Jak na legalizaci prodeje mléka ze dvora?

Jsem domácí mlékař, ale chci prodávat mléko a smetanu

V této rubrice se budeme opakovaně vracet k legislativě, tedy zákonům této republiky, abychom si jednoduchou formou přiblížili, co vše skutečně ohledně zpracování mléka můžeme a co nemůžeme. Můžeme vše, ovšem s různými následky. Dnes, v prvním díle, se podíváme na zoubek tomu, jak to vypadá, když si doma zpracováváme mléko na výrobu různých mléčných produktů.

Pokud z mléka něco doma v kuchyni vyrobíme, můžeme to legálně nabídnout celé své rodině. Rodině to většinou moc chutná a chce opakovaně ty dobré jogurty, tvaroh a sýry. My se můžeme cítit příliš uvázaní v této své řeholi a snad by nám trochu zvedlo náladu, kdybychom, když už to děláme, se tím mohli trochu přiživit. A tady začíná kámen úrazu. To není tak jednoduché. Když nesete mléko od své krávy nebo kozy nebo ovce (bůvolí kráva by způsobila rozruch a už by o vás věděli dávno, tu tedy vynechávám), někam jinam, než kde se setkáte se svým přímým příbuzným, podotýkám přímým příbuzným, může to být vykládáno jako prodej či zpracování mléka za úplatu. Nedej Bože, aby přišla KVS (krajská veterinární správa) na kontrolu a našla u vás něco, co zpracovávání mléka ve větším odpovídá. Pak to budete mít špatné. A znáte to, každý máme svého souseda!DSCN8187

A tak vás také může napadnout Tak já to ale chci prodávat pro psy!
Chyba lávky, pro psy to neprodáte, protože to byste museli mít schválenou výrobu krmiva pro zvířata. A hádejte od koho? Od KVS. Oni jsou sice velmi milí (záleží samozřejmě na jednotlivci), bez ironie, ale jsou to také jen občané, kteří musí poslouchat zákon a ten je neúprosný.

Tak jako upomínkový předmět. Bohužel, je to živočišný produkt, je to mléko a to prostě jako upomínkový předmět prodávat jednoduše nejde.

Tak si postavím před dům ceduli, že prodávám mléčné produkty, ale na vlastní nebezpečí. To je ovšem nejrychlejší cesta k oné návštěvě KVS. Ledaže byste žádného souseda neměli. Ale i zde se může najít náhodný kolemjdoucí.

Jak z toho ven? Jednoduše. Tedy pokud máte svou vlastní dojnici neboli dojíte své vlastní mléko. Nejdůležitější je pro začátek uvědomění dvou mýtů:

  • že musíte mít statisíce,  desetitisíce, či tisíce
  • že potřebujete vše v nerezu

Jakmile budete vycházet z toho, že tyto dva mýty jsou skutečně mýty, pak máte vyhráno, protože nebudete zdeptaní, že legálního prodeje mléka nelze dosáhnout.

Postup je následující:

1) Zavoláme na KVS (číslo najdeme na internetu) a domluvíme si návštěvu, protože krajská veterinární správa musí dát s prodejem mléka ze dvora souhlas.
2) V onom telefonátu se rovnou zeptáme, zda nutné vyšetření dojnic na brucelózu stačí uskutečnit rozborem mléka, nebo je třeba rozbor krve (pokud jsme totiž dříve měli z krve již v rámci státních povinných náběrů brucelózu vyšetřenou, už může KVS vyžadovat pouze výsledky brucelózy rozborem z mléka). Předpokládá se, že chov máme IBR prostý.
3) Ihned po domluvě termínu návštěvy KVS, zavoláme si svému veterináři a domluvíme se na odběru (pokud to bude z krve).
4) A ihned poté si vybereme laboratoř, kde necháme vyšetřit mléko, protože pro prodej mléka je nezbytný rozbor na „somatické buňky“ a tzv. „čistotu“. Toto vyšetření není příliš nákladné, ale záleží na tom, jakou využijeme laboratoř.  Laboratoř si najdeme na webu českomoravského svazu chovatelů skotu. Osobně upřednostňujeme Laboratoř pro rozvoj mléka v Buštěhradě, neboť jsou vstřícní a ekonomicky přízniví.
KVS nebo pracovníci vybrané laboratoře nám většinou ochotně sdělí, kde jsou v našem okolí svozná místa (místa, kam si prodejci mléka vozí své vzorky do lednice a svoz je sváží do laboratoře) a pak už se jen domluvíme s laboratoří, kdy bude příští svoz a zda stačí sterilovaná sklenička v horké vodě, nebo je třeba ampulka se záchovným roztokem, kterou nám dodá právě ona laboratoř (zasílá až na šest vyšetření v obálce poštou). Na uvedených stránkách laboratoře si stáhneme formulář, ve kterém vyplníme své jméno, adresu, ičo, dič a také zaškrneme, co bychom si přáli vyšetřit. Ve formuláři zaškrtneme, že si přejeme vyšetření na Somatické buňky tedy SB a celkový počet mikroorganizmů tedy CPM.Výstřižek

Mléko nadojíme, zchladíme a ze směsného vzorku, tedy ze vzorku mléka od všech dojnic dohromady naplníme ampulku. Vložíme do obálky, přidáme vyplněný následující formulář a odvezeme v předem domluvený čas na svozné místo, odjedeme a čekáme max. 2 dny na výsledek. Pokud pottřebujeme výsledek rychleji, lze si ve formuláři zaškrtnout telefonickou informaci o výsledku.

