Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Markéto díky , že jsi mi ho připoměla, je to jedna z těch koulí ve sklepě. Je dělaný 22.12. , tak to už bych se na něj mohla podívat :-). Ono mě to nijak zvlášť nenuti, na jídlo máme zrovna sýrů dost a ve sklepě je chladno, můžou tam ještě zrát. Jen se mi ve sklepě na ně zdálo sucho, tak jsem je natřela olejem, Plasticoat zatím leží ve skříni:-)
KatkaKláro, to je všechno strašně zajímavé, je těžké se v tom orientovat, já jsem to jen vyčetla v tom dokumentu. Jinak zaplaťpánbůh za vlastní krávu !
Dášo zdravím, do těch lupů se mi moc nechtělo 🙂 . Může to mít spoustu příčin a na každý problém je jiná léčba.
Na srsti se může projevit jakékoli vnitřní onemocnění, parazité, nebo nedostatek čehokoli. Mohou to být cizopasníci v srsti ,v kůži, nebo plíseň (dermatofytus), nebo vlhkomilné bakterie (derdatofilus). obávám se, že výčet není konečný.
Obecně na kvalitu srsti mají dobrý vliv vitaminy skupiny B, biotin, osvědčené je lněné semínko.
Co poradit ? Pokud to považujete za velký problém, tak jedině doktor, nabrat stěry a zjistit, o co přesně se jedná.
Takzvaně na slepo by se daly obě jalovičky injekčně odčervit, přípravky typu Ivermektin působí nejen na vnitřní cizopasníky, ale i na cizopasníky žijící v kůži, třeba na svrab. Můžete také koupit některý spot-on přípravek proti hmyzu, ten by odstranil případná „zvířátka“ žijící v srsti. Já tyhle spot-ony používám v létě na koně a na některé naše krávy, zejména na tu naší dojnou.
Na dermatofily, to jsou ty vlhkomilné bakterie nejlépe působí sucho, slunce a udržovaná srst.
Plísně mi připadají málo pravděpodobné, ale omytím v nějakém psím, nebo lidském protiplísňovém šamponu nic nepokazíte. Mezi plísně patří i herpes – trichofitóza, ale to je asi tak jediné co bych takhle na dálku dokázala vyloučit.
Je mi jasné, že jsem vám moc nepomohla.
Ať se daří.
KatkaAhoj Markéto, našla jsem něco k používání syrového mléka, zajímavé je to zejména ke konci, kde se píše o tom, že v sýrech zrajících déle než dva měsíce už nemohou žádné bakterie přežívat. To s tou senáží se podle mého týká spíš chuťových vlastností sýra, než kontaminace bakteriemi, ale nejsem si tím jistá.
Pokud si doma uděláš hermelín z pasterovaného a nic si do něj nezaneseš, tak by tam listerie být neměla.[urlSyrové mléko aneb kdo a proč nařizuje pasterizaci?
smetanov___s__r110.jpg Syrové mléko a výrobky z něj – přínosy a rizika, legislativní úprava, historický vývoj.
Otázka tepelného ošetření mléka (pasterace, pasterizace) prodávaného spotřebiteli, popřípadě používaného k výrobě mléčných výrobků, respektive odpověď na ní, prochází jako celá řada dalších otázek, vývojem.
Mléko savců, zejména koz a skotu, (ale i ovčí, velbloudí, kobylí ….) a výrobky z něj (sýry, kysané nápoje, tvaroh….) jako jedna ze základních potravin slouží výživě lidstva již víc než 15 000 let, z toho prakticky celé toto období samozřejmě nepasterizované. Pasterizaci jako jednu z metod boje proti bakteriálním původcům některých nákaz objevil Luis Pasteur v roce 1854.
