Klara-admin

[Klara-admin]

hanaka:
28.8.2013 v 20.27 (Edit)

Tak zrovna do stádia neutlučitelné kaše jsme se teď dostali 🙁 Tvaroh, sýry – vše v pořádku, jen teda ty pařené sýry pořád ne. Za jak dlouho toto období u vás pomíjí? Kravka je 7 měsíců po otelení, bohužel nám nechce zabřeznout, je už 10-ti letá, mléko ale jinak vynikající a proti loňsku stále vyšší nádoj.
Odpovědět

avatar Klára:
29.8.2013 v 10.34 (Edit)

Hanko zdravím, tak Milan se ptá – nejde mu z tel. zase psát, jak dlouho po nadojen tlučete a jak vychlazenou. A za mě – vyřešilo se to mražením. Když e odstředěné mléko dá do mrazáku, nechá vymrazit a pak dá na 3 hodiny ven a utluče, povede se vždy, pokud ne, v létě mám z toho kaši. No a jinak nezoufat – pokud má čím dál vyšší nádoj, máme s tím stejné zkušenosti a máme i podobnou krávu. Má to samé s máslem a je to kříženka s holštýnem – máte čistou jersu nebo je křížená? protože pokud jo a je starší, může si vyhazovat cysty a nezabřezne ani náhodou, dokud nebude mít tak 12-15 litrů. Pokud má nad, naše nezabřezne a mlíko má rok a půl v pohodě, pak teprve zabřezá. Druhá je úplně jiná.

S tím máslem – zkoušela jsme všechno možný. Nepomohlo nic, až mrazák. A je to máslo od téhle krávy.
Odpovědět
avatar hanaka:
29.8.2013 v 11.07 (Edit)

Díky moc, já sbírám smetanu cca 2 dny, pak dám ven na pár hodin ohřát a teprve tluču. Vždy jsem to takto dělala, příliš studená smetana se mi nikdy nestloukla, příliš teplá trvala déle, ale vždy se podařilo. Teď ani po hodině nic. No jinak s původem to není úplně jasný, v kartě má X50xJ50, ale podle veta – znal chov odkud pochází tam měli samé jerseyky, ale asi došlo k nějaké chybě v původu matky či co a oni se vyprdli na to to opravit. Ona není žádná přebornice, když k nám předloni přišla, do dvou měsíců se otelila, býček skoro všechno vypil a po odstavu jsem měla tak 9l, spíš 8l. Letos ale po odstavu 20l, držela to velmi dlouho, pak spadla na 16l a je to cca 3 týdny co dojí tak 12l. Ale je méně zeleného, tak to může být i tím. Jinak říje ukázkové, i když dost nepravidelné.
Smetanu zkusím zmrazit a uvidím, dám vědět, jestli se povedlo. Díky
Odpovědět
avatar Klára:
30.8.2013 v 19.33 (Edit)

Hanko, včerejší rest od MIlana – píš mi jako prostředníkovi, tak proto tato dikce – Tak jsem to cetl, nemuze ohrivat smetanu, kdyz pominu problem kvality tak vysledek musi byt jako blato. Kdyz sbira dva dny tak at zkusi maslo delat treti den a smetanu necha v lednici. Pokud to nefunguje tak at necha zkontrolovat mliko. Pokud ma skladovaci teplotu mleka pred sbiranim vyssi nez 10 stupnu tak ta smetana taky nebude nic moc. Problem je ze smetana je ukazatelem vseho, kdyz bude v mlice neco spatne tak se to na stoprocent vytahne do smetany
Idealni je mleko pri chlazeni neustale promichavat a kdyz se dostane pod deset stupnu tak teprve ho nechat v klidu.
Maslo je problem. Ve smetane se znasobi uplne vsechno conaopak u mleka neni zase az takovy problem.
Dam vam priklad : Fane Alm je 1740 m vysoko a kravy jsou tam cca prvni tri tydny. Ale mistni clovek si nikdy nekoupi maslo az teprve kdyz odejdou na druhou alm p 400 metru vys.
Odpovědět
avatar Anonymní:
2.9.2013 v 17.21 (Edit)

Tak jsem vyzkoušela dělat přímo z lednice – kaše, pak zamrazit – dlouho jsem se nemohla přenést přes fázi šlehačky, ale pak opět kaše 🙁 Tak nevím, přišlo to bez varování, skoro ze dne na den. To mám za to, že mi pan domácí vyrobil novou máselnici. Hm, zkusila to 2x a má šlus. Prosím tě Kláro, jak píšeš o té vaší kravce, no vypadá to dost podobně. Jak to teda má s máslem, jak dlouho toto období kaše trvá. Píšeš, že to má vždy v létě -pak to prostě přejde a dobrý nebo dokud neshodí nádoj, tak nic?
A pro Milana – smetanu neohřívám, blbě jsem to napsala, jen ji nechávám odrazit, mléko a smetanu skladuji v lednici při 8st. Já ze začátku bojovala s tím, že máslo dlouho trvalo a pak jsem v Milotickém hospodáři z roku 1928 :-)) objevila, že je to nízkou teplotou a ideální je na tlučení 10-13st. Mimochodem výborný zdroj informací 🙂 Tak jsem to vždy vyndala z lednice, nechala odstát a pak to šlo krásně. Jinak pravda, při chlazení ne vždy míchám, prostě to časově nějak nevychází. Nicméně až doteď v naprostém pořádku, naopak jsem si libovala, že máslo je letos opravdu vynikající.
Odpovědět
avatar hanaka:
2.9.2013 v 17.22 (Edit)

A jsem to samozřejmě já, jen nepřihlášená 🙂
Odpovědět
avatar Dolomiti:
3.9.2013 v 7.04 (Edit)

Tak me uz me uz napada jen jestli jste nezmenili krmeni, kolik stupňu ma mleko kdyz sbirate smetanu? No a potom jedine otestovat mleko 😉 Na druhou stranu s kasi jsem se jeste nesetkal :-)) vetsinou je to problem teplot a toho co naslexuje. Jeste by me zajimalo, na kolik procent plnite maselnici a jak dlouho tlucete?
Odpovědět
avatar Klára:
3.9.2013 v 7.28 (Edit)

Hanko, to tě lituju :-), vím o čem mluvim :-). Tak – nejprve – blbě jsme se pochopily. POkud to uděláš tak, že našleháš – kaše a dáš do mrazáku, většinou to nepomůže. V tomto případě je postup takový, že vezmeš odstředěnou smetanu a rovnou jí šoupneš do mrazáku. I třeba s mísou, ve které se to pak tluče nebo šlehá. Pak vyndáš – zmrzlé a necháš 3 hodinky odležet a pak to za minutu přešleháš do másla. Jinak mi to v ty dny, kdy se dělá kaše nejde. Letos je to leší, ale přes léto to jinak nezkouším. Vloni to byl děs. Zkoušela jsem vše, volala do Milcomu, tam moc milá paní poradila vše co mohla. Mysleli jsme si,že to dělá frosch na nádobí – ona sama mi říkala, že je to možné, že tyto čistící prostředky mohou emulgovat posléze mléko. Tak jsme to vyměnili, používali jen dm nature a bylo to lepší. Pečlivě jsem vydrhla dojící zařízení desponem A i K, tři dny jsem to drhla horm dolem, už nebylo co :-), vždy se někdy udělala, někdy ne. Doteď nevím, čím to je. Letos to nezkouším, rovnou chladím smetanu a povede se vždy, jednou jsem jí nevychladila – nevymr. a byla z toho kaše. V zimě se mi to neděje, takže předpokládám, že je to něco s pastvou. KN test je ok. Prostě člověk udělá – aby si to Dolomit uměl představit a zda mluvíme o tom samém – udělá se prostě mnoho hmoty, podobné ramě 🙂 a ta neplave v žádném podmáslí. Jem mazlavá hustá hmota, která se může hned na něco namazat, ale je bílá, nikoli žlutá a je zároveň hustá a zároveň řídká – když se namaže, jako kdyby byla strukturovaná – složená z částic, které se vzájemně dotýkají a odpuzují 🙂 jak magnet a všude vystupují kapky vody.