Normou stanovený limit SB je do 400 tisíc v 1 ml mléka při 30 °C, vyhovující celkový počet mikroorganismů CPM je stanovený do 100 000 v jednom ml kravského mléka a 1 500 000 u mléka jiných druhů. Takto následně vypadá vyrozumění o vyšetření mléka. Lze se také v laboratoři telefonicky domluvit, že  vložíme do objednávky poznámku – neposílat poštou, poslat mailem. Díky tomu budeme mít levnější vyšetření o poštovné. Počet mikroorganismů v 1 ml je zde uváděn tak, že si musíme číslo na vyrozumění vynásobit 1000. Zde, na ukázkovém vyrozumění je to 5000 CPM v 1 ml a 35 000 SB v 1 ml směsného vzorku.

IMG_0449
5) Pořídíme si chladící zařízení. Podle zákona sice není nezbytné, neboť lze prodávat mléko do 2 h po nadojení pokud chladící zařízení nevlastníme. Většina KVS ovšem dává souhlas především tam, kde chladící zařízení je. Pak lze prodávat mléko až do 24 h po nadojení, musí se však vždy do 2 h po nadojení zchladit nejvýše na 8 °C. Typ nebo velikost chladícího zařízení není zákonem zcela určená, je však logické, že naše chladící zařízení by mělo uchladit naší celkovou denní produkci mléka.
6) Ofotíme si živnostenský list na zemědělskou činnost.
7) U obvodního lékaře zažádáme (osoba, která dojí) o vystavení zdravotního průkazu.
8) A nakonec to nejnáročnější, prostor pro chladící zařízení, který bude zcela oddělen od místa, kde se dojnice dojí. Ideální je, pokud má takový prostor omyvatelné stěny, nikoli jen kvůli KVS, ale i z praktického hlediska. Chladící zařízení potřebuje poměrně časté vymývání nejlépe vodou z hadice uvnitř i zvenku.
9) Nezbytností je vyvěšit na dveře cedulku, na které je uvedeno, že se zde prodává tepelně neošetřené mléko.

Za velmi příznivých podmínek a nakloněmém osudu je možné výše uvedené zvládnout během jednoho odpoledne, i s kafem pro veterináře.
Pokud vše dopadne dobře, po návštěvě veterinářky/ře z KVS předložíme doklad o brucelóze, o vyšetření mléka, zdravotní průkaz i živnostenský list a pochlubíme se cedulkou, tak po brzkém „ano“ můžeme neprodleně začít prodávat mléko.

Domů přijde po splnění všech náležitostí souhlas s prodejem. Tento souhlas dorazí do cca jednoho týdne od podání žádosti, pokud je žádost fakticky správně vyplněná a nechybí žádné náležitosti (živ. list, zdravotní průkaz, bruceloza, rozbory mléka a samotná žádost napsaná na zcela obyčejném papíře a podepsaná).

Než bude dokončen schvalovací proces, můžeme si pořídit skleněné mléčné láhve a víčka. Samozřejmě bychom neměli zapomenout na koupi paragonů, neboť musíme z příjmu odvádět daň. A také si můžeme domluvit příští svozy mléka do laboratoře, neboť vyšetření na SB a CPM nás bude čekat každý měsíc 2x.

Pamatujme si však, pro mléko jsou při prodeji ze dvora specifické podmínky. Na rozdíl od vajec či zeleniny nelze mléko prodávat do nejbližšího obchodu. Je třeba prodávat skutečně jako přímý prodej z vlastního chladícího zařízení. A také si pamatujme, že prodat můžeme pouze takové množství mléka, které odpovídá naší denní produkci v hospodářství. To znamená, že není možné nakoupit mléko někde jinde a vydávat ho za vlastní.

Někomu se může proces legalizace zdát složitý, ale věřte, že pokud máte alespoň malou možnost umístit chladící zařízení do samostatné místnosti, není tomu tak, ba troufám si tvrdit, že je to pro chovatele cesta celkem jednoduše uskutečnitelná.

Složitější to mají ti, kdo své dojnice nemají a musí mléko kupovat. O tom, a také o tom co vše musí člověk splnit, pokud už mu je prodej mléka málo a rád by prodával i nějaké mléčné výrobky, zase příště.

 

7 comments on “Jak na legalizaci prodeje mléka ze dvora?

