Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Holky, oběma díky za tip. Mrkla jsem na web a ten hustoměr pro akvaristy má v obchodech Pet center, výprodejová cena 169,-. Jdu do něj. :-))
Tak jsem se Camembertem trochu polepšila. Doufám 🙂
Je dělaný 16.10. více-méně podle receptu z Milcomu. Kostky 2×2, 10 minut počkat, opatrně promíchat, 10 min., opět lehce promíchat, za 10 minut přendat do formy. Na řezu je lesklý, nikde nic neteče, jen tužší střed. Tak už je to aspoň trochu ono? 🙂Pěkné, díky za odkaz:-)
Mě se ty kravičky prostě líbí, ideální volba pro toho, kdo váhá mezi kozou a krávou, nebo pro toho kdo shání společnici pro svou velkou krávu. Uvádí se, že Dexter uživí dvě telata, umím si představit, mít velou dojnou a malou kojnou :-))
KatkaHalloumi s česnekem, sušenými rajčaty a provensálskými bylinkami, grilovaný v pečícím papíru na pánvi. Inspirovala jsem se těmi předraženými okořeněnými papírky na šťavnaté kuřecí steaky, co je prodává Billa. Pekla jsem je na holé pánvi tři minuty z každé strany, na poloviční výkon, sýr by snesl i víc a vůbec bych se nebála opékat přímo na plátech kamen. Byla to mňamka, příště bych jen trochu namastila pečící papír z vnitřní strany a sušená rajčata by bylo asi lepší přidat až po otočení sýra.
Děkuju za přání jalovičky, ale iluze si nedělám :-). Krávy statistika a pravděpodobnost nezajímá, vůbec bych se nedivila, kdyby ze čtyř dávek byli čtyři býčci, a nebo taky vůbec nic :-).
Když mi bylo dvacet, měla jsem potřebu koupit si huculku („milé“ zvířátko, opravdová lidožroutka). U původního majitele měla čtyři hřebečky, u mě potom další čtyři, každého s jiným hřebcem. Vzdala jsem to a pustila na ní našeho nelicentovaného hřebce a s ním dala čtyři kobylky :-). Takže Hanko, vydržte, ještě pět býčků a pak už to půjde :-).
Lidožravou Lucku jsem měla až do smrti (tedy její, ne mojí) a její poslední dceru jsem si nechala. Katka.Hihi, tak předkládám další „povedený“ kousek. Včera jsem rozkrojila goudu po pěti týdnech zrání. Nějakou špatnost už jsem tušila, asi tak od druhého týdne se začal nezvykle zaoblovat. Při krájení zřetelně „odfouknul“, skoro se divím, že nebyl prasklý.
Už jsem jeden nafouknutý sýr měla, ale to byla jedna velká díra a byl hořký. Tenhle je jiný, dírky jsou docela pohledné a chuť je sice jiná, ale ne hořká. Je však jasné, že do něj „vlezlo“ něco co nemělo. Katka.Pěkné video od Milana. Je tam dobře vidět sýřenina pokrájená na velké kostky. Práce v té mlékárně, to je mazec.
Ale mě se nejvíc líbily normandské krávy hned na začátku :-).:-)) Mému mikroblogu trochu hermelínu neuškodí :-). Kromě toho můj totožný „problém“ s hermelínem přetrvává. Píšu v uvozovkách, protože už ho neřeším. Sýr je sice pod kůrkou rozteklý a uprostřed trochu tvarohový, ale chutí a vůní vynikající. Pravda, není stejný jako ten kupovaný, ale to bych snad ani nechtěla. A vlastně už ani nevím, jak ten kupovaný chutná :-).
Tři býčci, to je fakt smůla. V Geneticu je to za 800,- ,ale já zas nevím kolik stojí obyčejný Jersey a taky nevím, jestli to nebylo bez DPH. Spolehlivost 97%, tvrdí prodejce :-). Pamatuju že v družstvu koupili 10 sexovaných holštýnů, bylo z toho pět jaloviček, zbytek jalovic nezabřeznul.
Normanda jsem koupila po 300 Kč s daní, to je stejné jako angus. Mám čtyři, tak doufám, že by se jedna holka mohla povést :-).Letos v březnu se mi naskytla možnost začít dojit jednu krávu z našeho masného stádečka. Vyvstala otázka, co s nadojeným mlékem. První se prostě vypilo, z druhého byly palačinky, potom tvaroh a pak prostě muselo dojít na sýr. Koupila jsem syřidlo, do vyhledávače zadala domácí sýr a byla jsem lapena :-). . . Svět na Kopci mě zcela učaroval, pustila jsem se nejen do sýrů, ale i do pečení chleba a nenápadně měním jídelníček celé rodiny :-). Výroba sýrů se stala závislostí, takže jsem netrpělivě čekala až se kráva znovu otelí a lámala si hlavu, jak to zařídit, aby bylo dost mléka pro tele i do kuchyně. Telátko přišlo v polovině září, kráva měla struky až na zem a telátko je nedokázalo samo najít. Dojila jsem ručně a tele pilo z dudlíku, bylo to fajn a v mrazáku mám schované cenné mlezivo. Po týdnu telátko objevilo přední struky, ale jeden zadní mi nechalo (čtvrtý je nefunkční). Bylo to taky fajn, protože jsem už nemusela krmit tele a Dolina mi z jedné čtvrtě dala na každé dojení aspoň šest litrů. Vydrželo to měsíc, než telátko našlo i poslední struk a vypilo celou krávu. Takže, pokud chci večer něco nadojit, tak musím telátko odpoledne zavřít. Je to taky fajn, protože ranní dojení obstará tele a já mám stále dost mléka na sýrové experimenty :-).
První vyrobená gouda byl velký mezník v mém sýrařském pokusnictví, dvě goudy, které stejně chutnaly i vypadaly, byl další mezník. Nyní jsme snědli a rozdali už asi pátou stejnou, téměř dvoukilovou goudu a stalo se dříve nemyslitelné. I gouda se může přejíst :-). Takže Domácí mlékař ke mě nemohl přijít v lepší chvíli :-). Zraje mi gouda, polotvrdý, hermelín, zlato i belmonte. Mezi tím čerstvé sýry, haloumi, tavený a tvaroh. Sýry ve sklepě přibývají rychleji, než je dokážeme jíst :-), což mě nutí konečně vyzkoušet i nějaký tvrdší sýr.
Další gouda a hermelín (brie) zrající na podložce pod hrnec, která zanechává krásný otisk a nikam neutíká jako brčka :-). A nakonec uspokojivý pohled do lednice a sklepa :-).
Nevím co jsem zase provedla, ale nějak mi to „okousalo“ a schovalo pravý okraj textu. 🙁Načala jsem svůj srpnový pokus o blaťácké zlato. Byl to poněkud zbrklý pokus podle stručného návodu na sýraři, ale podoba chuti by tam byla. Jako pozadí jsem nemohla zvolit nic jiného, než právě došlý Domácí mlékař 🙂
Druhý sýr měla být gouda, byl dělaný v srpnu ve velkých vedrech, zrál týden ve sklepě při téměř 20°C, dál už byl v lednici (9-10°C). Uzrálo cosi co má díry jako ementál, zvláštně to voní a má velmi lahodnou chuť.
Ledničkové zátiší 🙂
Nakrojený sýr je gouda, 5 týdnů, vzadu další gouda a měsíc starý pokus o blaťácké zlato. Goudy byly týden ve sklepě při téměř 20°C, zbytek doby v lednici, zlato je v lednici od začátku.Tak máme býčka, kráva vše zvládla v tříhodinové pauze mezi kontrolami a mě se naskytla báječná příležitost nafotit poporodní nápoj v praxi :-))
Kráva nadšeně vypila 3 kýble, každý minimálně 15 litrů 🙂
Býček pije zatím z dudlíku, protože nemohl najít struky, které jsou skoro až na zem. Mě by vyhovovalo, kdyby to tak zůstalo, ale býček je šikovný, hledá všude, počítám, že během dneška najde . . . 🙂Pěkný den, ještě to trochu upřesním.