Nevím proč to je a jediné, co mi pomohlo je mrazák. Takže Hanko, až na to přijdeš, rozhodně to napiš. Podle mě je to nějaký druh krmiva na pastvě.
Odpovědět
avatar hanaka:
3.9.2013 v 11.12 (Edit)

Kláro – jen jsem to blbě napsala, ale pochopily jsme se dobře. Smetanu jsem dala na 24 h do mrazáku, pak vyndala na 3h – ještě to byla zmrzlá kostka a tu jsem začala šlehat. Ale stejně mi vznikla kaše. Strašně dlouho mi tedy trvala fáze šlehačky a pak opět kaše :-(( Prostředek na nádobí používám cca rok stejný, tím to nebude. Dojení jsem taky vydrbala – nepomohlo. Krmení – šrot zůstává stejný, nepřidávám, spíš neustále lehce ubírám. Pastva – není skoro žádná, jezdíme na zelený, ale sečeme to na sousedovic vedlejší louce, takže květena stejná, jako u nás. Jen tedy jak už je pastvy málo, začala kravka ožírat květy kopřiv a takovou ostřici, co nám roste na vlhčích místech. Tak možná je to tím. A ještě pro Milana – teď máslo šlehám šlehačem, dělala jsem tak dlouho a dobrý, pan domácí mi vymyslel máselnici, klasickou otočnou na kliku 🙂 – ale zkusila si to jen 2x a ani jsme nemohli vychytat mouchy, máslo najednou přestalo jít dělat. Místa je v míse při šlehání i v máselnici dostatek – zase, dělám pořád z cca stejného množství. Smetana při sbírání má cca těch 8st. NK test jsem dělala někdy z jara, když mi nešly ty pařené sýry, ale vše bylo OK, tam jsem se důvodu taky nedobrala. Jo, loni to bylo holt štěstí začátečníka a teď si to vyžírám 🙂 A máslo nemůžu srovnat, loni jsem byla ještě pracovně velmi činná, tak jsem ho nestíhala.
Jinak Kláro – tu hmotu jsi popsala úplně dokonale, lépe bych to nezvládla 🙂 Ještě jsem přišla na to, že když ji nechám chvíli odstát, dole se udělá podmáslí, to sliju a myslela jsem, že už by to třeba šlo, ale nene, kaše zůstává… Je to mléko ale alchymie.
Odpovědět
avatar Klára:
3.9.2013 v 12.03 (Edit)

Přesně tak, já to měla a mám taky tak. Nezoufej, je to jen v létě :-). Absolutně netuším, proč to je. V Milcomu mi řekli, že pokud by to pokračovalo, můžu poslat mléko. Stojí obyčejný test asi 150 Kč. Jinak ano – já tam mám taky trochu podmáslí, ale oproti normálnímu fakt hodně málo. Zkoušela jsem i zašlehat do kaše ledovou vodu a tím to proprat, ale normálně se vešlehala dovnitř :-).

Jinak jediné co mě napadá, ale do toho mi zase nejde tvoje Jerseyka, protože ty mají dost tučné mléko – zkus to schválně někdy přepustit. Celou hmotu dej do pekáče a zahřej a přepusť – když se mi udělala kaše i z ledového mléka, jako teď tobě, tak se pak stalo, že v přeuštěném nebylo vůbec žádné máslo. Prostě se to celé rozustilo na syrovátku. Takže mě napadlo, že to může být prostě extra málo tučné. Máme tu naší straku střiženou docela dost holštýnem a tak je možné, že v letním období prostě najednou jde s tukem dolů. Nepřeju ti to, ale jsem ráda, protože dva lidi už často něco vymyslí :-). Jinak já taky šlehám, zkoušela jsem i nerezovou máselnici s tloukem, zkoušela jsem vše a nic.

Vyvařila jsem odstředivku. Udělala jsem s tím úplně vše a pak se s tím smířila, že to prostě jednou přejde – a přešlo 🙂 a zima je dobrá. V zimě se to neděje 🙂
Odpovědět
avatar hanaka:
3.9.2013 v 12.23 (Edit)

Kláro – cítím to stejně, po pařených sýrech jsem neskutečně ráda, že má někdo ten samý problém s máslem 🙂 Jinak si totiž člověk připadá jako blázen. Nejlepší jsou ptající se návštěvy – a proč to jako nejde? Člověk stojí bezradný, připadá si jako blbec a fakt neví 🙂 Ještě udělám jeden pokus a když to nevyjde, zkusím přepustit a uvidím, co z toho zbyde. Je teda pravda, že poslední dobou má méně smetany, ale že by tam nebyl tuk vůbec? No uvidíme, vyzkouším a dám vědět. Případně ještě zkusím ten test u Milcomu. A nebo holt vydržím, že by přece jen důvod těšit se na zimu? 🙂
Jo a s tou ledovou vodou jsem to taky zkoušela a nevěřila vlastním očím 🙂
avatar Dolomiti:
3.9.2013 v 16.20 (Edit)

Vy jste alchymistky :-))) podle me bude problem v teplotach. S tucnosti mleka to nema nic spolecneho. S bakterie a taky ne protoze maslo udelate i ze sracky ale neda se to kvuli zavadnosti jist :-)) problem je ze to nedelate v klasicky buttermasine potom se to spatne hleda.
avatar Klára:
3.9.2013 v 16.31 (Edit)

Alchymistky jsme:-), ale s ostatním moc nesouhlasím. Ať dělám co dělám, když to je, neudělám :-). POdojim, vychladím v chlazení okamžitě na 8°C, pak ohřeju na 35 a odstředím. Vychladim a kaše. Podojim, rovnou odstředim, utluču – kaše, podojim, odstředim, zchladim, pak utluču – kaše – teda už to nemám, ale vloni to tak bylo. A když to přepustim, je tam minimum tuku. Normálně, pokud mám plný pekáč a přepustím – tak mám celý litrák přepuštěnýho másla. Zbytek vyliju – obarvená voda. Z tohoto jde jen žlutá voda, žádný máslo, nic na tom po vychladnutí neztuhne.
fakt nevím, ale jak v teplotách chyba – kde by byla? Myslím upřímně, ráda bych na to přišla.

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Klára:
1.12.2012 v 18.07 (Edit)

Dobrý den,
máslo je pěkný prevít :-), my si s ním už řáně užili :-).Určitě má na utlučení vliv jak strava tak mycí postředky. Pouvažujte, jestli jste nezměnila mycí postředek, se kterým myjete máselnici. A potom zkuste jednu věc. Nechte smetanu úplně vychladit,rozhoně kolem 3°C a zkuste z ní třeba v robotu nebo ručně metlou, nebo jak jste zvyklá, ušlehat šlehačku a pak přešlehat. Pokud se vám takto máslo udělá, zatím přešlehávejte, než zase půjde. Většinou to je období, které opět samo odezní. Přešleháním ledové smetany se tomu dá odpomoci. Někdy je ovšem ze smetany taková kaše, našlehá se nebou utluče, ale do kaše a nikdy se neoddělí máslo a to pak lze pouze přepustit. Vždy to máme ve stejném období, kolem léta.
Odpovědět

avatar Hanka:
7.12.2012 v 18.18 (Edit)

Milá Kláro, moc děkuju za radu. Už jsem z toho dost smutná, ale asi budu muset být trpělivější. Fakt se to nedaří a hledám důvody všude. Už jsem si objednala i NK test, jestli je mléko v pořádku. Ještě k tomu máslu se teď přidala zajímavost s tvarohem. Dříve mi mlíko už za jeden den v teple udělalo konzistenci pudinku, ale teď to trvá i několik dní než se srazí a to je opravdu v dost velkém teple (24 stupňů). Dokonce jsem musela dát i kůrku chleba a i tak to trvalo ještě 2 dny než se vysrážela syrovátka. To mléko mě teď fakt zkouší. :o)
Chtěla jsem Vás ještě poprosit, mohla byste mi říct jak ty Vaše holky mléčný krmíte, čím a kolik? Nikdo tady v okolí nemá krávy jen pro svou potřebu, všeude jsou spíše kravíny, takže nemám s kým srovnat, kde se ptám, kde se radit, inspirovat, poučit. I proto jsem za Vaše stránky fakt ráda.

Předem moc děkuju, když budete moci psát na můj mail, budu ráda, protože na web se tak často nedostanu. Děkuju.

Hanka
Odpovědět
avatar Klára:
7.12.2012 v 18.33 (Edit)

Jasně, naprosto chápu vaše zoufalství, protože jsme si tím taky prošli. Pokud je to i tvaroh, napište, jak jsou na tom holky s laktací? V jaké fázi laktace jsou, jak dlouho po otelení? pak zkusím další. Díky
Odpovědět
avatar Hanka:
8.12.2012 v 2.34 (Edit)

Moc děkuju, že to se mnou probíráte. Tak holky jsou staré 4 a 6 let. Obě jsou to červené straky. Jedna měla tele loni v únoru a až teď se podařilo jí znovu připustit (bohužel jsme zjistili, že nejspíš neschopností inseminátora, protože jsme našli jiného a ten má zatím větší úspěch). Dojí teď cca 5 litrů na jedno dojení. Druhá je taky dlouho po teleti – loni v červnu a také až dnes ji připustil – snad zůstane. Také dojí cca 5 litrů. Techniku dojení jsme neměnili, máme strojní na jednu konev (obě byly zvyklé na strojní, protože jsou pořizovány z většího chodu, kde se jelo na kvantitu). Zrovna dneska jsem zase neúspěšně zkoušela máslo. Opět 2 hodinová práce a výsledek jen pěna, která zdvojnásobila svůj objem. I jsem to nechala chvíli stát a znovu zkoušela, ale nic. Už je mi to opravdu hrozně líto, když přijde tolik smetany v niveč. Samozřejmě, že se z toho nají jiní, ale radši bych to máslo. :o)
Odpovědět
avatar dolomiti:
8.12.2012 v 7.50 (Edit)

To mě zajímá 😉 nikdy jsem se s tím nesetkal (a to jsem měl a vlastně i mám hodně různorodý dodavatele). Mám takový tušení, že snad jednou jsem vylil asi 40 litrů smetany protože nefungovala, ale už nevím proč. Večer to zkusím najít ve vyrobních listech, ale myslím, že to tenkrát byla moje chyba.
Odpovědět
avatar dolomiti:
8.12.2012 v 7.52 (Edit)

Ještě by mě zajímalo, jak to funguje když uděláte sýr. Jestli má mléko po LABu správnou konzistenci?
Odpovědět
avatar Klára:
8.12.2012 v 9.34 (Edit)

MIlá Hanko, a jsme doma :-). Hele je to tedy náš názor, ale lety prozkoušený :-). Jedná se o to, že máte krávy v pokročilém stupni laktace, tzv. starodojné mléko :).Nemusí být vysokobřezí, ale stačí, že má dlouhou laktaci. Ideální laktace tvá normálně 305 dní. My máme obě krávy taky asi 9 neděl do otelení a jedna ještě dojí asi 3 litry denně, je to prvotelka. Ale otelila se letos v květnu. A nechávali jsme tele pod ní. Druhá měla minulý týden ještě poslední mléko a to jsme zastavili při 5 litrech za den. Pod pět nechodíme, jen s touto, abychom ještě chvilku vyšli. No a Máří, ta se telila předloni, je to dlouhodojící kráva na laktaci, tele mívá jednou za rok a půl, spíš za dva roky. Ale už je starší – kolem osmi let. VY máte celkem mladé krávy a tam je potřeba, aby měly tele do roka max. rok a půl. Chybou ins. jsme si taky prošli. Označil krávu v šestém měsíci jako březí a panu domácímu se to stále nezdálo, ale věřil mu. No a týden po plánovaném otelení jí nechal prohlídnout a byla jalová. Nic moc no.

Ale k mlíku. Když se vám krávy otelí, většinou prvních asi 4 týdny nejde dělat dobrý sýr. Nezesýří a to samé tvaroh, často je s tím velký problém. A stejné, ale horší je to se starou laktací. Mléko je sice čerstvé dobré, ale stačí mu už jen 12 hodin a začne mít takovou žluklou příchuť, když se povede tvaroh, je nahořklý. Máslo se většinou udělá, ale také můžete mít konec laktace takový, že prostě ne. Za nás je to prostě starým mlíkem – budete muset počkat, až se krávy otelí, na nové mléko. Sýr se vám z toho povede, ale bude nahořklý.
Odpovědět

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Leo a máte čistou Jerseyku? A dodojujete, nebo vůbec nedodojujete?

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Připojuji reakci Inky

Dobrý den.
Především jsem ráda, že jste dal vědět jak se vám sýry daří a že se vám podařilo rozluštit problém. Je to moc fajn. Nepochybně to může pomoct i dalším. Vzhledem k tomu, že jste evidentně technicky zdatný, podařilo se vám najít takřka dokonalé řešení – navodit konstantní teplotu a vlhkost. S tím souvisí vaše „nechci nijak narážet“ – klidně narážet můžete :). Konstruktivní kritika je na místě vždy, pokud je opodstatněná. Patrně mát na mysli na pasáž : „Fáze obrůstání trvá řádově ve dnech až týdnech (spíš dnech – jinou rychlostí obrůstá při 11°C a jinak při 16°C).“ Přiznám se, že celý komentář jsem psala zcela intuitivně na jeden zátah. Pouze nad touto větou jsem dlouze přemýšlela, jak srozumitelně a rozumě stanovit dobu obrůstání plísní. Camembert může vyrábět prakticky každý, troufám si říct, že takovým druhem činností se ve velké míře zabývají i příznivci různých alternativních směrů. Zdaleka né každý využívá profi zrací boxy, elektrické zrací sklípky, ledničky s „přešaltovanými“ termostaty nebo elektrické vinotéky tolik populární na zrání sýrů v USA. Ano, tam se ideální prostředí vytvořit dá. Za cenu pořizovací investice, zvýšení odběru proudu nebo mají odpůrci jiné ekologické námitky…. Tito jedinci se při výrobě snaží vycházet z přirozených podmínek prostředí ve kterém žijí. Proto někteří vyrábí Camembert třeba jen v zimě. Nechávají zrát někde ve spižírnách, na chodbách, v různých sklepeních a sklípcích. Tam se ani při největší snaze většinou ideálního prostředí dosáhnout nedá (Jsou zkrátka závislí na rozmarech počasí). Pohodlně se ale vejdou do teplotního rozpětí vhodného pro rozvoj Penicilium candidum, byť nižších hodnot. V důsledku toho Camembert může obrůstat mnohem déle než tři dny. Mně většinou obroste do 5 dnů, ale už jsem zažila, když udeřily tuhé mrazy, že obrůstal i dnů 8. Jistě, dalo by se nějak přitopit, ale kvůli těm osmi kouskům, které obvykle z jedné várky dělám….? Těch pár dnů navíc mi nervstvo nijak netrhá. Krom toho Camembert vyrábím cyklicky „ve vlnách“ takže v lednici většinou nějaký je nebo je dispozici jiný sýr. Nechci nás zahltit množstvím, protože jak je něčeho nehorázný nadbytek, velmi brzy všichni ztrácí zájem i když je to velká lahůdka a raději kombinuji s čerstvými sýry, cottage, tvarohovými a lisovanými . Takže zelektrizování výroby se mi nijak nevyplatí. Myslím, že v mém širším okolí to tak má většina. Je ale samozřejmě něco jiného výroba pro početnější rodinu, nebo na rodinné farmě kde se nějaký elektrický zrací sklípek nepochybně vyplatí a je velmi dobrým řešením.
Z výše uvedeného plyne, že stanovit čistě jednu hodnotu pro dobu zrání není reálné. Je třeba zohlednit oba přístupy. Ale je pravda, že by byla asi lepší formulace: „„Fáze obrůstání trvá řádově ve dnech – při ideálních podmínkách 16°C a vlhkosti 92-95% obvykle do 3 dnů, při nižší teplotě se orůstání úměrně prodlužuje a může přesáhnout i týden…“, čímž vám děkuji za upozornění :).
Kdyby bylo striktně uvedeno, že do třech dnů obroste jak sněhová koule, a někomu by třetí den teprve slizovatěl, kožich nikde, mohl by propadnout panice a sýry třeba nakrájet slepicím :). To by byla docela škoda.
*//Pro zájemce o postup na pravý, původní, nefalšovaný Camembert bych doporučovala článek http://www.laktoscollection.cz/view.php?cisloclanku=2013080005 při výrobě je ovšem použita metoda aplikace plísní nástřikem, na rozdíl od aplikace přímo do mléka. Netřeba aby někdo vyšiloval. Metoda přímé aplikace do mléka je zcela plnohodnotná, vysoce funkční, pro domácí výrobu je jednodušší a tudíž i vhodnější. Na těchto stránkách rovněž stojí za přečtení článek „Zapomenuté sýry“. Je v něm velmi hezky a jednoduše naznačen vznik jednotlivých sýrů, vývoj receptur, kombinování jednotlivých kultur pro sýrové receptury (Otava, Moravský bochník) a hezky popsán zrací proces sýru ementálského typu – Moravského bochníku.//*

Vaše obava z přenosu plísní je zcela na místě, to opravdu reálně hrozí.

S hygienou máte naprostou pravdu. Pokud bylo někde uvedeno, že když se nevysterilizuje nádobí a pomůcky, sýry neobrostou, je to nesmysl. Opravdu to vliv nemá.

Ale!….Na hygienu je v recepturách poukazováno z úplně jiných důvodů. Vím, že když se někdo rozhodne, že vyvařování, sterilizace, desinfekce jsou zbytečná blbost, nikdo s tím nic nenadělá. Většinou to pramení z čiré nevědomosti. Ostatně je to každého věc. Nejsem žádný obsedantní uklízeč, aby mi smeták a hadr přirostl k rukám nebo abych mé bližní oprašovala a desinfikovala pokaždé, když je vidím, ale při zpracování mléka jsem na hygienu pes. Náčiní, nádoby a plachetky poctivě vyvařuji, tak jako skleničky a víčka na jogurty.
V přirozeném prostředí se běžně vyskytuje nepřeberné množství mikroorganizmů. Mléko je „sec sakra“ dobré živné prostředí. Natož když se zahřeje!!! Na tom je konec konců založena celá výroba sýrů. Nejhorší je, že zrovna ty patogenní mikroby bývají nejurputnější (tak jako v rostlinné říši plevel). Když se nedej bože při výrobě do mléka něco dostane, nádherně namnoží…..to je potom čilá komunikace se záchodovou mísou shora i zdola v průběhu následujícího týdne trestem nejmírnějším. Ono se pořád nic neděje, „furt je to dobrý“ a pak je velký průšvih. Speciálně u plísňáků by průšvih nastat mohl. Obezřetnost je namístě. Nebudu raději nijak podrobně rozepisovat, aby nedošlo k překroucení skutečností a nevznikla zbytečně nějaká neopodstatněná panika.
Viz.: Na nějakém fóru někdo tvrdil, že se z mléka dá chytnout kapavka. Ti nebožáci, co to četli tomu ještě ke všemu uvěřili. Musím říct, že jsem ještě dlouho poté měla záchvaty smíchu pokaždé, když jsem uviděla láhev mléka :). Nikdy mně nepřestane fascinovat, co všechno jsou si lidé schopni vymyslet.