  1. Zlatý stafylokok

    25.12.2019 at 18:27 Odpovědět

    Krásný den, obracím se na Vás s prosbou.. Součástí rozborů pro prodej mléka ze dvora je také vyšetření na zlatého stafylokoka (viz.vet.zákon). Vyšel mi pozitivně a jsem z toho úplně vyřízená. Dojím ručně, je to moje první kráva, absolutně bez příznaků mastitidy, ve skvělé kondici, tele nemá průjem (od druhého dne není pod krávou), somatické buňky vyšly 3,6 (což si myslím je hodně super a tím spíš to celé nechápu). Budu dělat kontrolní odběr a citlivost na atb. Chci se zeptat, nesetkal jste se s tím někdo? Děkuji

    • Dobrý den. Pokud jde o mastitidu – respektive o přítomnost stafylokoků v mléce, bohužel to možné je i bez jasné manifestace a to i s relativně dobrou somatikou – může se jednat o tzv. latentní masitidu, kterou není radno podceňovat = vždy je žádoucí konzultace s veterinářem, který zvíře vidí na vlastní oči. Čím dříve tím lépe.

      Abych se nemusela rozepisovat, zde je ke stažení inteligentní dokument s nástinem problematiky:
      https://www.vfu.cz/files/1680_28_vystup.pdf

  2. Dobrý den Inko, kdyby k prodeji mleka ze dvora nebyla potreba bakterka na aurea, asi bychom na to neprisli. Bohuzel ani po dost nakladnem a narocnem preleceni jsme se toho nezbavili. Ale jsem odhodlana to jeste zkusit. Dekuji za komentar. Dokument ktery jste dala do komentare nemohu nalezt…

    • Dobrý den Kláro. Ano… jsem tam nedala koncovku :))), to je mi podobné! Už jsem to opravila. V dokumentu je mimo jiné taková šikovná tabulka (Tab.1: Rozdělení mastitid ), ve které jsou k jednotlivým podtypům přiřazeny průvodní jevy.

      A je to Kláro přesně jak píšete. U stafylokoků může být průběh až několik let – ve smyslu, že to chovatel bez testů vůbec ani netuší. Problém je právě infekčnost, což si zdaleka ne každý uvědomuje. Proto nelze takové mléko pustit do prodeje.

  3. Inko, dekuji moc za veškeré info. Jedná se o latentní formu… Mohu pouze konstatovat ze jsem vyzkoušela tři veterináře a vyléčit se to ani jednomu,i se stanovenou citlivostí na atb a nákladnou léčbou, nepodařilo. A tak mohu pouze důrazně varovat před nákupem krávy mimo laktaci a bez bakteriologického vyšetření…😁 i když to bych nebyla já, abych nesáhla vedle a nepřitáhla si domů chronicky nemocnou krávu,že….😂

    • Dobrý den. To mě mrzí, ale bohužel se úvaha přímo vybízela. Pravda je, že v tomto případě je boj docela těžký – je to zdlouhavé, drahé, do procesu vstupuje i rezistence vůči ABT, a navíc je to celé s nejistím koncem. Veterináři také doporučují léčebnou kůru provést když je zvíře zaprahnuté (začít zaprahovat o něco dříve) + je možné protáhnout i do rané fáze laktace, ale záruku úspěšné léčby Vám stejně nikdo nedá… to bohužel u chronických záležitostí ani nejde.
      Mléko je před použitím vhodné pasterovat – pro osobní spotřebu by to problém být neměl, ovšem u prodeje ze dvora je to asi horší…

      Na druhou stranu jsem ráda, že když už se něco takového přihodí, že je někdo ochoten takto otevřeně na stránkách negativní „zážitek“ s koupí dojného zvířete sdílet. Je to velmi inspirativní zejména pro ty, kdo by si dojné zvíře rádi pořídili, ale vůbec netuší, do čeho jdou. Občas to pozoruji – hlavně aby to byl „mazel“ pro děti atp., a pak se všelijak diví … když někdo se srdceryvným příběhem prodává za nehoráznou cenu krávu, která horko těžko dojí na 2 struky … nebo že se třeba kozí mléko nedá vůbec pozřít … no aby taky jo, když se kozy na první laktaci chovatel zbavuje, protože se mu nehodí do chovu, neboť si při příchodu na svět vytáhla z klobouku predispozice ke zvýšenému „kozímu prku“ = vyšší obsah jistých m. kyselin v mléce, které až nepříjemnou chuť způsobují. Není ostuda se na zvíře nejdřív zajet podívat, a ochutnat mléko přímo od inkriminované kozy = pokud má chovatel čisté svědomí, nebrání se tomu.
      Aktuální rozbor mléka by měl být při prodeji samozřejmostí, i když nějakou korunu taky stojí. Ono i pro původního chovatele – kdyby si někdo později neoprávněně stěžoval.

      Vždy je dobré si položit otázku: „ Proč zvíře chovatel vůbec prodává“ – obzvlášť, když zvíře nekriticky vychvaluje do nebeských výšin, či naopak citově vydírá utracením. Čímž nechci říct, že jsou všichni chovatelé podvodníci, to rozhodně ne. Nicméně zdravá obezřetnost je zcela na místě, obzvlášť, pokud chce někdo případné přebytky mléka realizovat prodejem ze dvora.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.