Nápoj po porodu je fajn, tedy pokud ho kráva vypije :-). Když jsme porodu přítomni a nabídneme hned, klidně dokud ještě leží, vděčně vypije vše co jí nabídneme. Když přijdeme ráno k hotovému, tak už se došla napít sama a o žádný nápoj nebude mít zájem. Netřeba zoufat, ta kráva, kterou jsme neuhlídali asi rodila snadno a je fit 🙂
Ještě ty lizy. Myslím, že pokud se kráva pase a nedojí zrovna 20 l. měla by jí stačit obyčejná minerální, nebo i jen solná kostka. Ty lepší lizy s vitamíny nechat na dobu okolo telení, připouštění a na zimu. Znovu jsem se dívala na složení těch co používáme (Guyokrma): jako univerzální by měl dobře posloužit např. Star Block Elevage. Pokud by byly potíže se zabřezáváním, tak Star Block Vital S, má více vit. E.
Kdo by chtěl dobrou dojnici připravit na další laktaci, byla by minule zmíněná možnost podávat speciální liz pro suchostojné krávy a po otelení přejít na liz pro krávy v laktaci. Ale, jak už jsem psala, pokud nedokážu zajistit ten správný liz pro konkrétní krávu ve správnou dobu, je lépe použít univerzální. Jinak by jsme místo prevence odvápnění mohli tento stav naopak navodit.
Pro zajímavost uvedu obsah některých složek v takovém lizu (Iframix).
BLOCEMEL * * * * * SUCHOLIZ KB
(laktace) * * * * *(v zaprahnutí)
8% * * * * * * * * 5% * * * * * * Ca
2% * * * * * * * * 6% * * * * * * * P
75 000 M.J./kg * * 200 000 M.J./kg * vit. A
15 000 M.J./kg * * 40 000 M.J./kg * vit. D3
Je tu jasně vidět úplně obrácený poměr vápníku a fosforu a vysoký obsah vit A a D v lizu určeném pro zaprahnuté krávy (ostatní složky neuvádím).
Píšu to proto, že vám to snad umožní orientaci a usnadní výběr, určitě jsou i jiní prodejci.
PS
Naše straka se má otelit každým dnem, moc se těším, že na mě snad zbyde nějaké mléko. A zároveň jsem nervózní, přesněji řečeno začínám vyšilovat :-). Je to totiž naše poslední straka, ještě před půl rokem byly tři. Jedna uhynula zjara na pastvině v 18 letech, o tu druhou jsme přišli před měsícem. Kojila půlroční tele i přes to dostala těžký zánět vemene, od něj otravu krve. Týden antibiotika, kapačky, zvedání a převracení, pak začala žrát a vstávat, když už to vypadalo dobře, tak si zlomila nohu, doktor jí musel uspat.
Přeju víc štěstí. 🙂Zdravím, vaše kravka bude určitě v pohodě, tam kde je starost, je i péče. 🙂
My jsme nad tím moc nepřemýšleli, potřebovali jsme nějak vyřešit ten selen a rychle. Byla výstava krav, tam stánek s lizy, uvnitř milý pán co má doma huculy, tak jsme prostě objednali. 🙂 A protože to funguje, nebyl důvod měnit. Je to fa Guyokrma, lizy Star Block. Jsou v 20-kg kbelíkách, melasované, přiměřeně chutné, mohou být i venku na dešti, na rozdíl od obyčejných lisovaných kostek obsahují i vitamíny a minerální látky jsou v dostupnější – organické formě. Mají víc druhů, cena cca 400-600 Kč, pro jednu krávu tak na 3-4 měsíce. Okolo porodu a připouštění dáváme lepší, s více vitamíny, po zbytek roku levnější. Dávám to i koním, jen ovce musí mít jiný, nesnášejí měď.
Jenomže dojná kráva by teoreticky měla mít jiné minerály před porodem a jiné po porodu, kvůli prevenci odvápnění. To u angusů a simentálů řešit nemusíme. Potíž je, že minerály pro dojné krávy se prodávají obvykle sypké a v megabaleních. Prolustrovala jsem internet a výsledek je toto: lizy před a po porodu prodává Bodit Tachov (obyč. bez vit.) a Iframix Praha. Lizy melasované, s vitamíny prodává Guyokrma a Iframix. Všichni ostatní, které jsem našla prodávají lizy spíš pro „masňáky“. Může být trochu problém při více zvířatech zajistit, aby každá lízala to správné, pak je asi lepší dát něco univerzálního, s vyšším obsahem vitamínů. Zvlášť vit. A a D mají velmi příznivý vliv na hospodaření s vápníkem v těle.
Calgel a Ketogel klidně můžete dát preventivně hned po porodu, pokud vám kravka odpustí minutu mírného násilí – obzvlášť calgel rozhodně nevypije dobrovolně. 🙂
Může se dát nápoj po porodu, domácí verze je teplá voda, kilo cukru a hrst soli, čím víc toho vypije, tím líp, velká kráva klidně 40 l. Velký objem tekutiny naplní a „usadí“ žaludky v náhle prázdném břiše (prevence přesunutí slezu). Cukr je sám o sobě prevence ketózy plus podpoří chuť ke žrádlu. Stejný nápoj dávám i kobyle, jen všeho půl (je malá).
Existují i speciální přípravky, které se obvykle jmenují Dobrovolný nápoj po otelení, nebo podobně (VVS, Bodit, Mikrop, Iframix). Není špatné mít doma, mimo jiné podporují činnost bachoru, můžeme krávě nabídnout kdykoliv se nám „nelíbí“.
Určitě jsem nevyjmenovala všechny prodejce krmných doplňků, jestli někdo máte zajímavý tip, tak to sem dejte.Quote:avatar Kasandra:
6.9.2014 (7.34)
Dobrý den, naše kravka plemene Ceská červinka je už starší dáma, v prosinci jí už bude 23 let. Její krmení je už jiné protože si užívá zaslouženého důchodu. Dojí už jen 4-6 litrů. Ale v době jejího rozkvětu jsme jí krmily takto: Ráno dostala luční seno s přídavkem vojtěškového sena v poměru 60:40, když snědla seno,tak přišli na řadu jablka,mrkev,kapusta,dumlíky a cukrova řepa. Poté byla vypuštěna na pastvu a večer když se vrátila na dojení, dostala celé zrní – oves,ječmen,proso,kukuřice,lněné semínko,bob a hrach. Nikdy jsme nedávali a ani dávat nebudeme krmivo štotované. Dobrá kráva s dobrým zažíváním se pozná Právě podle toho, že dokáže strávit a využít pro sebe a na mléko krmivo nešrotované. Jako přilepšení dostávala také pohanku – loupanou, slunečnici,další druhy ovoce a zeleniny. Také jí dáváme kopřivy a jiné bylinky. Čím pestřejší je strava, tím zdravější je kráva a následně i tele!! Díky tomu nemá žádné potíže se zažíváním, protože je zvyklá na každodenní změnu krmiva! Žádné minerální přípravky ani lizy nikdy nedostávala, protože to diky pestré stravě nebylo nikdy zapotřebí!!! Nikdy nebyla nemocná a veterináře vidí jen při očkování! Dnes už lidé zapoměli jak se starat o zvířata,jsou pro ně pouze stroje na peníze a o lásce ke zvířatum už nemůže byt řeč! Já se to naučila od své prababičky a pradědečka,kteří mě vychovali. Podle jejich rad se řídím a nemám žádné potíže. Kráva ještě před 2 lety pracovala v zápřahu a orala pole! Hezký den všem a ať vám krávy jdou!Odpovědět
Mám trochu pořebu reagovat, protože všechny krávy nejde krmit jako červinku.
Nejdřív, ale musím napsat, že kravička, která se dožívá 23 let určitě má skvělou péči. Všechna čest!
Udělám trochu jasno v plemenech. Každý neví co přesně znamená červinka, červenka nebo straka. Česká červinka je původní plemeno, které se vyvíjelo na našem území. Je odvozené od švýcarského hnědého skotu, ale ten už je dnes někde jinde, o tom dále. Červinky se dokonale přizpůsobily přesně tomu co naše příroda nabízí, proto asi opravdu nepotřebují doplňovat minerální látky. Musíme si uvědomit, že až do středověku neměli lidé nástroj, který by umožnil připravit zásoby krmiva pro zvířata na zimu. Zvířata byla v zimě odkázána sama na sebe jen s malým příkrmem, který byl člověk schopen poskytnout. Výběr krav do dalšího chovu byl určen, tím jestli se zvíře vůbec dožilo dospělosti. Vzniklo plemeno dlouhověké, odolné, plodné a zdravé. Nádoj červinky je 2 – 3 tis. l., to odpovídá 2-3 dobrým kozám. V současnosti je červinka zařazena jako genetický zdroj.