Neubráním se ale připojit dvě citace:

„Bakterie rodu Listeria, včetně patogenního druhu L. monocytogenes, jsou schopné
adherovat k různým povrchům a tvořit zde biofilmy. Obecně se biofilmy tvoří tam, kde je přítomna voda. Nedokonalá sanitace výrobních zařízení, která jsou ve styku s potravinami, mohou být příčinou vzniku alimentárních onemocnění způsobených mj. i L. monocytogenes. V potravinářství proto existují snahy o eliminaci perzistentních listerií tvořících biofilmy.“
(TVORBA BIOFILMŮ U PERZISTENTNÍCH LISTERIÍ A JEJICH REDUKCE POMOCÍBAKTERIÍ MLÉČNÉHO KVAŠENÍ – Šviráková Eva, Kuzmová Lucie, Složilová Ivana, Plocková Milada, 2012)

„Sýry zrající pod mazem, podobně jako ostatní sekundárně zrající sýry, se díky svému pH
(≥ 6,5) řadí z hlediska možnosti růstu Listeria monocytogenes mezi potraviny vysoce rizikové. Obzvláště vysoké riziko představují perzistentní kmeny L. monocytogenes, které jsou za nepříznivých podmínek schopné tvořit listeriální biofilmy, vykazující zvýšenou rezistenci vůči mnohým fyzikálním i chemickým faktorům. Např., biofilmy, vytvořené na nedostatečně čištěných a desinfikovaných površích výrobního zařízení v mlékárenském provozu, mohou být při jejich uvolnění zdrojem sekundární kontaminace mléka nebo finálních mlékárenských výrobků.“
(VLIV BAKTERIÍ MLÉČNÉHO KVAŠENÍ NA RŮST PERZISTENTNÍCH LISTERIÍ
V SÝRECH ZRAJÍCÍCH POD MAZEM – Složilová Ivana, Šviráková Eva, Plocková Milada, Demnerová Kateřina – 2012)

Přeji hezký den.

Inka

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Quote:

Quote from soptik85 on August 12, 2013, 08:46
Zdravím, na kolik, prosím, vyšlo cca poštovné do ČR?

Zdravím, za dva kabáty a ještě něco 90$ a za jeden kabát 60$

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

http://www.ages.at/ages/ernaehrungssicherheit/tierische-lebensmittel/graukaese/

http://www.graukaese.at/herstellung.htm

http://de.goldenmap.com/Tiroler_Grauk%C3%A4se

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Zdravím vás. Nejprve díky moc za kompliment a MIlan Dolomit je teď právě někde na kopci s malým signálem a stále se rozčiluje, že napíše jen půlku a pak ho to vypne. Takže vám odpovím laicky za sebe a on, až se dostane z kopce, kde dělá sýry, to bude asi po sezoně :-), tak odpoví fundovaně :-). Mezitím se najde třeba ještě někdo další.

Sýr polotvrdý domácí

1. pasterace 60°C ok, raději 55 a 30 minut
2. vychladnout na 35°C a zaočkovat mesofilní kulturou CH11/CH19 opět otázka jak dlouho? U CH11 6-10hod? a u CH19 10-12hod? No, u polotvrdého sýra dávám nyní kolem 28,5 a dělám hlavně zákysem, ale i pokud jen samotnou kulturou, ideální je sledovat pH. Na aukru se sežene pH metr kolem 350 Kč. Mělo by být cca 6,4 abyste začal sýřit. Částečně to zvládnou i lakm. papírky. Když dáte do mléka bude tam barva sedmičky, po hodině 6 a už po dvou hodinách vám začne světlat na něco mezi 5 a 6. Dávám jen dvě hodiny. Danica chce mnohem déle, ch 19 je rychlejší a CH11 ještě rychlejší.
Přikládám vám link na všechny tři kultury a tam máte v každém dole tabulku, ve které je křivka, za jak dlouho dosáhne za jakých podmínek mléko daného pH, ta doba je tam skutečně mnohem kratší. Rozhodně nenechávejte 12 hodin. Jakmile byste to nechal, po tak dlouhé době zahřejete, abyste zasýřil a z mléka budete mít tvaroh.

http://conovehonakopci.cz/wp-content/uploads/2013/08/stm5.pdf
http://conovehonakopci.cz/wp-content/uploads/2013/08/200110-CHR-Hansen-Brand-Mesophilic-Culture-FD-DVS-CHN-19.pdf
http://conovehonakopci.cz/wp-content/uploads/2013/08/200110-CHR-Hansen-Brand-Mesophilic-Culture-FD-DVS-CHN-11.pdf
3. přidat syřidlo rozmíchané ve vodě – ve studené vždy a zahřát před tím mléko na 31-33°C
4. počkat na pudinkovou konzistenci cca 20-40min 40 – 60
5. rozkrájet a nechat 15 min odležet spíše 5-15 minut pomalu krájet
6. dohřát na 40-42°C přesně – při 36°C odebrat 10% syrovátky a přidat 5% horké vody a pak dohřívat dále do požadovaných 40 -42 a pak ještě nechat zrno dosoušet – nechat ležet až hodinu a stále míchat
7. zrno s trochou syrovátky dát do forem zalisovat a pravidelně otáčet formu ponořit do syrovátky se zrnem a tam nandat, zatížit ještě pod syrovátkou a pak teprve vyndat, nechat zatížené a otáčet
8. solná lázeň ph musí být stejné jako výsledné ph sýra – 5,2, pokud není, přidává se syrovátka

Sýr alá Čerstvý sýr měkký až polotvrdý

1-5 viz výše
6. rozkrájet a nechat 15 min odležetkrájet na velké kostky a nechat i až hodinu odležet
7. zrno s trochou syrovátky dát do forem. (Je možné formy ponořit do horké vody na 10min.)ok a formy otáčet 6-12 hod.
8. vyndat a otáčetnejprve solná lázeŇ na půl hodiny nebo solit ručně a pak otáčet při zrání
9. nasolitnejprve nasolit pak zrát a otáčet

Řekněme, že budu chtít udělat sýr podobný Balkánu-

tak s tím se vůbec nemažte. Udělejte jakýkoli polotvrdý sýr ad jedna a pak to šoupněte do solné lázně, tím to končí

Sýr podobný Nivě

Tak ty první body viz nahoře, ale niva je hodně specifická, potřebuje prosolit těsto, těsto hodně sypké, hodně vysušenou sýřeninu, podívejte se na návod přímo tady ve článku http://conovehonakopci.cz/?p=3936 na konci je ke stažení i přesná receptura. Niva vyžaduje v každém případě chlad při zrání.

tak kdyby cokoli bylo nejasného, nebo ještě nějaký dodatek, napište a hezký večer

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

A tady další kyselý sýr

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Tak já podepisuju po puntíku vše, co píše Anna. Tedy kolikrát já už slyšela – ideální je si všechno hezky připravit, zatopit brzy ráno, uvařit, upéct a pak přestat. Nejčastěji to slyším, když je venku 30 a sázím chleba do trouby v pět večer :-). Spíme v téže místnosti a upřímně, dá se vše. Takové roky, jako je letos, jsou výjímečné. U nás je i létě často příjemné si přitopit. Je fakt, že nepijeme kafe a v létě ani horký čaj, takže na pití není třeba topit. Tím pádem není potřeba ani konvice. Osobně vůbec nemůžu pochopit, když někdo topí dřevem, proč na tom rovnou nevaří. Sporák je docela žrout. Ale asi právě horko lidi odrazuje a pak také hodně lidí mluví o prachu. Je pravda, že kamna v místnosti nikdy neudělají tak čisto jako radiátor, ale na druhou stranu, pokud už tam kamna jsou a topí, tak hlasuju určitě pro sporák.

Hanko navíc, člověk může jít i opačnou cestou, může to zkusit a případnou plotýnku může dodat kdykoli :).

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Hanko naprosto tě chápu, úplně – já mám už asi pět let tento http://aukro.cz/stul-myci-dvoudrez-nerezovy-10238-i3424398659.html od Berglanda z Aukra, je o mnoho levnější než stejné v kategorii a musím říct, že stejně jako gastronádoby, jsem moc spokojená. Nakonec po mnoha letech jsem i konečně vychytala tvaroh na tomto dřezu. Vejde se tam velká gastronádoba od něj – dlouhá, ale to už není v dřezu oc místa a nakonec jsem to udělala tak, že mám jednu 1/2 a jednu 1/3, ty ale ne od něj, to nemá a oni drží jen za dvě strany, mám v nich látku a je to bezvadný, že je i místo vedle. No a kamna, jde to, jde to bez, ale musí člověk chtít sporák nemít a případně být spokojen, že není chleba apod. Pokud vyžaduje striktně vařivé jídlo, je to malinko problém, i když – včera měla Jentl narozeniny a povedl se piškot pod zednickou veničkou :-). Pod pláty oheň, na plátech stojánek, dort ve formě a přiklopené zednickou vaničkou. Byla to alchymie, ale klaplo to 🙂

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Hanko, taky zdravím. V létě je to vždy šílený, navíc spíme v mísntnosti, kde jsou kamna a tak je to tak, že se hodně ušetří práce, protože se nevaří :-). No, je to vždy na tobě, to je jasný, ale naše zkušenost je taková, že jen sporák na tuhá paliva doma, kde se navíc spí, nebo kde se má při topení ještě pracovat je značně, značně nevyhovující. My to řešíme tak, že máme venkovní topeniště, velmi naturální na těch pár dní, kdy nechceme topit. Ale chybí tam trouba. Dobrá jsou i venkovní obyčejná kamna s troubou, ale jsou dobrá krytá, aby je vítr příliš neochlazoval, jenže ty píšeš, že nemáte dřevo. Takže potom fakt buď plotýnka nebo plynová bomba. My to máme jako jasnou volbu, sporák nechcem, ale je pár dní, kdy to člověk musí řešit vařením venku nebo nejíst 🙂

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Inka mě požádala o přeposlání této zprávy rovnou na mail, protože je příliš dlouhá. Nicméně jsou to tak podrobné rady, že je dle mého názoru škoda je nedat přímo do fóra. A tak vkládám.

Dobrý den.
Normálně do diskuzí zásadně nepřispívám. Je to i dost nevděčné a porady na dálku jsou vždy ošemetné. Ale vzhledem k tomu, že vám doposud nikdo neodpověděl, pokusím se o to. Domácí hobby výrobě sýrů se již nějaký ten pátek věnuji (také v obyčejné kuchyni v bytě, vyrábím i ze supermarketového mléka). Pravdou je, že na rozdíl od většiny „takto postižených“ mám jistou výhodu, že se mi v mládí v rámci studií dostalo i nějakých teoretických základů mlékařství a sýrařství, což ale z nikoho ještě sýraře automaticky neudělá. Camemberty dělám celkem běžně. Spíš v chladnějším období. Problémy které popisujete bych nepřičítala ani tak vám, ani množství plísní. Je to v podstatě většinou způsobeno nedokonalým návodem a rozhodně nejste jediný komu se to takto vyvedlo. Zejména prodejci kultur, kteří často Camembert vůbec nevyrábějí ve snaze „prodat“ deklarují jak je to jednoduché – jednoduchý návod , který mohl i poskytnout i někdo, kdo se o výrobu snaží, pro kterého je naprosto srozumitelný, protože ovládá mraky dalších teoretických znalostí, bez kterých je to ale opravdu těžké. V mém okolí jsem zažila i případ, kdy dotyčný (a není hlupák) při výrobě Camembertu sýr poctivě omýval až drhnul slaným roztokem, jak to vyčetl v přiloženém návodu a divil se, že plísně nikde. Po přečtení návodu jsem musela uznat, že kdybych neměla alespoň nějaké znalosti, drhnula bych taky . A ještě tomu autoři návodu nasadili korunu tvrzením, že Camembert lze vyrobit za 6-7dnů, což je nereálné. Většina začátečníků podle těchto návodů vyrobí „osolený tvarohový puk“, který těm, co mají větší štěstí i nějak podivně zplesniví, ale dobrota to rozhodně není.V diskuzích jsou pak tazatelé většinou napadáni, zesměšňováni nebo jim naopak radí neskutečné nesmysly narušení jedinci, kteří rozumí vždycky všemu na všech možných fórech od problematiky teplého spodního prádla až po kvantovou mechaniku, kdesi cosi vyčtou, ale ve skutečnosti neumí vůbec nic.
K jádru problému: tak jak to líčíte jde pravděpodobně o znaky předčasné proteolýzy – na okraji sýra – to je ona zmiňovaná tekutina a naopak střed – přesněji řečeno většinou to bývá prakticky celý sýrový koláč, není prozrálý vůbec. Dále uvádíte, že plísně na povrchu nechtějí růst.
Pokusím se nějak lidsky shrnout postup – uvádíte, že čerstvé sýry se vám daří, takže záludnosti sýření asi zvládáte a na webovce jsou mimochodem popsány moc hezky.
Na úvod je třeba říct, že při výrobě písňových sýrů, zejména „s plísní na povrchu“ jsou ve fázi zrání stěžejní dva faktory:
1. VLHKOST PROSTŘEDÍ. – A tam se ve vašem případě stala patrně chyba. Kdybyste do rohu na dno krabičky kápnul trochu vody (opravdu jen trochu, né nějaké jezero) a zvýšil tak vlhkost prostředí, plísně by patrně obrazily. Ovšem pozor, sýr jako takový by neměl ležet na dně, měl by být na nějaké mřížce, sýrařské podložce, zkrátka musí mít přístup vzduchu, aby se plísně mohly vyvíjet. Zpočátku jsem používala špejle ve dvou vrstvách křížem přes sebe, dnes používám nastříhaná brčka  v jedné vrstvě cca 3-4 kousky podle velikosti sýra (po oprání a dezinfekci se dají použít znovu )
2. TEPLOTA. Jako u všech plísní čím vyšší teplota a vlhkost tím lépe se jim daří. U Penicilium Candidum (dále jen C) jsme ovšem limitováni horní hranicí 17°C – při jejím překročení většinou sýr hořkne (což je bohužel typické u supermarketových sýrů), hořkne ale také když je hodně zralý až přezrálý (a to bez ohledu na teplotu) nebo při nevhodně zvoleném syřidle.

Z výše uvedeného vyplívá, že v PRVNÍ ZRACÍ FÁZI jde u sýrů „s plísní na povrchu“o vytvoření kvalitního plísňového povrchu. Jako ideální teplota pro zrání C je udávána v rozmezí cca12-17°C.
Osobně pro první fázi používám dva na sebe přiklopené hluboké talíře+ brčka jako podklad. Lze použít plast. krabičky, misky s víkem… Pokud se plíseň nezačne objevovat cca do několika dnů = zvýšit 1.vlhkost, 2.teplotu (podle situace). To, že se C vyvíjí poznáte obvykle už druhý den po uzavření krabičky podle charakteristické vůně (mě to připomíná aceton), následně pak podle slizovatění povrchu. Fáze obrůstání trvá řádově ve dnech až týdnech (spíš dnech – jinou rychlostí obrůstá při 11°C a jinak při 16°C). V průběhu je nutno 1x denně otáčet. Není žádoucí tuto fázi ale nějak zbytečně protahovat pokud je sýr dostatečně obrostlý, ve snaze aby plíseň narostla ještě větší a krásnější. To by s vysokou pravděpodobností nastala již ona zmiňovaná předčasná proteolýza – při povrchu se sýr rozteče .
A proto nastupuje DRUHÁ FÁZE ZRÁNÍ – účelem je rovnoměrné prozrání celého sýrového koláče(tzv. těsta). Za to vděčíme oněm plísním – přesněji řečeno jejich vláknům myceliím prorůstajícím v těstě sýra. Ty potom provádějí samotnou proteolýzu – přeměnu bílkovin což má za následek změnu struktury z tvarohovité na vazkou (prozrávání probíhá od povrchu směrem ke středu). A aby se tak dělo pokud možno rovnoměrně/ pozvolně a nedocházelo při povrchu k roztékání je třeba proces zpomalit, tedy výrazně snížit teplotu. (To právě v návodech většinou není)
Uvádí se na 4°C, prostě dát do lednice. My máme v ledničce 5°C a je to OK. Většinou je doporučováno sýry zabalit. Někdy je balím do alobalu, nebo do voskovaného papíru + folie, ale nejčastěji je přendávám i s brčky do plastových krabiček nezabalené. Balím pouze když jsou krabičky obsazeny. Z hlediska prozrávání je to úplně jedno, chuť to nijak neovlivňuje. Akorát že v krabičce se zachová hezčí kožíšek . Celková doba zrání od založení sýřeniny je podle mých zkušeností minimálně 4 týdny ale spíš víc (klidně i 6), podle velikosti a hlavě tloušťky sýra (se slabším se však zejména v počátcích hůře manipuluje – může se rozlomit – takže osobně ani nedoporučuji). Zralost zkouším vždy zmáčknutím sýra uprostřed jestli pruží, je to hodně o zkušenostech.

/ Ještě musím dodat jednu podstatnou poznámku. Po nasolení (těsně před zrací fází) – před uzavřením zrací nádoby je nezbytně nutné sýr nechat tzv. oschnout. Těžko se to popisuje, né že by měl být suchý jako troud, prostě jen vlhký povrch, stabilizovaný, nerozmočený. Nechávám jeden den (24 hod – ale záleží to na vlhkosti v místnosti, správně by mělo být přes 80%) po nasolení na vzduchu v mírném průvanu odkryté, podložím brčky, otáčím, odstraňuji případnou tekutinu, po „oschnutí“ naopak pár kapek vody na dno přidám, přiklopím a nechám obrůstat, denně otáčím/.