V českém mlékárenství se objevila jako povinná v roce 1934 v souvislosti eliminací některých nebezpečných onemocnění, zejména brucelózy skotu. V jiných zemích, například ve Velké Británii, nebyla jako povinná nařízená nikdy. Po roce 1948 se objevil další důvod k povinné pasterizaci mléka a to důvod politický. Sedlák, který neodevzdal v rámci dodávek veškeré mléko, ho nemohl prodat, neboť pro něj bylo zcela nedostupné pasterizační zařízení a bylo možno ho bez dalšího zavřít za ohrožování zdraví lidu. Následně se pasterizace mléka stala pro stranické a státní orgány ve zdravotní a veterinární péči mantrou, kterou neustále opakovali i přes to, že například výše uvedená brucelóza skotu, nemoc přenosná mlékem, byla v tehdejší ČSSR zcela vymýcena v roce 1964 a od té doby se na území ČR nevyskytuje.
v__b__r_s__r___1.jpgSoučasné předpisy Evropské unie v oblasti potravinářství, platné na celém území EU, pro výrobu mléčných výrobků pasterizaci nenařizují. Ponechávají rozhodnutí o výrobě výrobků z nepasterizovaného mléka na rozhodnutí výrobce, tedy řečeno ústy nařízení 853/2004 provozovatele potravinářského podniku.[1] Ukládají mu pouze povinnost o použití syrového (tepelně neošetřeného, nepasterovaného) mléka spotřebitele informovat.[2] Výsledkem je, že například ve Švýcarsku se vyrábí 70 procent sýrů z nepasterizovaného mléka, obdobný poměr je i v jiných, sýrařsky vyspělých zemích.
Z pasterizovaného mléka se vyrábí především průmyslové sýry, jejichž osudem je ležet delší dobu v regálech supermarketů. Sýry určené pro prodej náročnému spotřebiteli, přímo na farmě nebo prostřednictvím sítí farmářských obchodů, bývají až na výjimky z mléka nepasterizovaného. Odpovědné rozhodnutí o tom, zda si koupí standardizovaný sýr z masové produkce, nebo farmářský originál z nepasterovaného mléka je ponecháno na informovaném spotřebiteli.
Pořád posloucháme mantru, že pasterizace je přínosná, že je to způsob naší ochrany před infekčními onemocněními, ovšem bližší pohled odhaluje, že její přínosy byly dosud velmi zveličovány. Moderní mlékárenské stroje a nerezové nádrže spolu s efektivním balením a distribucí činí pasterizaci za účelem hygieny zcela zbytečnou. A pasterizace není zárukou čistoty. Naopak, vědomí, že mléko bude následně pasterováno, vede často k lehkomyslnosti producenta při dodržování hygienických pravidel. Farmář, který sám na farmě vyrábí sýry z nepasterizovaného mléka, zachází zpravidla s mlékem od počátku s tímto vědomím a mnohem pečlivěji, než výrobce, u něhož péče o mléko končí nastartováním autocisterny, kterou poslal odběratel.
ml____n___v__robky445.jpgVšechna propuknutí salmonely z kontaminovaného mléka za poslední desetiletí – a bylo jich dost – nastala u pasterizovaného mléka. To se týká i jejího náhlého výskytu v roce 1985 v americkém státě Illinoi, který zasáhl přes 14 000 osob a způsobil nejméně jedno umrtí. Stopy salmonely ve skupině pasterizovaných mlék byly shledány geneticky odolnými jak vůči penicilinu, tak tetracyklinu.
Syrové mléko obsahuje látky, které chrání mléko před patogeny. Pasterizace tyto pomocné látky likviduje a zanechává konečný výrobek zbavený jakéhokoliv ochranného mechanismu, pokud by nežádoucí bakterie nevítaně kontaminovaly zdroj. To je i důvod, proč se pasterované mléko, ponechané delší dobu otevřené, promění v podivně páchnoucí břečku, zatímco nepasterované se ponecháním při pokojové teplotě změní v lahodný kyselý nápoj.