Český strakatý skot vznikl na podkladě křížení červinek s evropskými strakatými plemeny. Někdy bývá označován jako straka, nebo Čestr. Je o hodně větší, více dojí, ale trochu ztratil na odolnosti.
Červenka není skot, ale nemoc prasat.
Jedno ilustrativní srovnání: když špatně nakrmíme červinku, nestane se nic, jen ubere na mléku, ale zachová si kondici i zdraví, straka trochu ubere mléko a trochu zhubne, holštýnská kráva bude dojit stejně a pak uhyne.
Alpský hnědý skot se chová stále, jen trochu „vyrostl“ a také více dojí. Toto plemeno ještě dále „zušlechtili“ američané a vznikl brown sviss, ten už se alpským kravám podobá asi jen barvou. Brown swiss už dorazil i k nám, celkem běžně se dají koupit inseminační dávky (označované TMB), je to pohledná, velká kráva se zajímavou šedo-hnědou barvou, vysokou dojivostí a proti holštýnovi pořád ještě kypící zdravím. Je vhodná pro křížení s mléčnými plemeny tam kde nevadí nížší masná užitkovost.
Jako bývalý zootechnik jsem celkem přesvědčená o nutnosti dodávat dojným kravám minerály i vitamíny. Když jsme si před lety pořizovali hobby chov angusů, myslela jsem si, že „masňák“ žijící na pastvině nic nepotřebuje. Omyl! Naše krávy to vydržely pár let, než se vyčerpaly a začala nám umírat telátka po narození. Podle doktorů jsme vakcinovali březí krávy, telata „prolévali“ mlezivem, píchali antibiotika i vitamíny a nevím co ještě, nic nepomáhalo. Pak došlo na telefonát s cizím doktorem, pár otázek a odpovědí a nakonec vypálil: nedostatek selenu! Jaké dáváte minerály? Žádné. A bylo to, ti naši doktoři prostě předpokládali, že něco krmíme. Od té doby používáme kvalitní minerálně vitaminový liz, poměrně drahý, ale telata jsou super běhací 🙂 a krávy lépe zebřezávají. Později jsem zjistila, že v celé střední Evropě je nedostatek selenu v půdě. Připouštím, že červinka měla tisíce let na to aby si zvykla. 🙂 Je zřejmé, že při pestrém krmivu je větší pravděpodobnost dodání všeho potřebného. Ale byla bych velice opatrná při střídání krmiv bez ohledu na plemeno. Bachorové mikroorganizmy potřebují stálé prostředí a přizpůsobení novému krmivu trvá týdny. Zažívání krávy těžko hodnotit pouhým pozorováním. Každá nerovnováha v bachoru má za následek chybějící energii, kterou pak kráva musí čerpat ze svých tukových zásob, pokud se to děje ve větší míře (kilo denně), dochází k poškození jater a to fakt vidět není. To u červinky tedy nehrozí, ale nehodnotila bych zažívání krávy jen podle toho jestli byla někdy nadmutá.
Obilí není vůbec přirozená potrava pro krávu, ale zvyšuje dojivost, takže se s oblibou krmí. Kráva má schopnost strávit jakékoli nejedovaté a nedřevnaté části rostlin, takže i obilí. Zkrmování celého, nemačkaného obilí rozhodně nemůže krávě uškodit, jen ho musí rozkousat (narušit slupku)aby ho strávila. Celé obilí bývá součástí směsí pro telata, účelem je mechanické dráždění bachoru a jaksi se počítá s tím, že „projde“ nevyužité.
Když jsem se vystěhovala z Prahy, byla jsem dost nepříjemně překvapená zacházením se zvířaty u malých „chovatelů“. Člověk z města si přeci jen pořizuje zvíře spíš pro radost a tak se k němu taky chová. I když mám poslední dobou pocit, že třeba v těch velkých kravínech se to trochu lepší, jako by si aspoň někde uvědomili, že je ty krávy živí.