Další věc je, že i když se Camembert podaří, někdo říká nic moc chuťově, není to ono. A to je právě problém použitých kultur – myslím tím startovacích/zákysu, nikoliv plísňových.
V receptech je všeobecně doporučováno smetanová k., Danica, jakýkoli mezofyl….
Ano sýr se s nimi povede, ale je potom jemnější, pro někoho dost fádní. Je to spíš taková dámská varianta. Chuť pravého zvýrazňuje především několik druhů kvasinek a hlavně Brevibacterium Linens.
Dnes se už naštěstí i v několika českých e-shopech dá sehnat kultura na Camembert fr. výrobce Coquard –Iota Ca.
Běžně jí používám, musím ale připustit, že na naše zvyklosti má docela dost „silný aromat“ (i když muži to mají velmi rádi ) . Proto dávám trochu startovacího mezofylu + Iota Ca +Penicilium Candidum a ještě špetičku Geotrichum Candidum(to ale není nezbytné). Jako nouzové řešení v hluboké minulosti, když byli možnosti ještě bídné jsem používala domácí kefír (vyrobený z kefírových zrn), který kvasinky také obsahuje, i když úplně jiné a nebylo to nejhorší. Samozřejmě na originál s Brevb. L. to nemá. Pokud člověk zvládne základní proces výroby, s chutí a výrazností se už dá potom různě experimentovat.

Plísně se dávají spolu s kulturami, dělá se to tak běžně, v tom chyba není. Solím suchou cestou. Při mokrém způsobu by u měkčích sýrů mohl eventuelně také nastat problém se soudržností zejména u vysokopasterizovaného mléka v důsledku změněných Ca vazeb.
Pokud máte pocit, že jste teplotu a vlhkost(92-95%) opravdu dodržel, byla bych ochotná uvažovat o nedostatečném zaočkování, ale i s ohledem na to, že uvádíte i aplikaci postřiku, tak se mi to nějak nezdá pravděpodobné, ale vyloučit to nemohu.
Přeočkování mně se taky moc nezdá, i když je jasné, že nějaká proteolýza proběhla viz. tekutina, ale tak jak situaci popisujete mi připadá, že jste měl spíš špatné klima a hlavně jste pak asi nesnížil teplotu – viz. druhá zrací fáze **. Samozřejmě pokud by se dávka mnohonásobně přehnala, plísně by se vyvíjeli ve větší míře, logicky by se i zrychlila proteolýza (dalo by se částečně asi regulovat snížením teploty), pravděpodobně by byl sýr velmi nepříjemně štiplavý a nahořklý ne-li nepoživatelně hořký.

** Na druhou stranu se mi zrovna letos na konci jara stalo, když se prudce oteplilo, v místnosti stoupla náhle teplota na 23°C, Camemberty byly ve fázi na poačátku zrání, kdy jsem je zrovna přiklopila, plíseň zběsile obrazila během dvou dnů a pak šly na dozrání do lednice do 5°C. Prozrály hezky a nebyly hořké. Ovšem nedá se na to spoléhat a nikomu to nedoporučuji. 

Osobně používám Penicilium Candidum od Milcom Lactoflora (mám v dosahu) tzv. „Camembertská kultura“. Je v tekuté formě 200ml á 36Kč s životností 6 týdnů, dávkování podle návodu 1 lžička(cca 4ml) na 4 l mléka. Sýr dělám v pětilitrových hrncích. Kulturu z lahvičky rozdělím vždy na jednotlivé dávky + 1 ml rezerva (6 ml) do uzavíratelných pytlíčků a zmrazím na -18°C – funguje bez problémů i po 9 měsících – vyzkoušeno. Ale např. Geotrichum používám také sušené, od oka, stejně jako startovací kultury a bez problémů.

Další věc je, pokud jste úplný začátečník, když se vám podařilo zasýřit vyrobit „sýrové koláčky“, je nutno je nechat minimálně 1den tzv. prokysat – snižuje hodnota pH na kyselejší (samozřejmě se to kryje s fází odkapávání). Dělá se to kvůli následnému zrání, aby se nekazily, nenapadaly tolik nekulturní plísně atd. Doba prokysávání záleží na použité kultuře (zda se jedná pouze o homofermentativní, heterof. nebo směs, ale tím si není nutno lámat hlavu). Některý mezofyl prokysává rychle, jiný naopak pomalu.Obecně funguje pravidlo, že mezi zformováním sýrových koláčků a solením je pauza 1 den – tzv. odkapávání. Někteří začátečníci solí prakticky hned. Třeba po dvou hodinách a dobrého výsledku se pak nemohou dočkat.

Jediné co bych vám mohla snad poradit ohledně dávkování, je způsob, který jsem kdysi viděla na farmě v Bavorsku. Nedávno jsem tento způsob zcela náhodou objevila i na stránkách e-shopu http://www.syridlo.cz v poznámkách ke Camembertským kulturám, kde je autorství přisuzováno Holanďanům. Zde ovšem používají mrazící sáčky na led.
Metoda spočívá v tom, že 1 balení mrazem sušených kultur je vždy určeno pro přesně stanovené množství mléka – prostě jednorázové použití, protože kromě čistých kultur je v „prášku“ obsaženo i živné prostředí – nejčastěji sušené mléko + další ingredience. Z toho vyplývá, že když z celé dávky člověk odebírá pouze nějakou část, obsah kultur je proměnlivý, nikdy nedosáhne stejného výsledku. Proto někdo v praxi vymyslel jak toto obejít.
Př.: mám balení na 100 l mléka a běžně vyrábím z 10 l = 10 očkovacích dávek kultur.
• Připravit si 10 čistých nepoužitých uzavíratelných sáčků, do kterých se vejde min.1lžíce vody (tzv. se zipem, běžně k dostání v domácích potřebách – ty nejmenší).
• Dát převařit vodu.
• Do čisté vypařené/vydezinfikované nádobky – hrnku, sklenice….odebrat přesně 10 lžic převařené vody, přiklopit, nechat vychladnout.
• Do vychladlých deseti lžic vody přidat celý obsah balení kultury, cca po 2 minutách rozmíchat, nechat chvíli odstát, opět zamíchat a po 1 lžíci opět rozdělit do 10ti připravených sáčků (1 sáček = 1 lžíce roztoku), uzavřít a dát zmrazit při minimálně -18°C. Takto získám 10 očkovacích dávek přibližně stejného složení na 10 l. (Lze samozřejmě použít i jinou měrku než velkou lžíci.)

V dotazu uvádíte, velikost balení C na 500 – 1000 l (dávka většinou záleží na mléce, zda je pasterizované, při jaké teplotě…….) Pokud bych se přidržela spodní hranice 500 l, osobně bych celou dávku vysypala na čistou podložku (svačinový nebo pečicí papír, alobal nebo tak něco) hromádku rozdělila nožem na 4 stejné díly (vzhledem k tomu, že je část již odebraná, se absolutní přesnosti dobrat stejně nedá a desetiny nebo dvanáctiny by se na rozdíl od čtvrtin dělaly těžko), 1/4 hromádky oddělila (s tou pak pracovala dál), 3/4 vrátit co nejrychleji do mrazáku, aby nezvlhly – nechat „na jindy“. Tím byste získal dávku na cca 125 l. Dalo by se případně i s tímto množstvím pracovat jako na 120 l. Nevím jaké množství mléka hodláte běžně sýřit, spíš jak velké máte nádoby. Podle toho si určit počet dávek – dávky na 10 l mléka = rozpustit ve12 lžících vody/ 12sáčků , dávky na 5 l mléka = rozpustit v 24 lžících vody/ 24 sáčků atd.
Přiznávám, že jsem tuto metodu osobně nezkoušela, zatím jsem to nepotřebovala, pouze jsem viděla v provozu, ale nemám důvod této metodě nedůvěřovat. Je velmi logická. Na druhou stranu bych nejprve asi snažila zkorigovat postup výroby.

Doufám, že se nenecháte nijak odradit. Pokud jste si už zakoupil plísně ve větším množství, byla by to i škoda. Domácí výroba sýrů je docela dobrodružná disciplina. Nikdy dopředu nevíte, co vám opravdu vznikne a nezřídka výsledek předčí očekávání.

Jinak velmi dobrý návod nejen na Camembert je na fóru: http://www.cheesemaking.com v sekci Recipes (pokud jste už sám neobjevil)– autoři jsou sice Američani, ale problematice malovýroby se věnují přes 30 let v praktické podobě, Riki Carroll je autorkou několika knih – většina snaživců bohužel od ní stejně jen opisuje . Zveřejněné recepty jsou léty prověřené, dost zajímavá je pro začátečníky také sekce Help.
Celkově co se týká všeobecně výroby sýrů jsou docela realistické slovenské weby. Na rozdíl od nás se u nich domácí výroba sýra horských a podhorských oblastech nikdy nepřerušila. Takže v určitých oblastech ji ovládá kdejaká gazdina, syřidla se prodávají běžně v koloniálu nebo v drogerii, případně i v mlékomatech.

Jsou to všechno ale jen moje osobní zkušenosti a postřehy se kterými samozřejmě nemusí každý nutně souhlasit. Děd Vševěd by mě jistě na místě rozcupoval .

Přeji hezký den.

Inka

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Se zpožděním dopisuju vzkaz od Milana – Už je v práci, už sýruje a je tedy nyní potřeba počkat až po sezoně, protože není čas a já zase neměla čas to sem psát, protože máme nové přírůstky – máme jich spoustu. Přišli zpod kopce. Vloni jsme je v půli kopce ještě míjeli, letos už je nemíjíme, ale sbíráme :). A dnes jsem se dočetla, že dospělý jedinec sní za svůj život až kilo hmoty!!! Je to dobrý, máme dva begany, to by mohlo všem našim slimákům stačit 🙂

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

To mám za to, že jsem sem ještě nevložila tu zprávu o tom, že máte moc práce a formy budou až na podzim :-). Díky moc za rozšíření obzorů. To je fajn. No a s tím, že to nechápou, to je asi normální. Já sem vůbec nebudu psát, co všechno my doma nechápeme :-)). Jdu na tu zpávu, mějte se fajn a hezký večer.