syrari_445.jpgPasterizace mléka je potřebná tam, kde je velmi dlouhá cesta „od vemene“ na stůl spotřebitele. Běžně se mléko od výrobce – chovatele krav sváží do mlékárny druhý den po nadojení. Po cestě dlouhé i několik set kilometrů je přečerpáno s ostatními dodávkami mléka do zásobníků mlékárny velkých několik desítek či stovek tisíc litrů a teprve po jejich naplnění, často až další den, začíná proces zpracování. I to „nejčerstvější“ mléko se touto cestou dostane ke spotřebiteli nejdříve 5 dnů po nadojení. V takovém případě je pasterizace mléka jako opatření k prodloužení jeho trvanlivosti nezbytná. Je to také způsob, kterým se velká mlékárna chrání před rizikem. Po shromáždění mléka od desítek i stovek dodavatelů v jedné nádrži se takový podnik nemůže spoléhat na to, že ani jeden z těchto dodavatelů (nebo některý z jejich zaměstnanců) neudělal chybu, při které mohlo k znečištění mléka dojít.
Naproti tomu farmář, který zpracovává mléko od svého stáda, nebo (na západě běžná) společná mlékárna pěti či deseti zemědělců z jednoho malého regionu, samozřejmě takovéto riziko nenese. Na vlastní farmě dojí farmář mnohdy osobně a jako společník v malé mlékárně přece nedodá svému vlastnímu podniku vadné mléko. V případě podezření na nějaké znečištění prostě mléko zkrmí zvířatům a zajistí pro příště nápravu.
Mléko, z něhož se vyrábí sýry na farmách, prochází u výrobce mléka pravidelnou kontrolou na celkový počet mikroorganizmů v mléce a plně splňuje požadavky uvedené v již citovaném nařízení 853/2004. Navíc je pravidelně testováno „na lidech“, protože farmář a jeho rodina rozhodně nejezdí kupovat do hypermarketu „krabicák“. Samozřejmě vlastní mléko denně konzumují, nepasterizované, včetně nejmladších členů rodiny. Mléko je zpravidla skladováno v chladicím zařízení pouhých 12 hodin, od večerního dojení do rána. Během dopoledne je společně s mlékem z ranního dojení zpracováno. V té době je ještě aktivní vlastní obranný mechanizmus mléka. Po jeho zpracování a dokončení zrání jsou sýry obvykle baleny, čímž je vyloučena jakékoliv následná kontaminace z vnějšího prostředí.
Hotové výrobky jsou pravidelně testovány na mikrobiologickou nezávadnost v souladu s nařízením EU 2073/2005 o mikrobiologických požadavcích na potraviny. Periodicita a rozsah těchto kontrol jsou stanoveny v provozním a sanitačním řádu faremní mlékárny, schváleném Krajskou veterinární správou.
__e__e_s__r_4451.jpgPokud je syrové mléko použito k výrobě tvrdých sýrů s dobou zrání delší než 2 měsíce, je zcela vyloučeno, aby tento sýr obsahoval uvnitř sýrového těsta nějaké patogenní mikroorganizmy. Prostředí uvnitř takového sýra obsahuje tak málo vody, že nejen množení, ale i pouhé delší přežívání takových mikroorganismů uvnitř sýra není možné. To lze konec konců nepřímo vyčíst i z příslušných předpisů EU[3]
Takový sýr může být samozřejmě kontaminován povrchově při přepravě k obchodníkovi, nevhodném skladování v obchodě, při přípravě pokrmů z něj a podobně. To se ovšem úplně stejně týká i sýra z pasterovaného mléka.
