Je léto, čas na jogurtová mlíka, jogurtové dorty, jogurtové zmrzliny, jogurty samotné s ovocem i bez. Tady na stránce už bylo pár článků zaměřených čistě na jogurt. První s prozaickým názvem „Jak děláme domácí jogurt„. Následoval „Domácí jogurt II“ a poslední „Zatím nejlepší domácí jogurt„.
Nyní mám doma více kultur, zkouším jogurty různé, míchat je i nemíchat, přidávat do očkování i jogurt již hotový, trochu si s tím pohrát. Tato stránka přinesla již návody na jogurt a nyní přidávám i podrobnou tabulku pro ty, kteří začínají a neví si rady, co pořídit. Články o jogurtech jsou tu už dostatečně dlouho na to aby ten, kdo jogurt dělá, mohl také přispět svou troškou do mlýna a být tak inspirací ostatním.
Já sama mám doma kultury od
Ekokozy
- Používám dvě kultury
- Yo-Flex L903 – kultura pro kravské mléko, vynikající jogurt, hustý, vyrábí se z něj jogurt Hollandia
- Jogurtová kultura YFL812- kultura pro kravské i kozí, vynikající jogurt, hustý,
- Kultura musí být v mrazáku, měla by být přímo v teplotě -18°C.
- Kultura je dodávaná v uzavřeném sáčku, který se musí před použitím rozválet válečkem a kultura tak rozdrtit. Následné používání v tomto sáčku není praktické, protože jakmile se kultura dotkne otevřeného sáčku – jeho vnitřní stěny, zůstává na něm přilepena. Lépe je ihned po nadrcení kulturu přesypat do plastového sáčku se zipem – malého – odpovídajícího velikostí množství kultury.
- Z vlastního pozorování při dělání jogurtu z našeho mléka je jogurt velmi jemný, není však příliš kyselý. To lze dohnat tím, že se k očkovací kultuře do mléka přimíchá ještě lžíce již hotového jogurtu. Tato operace zcela zásadně změní chuť výsledného jogurtu.
- Jeho hustota je ucházející. Po přidání marmelády se často jogurt vyvločkuje a často se stává, že se z něj stane spíše jogurtové mléko.
- Jogurt se musí řádně vychladit a ideální je spotřebovávat ho až po dvou až třech dnech v chladu.
- Složení Lactobacillus Delbrueckii subsp Bulgaricus a -Streptococcus Thermophilus
- Dávkování je 1 g kultury na 10-20 l mléka. Osobně dávkuji 1 g na 10 l.
- Cena kultury na 1 litr je 1Kč
- Baleno je sáček na 250l mléka za 250 Kč.
- Doporučovaná teplota očkování mléka kulturou je 43°C … podle mého názoru je potřeba teplota vyšší – od 46-48 °C
- Doba záhřevu je doporučovaná na 6 hodin, nechávám minimálně 8 hodin.
- Poštovné 100,-
Prodejci, kde doporučujeme koupit
Milcomu
- Kultura nemusí být v mrazáku, doporučovaná teplota skladování je 6-8°C, ovšem po tel. hovoru jsem zjistila, že lze i mrazit na -18°C
- Kultura dodávaná v malých sáčcích, které jsou určeny pro 1-10 litrů mléka. Buď lze zakoupit sáček na 1 litr mléka, balení 5 sáčků na 50 l mléka nebo balení 10 sáčků na 80-100 l mléka. Se sáčky stejné jako s kulturou z ekokozy. Špatně manipulovatelné, pokud se kultura nepoužije najednou na celé množství mléka. Lépe je přesypat do menšího, plastového sáčku se zipem.
- Jogurt je jemný, je velmi podobný jogurtu z Ekokozy, je však o něco aromatičtější.
- Hustota jogurtu je ucházející, často po přidání marmelády řídne, ovšem z tého kultury lze udělat i jogurt velmi hustý. Není to však vždy sázka na jistotu.
- Jogurt se musí řádně vychladit.
- Dávkování je 0,06 g / 1 litr
- Milcom nabízí několik variant kultur – nejvýhodnější je kultura na 80-100 l mléka. Tato kultura stojí 450 Kč, 1 l tedy vychází 4,50-5,60 Kč
- Doporučená teplota očkování mléka kulturou je 35-42 °C. I tato teplota se mi neosvědčila a očkuji na teplotu vyšší.
- Doporučovaná doba záhřevu je 7 hodin při 42°C – 15 hodin při 35°C. Osobně volím vyšší teplotu při 8 hodinách.
- Poštovné 150,-
- Stránka prodejce
Coquard
- Kultura musí být v mrazáku při -18°C
- Kultura je balena v malé umělohmotné zkumavce s uzávěrem – velmi skladné a dobře manipulovatelné. Malé balení je určeno na 20 l mléka.
- Používám kulturu Lambda 3 na vzláště hustý jogurt, ovšem je to mírně zavádějící název – jogurt je hustotou velmi podobný dvěma výše jmenovaným.
- Jogurt je jemný, chuťově vynikající,mírně nakyslý.
- Hustota ucházející, často po přidání marmelády řídne.
- Jogurt se musí řádně vychladit.
- Doporučená teplota očkování mléka je 42-43°C. Upřednostňuji teplotu 44-45°C.
- Složení je – Lactobacillus Bulgaricus 50% a – Streptococcus Thermophilus 50%
- Dávkování je 0,2 g na l mléka.
- Leidinger nabízí opět dvě varianty – na 20-40 litrů mléka nebo na 150 – 180 l mléka. Cena menší je v přepočtu 90 Kč a větší stojí 190 Kč. Jeden litr tedy stojí při menším balení 2,25 – 4,50 a při velkém balení 1.05 -1.2
- Doporučovaná doba záhřevu není, zahřívám 8 hodin.-
Kde doporučujeme koupit
Vlastní zkušenost mám takovou, že mezi všemi těmito kulturami není nijak velmi zásadní rozdíl. Zásadní rozdíl je v ceně kultury od Milcomu a kultura není natolik výrazně lepší, aby člověk platil 4x více za lir jogurtu. Proto upřednostňuji kulturu od Ekokozy – kultury firmy Hansen nebo od Leidingeru. U Ekokozy přidávám ke spokojenosti k jogurtu lžíci jogurtu hotového, u Leidingeru zase je třeba vzhledem k výši poštovného nakupovat rovnou i sýrové kultury, nebo nakoupit ve více lidech. Mají sice o něco dražší poštovné, ale veliký výběr kultur na sýry a při ceně v tomto e-shopu se investice do poštovného vyplatí.