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Tak já začnu, Hanka napíše svou zkušenost. My máme taky dojení, protože máme krávu s mikrotužkovými dírkami ve struku a dojí se bratru 40 minut strojem. Čištění – určitě by vám dobře napsal Milan Dolomit, který si nemůže na rozdíl od nás dovolit nějaký domácký systém, od něj budete mít systém profesionála, ale podle mě má teď už plné ruce práce na Alm a asi to nebude hned tak.

U nás – nemáme přivedenou vodu k boudě s dojením, takže systém je takový, že přiženeme krávy, podojíme do konve. Přelijeme mléko a přineseme si v nerezovém kyblíku horkou vodu. Pozor na teplotu, nesmí být vařící, protože pak vám budou velmi rychle odcházet černé struky na dojení, budou praskat. Takže horká.

Kyselé a zásadité máme taky. Leží ve chlívku na polici a je na nich namalovaná lebka s překříženými hnáty. Jedno je louh, druhé savo. Pozor na ně, jsou to fakt docela dryjáky. Takže podle návodu naředit. Ráno a večer, o tom se nám může nechat zdát, na to jsme příliš pohodlní a není to ani potřeba. Známí dělají stejně jako my. Podle mě to není prostě ani žádoucí to tam lít každé dojení, takže střídat, spíše častěji zásadu a pak kyselinu – třeba na 4 zásady jednu kyselinu. No a stroj na mytí nemáme žádný, ale máme sadu kompletních kartáčů, co na to fungujou – jeden je takový dvoupatrový kartáč – ten je na struky. Jeden je úzký, na takovém dlouhém drátu – vypadá jak pro kominíka a ten je na čištění hadic. Jeden je klasický na spodek struků. Jinak tedy jednou za čas vyndat hadice, hodit do vany a kompletně vydrbat zevnitř, zvenku. Odmontovat skleněné víčko uprostřed a tam to taky vymýt. Po každém dojení tedy vymýt vodou, jednou za čas těmi sajraty a po každém dojení pověsíme hadice hezky na vzduch. KOnev otočíme na plot dnem vzhůru, konev se vymývá tak, že se struky hodí do kyblíku s vodou, konev se uzavře, na strucích se zamáčkne čudlík a konev si dovnitř vysaje horkou vodu z kyblíku Pokud v ní je sajrajt, je nezbytné pak vysát ještě několik kyblíků s čistou vodou. A při mytí čudlík pouštět a zamačkávat, aby se pulsovalo a voda pulsovala uvnitř hadic. Nikdy nenechat hadice nevymyté, vymývat vždy hned po dojení a pak není třeba tolik chemie.

No a to je vše. Ještě se ptáte, zda jsou potřeba oba, ano jsou, protože jeden čistí něco z mléka a druhý něco jiného. Takže pokud nemáte kyselinu, stačí vám i koncentrované savo. Ale lépe je, koupit si originál na dojení. Většinou vám i rozlijí do litrových lahví.

Pak ještě čištění krávy. Chce to malý zednický černý kyblík 🙂 na teplou vodu a ideální nějaká štětka – třeba ikea – na omývání vemene, pokud je špinavé. Některé krávy jsou velmi čistotné a stačí jen omýt. Na některé potřebujete štětku.

Mám tady někde takovou brožurku o dojení komplet, zkusím jí najít a naskenovat. Klidně se doptejte na zbytek. Upřímně musím napsat, že nejlepší byla Mařenka a dojení do kyblíku. Člověk si došel na pastvinu a podojil a nic neřešil

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

No Anno, nejásala bych. Schválí pouze prodej mléka. Sýry už jsou výroba a na tu už je toho potřeba fakt mnohem více a určitě ne doma. Bohužel

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

No hele, ale bacha, aby to nevyznělo tak, že s tím souhlasím :-)). Jasně, že apriori nepředpokládám, že někdo bude dávat vodu do mléka, pokud prodává mléko. Já to psala v souvislosti s tím, že kvůli tomu, že toto – totiž pančování mléka vodou prý stalo mýtem, a že vznikl pořad, který tento mýtus má vyvrátit.

Jinak samo, pokud prodávám mléko, proč bych ho pančoval? MOžná proto, že je přerušena právě ta sedlácká čest, o které jsem psala výše, že to už je něco jiného. V každm případě, dokud budou lidé, kteří budou institucionálně lobovat a prosazovat velký podnik, větší a ještě větší podnik a nebude se dělat nic proto, aby byly podporovány podniky malé, kde samotná chuť mléka a jeho chování po koupi, budiž ideálním ukazatelem kvality, podniky, kde si budou všichni hlídat nejen mikrobiologické složení mléka, ale i to, v čem žijí krávy, jak žijí, i to, čím a jak se krávy žijí, jak jsou inseminované atd., pak můžeme mluvit o tom, že lidé prostě nebudou chápat, proč by měli něco obcházet. Ale pokud kopu za neosobní podnik, postavený na regulích – nevidím tam se ctí velkou souvislost.

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Quote:

Citováno z dolomiti dne March 8, 2013, 23:07
Ještě k tý Danče 😀 Nevím jestli jsem to pochopil správně, ale jí šlo hlavně o to následný 😉 To znamená, že člověk který v létě načepuje z automatu a potom to tři dny starý mlíko vozí půl dne v autě, tak domů taky nepřiveze žádnej zázrak 😀 Je to trochu přitaženy, ale stejně reálný, jako u řidiče co potřebuje deset litrů pro manželku 😀
A k mojí nereakci 😀 Vážně reaguju pouze na kopci, protože to dle mého názoru má smysl 😉 ostatni včetně pekla je jen zábava 😀 když to napíšu trochu cynicky, tak je mi úplně egál co si lidi přinesou v tý flašce domů 😀

No, však my si toho taky vážíme a už máte cedulku „zkušený přispěvatel“ :))) No a já vám rozumim a přesně souhlasim. Jen jsem o tom samým přemýšlela a tyto myšlenky mě neustále vytáčí :-). To, že někdo řekne, čerstvý mlíko je svým způsobem nebezpečný, zvláště v případech, kdy nevíte, čím mléko prošlo a odkud je, je podle mě naprosto na místě. Mělo by se to prostě vědět jako základní vlastnost mléka, že v sobě má živé mikroorganismy a je potřeba s takovou surovinou umět pracovat a vědět jak. Ovšem !!! jsou lidé, jako např. zmíněná Danča, kteří toto opakují do zblbnutí a stavějí na tom jako na stavebním kameni. V tom momentě by tito lidé ovšem měli lobovat tvrdě za to, aby se prodávaly pouze oloupané brambory, protože když si idiot spotřebitel nedokáže uvědomit ,že staré mléko může být špatné, je logické předpokládat, že si ani neuvědomí, že by měl brambory umýt, protože slupka může být kontaminována půdou. Nebo vosky na jablku!!! Měla by se prodávat pouze umytá jablka a vejce bez skořápky. Měla by na to být regule, že prostě skořápka nemůže přijít do styku se spotřebitelem, tak jako se tito lidé snaží lobovat za to, že jedině dobře převařené mléko by se mělo prodat. Kam zmizela vlastní zodpovědnost? Upozornit na negativa – samozřejmě, ale nedělat z člověka úplného idiota. 🙂

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Vždyť jo, o tom přesně píšu. Ano, podle mě je to taky ptákovina, ale je reálná. Přijede cisterna, řidič vezme ampuli, dostane něco do kapsy, má šanci, že bude průser, ale může se stát. Nebo jede, chce ženě přivézt deset litrů mlíka, odčerpá, dá vodu a adie. Deset litrů je prd, to se v 4000 cisterně ztratí. POdotýkám – je to ptákovina, ale je to reálný a je to možný. Takže teď je na hlavě pomazaný ,aby řekla – hoho, nejde to proto, že ::::: a vyjmenovala opatření, jaký dělá. Proto bylo ve vševědovi z roku 1929 spoustu obrázků různých měřáků, které byly pro sedláky, kolonialisty, aby si spočítali, zda mléko není pančované. Prostě dít se to může a určitě mají mlékárny a čoika a já nevím kdo všechno svoje metody, jak zjistit, zda se to děje a určitě jsou za to velký pokuty. Ale nikdo neřekl ani slovo o tom, že se to pozná, jak se to pozná a proč se to pozná. Zaznělo pouze – hahaha – to je legrace, že si myslíte že by se to dělalo. A pak samozřejmě je tu čest sedláka, ovšem to už jsme zase n ěkde jinde no.

