Profesor Otakar Laxa

V této rubrice se budeme čas od času setkávat s významnými osobnostmi mlékařství a první místo by měl zcela jasně zaujmout profero Otakar Laxa. Protože je ale zbytečné vytvářet něco, co je již dlouho vytvořené, a protože Česká vědecká společnost pro mykologii nám dala souhlas s  uveřejněním článku, který vyšel v časopise Česká mykologie v roce 1974 jako 4. číslo 28. ročníku (lze shlénout v původním znění) – (na všechny ročníky se lze podívat zde) a jehož autorem byl Jiří Doležálek, přinášíme vám tento článek o Profesoru Otakaru Laxovi přímo, protože základní povědomí o takové osobnosti českého mlékařství je, troufám si říci, žádoucí.
O. Laxa se narodil 6. března 1874 v Praze, kde po maturitě na reálce studoval na chemickém odboru české Vysoké školy technické. Celoživotní dílo Laxovo je spojeno s rozvojem českosovenské vědy a výuky mlékařství. Dnešním pokračovatelem laktologického ústavu je katedra chemie a technologie mléka a tuků Vysoké školy
chemicko-technologické v Praze, která navázala vědeckovýzkumnou prací a výchovou vysokoškolsky vzdělaných odborníků na započaté dílo Laxovo.
Již jako student a žák profesora Preise věnoval se O.Laxa vědecké práci i v kolektivu, ve kterém pracovali pozdější vynikající chemici Votoček, Hanuš, Staněk a další. Po ukončení vysokoškolských studií pracoval v Českém ústavu pro zkoumání potravin při Hygienickém ústavu lékařské fakulty Karlovy university. V tomto prostředí, příznivém pro tvořivou vědeckou činnost, prožil O. Laxa 15 let.
V uvedené době publikoval celou řadu významných vědeckých prací. Toto pracovní období charakterizuje O. Laxu jako našeho předního potravinářského chemika. Prof. Laxa záhy poznal, že při zkoumání potravin nelze sledovat jen chemická kriteria, ale je třeba věnovat zvýšenou pozornost otázkám mikrobilologickým a biochemickým. To byl jeden z důvodů, proč začal hlouběji studovat mikrobiologii, a z té se později – vedle laktologie – habilitoval. Svůj zájem věnoval především mikrobiologii mléka a mlékárenských výrobků. Jeho vědecké práce publikované u nás i v zahraničí byly mimo jiné zaměřeny na objasnění základních mikrobiálních a biochemických procesů při zrání sýrů. Jde především o studie zrání jogurtu, měkkých sýrů a plísňových sýrů. Tyto základní studie o změnách laktosy, kaseinu, mléčného tuku, změnách kyselin, mléčné činnosti bakteriální, kvasinkové a plísňové mikroflóry, jsou stále platné a staly se základem pro další práce, ve kterých dnes pokračujeme při studiu tvorby složek chuti a vůně mlékárenských výrobků v celé dynamice zracího procesu. Prof. Laxa identifikoval a poprvé ve světové literatuře popsal některé bakterie, především pak plíseň isolovanou z nalžovského sýra, kterou pojmenoval Penicillium nalgiovensis Laxa. Tuto plíseň nezbytnou při zrání sýra nalžovského, uvádí Thomas Raper v díle „A Manual of the Aspergilli“ (1954) jako významný druh.
Svůj mikrobiologický zájem věnoval Otakar Laxa mimo mlékařství též jiným oborům, jmenovitě průmyslu tukovému, popsal plíseň vytvářející na margarínu zelenočerné skvrny, kterou pojmenoval Marganinomyces bubakii Laxa 1930). Významné jsou jeho práce, objasňující některé mikrobiální vady v cukrovarnictví, které nalezly velký ohlas i v zahraničí.
Prof. Laxa vynikl též jako autor originálního díla „Mikroskopie krmiv“(1926), které dík jeho kreslířskému nadání je prací ve světové literatuře dosud nepřekonanou.
Významné jsou též studie o chemických, fyzikálních a enzymologických vlastnostech medu z různých oblastí Československa, které zpracoval ve vědeckou monografii „Med československý“(1923). Zcela originálním přínosem Laxovy vědecké práce byly studie o mikrostruktuře sýřeniny a její změny v průběhu zrání sýrů a o
mikrokrystalech volných aminokyselin ve zralých sýrech. Teprve současný vědecký výzkum plně využívá a doceňuje tyto práce při studiu zrání a změn reologických vlastností sýrů. Hlavní vědecký zájem soustředil prof. Laxa na laktologii, které věnoval celý svůj bohatý život. Významné jsou jeho studie o ovčím mléce a jeho zpracování na ovčí sýry, mikrobiologické a biochemické studie o působení rodu Clostridium v mléce ovčím a kravském, studie mlék různých druhů savců a základní studie o minerálních látkách v ženském mléce. V roce 1912 byl Otakar Laxa jmenován profesorem nauky o mlékařství na zemědělském odboru české Vysoké školy technické v Praze, kde pracoval až do uzavření českých vysokých škol nacistickými okupanty.
V laktologickém ústavu vychoval své žáky a pokračovatele svého díla. Jeho učebnice „Mlékařství“ (1922), „Máslařství“ (1924), „Sýrařství“ (1915), „Zužitkování mlékařských odpadků“ (1923) a „Mlékářská mykologie“(1921) jsou stále ve svých myšlenkách mladé a užitečné pro celý náš mlékárenský průmysl. Hlavním dílem prof. Laxy je jeho monografie „Chemie mléka a mléčných výrobků“(1925), jejímž podkladem jsou převážně jeho vědecké práce, doplněné bohatým vyčerpávajícím materiálem ze světové literatury. Svým pojetím a významem bylo to dílo ve své době ojedinělé a jedinečné. O. Laxa uveřejnil přes 130 vědeckých prací a stal se uznávanou a  významnou vědeckou autoritou doma i v zahraničí.

Rozvoj naší mlékařské vědy a celého mlékárenského průmyslu bude stále spjat s prací prof. Otakara Laxy, který byl průkopníkem nových myšlenek, které dnes postupně realizujeme. Svůj život spojil s mlékárenským průmyslem, neuzavíral se do své pracovny na vysoké škole, byl poradcem při řešení složitých nových technologických problémů a ještě v posledních letech svého života ve stáří 85 let připravoval ve svém bytě mlékařské kultury, které zasílal řadě našich mlékáren. Zemřel v Praze dne 3.10.1961. Dnes (článek napsán v roce 1974), kdy vzpomínáme nedožitých stých narozenin prof. Otakara Laxy, je třeba připomenout jeho velikost jako vědce, učitele a osobnosti, která vytvořila dobré základy československé laktologie, dnešní nauce o chemii a technologii mléka.

Nejdůležitější díla profesora Otakara Laxy:

Mikroskopie krmiv(1926),
Med československý(1923),
Mlékařství(1922),
Máslařství(1924),
Sýrařství(1915),
Zužitkování mlékařských odpadků(1923),
Mlékářská mykologie(1921),
Chemie mléka a mléčných výrobků(1925).