Doplním některé zkratky plemen používané v kartách skotu.
A ayschire
C český strakatý skot
H holštýn
J Jersey
CL česká červinka
CI montbeliard
Kříženci se zapisují např. : C50 A25 J (50% straka, 25% ayschire, zbytek Jersey)
U plemen CL, CI a SM (simentál) se se píše značka pouze pokud je podíl plemene 100%. Kříženci se sčítají s C. Takže př. 50% červinka, 25% straka a 25% Jersey bude zapsaná jako 75C 25J.
Někdo tu uváděl u své krávy malý podíl Y, to je limousine (masné plemeno).Dobrý den, problematiku dojení a mléka vám dobře objasní Klára, já se pokusím poradit s krmením.
Mléko tedy jen velice stručně.Za snížený nádoj zřejmě může vše, co uvádíte: změna prostředí, změna krmení, pravděpodobný zánět vemene (vločky v mléce) i možné zabřeznutí (jde čistě o působení hormonů, ne o nároky zárodku v děloze).
A teď to krmení.
Základem by měla být pastva, cucání telete může vyřešit nasazovací plastový kroužek do nosu.
Seno je nejdůležitější krmivo, ale jeho hodnota je velmi závislá na jeho „výrobě“. Pokud sečeme mladý porost, ideálně se zastoupením jetelovin, šetrně usušíme a dobře uskladníme, získali jsme velmi výživné a dietní krmivo, které samo o sobě postačí na užitkovost 12 litrů denně. Opakem je seno ze staré trávy, vymoklé a sklízené mechanizací, takové má menší krmnou hodnotu než dobrá sláma. Většinou se nám podaří získat „něco mezi“ a z toho je třeba vycházet při zařazování ostatních krmiv.
U senáže platí vše co u sena a navíc ještě správná konzervace. Kvalitní senáž je rozhodně krmivo, které zvyšuje užitkovost, krávy jí milují (aspoň ty naše) a její výroba není tolik závislá na počasí.
Obilniny. Pšenice má nejvyšší obsah bílkovin, oves a ječmen jsou živinami chudší, ale zase mají dietetické vlastnosti. Krmit se dá i triticale a omezeně i žito. Pšenice, ječmen a oves se dají krmit samostatně, ale vzhledem k jejich vlastnostem je výhodná jejich kombinace. Obilí se kravám zkrmuje šrotované, nebo mačkané. Vyšší dávky obilných šrotů je vhodné míchat do vlhkého, řezaného objemného krmiva – doma těžko proveditelné, ale přináší to vyšší využitelnost krmiva a příznivé dietní působení. Paření šrotu není nutné, málokterý tvor má tak vynikající schopnost trávení rostlinných částí jako kráva. Pozor však na konzistenci spařeného krmiva – MUSÍ zůstat v bachoru a ne „přetéct“ dál do slezu.
Vojtěškové granule jsou výborný zdroj bílkovin, ale vyšší obsah jetelovin v krmení může způsobovat potíže se zabřezáváním – vysoký obsah fytoestrogenů.
Ještě bych doplnila jedno zajímavé krmivo – krmný bob (šlechtěná lupina), pro vysoký obsah bíkovin výborná alternativa sóji. Může se pěstovat, jak na zrno, nebo senážovat celé mladé rostliny.
Minerální liz – pro dojnou krávu určitě aspoň vápník, fosfor, hořčík, selen.
Krmení krav obecně: bachor je velice účinné, ale taky velice citlivé „zařízení“, které nemá rádo změny. Výživáři tvrdí, že přizpůsobení novému krmivu trvá 4 týdny!
Toto není návod, jak krmit krávu, to by se sem ani nevešlo 🙂
Prostě co nejvíc pást, mít co nejlepší seno a aspoň nějaký liz.
Zdravím. Katka.Koukám, že než jsem to dodatlovala, Klára už odpověděla :-))
Jěště mě napadá jedna maličkost, která však múže být zásadní: pokud krmíte senáž z velkého kulatého balíku, tak by měl být spotřebován za 3 dny, jinak se začne kazit. Platí pravidlo denně odebírat 20 cm, ale to se dá uskutečnit pouze v senážním žlabu, nebo v igelitové „nohavici“ ,balík je otevřený ze všech stran, ten se opravdu musí zkrmit do tří dnů. Ideální mi připadá senážování do sudů zde na kopci.Inka zmínila Delvocid, přípravek na ochranu sýrů proti plísním a kvasinkám. Zajímalo mě to, tak jsem do Bio-Pro napsala a předkládám co jsem zjistila.