Ing. Ivan Hrbek, Svaz faremních zpracovatelů
[1] NR 853/2004 v platné znění: „….Pokud syrové mléko, mlezivo, mléčné výrobky nebo výrobky z mleziva procházejí tepelným ošetřením, provozovatelé potravinářských podniků….“,
[2] V oblasti označování totéž nařízení stanoví: „….musí označení zřetelně uvádět:
a) v případě syrového mléka určeného k přímé lidské spotřebě slova ‚syrové mléko‘;
b) v případě výrobků vyrobených za použití syrového mléka výrobním postupem, jenž nezahrnuje žádné tepelné ošetření ani žádné fyzikální nebo chemické ošetření, slova ‚ze syrového mléka‘;…“
[3] Syrové mléko zvířat, které nesplňuje požadavky bodu 2,(brucelóza, tuberkulóza, pozn. autora) může však být použito…….. v případě ovcí nebo koz………. pro výrobu sýrů s dobou zrání alespoň dva měsíce……
Foto: Slow Food, EU
Pondělí, 29. duben 2013
][/url]Děkuju Hanko,
hi hi, to je jasný, že kulatý sýr potřebuješ 🙂
No, s tím lisováním je švanda. Zaoblené díly dávám hned, plachetku taky, ale mám z toho modrého ustřižené dva pruhy, které vložím do formy křížem přes sebe, dole vzniknou jen malinké sklady a nahoře to buď přimáčknu rovnou tím zaobleným dílem a plachetku nechám koukat okolo. A nebo ty pruhy protáhnu středem toho horního dílu ven a někam je srovnám. Ke konci už to může být bez plachetky. Po vylisování vezmu škrabku na brambory a doladím nerovnosti 🙂Ahoj Markéto, Belmonte psala Inka do fóra, receptury na sýry.
Ležící kravka je Český strakatý skot, to jsou ty straky, co znáš. Ta se sněhem na nose je červená varianta Aberdeen Angus, prostě red angus, masné plemeno. A ty dvě strakaté chlupatice jsou plemene masný simentál, to je mohutnější příbuzný našich stračen.Kláro, vidím to stejně, inseminátor radil hormony, ale já si radši počkám. Ona teď i „nějakou“ říji předvedla, býčci se mohli zbláznit, ten její nevěděl, jestli má od mámy chtít mlíko, nebo sex :-). Ale jí samotné se ta pánská pozornost vůbec nezamlouvala, prostě to nebylo ono, tak jsem to nechala být. Je teď hubená jak chrt, tak si myslím, že má na další tele ještě čas.
Pěkný den, Dášo. to je pěkné, že jsou rohaté, zdá se, že je máte ráda :-). Ten zrak, to bylo jen tak první, co mě napadlo. Když se nad tím zamyslím, tak se nějaké to kopání v téhle situaci dá čekat. Všichni býložravci mají oči umístěné po stranách hlavy, to jim umožňuje zahlédnout jedním okem i nepatrný pohyb, ale dokud není předmět v zorném poli obou očí, nedokáže zvíře „zaměřit“ velikost ani vzdálenost. Takže jalovička, která musí najednou koukat do zdi, je trochu vystrašená ze změny prostředí a má v sobě nadbytek energie, prostě „vyvádí“. Jak píše Klára, mělo by to přejít, pomůže na ní vždy promluvit, aby se nelekla, přistupovat k ní pokud možno ze strany a vždy se přesvědčit, že vás opravdu dobře vidí.
Zkuste popřemýšlet, jak by se klasika dala nahradit renesancí :-). Cokoli je lepší, než trvalé uvázání. Místo vazáků mohou pomoci obojky a úvazek s pevnou karabinou. Za trochu nějaké dobroty ve žlabu se rychle naučí „zaparkovat“ na svém místě.
KatkaZdravím všechny domácí mlékaře. Pilně jsem pracovala a fotila, tak se jdu pochlubit.
Zlato a Belmonte, nevypadají jako od Inky, ale dobré byly. Tyto sýry mi jsou sympatické, připadají mi jednoduché na výrobu.
Moje kulatá zahrádka :-). Jak psala Hanka, je to jen tvar, ale když ono je to tak hezké :-). Všechny jsou z vysoké formy FA25, vyložené upravenými talířky, nebo zaoblenými díly z třídílné formy FB09 – to jsou ty dva hezčí vzadu 🙂
Edam dělaný 1.12. po šesti týdnech.
Hermelín, také z „16“ formy, to otáčení je tak náročné, že asi poslechnu rady moudřejších a budu dělat hezké, malé hermelíny 🙂
Úspěch s taženými sýry.