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Quote:

Citováno z dolomiti dne March 8, 2013, 02:12
Tak praní sýrového zrna je vcelku běžná věc, která se nepoižívá jen u Eidamu 😉 já to někdy (podle druhu) používám i u měkkých sýrů 😉 minimálně proto abych je stabilizoval. U Almkäse se to součástí výrobního postupu.
Jinak jak jsem psal 😉 byla by jste boží v tý diskuzi 😀

Nejprve, jak chladnu a usměrňuje mě pan domácí 🙂 má nevole se směřuje od paní Jebavé víceméně k tomu, že je fakt škoda, že pořad nevyužil následné diskuze a toho, co vyvolal, k tomu, aby udělal alespoň teď, co bylo jeho smyslem. Aby udělal osvětu a vyvrátil mýty. Jen rychle, o čem jsem tedy přemýšlela.

Mně osobně na pořadu, přesto, že mléko víceméně nekupujeme ani neprodáváme, vadila nevyváženost pořadu. Vadilo mi, že pokud se mluvilo o mléce UHT, byla zmíněna jeho pozitiva, pokud se mluvilo o čerstvém mléce ze dvora, byla zmíněna jeho negativa. Obě mléka mají jak pozitiva, tak negativa, zcela logicky. Někdo si po zralé úvaze vybere to, někdo jiný ono.

Celkem mi přijde, že přelévání mléka znovu to tetrapaků je nesmysl, protože i ekonomicky mi to přijde nesmyslné. To paní Jebavá celkem normálně vysvětlila. Ovšem ta voda! Nejde o to, zda se voda lije či nikoli, ale pokud si představím chovatele – producenta, následně řidiče cisterny a následně mlékárnu, zcela logicky mi v hlavě naskočí, že všichni mouhou mít jak zájem, tak možnost napančovat mléko vodou. Každý pro vlastní zisk. A tam vidím obrovskou slabinu. Pokud něco reálně lze, navíc se tato skutečnost stává mýtem mezi lidmi, měl by být jako osvěta od člověka, který tomu rozumí hozen argument, jaké jsou postupy, aby se případné pančování odhalilo a aby se mu zabránilo. Nějaké čestné pionýrské není v tomto momentě naprosto na místě.

Další věc, která je důležitá vědět, a to bohužel v pořadu zaznělo špatně, aniž by si to paní Jebavá možná uvědomila je to, že nízkotučné mléko má na rozdíl od polo a plno – více vápníku. Ona sděluje světu, že vše je stejné. Ale je zásadní si uvědomit princip. Mléko má obsahuje vodu, vitaminy, sacharidy, bílkoviny a tuky. Vždy!!!, když něco odebereme, musí se nám to výživově odrazit na litru mléka. Pokud se tedy vápník neváže na tuky a odebereme tuky, je logické, že nízkotučné mléko obsahuje více koncentrovaného vápníku. Zda je ten vápník stravitelný či nikoli, zda je to pro někoho dobře či špatně je druhořadé. Ale jde o princip zachování poměru.

Dále, co mi přišlo velmi nevyvážené je ta prostá věta, že všechna mléka jsou stejná. Mnoho času se věnovalo tomu, aby bylo řečeno, že čerstvé mléko se musí převařovat, jinak mohou nadělat mikroorg. v mléce paseku – jen dobře. Naprostý souhlas. Ale chyběla mi zde na druhé straně informace, že pokud projde mléko UHT procesem, nejen, že se změní struktura cukrů, cukry přejdou příliš velikou teplotou, změní se vápník opět v souvislosti s tepolotou, ale hlavně, dojde k žádoucímu zabití všech bakterií, tudíž i bak. mléčnéhé kvašení, které způsobují to, že mléko kysne. Toto mléko tedy následně nekysá, nýbrž hořkne, selsky hnije, kazí se. Proti tomu nic nemám, to může být samozřejmě pro někoho naopak pozitivní. Ovšem pokud vedle sebe postavím tekutinu s živými bakteriemi, naočkuji ji a nazvu jí jogurtem a někdo jiný tuto tekutinu o všechny tyto bakterie připraví, nebude ani očkovat a udělá jogurt pomocí škrobu – rozuměj nikoli jogurt, nýbrž něco, co se konzistencí jogurtu vzdáleně podobá, jsou to dvě různé suroviny. Z mléka bez bakterií nemohu udělat jogurt. A stejně tak mi logicky přijde, že pokud mám mléko s živými bakteriemi a mléko, které tohoto přívažku zbavím, nemohu z logiky věci říci – jsou to naprosto stejné suroviny. Z mého pohledu nejsou a je důležité to nustále opakovat a než se snažit z tohoto udělat mýtus, vysvětlovat v čem všem pozitivním a negativním se liší, ať si každý vybere tedy dle svého gusta.
A ještě malý poznatek, že na mléko, které leží v obalu, na toto mléko působí i doba, po kterou mléko leží. Ztrácí část svého složení. Snižuje se počet vitamínů atd. To řečeno nebylo a je to velmi důležité v tom smyslu, že lidé by si při koupi krabicového mléka měli jednoznačně všímat nikoli dobu respirace, nýbrž moment výroby a snažit se, aby kupovali mléko co nejblíže tomuto datu.

a teď už o tom přemýšlet vůbec nebudu 🙂

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

No a tak bych si zkusila slova paní inženýrky otočit. Pokud je podle ní tedy každé mléko stejné, není důvod, proč nekupovat ze dvora. Přidávám jeden článek http://pro-bio.cz/Aktuality/Male-mlekarny-pribyvaji–Vznikaji-na-farmach/

a jeden odkaz na seznam prodejců ze dvora http://www.svscr.cz/mleko.php?co=vyhledat

a pokud někdo hledá ze dvora cokoli jiného, lze filtrovat zde
http://www.svscr.cz/index.php?art=5653

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Když už by to měla nějak vyvrátit, tak takto nějak:
Ačkoli mezi laickou veřejností panuje představa, že je zejména nízkotučné mléko před prodejem do obchodních sítí ředěno vodou, jde o naprostý nesmysl. Portálu Naše voda to dnes potvrdil předseda Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) Jiří Kopáček.

Podle šéfa mlékárenského svazu by se totiž na ředění mléka prakticky okamžitě přišlo. „Již při přejímce mléka ke zpracování se kontroluje, zdali nebylo mléko zvodněno, pokud by se tak stalo, tak si jej žádná mlékárna v ČR nedovolí přijmout,“ zdůrazňuje Kopáček. Mléko se podle něj kontroluje technologií kryoskopie, což je laicky řečeno kontrola bodu mrznutí dodané suroviny.

Voda se do mléka nepřidává ani v následném zpracování. „Při takzvaném odstřeďování mléka se odstraní veškerý tuk, a pak se opět do mléka vrací v podílu, který je zapotřebí pro jednotlivé druhy výrobků. Rozhodně se ale nepřidává voda. Jedinou výjimkou může být takzvané praní sýrového zrna při výrobě sýrů typu Eidam, ale ta voda, která je v tomto případě používána jako součást výrobní technologie, se opět v dalším procesu z výrobku odstraní,“ tvrdí Kopáček.

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Hele a k tommu, že to měl být díl o mýtech – tady je fakt, že se to děje, sice USA, ale prostě děje. A paní ing. místo aby sdělila co tedy dělají mlékárny pro to, aby bylo jasný, že v tom mléce voda není, tak řekla jasně – není tam. A hotovo. http://www.apic-ak.cz/tvrdy-postih-za-redeni-mleka-vodou.php Já naprosto chápu ,že to je kravina, že mlíkárna raděj udělá máslo, nízkotučný tvaroh, nízké sýry a nízkotučné mlíko, které je v podstatě už jen odpad pak ještě slušně prodá. Že nějaké ředění vodou je úplně zbytečné. Ale pokud je to díl o tom, tak zda má být argumentem, že se to neděje to ,že se paní inženýrka extaticky svíjí ve smíchu na stole před panem Vaňkem, tak to jednoznačně není!

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Mně ten díl připomíná to, co jste sem dával ohledně té mobilní mlékárny. Jak tam stojí pán z kanclu, má v ruce sobě podobnými zpracovaný elaborát a nutí majitelku, aby lezla oknem k pasteru:-))) protože papír snese vše a papír říká, že do mlíkárny nesmí otevřít dveře :))

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Klara-admin]

Quote:

Citováno z dolomiti dne March 6, 2013, 21:59
Neee, aby měl Milan kam psát 😀 Milan se v diskuzi na Pekle, tak vyčerpal, že ani neví co psát 😉 😀

Hele, ale teď mě štvete ještě vy ):):):)Vůbec jste jí neodpověděl tak, jak bylo záhodno :-))) Jak může zůstat odpověď, že je něco jinýho mléko hned po nadojení u vás a mléko, které leží několik dní v mlékomatu prázdná??? Každý, kdo tomu trochu rozumí musí hned napsat, že mléko se v první řadě v mlékomatu nachází v chladícím zařízení neleží tam jen tak, jako v kuchyni v konvi. A jestliže se v mlékomatu nacház v chladícím zařízení, tak do mlékárny se odveze z nějakého kravína. A v tom kravíně leží v čem? V chladícím zařízení? A jak dlouho? Klidně dva dny. V čem je rozdíl? Hele milá Danča Ker… mě štve ještě víc než ten díl a dál jak první stránku nečtu :-))) To jsou všichni placení tetrapakem nebo mlékárenským svazem, který brojí proti mlékomatům ne?

"Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"

[Autor]

Příspěvky