Delvocid je určený pro preventivní ošetření tvrdých a polotvrdých sýrů během zrání. Aplikuje se po nasolení sýra ponořením do roztoku, případně natíráním, nebo nástřikem (přípravek se rozpustí ve vodě s min. 5% soli). Při dlouhém zrání prodejce doporučuje aplikaci opakovat. Účinná látka je Natamicin E 235, podle legislativy je nutné uvádět na obalu i když je to přírodní látka. Případné použití musí každý zvážit podle svých podmínek a také podle toho jestli sní raději nějaké to „éčko“, nebo případné toxiny z plísní (nedělám si iluze o tom, so je uvnitř sýru, ze kterého jsem oškrábala plíseň).
Delvocid obsahuje 50% Natamycinu.
Balení 100g, 3.150 Kč bez DPH
Balení 10g, 380 Kč bez DPH
Dávkování (koncentrace roztoku) závisí na způsobu zrání a kontaminaci prostředí. 10-ti gramové balení tedy vyjde na 2 – 50 l vody. Větší ředění je určené pro zrání pod fólií, takže to budou spíš ty 2 litry. Ale při aplikací natíráním by byla spotřeba minimální.
Připravený roztok je stabilní 10 dní. Použitelnost prášku Delvocid je 3 roky.
Nabízejí také kultury a syřidla, dále Plasticoat 1 kg za 235,- s DPH (DK 285,-) a Delvocoat 1 kg za 307,- až 338,-. Nevím kolik Delvocidu obsahuje Plasticoat. Iva ho myslím používá, napíše nám ? 🙂
Dobírku účtují 191 Kč. Osobní odběr zdarma (Bořetická, Praha 9, Černý most)
Delvocid jsem nevyzkoušela, pokud ho koupím (až se mi podaří poslat švagra na Černý most 🙂 ), tak dám určitě vědět, jak to funguje.Tak na tohle musím reagovat a a dávám do placu moje dva nepovedené kousky. První totálně zplesnivěl, druhý se nafoukl a zhořkl po čtyřech týdnech zrání.
Ten první mě vyškolil a naučil jak ošetřovat sýry během zrání. S plísní bojuju pořád, ala teď už většinou vítězím. S druhým to bylo složitější, chybu jsem hledala ve výrobě, dala jsem sem fotku a z odpovědi Inky vyplynulo, že muselo být něco s mlékem. Zapátrala jsem v kalendáři a nakonec to byl pravděpodobně důsledek mého nevhodného experimentování s krmením krávy.
Pet lahve také používám (známí mi je nosí) radši jen od vody, ale každou jen jednou – mléko už se z petky nevymyje. Zajímavé je, že v lahvích od těch sladkých hnusů se mléko vůbec nekazí – asi jsou dobře nakonzervované :-))
Lisování. Mám jednu formu na všechna sýry a děda mi do ní vysoustružil dřevěný „špunt“. Funguje skvěle, je dost vysoký, ve formě pěkně sedí a je sám osobě docela těžký. Pak mám ještě kilový kamen, dvoukilové a pětikilové závaží. Zatím jsem s tím v pohodě vystačila, největší sýr měl 1800 g.
Uskladnění mléka v lednici. Momentálně nemám co dojit, jednou týdně si udělám radost a přivezu dva kýble mléka, mám ho do rána v lednici. Když vyndám šuplíky na zeleninu, tak se mi dolů vejde 13-litrový hrnec. Ale to už není v lednici nic jiného, jen mlíko, sýry, jogurty a kvásek. Když ne mlíko tak chlebové těsto na ráno :-))
Když jsem dojila, sbírala jsem mléko na sýr ze čtyř dojení. Mléko bylo všude – v 5-litrových kbelících v lednici, někdy na balkoně, někdy ve sklepě obložené ledem.
S pozdravem. Katka.Zdravím Inku.