A Zlato s camembertskou plísní na povrchu, možná kamadet, ale každopádně mňamka 🙂
No a ty kravičky :
Dolina ležící, spící :-). Kašle na všechno. I na reprodukci, podle ultrazvuku, nejen, že není březí, ale dokonce vůbec necykluje. V přechodu ještě není :-), vše by se mělo spravit, až se odstaví tele.
A nakonec, kde ty loňské sněhy jsou …Dobrý den, až se dostanu k počítači a budu mít chvilku času, tak zkusím něco sesmolit :-). Ale první co mě napadlo, zkuste jestli ta jalovička dobře vidí na obě oči. Myslím to úplně vážně, pokud by na jedno oko, nebo obě hůře viděla, bylo by její chování logické a pochopitelné. Tím nevylučuji jiné příčiny, ale někde se začít musí:-). Zdravím. Katka
Uplynulo pět týdnů a sýr je na světě!
Jak už jsem psala,chuť experimentovat mě přepadla uprostřed výroby zlata. Napařený sýr jsem vykoupala v trošce vody se špetkou camembertské plísně a dál jsem s ním zacházela jako se zlatem, tedy i s formou do chladu a druhý den solná lázeň, 10°C hustota cca 18 bé, neměřila jsem. Dalších 10 dní strávil ve sklepě jako camembert, tedy na mřížce, v boxu, při teplotě, jaká tam právě byla,7-8 °C. Za 10 dní porostl plísní, tak jsem ho zabalila do papíru jako camemmbert, uložila do otevřeného boxu v lednici a denně otáčela. Patrně jsem měla víc štěstí, než rozumu, protože nechytil žádnou jinou plíseň. Sýr není malý, má 1,1 kg, byl dělaný v košíkové formě 18 cm průměr. Chuťově i konzistencí je někde na půl cesty mezi goudou a zlatem, velmi jemný a lahodný, dá se jíst i s kůrkou, možná se i opravdu blíží Kamadetu z Madety, ale já už zase nevím, jak chutnal. Musím říct, že je to sýr velmi nenáročný na údržbu, ani to otáčení jsem nedělala tak úplně každý den :-). Jediné co hrozí, je napadení jinou plísní, pak by se asi musel očistit a nechat zrát pod kůrkou. Na zrání by asi stačilo mnohem méně než pět týdnů.
Markéto, děkuju za pochvalu, zkus to taky, to dáš 🙂
Kravičky mám nafocené, sýry taky, dám to do mikroblogu. Někdy 🙂 Mě trvá strašně dlouho, než něco napíšu, jednak pomalu píšu a jednak o tom moc přemýšlím, aby to bylo trochu česky a nakonec se do toho tak zamotám, že všechno smažu a píšu znovu.
Kláro, taky děkuju, jsem sama ráda, že to klaplo. S recepty v knížce je to jasný, je tam uvedené kultura ke každému receptu a když si to někdo chce dělat z něčeho jiného, tak se s tím musí trochu poprat.
Sýr je tentokrát vynikající, opravdu měkký, bez náznaku vrzání. Věděla jsem, že se do hodiny asi nevrátím, tak jsem dala syřidla ještě trochu míň.
Krávy na dálnici nebyly. Ještě nikdy. Zatím. Ale je to moje trvalá noční můra.
Jen jedna naše kraví důchodkyně si lehla (spíš asi upadla), tam, kde neměla a pak nemohla vstát. Museli jsme pod ní nastlat a překulit jí na druhý bok. Pak už vstala, jen jsme jí dostrkali zpátky na měkkou podestýlku. Naštěstí je to prťavý galowey a s věkem už není tak těžká. Nemáme nastlaný celý kravín, to by si zničily nohy, potřebují chodit po měkkém i tvrdém. Tahle už nemůže být venku, ta už se chce jen nažrat a ležet, poslední tele měla před pěti lety. No jo, kravičky, dokud jsou mladé a silné, tak je hej …Zdravím a hlásím dnešní úspěch s taženým sýrem.
Nejdřív se musím omluvit Tereze, psala jsem tu, že mám odzkoušenou výrobu tažených sýrů s použitím zamražené termofilní kultury. Ne nevyzkoušela jsem to, jen jsem si to myslela, mé vlastní starší poznámky mě usvědčily :-).
Takže, já můžu celkem jistě tvrdit, že kultura Lambda-5 funguje výborně v podobě zákysu – jogurtu, při kratší variantě kysání a není důvod proč by nepůsobila při delší variantě kysání.
Úplně jiná je situace při přímém použití zamražené kultury, ta působí trochu jinak a mě při kratší variantě kysání prostě nepůsobila. Mluvím stále o Lambdě-5, ale pravděpodobně to platí i o jiných termofilních kulturách Coquard. Ona ta kultura samozřejmě funguje, já jsem jí jen nesprávně použila.
Správné použití zamražené termofilní kultury Coquard při výrobě pařených sýrů začínám tušit, ovšem s vydatnou pomocí Kláry a po dotazu na prodejce. Ta kultura prostě potřebuje při kysání větší teplotu, delší čas a přesné dávkování (na horní hranici). Ale ještě jsem tento způsob nevyzkoušela.
Mě osobně připadá jednodušší varianta s použitím hotového jogurtu, už proto, že Lambda-5 je určená pro sýry i jogurty a hotový jogurt mívám v lednici. K jogurtu z Lambdy jen doplním, že zrání jogurtu vhodného pro sýry, nebo k dalšímu očkování, probíhá 12 hodin při 45 °C, k přímé konzumaci kratší dobu (podle chuťových preferencí).
Zrání případné další generace trvá už jen 4-6 h, ale takto vyrobený jogurt už je vhodný jen ke konzumaci, ne pro sýry. Tak to udává prodejce.Můj dnešní sýr bych bývala strašně ráda dělala přesně podle Domácího mlékaře, ale okolnosti mi nepřály :-). S jistotou můžu tvrdit jen to, že jsem použila kulturu Alfa a cca 120 ml jogurtu na 12 litrů mléka, sýr kysal při teplotě okolo 40 °C, po 2 a půl hodině byl krásně tažný. Možná by byl i dřív, ale nevím, musela jsem od sýra zase odběhnout, dnešek byl fakt hrozný 🙂
Výsledek je na fotce, šlo to pěkně, jen sýřenina byla místy bělejší a tyhle kousky se tavily hůř.
Zdravím Terezo, napíšu, jak to dělám já, používám podobné kultury, tak vám to třeba trochu pomůže. Mléko vlastní i kupované, vždy chazené, někdy pasterizované. Kultura: Omega, nebo taky Alfa, Beta, smetanový zákys. Jako termofilní používám Lambdu, je na sýy i jogurty, většinou dávám 100 ml. jogurtu na 10 l. mléka, ale funguje mi i přímo zamražená kultura. Používám Kláry recept na Mozzarellu: mléko 30 stupňů, zaočkovat, 60 min.,přihřát na 38, Syřidlo, 30 min., nakrájím na velké kostky, michám, přihřívám na 39, nechám hodinu v hrnci, potom scedím a nechám 2-3 hodiny v teple (nad teplou syrovátkou) v cedníku, nebo formě. Pak už to jde tavit ( po menších kouskách).
Ještě dávkování kultur: baňku si popisovačem rozdělím na dílky, kulturu nabírám opačným koncem lžičky. Už mě nic nenapadá, tak hodně štěstí! 🙂Přidám se do debaty, jak už jsem psala, o mléko se dělím s teletem. Večer ho zavřu do ohrádky tak na 10 h a ráno podojím. Pokud chci mít větší sýr, přes 15 l. , dělám ze 3 dojení, takže nejstarší mléko má 48 h. Vyřešila jsem to šalamounsky, pasterizuji to nejstarší plus smetanu z prostředního, hned smíchám se zbylým, vychlazeným a zasýřím. Odpadá tak složité chlazení velkého objemu horkého mléka. Kupodivu mi to ještě nic neprovedlo, Jen za čtyři měsíce 2X pozdní duření, ale to bych na to nesváděla. Samozřejmě, mléko musí být perfektně čisté, rychle a dobře vychlazené. Je to nouzový postup, abych si jednou týdně mohla udělat větší sýr „do sklepa“. Zkoušela jsem mléko i zamrazit, ale to nebylo dobré na sýr.