Pokud chci vždy hustý jogurt a zrovna se nepovede várka, pak je velmi jednoduchá pomoc. Nikdy nepřidávám ani sušené mléko, ani škrob, ale pomáhám si dvěma způsoby. První je nahrazení části mléka smetanou – to ovšem předem, pokud už udělám jogurt a povede se řidší nebo zřídne o zalovení lžičkou, nechávám jogurt vykapat. Je z něj posléze velmi dobrý, hustý jogurt, který hustotu nemění po zamíchání ani přidání marmelády. Na obrázku rozdíl mezi týmž jogurtem udělaným a posléze vykapaným.
No a dnešní otázka – jaký jogurt děláte vy? Z jaké kultury? V jogurtovači nebo v peřinách či jinak? Na kolik zahříváte? Kolik gramů na litr kultury dáváte? Máte nějaký zvláštní tip? Sem s tím !
2.8.2013 at 16:01
Jogurt z Milcomu se mi nepovedl – dva pokusy s malými sáčky na litr mléka. Nevím proč :)Pak jsme koupili kulturu od Ekokozy, rozválela jsem ji válečkem a přesypala do sterilní lahvičky z lékárny. Má hrdlo široké natolik, že lžička v pohodě projde. Takto ji mám v mrazáku a odebírám jen množství, jaké potřebuju. Obvykle děláme jogurt ze dvou litrů a dáváme 0,16g kultury. Mléko s kulturou a dvěma lžícemi hotového jogurtu dám do dvoulitrového hrnce s pokličkou, ten dám do šestilitrového hrnce s pokličkou, kde mám vodu 45 stupňů teplou tak těsně pod okraj toho dvoulitrového a to celé dám pod peřinu, zatím nejjednodušší způsob… 🙂 V půlce času odliju část vody a nahradím teplou, aby zase měla 45 stupňů a po cca 5 nebo 6 hodinách dám malý hrnec s jogurtem vychladit přes noc do lednice. Je z plnotučného mléka krásně hustý a chutný.
2.8.2013 at 19:19
Já taky používám od Ekokozy a jsem spokojená, s teplotou souhlasím, taky mám spíš vyšší a taky záleží, jak kdy 🙂 Délka kysání – většinou dělám večer a nechávám do rána, s kyselostí jsem spokojená, ale u nás stačí míň. Mám takový ten elektrický zavařovací hrnec, ve kterém jogurty a sýry dělám. Dám do něj další nerezový hrnec – lépe to drží teplo – do toho naskládám sklenice a celé přikryju ručníkem. Když náhodou teplota klesne, mírně přihřeju. Jogurt je pěkně hustý, dělám z plnotučného mléka od jerseyky, nahoře má takový ten smetanový škraloup 🙂 Po přidání marmelády řídne a taky když odeberu ze sklenice a nechám třeba den, tak se tvoří syrovátka. Jde ale slít a pokud se s jogurtem nezamíchá, konzistence zůstává. Zkusila jsem ještě kulturu od Bulgaricus – mají dva typy, jednu „obyč“ a druhou bifido. Prodávají sáčky cca na 5l, z hotového jogurtu se má odebrat lžíce a udělat dalších 5 litrů a takhle nejméně desetkrát. Mně se však nevyvedla právě ani ta druhá generace, jogurt se vůbec nespojil, zůstaly takové proužky syrovátky a chuť byla nijaká. Tak už jsem ani dál nezkoušela a vrátila se opět k ekokoze. První generace mi přišla chuťově téměř identická s ekokozou a to jsem zkoušela tu bifido, otevřené jsem měla pro srovnání oba jogurty.
12.8.2013 at 17:35
Reaguji na komentář o nezdaru při přeočkování jogurtu od Bulgaricusu. Tuto kulturu momentálně používám k velké spokojenosti mojí i mého okolí. Při první výrobě jsem si poctivě čárkovala počet přeočkování a u číslice 12 jsem vyměkla já a nikoliv kultura :). Momentálně na čárkování kašlu a dělám intuitivně, myslím, že pod 10 to ale nikdy nekleslo.
Tak jak je v příspěvku popisováno, jestli jsem správně pochopila uvádíte, že jste při očkování druhé generace přidala na 5 l mléka 1 lžíci jogurtu z první generace. Jak je uvedeno v návodu. Pravděpodobně došlo někde k informačnímu šumu. Jedna lžíce na 5 l je opravdu málo. Nevím jaký návod máte k dispozici, schválně jsem se dívala na příbalový letáček, kde je uvedeno 1-2 lžíce na 1 l mléka. Provozního zákysu se do jogurtu dává cca 2-4%, což je 100-200 ml, 8 lžic vody je cca 100 ml, lžíce jogurtu má ještě nějaké „navršení“, takže návod mi přijde v pořádku. Pokud jsem to špatně pochopila já, tak už snad jen špatná teplota nebo problém s mlékem. Protože vzhledem k tomu, že se první generace povedla…? Pokud by byly kultury nějak výrazně špatné, projevilo by se to už v první generaci. Na pět litrů by nebylo od věci si rovnou při výrobě odlít do uzavíratelné skleničky cca 250 ml, používat jako očkovací. Fungovat to musí, pokud jsou kultury v pořádku. Nižší dávka 1-2% by byla možná u způsobu „zrání při nižší teplotě“- zrání probíhá při cca 30-36°C, ale také delší dobu (klidně i 13 – 16 hod). I tak by 1 lžíce bylo málo.
13.8.2013 at 10:10
Díky za komentář i úžasný článek o jogurtech, klobouk dolů 🙂 Popravdě řečeno, je to už déle, co jsem zkoušela kulturu Bulgaricus a teď nevím, jestli jsem to tenkrát blbě pochopila a nebo si to teď špatně pamatuju. Vím, že jsem to dělala podle přiloženého návodu, ale neručím za sebe 🙂
2.8.2013 at 19:33
Jogurt jsem zatím dělala jen z kozího mléka, místo kultury používám velkou lžíci kvalitního jogurtu z kravského mléka. Nejlíp funguje Valašský jogurt nebo Hollandia. Pokaždé se chutí povedl, ale byl vždy řidší, což přičítám jinému složení kozího mléka. Jogurtovač je vůbec bezva věc, nejen na výrobu jogurtu, synek v něm loni odchoval pět opuštěných mladých rehků zahradních a letos mládě hrdličky vypadlé z hnízda. Holt stálá teplota je stálá teplota!:))
3.8.2013 at 17:17
Používám kulturu z Ekokozy. Hodně cestuji, tak mám po ruce pořád kufr. Když jsem doma, dám do kufru froté prostěradla a mezi ně přes noc jogurt. Ráno ho dám do ledničky a je pěkně hustý. Kyselost se mi také zdála slabá, ale zkusím dle Vašich rad přidat lžíci hotového jogurtu.
3.8.2013 at 18:53
Není to úplně odpověď na zadanou otázku, ale trochu to souvisí s tématem a s tím co jsem pekla a tím je jogurtový koláč s borůvkami. 300g bílého jogurtu smícháme s jedním vajíčkem, 300g moučkového cukru a 300g polohrubé mouky prosáté s jedním kypřícím práškem. Těsto vlijeme do vymazané a vysypané kulaté formy o průměru 28cm s vyšším okrajem,posypeme borůvkami. Pečeme v troubě vyhřáté na 160 stupňů celsia pak posypeme mandlovou drobenkou a dopékáme při 180 stupňů celsia asi 30 min. Recept, jak je napsaný je zkrácený originál. Cukru jsem dala 250g a ještě bych klidně ubrala, borůvky nemám, ale na zahradě zrají ostružiny.
Abych nebyla úplně mimo s odpovědí, tak dokud jsme měli dobrý zdroj domácího mléka, jogurty jsme dělali v jogurtovači a očkovali Hollandií.
4.8.2013 at 17:43
A jak se lisi kyska od jogurtu?
12.8.2013 at 17:37
Rozdíl je použitých kulturách(jednotlivých mikroorganizmech) použitých při kvasném procesu. Takže výsledek kvašení/kysání je potom jiný. Při výrobě jogurtu jsou použity výhradně termofilní kultury „Streptococcus salivarius supspec. thermophilus“ a „Lactobacillus delbrueckii supspec. bulgaricus“. „Kyška“- nevím čemu přesně říkáte „kyška“, patrně Acidofilní mléko, Mykyška, Biokys, Valašská kyška apod., zkrátka kysané mléčné nápoje s výjimkou podmáslí a kefíru. Při výrobě těchto nápojů jsou většinou jako základ použity acidofilní kultury – nejčastěji „Lactobacillus acidophilus“ (10%) a smetanové kultury (90%). Vzhledem k tomu, že LA je termofilní, množí se tedy při vyšší teplotě a SK jsou mezofilní, množí se při nižší teplotě, aby bylo dosaženo optimálního výsledku, zrají obě kultury zvlášť. Následně se míchají v poměru 10: 90%.
5.8.2013 at 11:48
Ahojky všem. Předně moc děkuji za tyhle vaše stránky a těším se na další a další nápady a návody.
Já zkoušela jak kulturu od milcolmu tak očkování Holandií jogurtem a musím říct, že podle mě je ten jogurt z jogurtu lepší..když koupím velké balení holandie vydrží mi na mnoho litrů a jogurt má dobrou chut a hustotu. Z milcolmu myl děsně kyselý a i hustota byla menší.
Přeji všem hodně supr dobrot nejen z jogurtů.
6.8.2013 at 6:54
No Kláro já se přikláním k holkám,jako očkovací látku používám bílý jogurt hollandie,ještě se mi nestalo že by výsledný jogort nebyl chutný a nebo by byl řídký,pro mě je očkovací kultura na to množství jogurtu co dělám zbytečně moc drahá … jogurt dělám když mám dostatek mléka od soukromníka … ted přes léto kupuju jogurt od farmy Němcových z Netína a ten je výborný sám od sebe i když řidčí než hollandie a občas je v kouscích ,když ho rozmíchám s marmeládou tak řídne … né vždycky ale řídne … nebo když neřídne tak se sdrcne … možná je to i teplem když ho koupím je schlazený a než ho donesu domů tak se mi oddělí tuk a syrovátka … občas ho musím i slít aby nebyl tak vodnatý …
což se mi s koupenou hollandii nestalo …
takže předpokládám že v koupené holladii(když má záruky cca víc jak měsíc) je ještě něco přidaného aby jogurt vydžel – což u vyrobeného na farmě Němcových není – jogurt má záruku maximálně týden … takže ho spíš přirovnávám k tvému podle obrázku má podobnou konzistenci …
ještě mimo téma jogurtu – v létě dělám hodně sýr z tvarohu (u nás mu říkáme smraďoch)… jen tvaroh sůl ,kmín zamíchat a dát na okno do tepla aby tvaroch začal sýřit … napovrchu se udělá bílá plíseň a během 2-3 dní tvaroh dostane typickou chuť a vůni … vlastně první krok k výrobě tvarůžků … pak se už jen konzumuje … ale je problém tento sýr vyrobit z koupeného tvarohu,vyzkoušela jsem tvaroh kde jakého výrobce a vždycky zhořkl,nebo dostal nádech benzínu což je známky že je tvaroh zkažený … jediný tvraoh ze kterého mě jde vyrobit je právě z farmy Němcových a nebo z tvarohu co si vyrobím sama ( POZOR není to žádná reklama)- takže předpokládám že v tvarohu určeného pro obchod je něco přidaného buď jako konzervace aby tvaroh měl delší záruku a nebo použité nějaké sýřidlo aby byla větší výtěžnost … podotýkám,že jsem sýr dělala i z tvarohu určeného na strouhání … ten ani nejevil známky plísně hned zhořkl a dostal pachuť benzínu …
6.8.2013 at 15:11
Musím říct, že v začátku jsem používala na jogurt také Holandii a výsledek byl vždy vynikající, skoro se mi zdál maličko lepší než z kultury. Ale – mléko mám svoje, nakupovat moc často nechodím a tak je pro mě jednoznačně výhodnější právě kultura z Ekokozy. Jen co mě překvapuje je ta záruka max. týden na jogurt z farmy. Já když udělám doma jogurt a dám ho do zavařovačky na závit – vydrží klidně i 2 měsíce, déle jsem nezkoušela, to spíš, že jsem několik lahví příliš dobře uschovala 🙂 Jen byl mírně kyselejší, prostě víc dozrál.
A k tvarohu, dělám svůj, ale loni se mi něco dostalo do syrovátky a ještě jsem nebyla tak zběhlá ve výrobě, tak jsem si na zaočkování koupila tvaroh v celofánu se značkou klasa. Mléko sice zkyslo, nicméně napovrchu se uděl hnědý povlak a šíleně smrdělo.
