Co je to CPM?

Ne každý má ponětí o tom, co je to CPM a přesto, ten, kdo doma zpracovává mléko by tuto zkratku měl  minimálně znát a alespoň povrchně tušit, co znamená.

CPM (celkový počet mikroorganismů) jsou tedy bakterie, kvasinky a plísně vyrostlé za přístupu vzduchu za 72 hodin. při 30 °C. Zkoumání CPM neodráží vyloženě momentální kondici zvířat, ale především hygienu získávání mléka.

Pomocí CPM se sleduje hygiena získávání a ošetřování mléka. Zdroje CPM v nadojeném mléce mohou být různé, může to být infikovaná mléčná žláza, případně kontaminované struky vemene nebo jakýkoli styk mléka s mikrobiálně kontaminovaným povrchem při dojení. Hodnota CPM ale nevypovídá nic o případných patogenních mikroorganismech v mléce. Zdroj. zde

CPM musí nechávat zjišťovat ten, kdo mléko jakýmkoli způsobem legálně distribuuje. Tedy při faremním zpracování, ale i při prodeji ze dvora. CPM si může jednou za čas nechat odečíst v určité konkrétní laboratoři i kdokoli, kdo vlastní dojné zvíře a rád by znal hodnotu svého mléka. Většinou se v okolí dá najít svozové místo, kam povinně jednou za čas odkládají vzorek mléka sedláci z okolí a domluvit se s laboratoří na vyšetření (placeném).

Nařízení ES č. 853/2004 stanovuje hodnotu pro kravské mléko do 100 tisíc v 1 ml mléka. Co se týká kozího a ovčího mléka, tam jsou hodnoty jiné, je to ≤1 500 000. Pokud je však mléko určeno pro výrobu mléčných výrobků ze syrového mléka postupem, který nezahrnuje tepelnou úpravu, musí mléko obsahovat ≤ 500 000 mikroorganismů na ml

Malý soukromý pokus s laboratorním zjištění u nadojeného kozího mléka (pokus není  můj, ale domluvily jsme se s majitelkou koz, která ho dělala, že pokus můžu zveřejnit, a že pravděpodobně na pozdim dojde k trochu podrobnějšímu repete)

Zajímalo mě jak velký vliv má hygiena dojení a prostředí ve kterém se dojí na CPM v mléce. Vzhledem k nákladnosti se nejedná o žádnou studii, opravdu jen pro zajímavost (abych zjistila jestli mělo smysl dělat dojírnu)

Limit pro kozí mléko je 1.500.000 CPM v 1ml

Vzorek 1: Mléko oddojeno z vemene (neomytého) přímo do zkumavky (bez přelévání), v prostředí stáje na dojící lavici,výsledek naprosto bezkonkurenční: 9.000

Vzorek 2: Mléko dojeno v oddělené vykachličkované dojírně, potrubním dojením do mléčnice (10 koz), vemeno omyto jednorázovými utěrkami, vzorek v mléčnici odebrán do zkumavky, výsledek skvělý: 68.000

Vzorek 3: Mléko dojeno stejně, ale vzorek zapomenut 6 dní ve svozové lednici a rozborován až sedmý den, výsledek přesto snesitelný: 374.000

Vzorek 4: Mléko dojeno v prostředí stáje na dojící lavici (10koz), vemena omyta, dojení ruční, do kbelíku, kbelík po dojení ihned uzavřen víkem, bezprostředně doma mléko přelito přes filtr, odebrán vzorek do zkumavky a odvezen do svozné lednice,výsledek nesplňující limit: 1.760.000

Mimochodem, věděli jste, že pro vytvoření 1 litru mléka je nutné, aby mléčnou žlázou krávy proteklo 500 litrů krve?

Pro ty, kdo by si rádi přečetli něco navíc, přidávám zajímavý článek, kde se probírá CPM u syrového kozího mléka v mlékařských listech.

Možnost testování a místo laboratoře lze zjistit na místní KVS – krajské veterinární stanici. Testování na CPM stojí cca 186 Kč (jak kde)

Možné ostatní centrální laboratoře:
a) zjištování reziduí Inhibičních látek ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Jihlava
b) zjištování počtu somatických bunek ve SVÚ Praha- Lysolaje
c) chemicko-fyzikální rozbory, Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně
d) zjištování mikrobiologické jakosti, Výzkumný ústav mlékárenský (VÚM) v Praze

 

2 comments on “Co je to CPM?

  1. Dobrý den, NORMA ČSN 570529 již není platná (účinnost byla do 7/2015), takže bych raději zminovala z hygienického balíčku – Nařízení ES č. 853/2004. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *