet. To tečení bokem dírkou nemá co dělat s teplotou mléka, je to fakt kvůli zalepení. TAkže příště lépe přilít studenější, pokud to chcete najednou, nebo ve více hrncích ohřát. Ideál je odstředit ihned po nadojení, kdy se nic ohřívat nemusí. Jinak souhlasím s vámi. Komunikace s tímto pánem, co je prodává je malinko složitější. Chce to jen tak jak to chce, nicméně i přes to posílá. Někdy je to trochu infarktní komunikace 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Láďo, Milan mě pověřil, ať vám odepíšu, pro velké množství zkušeností – těch špatných :-). Že to případně zkoriguje. Tak jdu na to.
—žvejkačka — z devadesáti procent je to teplotou, případně kombinace kyselost a teplota. Jakmile to mlíko je kyselejší, než by mělo, začne se táhnout. Stejně tak, jak přepálíte teplotu, začne se táhnout. Pak je ještě šance, že z toho vědomě uděláte něco jako pařený sýr. Dáte sýřeninu do nádoby a dáte jí tavit při 55°C a pak do peřin, aby si udržel teplotu co nejdéle. Moc syřidla ne.To vykynutí – to není dobrý. Neměl by nikdy vykynout. Podle svých zkušeností, jakmile ho rozříznete, má velké bubliny všude. Je prostě hrozně bublinovatý – nakvašený. Jakmile byste do něj píchl v době, kdy je nafouklý, teče z něj trochu voda. To není dobrý. Zase – buď nakyslé mléko nebo v mléce něco je.
Je zvláštní, že z jedné várky jsou to dva různé sýry. Bylo to mléko z třicetilitrového hrnce, nebo to byly hrnce dva? Už to je fakt dost rozdíl. Nejdřív případně napište a pak se to dá dorozebrat dál. Takže bylo to zhařívání všeho mléka na oba sýry najednou, sýření najednou a krájení a dohřívání, nebo jste měl více nádob? dík"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Ale jděte. Napište tu svůj postup, nebo stačí projít ty články ohledně sýrů – tam paní najde vše poctivě a pak jí tady někdo prostě napíše tu nepoctivou verzi – tu, které říkám provozní v mém provozu domácnosti :-))))
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Quote:Citováno z jani dne December 16, 2012, 09:20
Zuzi, sýr dělám z pěti litrů. Chlorid nepoužívám, CH11 dávám 0,13g a syřidla teď 0,6ml, podle návodu mělo být míň, ale nefungovalo mi to.Dobrý den, chlorid nepoužívám, jinak ch11 mám velmi ráda. Dělám tak, že si vezmu litr mléka čerstvého, zahřeji na 32°C-35°C a dám na špičku nože CH11,zamíchám, přikryji a nechám v místnosti min. 24 hodin. Stane se z toho provozní kultura. Pak už jí použijete jako provozní, tzn. že normálně zahřejete mléko na cca 35 – podle receptury, pak přidáte provozní kulturu – na 4 litry asi 200g tohoto zákysu, promícháte a pak už nemusíte příliš dlouho čekat, stačí cca 10 minut, přivedete k takové teplotě, při které se sýří a zasýříte.
Pokud nechcete dělat zákys, tak použijete čerstvou kulturu – měla byste mít mikrováhu – 1g kultury na 40lmléka – teda na 4l mléka cca 0,1g. Rozmícháte, ale pak musíte čekat u ch 11 aspoň dvě hodiny, i více. Pak teprve přivedete k sýřecí teplotě a sýříte.
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"Hele, mám tu pár posledních litrů na tvaroh, asi 20, tak zítra jdu na to!
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"MOc ráda nechám na MIlana – díky 🙂
"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