6.8.2013 at 15:52
Já myslím, že by taky vydržel, ale asi se farma jen jistí kratší zárukou. Výrobci to tak dělají také, kamarádka dělala v mlékárně a brali si domů „prošlé“ jogurty, které už nesměly do prodeje, protože záruka je jedna věc, ale trvanlivost je mnohem delší.
6.8.2013 at 15:59
Hanko, jak kde. My měli několik let potraviny a u HOllandie tomu věřím, ale třeba Danonne to měl velmi dobře vychytané. Prodávali jsme jejich něco jako lipánky a ty vždy den po záruce měli nahoře takovou malou skvrnku, asi jako polovina desetníku – zelenou. Ale vždy neomylně. Nikdy se tam neobjevila v době záruky. Den či dva dny po skončení tam neomylně byla. U jogurtů to bylo jiné, neviditelné, tudíž netušíme, zda byly po záruce už špatné nebo ne. A to už je 18 let.
7.8.2013 at 15:59
Už nevím, co to bylo za firmu, dělala tam brigádně krátce po revoluci. Ale Danone to nebylo. Mně když někdy projde v lednici kupovaný jogurt a je to třeba o týden, bývá ještě dobrý. A to kupuju jen české bez konzervantů. Danone je hnus, nebrat. Jednou jsem podlehla smutným očím svých dětí a koupila „kostíky“ od Danone. Chtěly být alespoň jednou ve škole „in“. No moc rády se vrátily ke klasice. Ochutnala jsem, tak vím proč. Chutnalo to jak igelit a pravý jogurt to vidělo tak leda z vrtulníku.
6.8.2013 at 14:49
Ahoj, já dělám jogurt z čerstvého mléka – pasterizuji ho na 74°C – potom nechám vychladnout na 45°C a na litr mléka přidám na špičku nože kulturu z Ekokozy. Hrnec pak postavím na polystyrenovou desku a položím na něj peřinu. Nechám stát 12 hodin. Jogurt se zatím vždycky povedl, je chutný, řidší než z obchodu, týden klidně vydrží v lednici bez změny chuti a konzistence. Jo a ta kultura je skoro bezedná – tedy vůbec neubývá :-).
6.8.2013 at 22:28
O jogurtových kultúrach som čítal zopár článkov, že obsahujú nejaké baktérie – teraz neviem či práve rodu Bifidus – ktoré sú z kačacieho čreva – sú trvanlivejšie – ale pre ľudský organizmus absolútne nevyužiteľné…
Vraj dospelý človek po dvoch týždňoch jedenia pravého!!! jogurtu prestane mať naň chuť – a to preto, že sa v tráviacom trakte namnoží dostatočná populácia baktérií. A tak ich stačí len správne dokrmovať a ony sa už budú množiť samostatne (samozrejme ak im pošleme nejaký super koktejl z antibiotík tak to asi neprežijú…)
Môžem zodpovedne prehlásiť že celé moje okolie vrátane mňa, čo pilo kefír z kefírovej hubky ho po určitom čase prestalo piť – nebola naň chuť – obsahuje tieto druhy baktérií http://www.tibi-kombucha.szm.com/tibi2.htm
Asi najchutnejší jogurt, aký som zatiaľ jedol bol z ovčieho mlieka. Zo Slovenských výrobcov vedú tí zo Zázrivej 🙂 i keď netuším akú kultúru používajú.
6.8.2013 at 22:30
Myslel som kultúry v hotových jogurtoch…
14.8.2013 at 12:35
Pouzivam kulturu z ekokozy, dam do zavarovacek a do vodni lazne na okraj kamen. Musim teda cas od casu zkontrolovat teplotu, abych ji neprerazila, ale zatim se vzdycky povedlnhusty a dobry, staci i 3h pri spravne teplote, ale nechavam ho ivetsinou dele
16.8.2013 at 23:08
Dobrý den, také přispěji svou troškou do mlýna. Dělám jogurt první sezonu a používám kulturu Lambda 6 . Pravděpodobně se jedná o stejného výrobce, jehož kulturu uvádíte nahoře, jen je objednaná z českého e-shopu. Funguje výborně, je pěkně hustý a chuťově lahodný, kyselost v první generaci mírná, stoupá s dalšími generacemi. Mám malou tubičku na 20l, dávkuju kulturu „od oka“ a myslím méně než je doporučeno, v pohodě a jogurt se daří:-)
14.5.2014 at 14:01
Můžete mi prosím napsat postup, taky mám Lambdu 6 a pořád mi není jasné jak na to. Děkuji
14.5.2014 at 14:57
Zdravím Zuzano, jestli máte Lambdu 6, tak postup je velmi jednoduchý. Odměříte si litr mléka, nebo dva, tři, podle toho, kolik chcete dělat jogurtu. Doporučuji poprvé pouze litr, abyste si udělala provozní kulturu. Vyvaříte si skleničku, do které budete dávat provozní kulturu – to je kultura pro příště. Pokud máte ampulku na 20 l mléka, odměříte si cca jednu dvacetinu, převaříte mléko na 95°C. To prosím neopomeňte. Pak mléko ve dřezu se studenou vodou zchladíte na 42-45°C. Přimícháte právě tu jednu dvacetinu kultury, rozmícháte – nallijete do sklenic, z nichž minimálně 1musí být sterilizovaná, vyvařená, včetně víčka. Nalijete dovnitř, zavřete a dáte do polystyrenové krabičky a do deky, nebo do pekáčku a do peřin, nebo do jogurtovače, na cca 8 hodin. Po osmi hodinách dáte do chladu – lednice, sklep na 12 hodin. Ty sklenice, které chcete použít příště jako očkovací látku, ty neotvírejte! Otevřete je až těsně před očkováním jogurtu. Můžete mít takto třeba 5 sklenic, vydrží vám v chladu až 14 dní neotevřené.
Doporučuji alespoň jednu otevřít a ochutnat, tabyste viděla rozdíl mezi tím, když děláte jogurt z přímé kultury, a když z provozní mateční kultury.
Tak snad vám to trochu pomůže, případně napište. Hezký den.
16.10.2013 at 18:15
Dobry den, my si obcas tiez spravime domaci jogurt, ale len v malych mnozstvach a nie velmi casto, takze nam sa neoplati kupovat jogurtovu ani smotanovu kulturu. Nam velmi chuti takyto jogurt: liter mlieka z automatu zahrejem na 45 st., pridam jednu polievkovu lyzicu kvalitneho bieleho jogurtu a jednu polievkovu lyzicu kvalitnej kyslej smotany. Naplnim poharky, dam na 5 hodin do jogurtovaca, vyberiem, necham vychladit a dam do chladnicky. Najlepsie su na taky treti den (jemne kyselkave a naozaj huste), chutia skoro ako prave smotanove jogurty. Najradsej mame len take samotne, no niekedy si dame s domacim lekvarom. Na zaver rada, treba skusat rozne biele jogurty a kysle smotany (nam sa osvedcili z Lidla), pretoze pri niektorych sa mi stalo ze jogurt bol „tahavy“. Na kopec tento recept pouzitelny asi nie je, ale mozno niekomu predsalen pomoze. Drzim palce.
16.10.2013 at 19:30
Ano, měním názor, lze i z jogurtu a měním názor díky Ince. Nejdůležitější však je a je to i důvod, proč je váš jogurt občas tahavý, že není mléko zahřáté na 95°C po dobu 5ti minut. To je skutečně nezbytné. Pak zchladít a pak teprve 45 a očkovat.
1.11.2013 at 9:23
1 velká Hollandia do 10ti litrů mléka…. Už tak dva roky dělám jednou za 14 dní z 10l a hollandia je nejlepší, a když se smíchá s trochou řeckýho…. hmm… Teď se po jogurtu, labnehu a neuchafellu pouštím do vlastního polotvrdýho, tak držte palce:)
1.11.2013 at 12:25
Dobrý den,jogurt vyrábím z jogurtové kultury Chr.Hansen YF-L812.Myslím,že ji nabízí i Ekokoza.Mám s tímto e-shopem také výbornou zkušenot,přidají i recept.Dnes už vyrábím ve větším (asi 70 jogurtů po 400g týdně),tak beru od mlékárny kultury za několik tisíc.Ekokoza je výborná v tom,že prodá i malé množství.
Na 10 l dávám 2x na špičku nože a odeberu si skleničku na příští zaočkování.Nejdříve mléko zahřeji na 92 až 94 st.,pak zchladím na 46 st.Teď teprve přidám kulturu.Dál ještě na 10 l asi 8 lžic suš.mléka,které rozmíchám v hrnečku v odebraném mléce.Přidám přes sítko.Promíchám a ihned plním.Dávám do trouby,zapnu na horký vzduch na necelých 50st(má být asi 48),jsou to dva plechy naráz.Nechám 4 až 5 hod.Pak vyndám a při pokojové teplotě nechám zchladnout.Večer šupnu do lednice,druhý den prodávám.Pro sebe dávám do sklenic od velké Nutely a radím:nemíchat.Je lepší odebrat si do misky a ten zbytek jogurtu v té skleničce pustí syrovátku a pěkně „dojde.“Chce to odebírat ze skleničky kolmo,by se udělalo místo na puštění syrovátky.Tento jogurt je málo kyselý,což já mám raději.
30.1.2014 at 20:18
Kulturu nepoužívám 😉 Kupuju za 18 centů personální jogurt a je boží :-)))))
16.4.2014 at 13:11
Pořád jen chodím kolem a čtu si, nevěřícně zírám na tu kupu informací na kopci 🙂
Díky!
Jogurt:
mlíko od jerseyky po dojení zchladím, před jogurtem sbírám smetanu.
Na kraji kamen nechám vyvařit mlíko na 2/3 objemu. Teda, moc se to nevaří, spíš pění a kouří. Nejlepší je na to hrnec s dvojitým dnem. Moc se tomu nevěnuji, občas jdu kolem a zamíchám.
Tímhle zahuštěním se nahradí příadvek sušeného mlíka. Což dělá sousedka, sype do mojeho nadojeného mlíka ještě kupované z krámu. Jogurty jsou pak sice parádní, husté akorát, ale já do krámu pro sušený prostě nepůjdu.
Mlíko pak nechám vychladnout na teplejší prst (termínus technicus, když si už nespálím prst ale není to ještě pocitově studené). Poslední skleničku jogurtu od minula velmi dobře rozmíchám v mlíku. Naleju do sklenic. Nechám na kamnech, než to zhoustne (máme klasickou pec, takže nahoře je teplé místo s kachlíky, kde už vím, kde jogurt nechat). Pak na den do chladu a pak už se může debužírovat. Je to lahoda.
Občas se povede hrudkovatý (moc teplo). Občas řídký (málo zahuštěné mlíko). Dá se rozmixovat s ovocem na skvělý koktejl. Nebo přecedit, jak je tu psáno. Každopádně že by se mi vůbec nepovedl, to už se mi dlouho nestalo.
Později už jsou jogurty dost kyselé. To je pak používám do buchet, protože už to nikdo nechce jíst 🙂
Původní zaočkování je nejlepší Jihočeským ve skle. Ale kupuju novej jogurt jen když mi někdo poslední skleničku tajně zkonzumuje…
Ale kamarádce to šlo i z kozího mlíka z Activie, čemuž se mi nechtělo věřit 🙂
14.5.2014 at 20:11
Dosud jsem očkovala jogurt Choceňským , pokud použiju aspoň polovinu smetany, tak chutná jako Choceňský smetanový, když je udělaný ze samého mléka, tak je taky výborný, ale řídký. Proto chci zkusit zaočkovat kulturou, koupila jsem Lambda 5, ještě jsem ji nevyzkoušela, mám ji doma od včerejška. Obsahuje 75% ST a 25% LB, nabízejí i jiné: 80:20, 50:50, cena ampule na 20 litrů je 135,- , na 180 litrů 350 Kč. Mají i kultury pro sýry a veškeré vybavení pro sýraře, dále dělají kurzy pro sýraře. Ceny se mi zdají příznivé a hlavně mají výdejní místo v Pacově, takže pro mě bez poštovného. 🙂
Jmenuje se to Dobrý koloniál. Až něco vyrobím, dám vědět.
14.5.2014 at 20:36
Určitě Katko, vyfoťte. Ono s těmi kulturami, pokud by to někoho zajímalo, tak ty dvě složky – jedna je termofilní kultura, která se zjednodušeně řečeno stará o hustotu, o tělo a druhé je bulgaricus, více se podílející na kyselosti. Každý si může vybrat skutečně to, co mu nejvíce vyhovuje. Jsou od 50:50 až jak píšete. Já sama zjistila, že kultura není až tak významnou složkou -rozhodně jí doporučuji místo očkování jogurtem, to bez debat. A skutečně máte pravdu, že dnes už jsou kultury natolik cenově dostupné, že finanční stránka věci je pro málokoho problémem, aby si udělal doma jogurt.
Já beru z dobrého koloniálu kultury na francouzské sýry, nyní mi tam známá koupila Kappu 4 a Kappu 1 na sýry tvrdé. Naopak jogurtovou kulturu beru jinde a to z čistě pragmatického důvodu, že mě prostě stojí korunu litr, mohu očkovat pouze přímou kulturou. Nicméně, když děti jogurt nesnědí, dělá se výborný i z hotového jogurtu, takže pokud budete vyrábět mateční kulturu a máte to navíc v místě bydliště, určitě by byla hloupost to nevyužít.
Tak ať se vám daří a těším se na fotky a zkušenosti. Pokud se vám bude chtít, založte si svoje vlákno ve fóru, třeba to někoho inspiruje. http://conovehonakopci.cz/?page_id=1316&mingleforumaction=viewforum&f=56.0
14.5.2014 at 21:05
Díky za povzbuzení, Kláro. Nechci dělat reklamu na web dobrý koloniál, ale myslím ,že ho tady nikdo nezmínil. Se sýry začínám, u Milcomu mají jednu kulturu na sýr, druhou na jogurt a tady je toho nepřeberně, vůbec jsem nevěděla co vybrat
17.5.2014 at 23:23
Tak svoje vlákno asi nezaložím, to přihlášení na mě mluví anglicky, fotky bych mohla dát na FB. A teď ten jogurt, chtěla jsem postupovat přesně podle doporučení prodejce, takže jsem se spletla a dala dvojnásobné množství kultury a pak se mi zdálo, že jogurtovač málo hřeje, tak jsem ho pěkně zabalila a ráno tam bylo 48 stupňů! (doporučení bylo nechat matečnou kulturu 12 h) Jogurt se kupodivu povedl a hned jsem ho použila jako zákys do mozzarelly a vyšlo to: sýr pěkně prokysal a dal se krásně vytahovat. (první pokus byly jen velice chutné gumové koule).
17.5.2014 at 23:44
Aha, on je tam návod na to vlákno. Tak to snad dokážu. Když jsem vytáhla vlákno z mozzarelly,tak tohle vlákno snad zvládnu taky 🙂
18.5.2014 at 7:14
Katko jste skvělá, to je paráda, že to nevzdáváte, já to chtěla včera dopřeložit a už jsem to nezvládla. Tak snad to nějak časem klapne. Krásný den K.
18.5.2014 at 8:45
Katko, tak jsem to přeložila, je to celé v češtině. Kdyby bylo potřeba cokoli, nebo tam ještě někde byla angličtina, klidně napište.
18.5.2014 at 21:11
Díky, Kláro, až budu mít chvilku, tak na to skočím. Sýry vzdát nemůžu, když už jsem si vydupala, že se tahle kráva po odstaveném teleti nezasuší, tak to mléko prostě zpracovat musím 🙂
11.12.2015 at 13:07
Poprvé jsem zkoušela zaočkovat Activií (2×120 g Activie do 5 litrů mléka). Výsledek byl OK, hustý, chutný.
Pak jsem koupila kulturu Ch. Hansen YFL812 (Ekokoza). Jogurt je povětšinou hustý, kyselost spíš nižší, někdy se mi zdá až moc bez chuti. Hustota obvykle OK, ale při rozmíchání marmelády řídne, syrovátka vystupuje.
Nejhorší pokus byl ten poslední, kdy jsem vyráběla ze 7 litrů mléka a zaočkovala předchozím jogurtem (z YFL812, množství cca 150-180g). Výsledek byl dost řídký, vločkovatý, hodně kyselý s výrazným podílem syrovátky. Možná byla chyba i v nedostatečně dlouhém zahřátí mléka (95-96°C, ale asi méně než 5 minut). Očkuji vždy večer, pak hrnec (případně sklenice) zakryji dekou a nechám do rána…
6.2.2016 at 12:32
Dobry den Klaro,
porad se mi jogurt nedari. Kulturu mam z Milcomu z Prahy, mleko z vesnice,je vic jak plnotucne,ale je videt, ze je odstredene. Zahreju na 95C ve vodni lazni, ochladim,snim skraloup, zaockuju,dam do perin,nekdy spolu i spime,ale porad je to spis jogurotve mleko. Podle Vaseho popisu,mate jogurt z Milcomove kultury hustejsi.
Dlouho ze zaockovaneho mleka citim vuni susene kultury jak u jogortu tak i u kefiru. Zamicham to dobre, ale ke kupovanemu kefiru to ma v chuti daleko, porad z toho citim vic nez kyselost tu susenou „vuni“.
Kultury mam cerstve a v chladu.
Co delam spatne?
7.2.2016 at 10:06
Lenko, napište ještě, jakou používáte přesně od Milcomu kulturu, resp. jaké balení a kolik z toho balení používáte. Díky.
7.2.2016 at 9:59
Ahojte,
kupil som si nedávno kulturu YFL812. Dovtedy som robil zo zivého jogurtu s uspechom.
Ale ta kultúra mi robí problém. dávkujem 0,07-0,10g na 1liter kravské čestvého pasterizovaného homogeizovaného mlieka 3,5%, s prídavkom suseného mlieka 35g. Mlieko vždy zahrejem na teplotu okolo 90st a potom zvolna vychlanúť na 48st (skúšal som i 45st) a následne očkovanie v v troške mlieka. Fermentovanie okolo 8-10hodín v termoske. Kultúru aj sušené mlieko rozmiešavám el. šľahačom.
Problém je že vo výslednom jogurte je veľa hrudiek- také ako tvaroh hrudkový. Ale je to len v spodnej časti nádoby a hore je pekné jemný. Z jogurtu mi nikdy hrudky nevznikali- Postup som robil totožný ako píšem u kultúry.
Ďakujem vopred za rady.
7.2.2016 at 10:11
Zdravím Lukáši, já osobně nemám moc ráda přídavek sušeného mléka, takže s ním ani moc nepracuji, ale pokud vám sušené nedělá problém s očkováním jogurtem, nemělo by ani zde. Dala bych si pozor na okolo 90, zkuste striktně dodržet 95 °C. A co se týká hrudek, osobně si myslím, že jsou otázka teploty, resp. já osobně je mám v souvislosti s teplotou. Je možné, že nádoba si drží nějakou teplotu ve spodní části a jinou nahoře, zkuste očkovat při menší teplotě, neboť, vzhledem k tomu, že je to termoska, je možné, že si prostě udrží na rozdíl od nádoby v peřinách teplotu déle a těch 45-48 je na jogurt moc. Já sama dávám této kultury 1g na 9 litrů a očkuji při 47 °C, ale pak dávám jen do papírové krabice, vyložené polystyrenem a přikrývám peřinou. Je možné, že ztráty tepla z termosky budou nižší.
