Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Kláro, tak to si přesně říkám taky 🙂
Anno – u nás návštěvy nechápou víc věcí, tak tohle už asi nebude takový problém 🙂
No a jinak je to jasný, jak jsou kamna, určitě na nich třeba vařit, já na těch našich vařila 2 měsíce, měly šíleně rozjetý plotny a děravý trouby, podotýkám, že to jsme tam i spali, tak jsme byli jak uzenky, ale vlastně to bylo hrozně fajn a taky to stačilo 🙂 A hrozně se na ně znovu těším, tak snad to letos už dopadne.
Díky ještě jednou moc za plodnou diskuzi!Díky jani, já spíš přemýšlím o kombinaci jednoho-dvou hořáků na plynovou bombu, když už bych do toho šla, ale právě mě láká vzdát se této vymoženosti úplně 🙂
Jéé Anno díky moc, já jsem hrozně ráda za každou zkušenost. A je to zajímavý, čím víc nad sporákem pochybuju, tím víc potkávám lidí, kteří ho nemají 🙂 A zrovna před chvílí jsem zadělávala na buchty a říkala jsem si, že bych mě alespoň kamna donutila lépe si zorganizovat čas vaření. Jediné, co mě nejvíc děsí je třeba jen voda na čaj ráno a spaření šrotu krávě – to řešíte jak? Venku nebo prostě nic horkého nepijete 🙂 ? A ještě jednou díky!
🙂 Kláro, díky moc za to, že tam někde na kopci jste a sdílíte střípky ze svého života. Jste mi inspirací. A máš pravdu, vše je jen o tom, co má člověk v hlavě, takže nebát se a nezapomínat na to.
Díky moc Kláro, no já o tom pořád přemýšlím, ráda bych se sporáku vzdala, ale přece jen jsem na něj zvyklá. No – holt velké dilema a námět k přemýšlení, kam až u mě „dobrovolná skromnost“ dojde. Navíc jsem si namyslela dvojdřez, který si myslím využiju většinu roku a na ten sporák jaksi místo nezbývá. Ale všichni mě zrazují 🙂 Tak uvidím, pravda je, že přes léto stejně dělám většinou rychlovky, někdy ani to ne a do budoucna si moc přeju vaření venku. A chlebovou pec 🙂 Jen pan domácí to nerad slyší a každý takový nápad sleduje mlčky s povytaženým obočím 🙂 Každopádně moc díky!
Hm, zatím ne, asi budu muset pořídit pH metr. A ještě – zajímavý je, že třeba tvaroh mi kysne úplně normálně.
A jsem tady znovu s pařeným sýrem, je mi jasný, že už otravuju, ale fakt si nevím rady 🙁 Postup dodržuju stejný, jako loni, jen letos jsem to zkusila jak s nepasterovaným, tak pasterovaným mlékem, různě jsem prodlužovala dobu kysání, naposledy jsem dala dvojnásobné množství kultury (tu jsem si koupila novou) a kysat nechala 24 h. Pořád nic! ¨Přitom loni mi sýřenina správně nakysala během 2h. Přemýšlím, co by mohlo být s mlékem špatně. Je pravda, že při zasušování jsem to nepodchytla a kravka dostala do čtvrtky zánět. Přeléčil se a NK test vychází dobře. Všechny ostatní sýry včetně těch déle zrajících navíc úplně v pohodě. Přemýšlím o vyšetření mléka, ale vůbec nevím, na co se zaměřit. Fakt nikdo neví, čím by to mohlo být? Nemít na to svědky, snad už ani nevěřím, že jsem kdy tahala sýrové nitky.
Quote:Citováno z dolomiti dne June 1, 2013, 19:56
No fuj po čtyřicátý krávě?! :-O 😀 To nejsou v ČR utěrky na jedo použití? 😀Jsou, ale ne všechny kravíny je používají. Samozřejmě netvrdím, že takhle to vypadá všude, tento kravín je celkově extrém, nicméně mléko normálně odchází do mlékárny k dalšímu zpracování.
A ještě jsem zapomněla, víko od konve je takové záludné, ulpívá na něm po dojení mléko. Sice se proplachem pročistí, ale přijde mi lepší hned po dojení ho utřít hadříkem nebo kapesníkem. Jinak se nám stávalo, že třeba po dvou dnech bylo víko cítit mlékem.
Tak já myslím, že Klára napsala zcela vyčerpávající odpověď 🙂
Já jsem loni dojila ručně, do kyblíku, sice padlo rozhodně víc nečistot dovnitř, ale čištění bylo pohodové a rychlé. Letos ovšem naše jerseyka nasadila 20l, dojení bylo připravené na půdě a tak jsme začali dojit strojně. Ze začátku to byl boj, zdálo se mi totiž, že čas, který ušetřím strojním dojením, strávím následným čištěním 🙂 Ale jako všechno, jak si to člověk zajede, je to pohoda. Ty proplachy máme taky dva, střídáme, ale děláme to tak 2x do týdne s tím, že se snažíme zhruba 1x týdně to celé rozebrat a gumové struky, víko od konve a skleněné víčko celé ponoříme do kýble s jedním z proplachů. My dojíme ve chlívě, ale vodu tam zatím nemáme, takže běhám s kýblema. Před dojením jednou vypláchnu čistou vodou, podojím, odnesu konev do kuchyně, přefiltruju mlíko, konev hodím do vany, umyju prostředkem na nádobí, vezmu teplou vodu, jdu s tím do chlíva, nasadím konev, zapnu, propláchnu. Vodu vyleju, je hodně mléčná, tak donesu ještě jeden kýbl, propláchnu a konec. Určitě je dobré, nechat hadice a konev na vzduchu, my s tím trošku bojujem, protože slepice se u nás dostanou všude a velmi rády si sednou na něco, co někde visí 🙂
Čištění krávy, u nás stačí hadřík 🙂 A velmi doporučuju utěrky na vemena z ekokozy, jeden vychází na 9 kč, já je ještě rozstřihla napůl, jsou pevné a nepouští chlup, je možné i vyvařit. A před samotným dojením určitě z každého struku odstříknout.
Jinak já když loni začala poprvé dojit, tak jsem taky plašila a říkala si, že to určitě dělám špatně a chtělo by to víc… Pak jsem se dozvěděla, jak se to dělá běžně v kravíně. Jeden hadr na 40 krav 🙂 Tož asi tak a pokud jste někdy měla možnost do podobného zařízení nahlédnout, dokážete si představit, jak vypadá hadr u té čtyřicáté krávy 🙂Tak jsme 3 měsíce po otelení, býček plně odstaven a sýřenina na pařený sýr stále nekysá 🙁 Už fakt nevím, čím by to mohlo být, pořád jsem se uklidňovala, že třeba po odstavu bude líp, protože nám zadržovala smetanu, ale dnes jsem opět zkoušela a nic. Sýřenina se trhá a evidentně je málo kyselá. Přitom ostatní sýry bez problémů a to i ty déle zrající. Postup mám pořád stejný, teplotu udržuju… Tak teď jak se říká, babo raď a nemyslím tím Kláru 🙂
No já nadtím taky přemýšlela a říkala si, jak jen to bez té destičky děláte 🙂 Nevadí, promyslím a dám vědět.
Hm, tak s destičkou to promyslím a asi bude zase improvizace 🙂 „Pokud ji teda nutně potřebujete“ – nebo to jde i bez ní? Nějak si to bez ní při použití lisu nedovedu představit.
Jéé, ten Milan je na nás hodnej 🙂 Taky se hlásím, jen šlo by pro představu zhruba průměr těch forem? A ta plastová destička na zatížení je jen k té velké nebo i k těm menším? A díky!
A ještě – bohužel, tady ani toho sedláka, popř. velké kravíny nikdo ke kvalitě nenutí, mlíkárna vykoupí za stejnou cenu nezávisle na krmivě. Dokonce i když vylítnou somatické buňky nebo je velmi špatná hygiena, mlíkárna udělá bububu, ale nakonec mlíko odebere. Viz u nás kravín v sousední vesnici. Tam jde do mlíkárny mlíko takové kvality, že o bezpečnosti už značně pochybuju. Jde mimochodem i o jeden z posledních kravínů, kde je vazné stání a dojičky dojí v černých gumových zástěrách, protože krávy stojí po kolena ve sra…ch.
Quote:Citováno z dolomiti dne March 1, 2013, 21:03
add. Hanaka. Dneska jsem konzultoval s jedním sedlákem kolik mu v průměru nadojí kráva teď v zimě. Tak je to max. 5-6 litrů 😉 Podotýkám, že krmí jen seno a tvrdej chleba. Pořád má extra kvalitu za 59 centů 😉
a je spokojenej. Zkrátka jak jsem psal na množství za každou cenu se tady nehraje 😀Tak to je přesně ono, takhle jsem to myslela. Škoda, že u nás tohle prostě lidi neuměj.