Ahoj Markéto, hadička je od kapačky, ale myslím, že akvaristická je stejná. Ještě na ní mám navlíknuté brčko, dá se vytvarovat a celé to trochu líp drží. Samotné brčko je krátké a odtékalo by to moc rychle. Tohle je akorát, jak klesá sýr, tak ubývá syrovátka a když odteče, sýr otočím.
Přáníčko jsem jen vyfotila, zbytek tvořili jiní, co na to mají program a hlavu 🙂
KatkaPřeji všem klidné Vánoce a mnoho povedených sýrů v příštím roce 🙂
Dolina ochotně pózovala se sedlem (bylo jí to úplně jedno), záměr byl, že na ní posadíme našeho pětiletého Martínka, ale on ,ač po koních leze jako veverka, dostal strach :-). Místo toho vlezl do záběru tříměsíční Dolínek, je na něm vidět, jak strádá, když ho obírám o mléko 🙂
Slíbila jsem nafotit sýr z třídílné formy, vložené do válcové, dělala jsem ho dnes, byl to polotvrdý, nastřádala jsem na něj 19,5 l mléka.
Je vidět velká rozpracovanost v kuchyni 🙂
Zde je po vylisování, má 1 400 g, plus ricota 800 g, máme dost mizernou výtěžnost, před zaprahnutím to bylo o dost lepší.
A po malé úpravě škrabkou na brambory 🙂
Nakonec ještě Edam dělaný asi před měsícem také ve válcové formě, ale s vloženými upravenými talířky.
Tak já jí sem tedy dám. 🙂
Byla krásná, dobře se fotila a vůbec neplesnivěla, po druhém týdnu už jsem jí jen obracela, později se v prohlubních usadil bílý povlak, nechala jsem ho tam, myslím, že kdybych ho sundala, narostlo by tam něco horšího. Byla krásná ještě po čtyřech týdnech, pak se začala trochu vyklenovat, jenomže v tu dobu dozrávalo hodně jiných sýrů, tak jsem jí ještě nechala. Nakrojení jsem odložila ještě několikrát, až z ní bylo toto 🙂 :
No nic, jedeme dál, víno už je nachystané :-), ale právě jsem si přivezla nové kultury : konečně Betu, na goudu bez dírek, „oříškovou“ Iotu a Iotu Munster, tak teď nevím, co dřív vymýšlet. 🙂 KatkaAha, no já jsem včera konečně načala tu cabru dělanou někdy 10.10. Moc se mi do toho nechtělo, poslední měsíc se začala podezřele zakulacovat a taky že JE nafouklá. Chuť nedokážu posoudit. Používám “ bublinkaté“ kultury, nevážím, neměřím PH a někdy ani čas. :-)) Ale tím to asi nebude, 🙂 Spíš mi tam něco vlezlo:-). Dnes jsem dostala lahev červeného, tak bude brzy další pokus 🙂
Kláro, ten sýr se zeleným pepřem vypadá dobře, jak si poznala, že je překysaný ? Nebo, lépe, jak bych to poznala já, bez měření PH ? A co by se stalo, kdybych ho dala zrát překysaný ? Děkuju.
No , Markéto, Alpský tradiční asi nevyrobím :-), v mém podání to bude nejspíš nějaká variace na goudu 🙂
Dík za přání, mám se klasicky předvánočně 🙂 KatkaAhoj Markéto, shodou okolností jsem si dnes z DK přivezla kulturu IOTA 2 – Propionová bez ok, píšou u ní, že dodává oříškové aroma. Tak až vyzkouším, dám vědět 🙂 . Katka