8.2.2016 at 11:36
Dobry den Klaro,
dekuji za odpoved. Pouzivam kultury pro domaci zpracovani – sacky na 1l http://www.milcom-as.cz/vum-a-laktoflora/produkty-laktoflora/produkty-pro-domaci-pripravu-mlecnych-vyrobku.html
Mam problemy se strevy a postupne s nutricni terapetkou (zlata pani) zkousim pridavat potraviny, takze se nelekejte zpracovananeho mnozstvi, ktere u me v tuto chvili cinni 125g mleka (chybu vazenim povazuju za minimalni) a k tomu dam 1/8 kultury ze sacku – mam to rozdelene v lahvickach a eppendorfkach v lednici.
Dekuju za radu. Zadne susene mleko nepouzivam, Vy jste take psala, ze neuzivate.
Pred lety jsem ockovavala kravske mleko ovcim jogurtem tusim z farmy Senov, o zadnem zahrati nad 90 stupnu jsem nemela ani poneti a jogurt byval nadherne pudinkovaty (tedy do prvniho zamichani, pak z nej vytekala syrovatka). S kulturou z Milcomu je to porad mleko, chut kefiru je od komercniho dost odlisna. Urcite to nejsou spatne kultury nebot pro ma streva jsou mnohem pruchozejsi nez kefir z obchodu.
8.2.2016 at 11:48
Rozumím, děkuji za informace. Ano, rozhodně nepoužívám sušené mléko. Tak co se týká vašeho jogurtu, já mám s kulturami z Milcomu dobrou zkušenost a souhlasím s vámi, že to kulturou nebude, ale, problém vidím asi ve vaší výrobě, to by mohlo udělat řídký jogurt. KUltura obsahuje dvě složky, bulgaricus (kyselost) a termophilus (hustota). Vy máte sáček a upřímně, není v něm zase tolik prášku na 1 l. Pokud ho rozdělíte ještě na osminu, je možné, neříkám, že je to ten důvod, ale je možné, že tam máte prostě málo termophilu a jogurt vám nezhoustne. Pokud byste udělala celý litr, toto byste eliminovala. Skoro bych řekla, že z této kultury je lepší udělat 1 celý litr do malinkých skleniček a ty si dát do lednice. VYdrží až 14 dní neotevřené s tou výhodou, že pokud je neotevřete, při prvním otevření můžete část skleničky použít místo kultury jako očkovací látku. Prostě dáte místo kultury tento jogurt a zbytek sníte. To je zatím jediné, co mě napadá, protože pokud ohříváte nad 90 °C, dodržujete teploty očkování a máte následně v teple, není důvod, aby byl řídký. Já mám kultury kefírové nyní od Hansena a jsou velmi dobré, husté, ale také se chuť liší od kupovaného kefíru. To už je také zapčičiněno složením této kefírové kultury, ale zkuste i s kefírem podobně jako píšu k jogurtu. Když se ozvete, budu ráda.
9.2.2016 at 12:15
Dobry den, moc dekuju za odpoved, ozvu se tak za 4 mesice – ono totiz tech 125g jogurtu a 125g kefiru mam na 14 dni,kdyz se dari. Protze mi bylo lito pak „rozvrtane“ kupovane vyhazovat,sla jsem na to takto, ale mate pravdu, pokud by kazda kultura mela jinou hmotnost a smes nebyla homogeni, pak by v kazde lahvicce nemuselo byt totez.
Jeste jedna zkusenost – zkousela jsem pit mesicek, kdyz pekne hoji kuzi, rikala jsem si ,zahoji pekne ma streva. Moc se jim nelibil a nutricni terapeutka pak podotkla,to co me nenapadlo, ze to, co hoji kuzi sedrive stravi, nez muze ucinkovat 🙂
14.2.2016 at 17:00
Heureka! problem vyresen Flemingovym zpusobem… Bylo mi zle, a tak vznikle jogurtove mleko lezelo zhruba 10 dni (mozna dela) v lednici a kdyz jsem zacala uvazovat nad jeho navstevou kompostu (tedy podarovanim kosakum,kteri nam kompost celorocne provzdusnuji), je z nej krasny smetanovy jogurt po susene vuni ani vidu. Zitra obdaruji mati.
3.3.2016 at 21:01
Zdravím, nevíte prosím někdo, o jakou kulturu se může jednat, případně kdo ji vyrábí? Označení CCDM 176. Je určena speciálně pro jogurty z ovčího mléka. Děkuji
3.3.2016 at 21:41
Hezký večer, našla jsem, že by ji měl vyrábět Milcom, jestli se nemýlím. V několika zdrojích je uváděná paní Dragounová, na tu najdete níže v odkazu přímo telefon. Možná odpoví Inka a bude o této kultuře vědět více, zatím pouze tento článek z jedné práce Milcomu . Jestli jsem to špatně nepochopila, tak článek mluví o všech zmíněných kulturách, nikoli jen o těch posledních a na konci tedy zmiňuje, že všechny zmíněné distribuuje právě Milcom. Tady je na ně odkaz, kde jsou konkrétní telefony. http://www.milcom-as.cz/kontakty.html
Dairy cultures
Yoghurt starter cultures (multiple-strain cultures) were Streptococcus thermophilus and Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus (CCDM 176 – origin
Germany, CCDM 528 – origin Canada). Cultivation was carried out at 42°C for 3 h.Butter starter cultures (multiple-strain cultures) were Lactococcus lactis subsp. lactis, Lactococcus lactis subsp. cremoris, Lactococcus lactis subsp. diacetilactis (CCDM 1 – basic dairy culture, origin Danmark; CCDM 12 – recommended for cheese and
cottage cheese making, origin Danmark; CCDM 973 – basic dairy culture, origin Slovakia). Cultivation was carried out at 37°C for 16 h.
Probiotic strain was Enterococcus faecium (CCDM 922). Cultivation was carried out at 37°C for 16 h.
A maintainer and distributor of all the used cultures is the company MILCOM a.s., Czech Republic
4.3.2016 at 13:32
Tak mi to nedalo a zjistila to :). Je to fakt od Milcomu, připravuje to Tábor a posílá do Milcomu Praha, kde to distribuují. Stačí se na ně obrátit a zeptat se, zda by vám to připravili v lyofiz. formě – zmražený prásek. Mají seznam expedičních kultur, kde tato, tedy CCDM 176 je uvedená a měla byste jí v Praze normálně zakoupit. Případně, kdybyste měla další dotaz, můžete si zavolat do Tábora, velmi milé a ochotné paní Kavkové tel. 381252980, nicméně v Praze v Milcomu nahoře na Bílé Hoře vám ji připraví a prodají bez problémů.