Opravdu výživná diskuze. S tou soběstačností, nevím, možná, že povídat o tom umíme, ale já bych řekla, že tady právě hrozně chybí, chybí ten uzavřený kruh 🙂 Taky se hodně zamýšlím nad tím, čím to je, jestli tou přerušenou tradicí – určitě to má svůj podíl, ale bude to asi i typem lidí, povahou. Protože třeba v Rumunsku ta tradice byla taky přerušená, ale pořád to tam funguje. Vlastně stejně jak píše Dolomiti, tak to tam mají s ovcema. Sedlák vlastní třeba 10 ovcí, na jaře je dá bačovi do stáda, ten vyžene do hor, tam má salaš, dojí v pár lidech několikastovkové stádo a vyrábí sýr. Tak proč to u nás nejde? Já myslím, že je to fakt mentalitou. A lidé jsou u nás hodně zaměření tak „industriálně“. Na vesnici k zemědělství není vztah a když, tak se z toho vypíchnou jen traktory, technika, na zvířata se kašle. K tomu všemu ještě skvělá dotační politika, která toto podporuje. No a pak ta nešťastná vlastnost, že se u nás prostě jede na kvantitu a ne na kvalitu. No a tím jsme zpátky i u mléka 🙂 Když jsme měli zasušenou kravku, dojídali jsme vyzrálé sýry a v momentě kdy došly, zcela jsme se bez mléčných výrobků obešli. Zkusila jsem jednou koupit eidam a nedalo se to prostě jíst. Když řeknu, že se nám otelila kravka, na vsi se mě lidi zeptají, tak kolik nasadila? Odpovím, že nevím, že má pod sebou tele, tak jen oddojujem přebytky a po odstavení že mívá tak 12 l. Jsme tu za blázny, protože s takovým nádojem přece kráva patří na jatka! To, že je to ale jersey s tučným a na bílkovinu bohatým mlékem a výtěžnost je tím pádem úplně jinde než u holštýnky, to už nikdo nevidí. Stejně tak tu lidé kříží masné ovce, mají problémové porody, odchovy, ale stejně to vždy připustí tím největším beranem, aby na tom byly ty kejtičky. Že jim z „kejtiček“ přežije polovina, to už jaksi nevidí…
No právě 🙂 Já jen vím, že se mlíko nepoužívá první týden po otelení, pak teda zimní a letní mlíko je taky velký rozdíl-možná to taky může být důvod delšího prokysání, netuším, to třeba zas napíše Klára. A pak před koncem laktace je to zase úplně o něčem jiném. Přesně jak píšete – alchymie 🙂
Ještě jednou díky, no člověk se na to skoro 3 měsíce těší, tak je nedočkavý… Nivu teda ani pokoušet nebudu, čerstvý sýr byl celkem dobrý, sýřenina reagovala dobře, je zajímavý, že loni jsem musela dávat o mnoho více syřidla, letos dle zkoušky téměř tak, jak je uváděno na etiketě. Jinak naopak se daří máslo, až neskutečně dobré, lehce roztíratelné a slušná výtěžnost!
Quote:Citováno z jani dne February 21, 2013, 16:32
Na korbáčky taky dávám CH11, mám ji v mrazáku skoro už rok. Nechávám po kultuře mléko stát 2 hodiny, zasýřím atd, ale sýřeninu nechávám do druhého dne, jinak se mi trhá a nedá se natahovat. V létě mi to ale šlo už večer po sýření. Radila jsem se s jednou farmářkou, která dělá korbáčky často, říkala, že přes zimu, když má chladněji, nechává stát sýřeninu v zakryté míse i dva dny. PH metr asi nemáte? Pro paření má mít zrno pH cca 5,3. Přičítala jsem to nižší teplotě, ale jak to píšete, může to být i starší kulturou teda. Kultury mám ještě poměrně dost, takže zřejmě otestuju i v létě vyšší teplotu a starou kulturu 🙂 Při příštím pokusu ale zkusím dát třeba o 50% víc kultury, jestli to zabere. Dám pak vědět 🙂Na ekokoze mají tenhle návod:
Sýřeninu nakrájíme na 1cm kousky a necháme v klidu 7-10 minut. Odlijeme část syrovátky, zbytek dohřejem na 39st. po dobu 30-45min. Mícháme, aby se sýřenina neusazovala. Pak necháme sýřeninu usadit a slepit. Zhruba po tři čtvrtě hodině rozkrájíme sýřeninu na pruhy, zalijeme převařenou, teplou vodu. Zakysání trvá asi 3 hodiny.Zkouška tažnosti sýra:
Kousek rozehřátého sýra nakrájíme na malé kousky a ponoříme do horké vody, alespoň 75st. Hněteme špičkou nože až vznikne těstu podobná hmota. Uchopíme mezi prsty a táhneme, aby bylo vlákno metr dlouhé.
Jani díky, PH metr nemám, ale právě už podle chuti poznám, popř. si zkusím tu tažnost, loni jsem s tím problém neměla ani jednou. Teplotu držím uměle, takže to taky nebude ono. Tipuju na to, co píše Klára.
Tak to jsem netušila, že po otelení je mléko jiné! No je to vlastně pro mě poprvé, loni jsem začala dělat sýry až mnohem později, letos má ale víc mlíka, tak mi nechává slušný přebytky. Je po otelení 3 týdny. Tvaroh jsem teda už dělala, na chuť dobrý, ale je fakt, že je dost řídký a ani pod lisem se mi nedaří ho pořádně zbavit syrovátky. No to jsou mi novinky, člověk se neustále učí 🙂 A já už chtěla hodit flintu teda spíš sýr do žita, u slepic už skončil 3x! tak tedy se zeptám, jaké sýry má teď smysl dělat? Jen čerstvé? A já zrovna v pondělí dovezla nivu, tak tady tvořím zákys, že ji konečně vyzkouším. Tak teď teda nevím, jestli to má vůbec smysl. Každopádně díky díky moc!!!
No s těmi úřady je to fakt výborné 🙂 Fakt hodně důležité mi přijde zjistit si před návštvou KVS co nejvíce informací, aby člověk měl čím argumentovat a nenechal se zastrašit, přesně jak píše Klára.
S tou kvótou, to je právě ono, já si to právě zjišťovala začátkem roku, když mi lidi zvonili na dveře, že chtějí mlíko a já to chtěla udělat legálně. Nevím už přesně, kolik byl min. počet litrů, ale na tu moji trošku to nešlo aplikovat, tak jsem to nechala být.Podívejte se na http://www.ifauna.cz a zadejte na kozách prodej ze dvora – je tam k tomu hodně témat.
Vkládám takový nejčerstvější výcuc od osoby, která má registrovanou sýrarnu v poměrně jednoduché podobě:
„Nepotřebujete paster s digi zápisem,ani vybavení v nerezu, ani kachličky do 2 m, šikmé parapety apod nesmysly. Na jednoduchou registraci stačí místnost, kde povrchy zařízení přicházející do styku s mlékém jsou snadno omyvatelné a čistitelné, místo drahého a velkého pasteru, protože malé pro 20 litrů se nevyrábějí a pokud ano tak jsou nekřesťansky drahé, stačí obyčejný elektrický zavařovací hrnec, s termostatem a časovačem, cena kolem 3000,- Kč dovnitř nerezová vložka, tedy nerezový hrnec o něco menšího objemu 500,- kč,nějaký teploměr na kontrolu teploty mléka – třeba venkovní s dlouhým drátkem a hladkým čidlem, cena asi 200,.- kč, pak pár formiček a nějaké doplňky víc jak 2000,- vás to nebude stát a můžete požádat o registraci. Na kontrolu přijdou veterináři až následně.
Ivanova Blanka“
Úplně nejlepší je zajít či zavolat na svoji KVS, domluvit návštěvu u vás, řeknou vám vše, co po vás chtějí. Různé KVS prý mají různé přístupy a podmínky, ale moc vymýšlet si už taky nemůžou, registrovaných sýraren přibývá. Dále potřebujete osvědčení zemědělského podnikatele – kvůli daním. No a pak záleží, jaké mléko zpracováváte. Pokud kozí, je to trošku snažší, u krav ale potřebujete koupit na SZIF mléčnou kvótu, což je u jedné krávy, no jak to říct slušně 🙂 Třeba ale bude nějaké výjimka, chtělo by to kontaktovat příslušný orgán.
Tak to jen tak ve zkratce, základem pro vás ale opravdu bude kontaktovat KVS.Debustr: Ale já žádné profi zařízení ani žádné ukostření nemám a mléko nám taky nekysá 🙂 Jen lednice. Ale zmínila jsem už ty téměř metrové kamenné zdi našeho statku, to je jediná možnost, která mě napadá, jinak fakt nevím. Přiznám se, že jsem o kysání v bouřce nikdy předtím neslyšela a jak jsem to tady četla, hned jsem šla ochutnávat, den předtím byla u nás bouřka veliká.