Moc si vážím vaší ochoty poradit. Pokoušela jsem se shánět info i jinde, abych pořád neotravovala :-)), ale sehnat hotovou recepturu (navíc vhodnou pro domácí zpracování) je skoro nemožné. Takže děkuju !
Když budete mít někdy náladu a čas, budu vděčná i za postup na Belmonte i když neslibuju, že se do něj hned pustím. Mám teď omezený přísun mléka, takže příliš neexperimentuji. A vzhledem k tomu, že na Vysošině už léto asi skončilo, tak už mi sýry zase mohou zrát normálně ve sklepě.
Váš Belmonte na fotce je z kozího mléka ?
Příjemný den.
Katka.Jůů, děkuju Kláro za bleskovou odpověď, už se těším až tenhle recept vyzkouším. Já jsem totiž dnes měla připravené mléko a velkou chuť tenhle sýr udělat, takže jsem to riskla a postupovala podle zmíněného stručného návodu ze Sýraře. Asi jsem to pokazila, protože jsem se řídila tam uvedenou dobou napařování 3-4 h.
Formu jsem vyložila plachetkou, první otočení vyřešila kastrůlkem, který vleze do formy a celé se to otočí. Dole je kastrůlek a na něm je sýr ve formě (aby mohla odkapávat syrovátka, tak mezi sýr a kastrůlek vkládám mřížkovou podložku vystřiženou na míru). Pak to celé vrátím zpět – to je druhé otočení, na třetí otočení už je sýr dost tuhý na to, aby se mohl vyndat z formy a otočit celý. Dál už jsem otáčela bez plachetky. Snad jsem to popsala srozumitelně. Tímhle způsobem otáčím všechny měkké nelisované sýry.
Napařovala jsem v jogurtovači – usoudila jsem, že sýr těžký 1,5 kg ho nezboří :-). Do jogurtovače jsem strčila 10-litrový kyblík – vlezl tam úplně přesně. Na dno kyblíku plochý cedníko-pařáček z kempingové sady, který používám i na lisování. Na to sýr ve formě, dolů trochu syrovátky a celé to přikryla. Otáčení bylo v pohodě, sýr byl krásně teploučký, jen jsem ho tam měla nechat déle.
Ještě mi nebylo jasné ošetřování, protože jsem v nějaké encyklopedii vyčetla, že je to sýr zrající pod mazem, ale to je asi nějaký nesmysl.
Každopádně ještě jednou moc děkuju a těším se na příští sýr.
KatkaZdravím Inko, doufala jsem, že nám přidáte nějaké rady k tématu, ale váš článek předčil všechna očekávání, moc děkujeme za váš čas a ochotu :-).
Když to pročítám, tak jsem ráda, že jsem zatím žádné nátěry ani vosky nepořídila. Tím, že jsem nic takového neměla, jsem se musela naučit o sýry pečovat. Už se tomu směju, ale první sýr jsem čistila tak, že jsem ho prostě vykoupala ve slané vodě :-). Není to tím, že bych nepochopila text, ale myslela jsem, že to ještě vylepším :-).
Lednička je pro mě zatím řešení, ale každý sýr mám nejdřív ve sklepě (ten poslední tam byl jen týden, při 19°C, to už jsem se bála)Zdravím, jsem taky začátečník, ale s ledničkou můžu poradit. Nejsem odborník, ale myslím, že pod 6°C sýry nezrají, aspoň mě teda ne :-). Zkuste lednici nastavit na nejnižší stupeň a pak najít nejteplejší místo. Jestli máte prostor, kde je 18°C, dala bych tam sýry aspoň na týden, bez krabice. Až potom do lednice, box musí být dost velký, vlhkosti tam bude dost, já boxy ještě vytírám dosucha, jinak sýry plesniví. Katka.
Ještě to vakuování, na webu je toho spoustu, krabičky, sáčky, vakuovačky, pumpičkové, bateriové i velké. Jestli něco vyzkoušíte, určitě napište svoje zkušenosti do fóra „Zrání sýrů“.Ty boxy jsou od Číňanů, za 19 Kč, mají průměr 25 cm, takže sýry z 16-centimetrové formy tam mají pohodlí 🙂