4.3.2016 at 18:23
Tak vidím, že mne Klára předběhla :), takže pouze pro doplnění:
V souvislosti s výrobou jogurtu z ovčího mléka je na serveru výzkumáku v Uhříněvsi ke stažení dokument od kolektivu autorů „CERTIFIKOVANÁ METODIKA – Chov dojných ovcí – zásady správné chovatelské praxe“ – jistě stojí za pročtení. Ostatně předpokládám, že dotaz pramení z tohoto zdroje.
http://www.vuzv.cz/sites/File/nabidka_publikace/cm_mala_02_2011.pdf
Je třeba předeslat, že v dokumentu jsou uváděny kultury a kmeny z „Laktoflora“ – dodnes provozují vlastní databanku mikroorganizmů v ČR – komerční dotazy tudíž směřují na Milcom a.s., jak správně uvádí Klára.
Článek zároveň koresponduje i se studií uveřejněnou v Mlékařských listech (2011):
„VLIV ZPŮSOBU DOJENÍ A FÁZE LAKTACE NA TECHNOLOGICKÉ PARAMETRY OVČÍHO MLÉKA A KVALITUVÝROBKU“, ve které jsou rovněž použity kultury z Laktoflory.
http://www.mlekarskelisty.cz/upload/soubory/pdf/2011/128_s.i-iv.pdf
To ovšem neznamená, že není možné použít jogurtovou kulturu od jiného výrobce. V obou výše zmíněných dokumentech je použita jogurtová kultura CCDM 176, ale zároveň je zde zásadní zmínka:
A) „při volbě vhodné jogurtové kultury je důležitým ukazatelem tvorba EPS – na výrobky typu jogurt (kultura CCDM176), na jogurtový nápoj bez tvorby EPS (kultura CCDM 22)“
B) „Jogurtová kultura CCDM 176 s tvorbou exopolysacharidů dává velmi dobré výsledky a bude tak možné vyrobit kvalitní jogurt bez přídavku stabilizátoru a sušeného odstředěného kravského mléka“
– důležitá informace je „EPS kmeny“ – už jsem se o problematice ve Fóru trochu rozepisovala při dotazu na výrobu jogurtu z kozího mléka. ( je to zde, poz. Kl.) – EPS kmeny jsou dnes u moderních mlékárenských kultur zcela běžně používány a nejen u jogurtových kultur. Neměl by být problém použít i nějaké jiné např. od Hanbena, nebo třeba Řecký jogurt od bulgaricus.cz je na EPS kmenech přímo založen. Je nutné si vyzkoušet, co komu chuťově vyhovuje.
– EPS kmeny produkují exopolysacharidy – jakýsi mimobuněčný sliz, který je zodpovědný za vyšší viskozitu u jogurtů.
– Vzhledem k tomu, že ovčí mléko přirozeně obsahuje vyšší podíl mléčných složek a není problém s bílkovinou, obecně nebývá při výrobě jogurtů z ovčího mléka problém s konzistencí – tuhostí gelu/ hustotou, jako je tomu u kozího mléka, které naopak problematické je.
.
Při zpracování ovčího mléka není obzvlášť při výrobě sýrů úplně jedno, jakou kulturu použijeme – zejména mezofilní. Ne, že by nebylo technicky možné sýry vyrobit z různých kultur včetně aromatvorných, ale z důvodu výsledné chuti vzhledem k přirozeně specifické chuti ovčího mléka. V obou dokumentech jsou zmiňovány jako nevhodné mikroorganizmy produkující diacetyl (aromatvorné), jako vysloveně nevhodná je označován typ aromatické smetanové kultury a také flora Danica. Danica je sice chuťově bezvadná pro měkké kravské sýry, ale u ovčích to bohužel nefunguje. Takže na to pozor!
Na Slovensku se v minulosti dala koupit v malovýrobním balení i Smetanová kultura Laktoflora určená přímo pro ovčí mléko.
Nicméně není problém se informovat přímo v Milcomu a objednat si přímo nějakou vhodnou kulturu. Bohužel to nebývalo úplně nejlevnější, ale nevím jaké jsou ceny dnes.
4.3.2016 at 18:30
Ano, jen takové mikro doplnění :). díky moc Inko, hned to dávám do fóra, myslím, že to jsou pro majitele ovcí celkem cenné informace. Btw. velmi hezký avatar 🙂
4.3.2016 at 18:43
Nó, 🙂 musela jsem ho ještě „znásilnit“ v Corelu. Bohužel by se tam nevešla celá vývojová řada.
5.3.2016 at 21:22
Děkuji vám oběma. Zkontaktovala jsem p. Dragounovou a zatím čekám na odezvu. Přesně z této metodiky mám danou informaci na použití dané kultury. Loni jsem dělala jogurt z kultury od Dobrého kolonialu z Lamby 5 a jogurt byl perfektní. Tuto CCDM jsem chtěla vyzkoušet pro srovnání. Jako mezofilni jsem používala Omegu a taky super. Ještě jednou díky…
20.4.2021 at 15:48
Dobrý den, můžete mi poradit jak udělat jogurt v domácí pekárně?
Je tam sice návod:
1l čerstvého plnotučného mléka – seženu jen plnotučné z obchodu
4 PL přírodního bílého jogurtu s živou kulturou – nevím který použít.
Pak je v knížce celý návid se °C zahřívání.
Nepotřebuji těch jogurtů moc, kupuji týdně maximálně 10 jogurtů. Ale když už ta pekárna je, tak ji chci využít.
Děkuji vám za rady.
29.4.2021 at 19:47
Dobrý den, reaguji trochu opožděně. Pokud jde o výrobu jogurtu v domácí pekárně, přiznám se, že nejsem příznivce této metody. Tím netvrdím, že to není možné. Taky jsme kdysi měli domácí pekárnu, ale jogurt jsem v ní nevyráběla, výtečná byla kaše krupicová i rýžová s programem „odložený start“ až 13 hodin. To člověk přišel domů, a měl uvařeno :). Ano, to mi někdy dost chybí, a kaše byla chuťově i konzistenčně excelentní, na sporáku takovou nemám šanci uvařit.
Co jsem se dívala, tak pravděpodobně vítr fičí ze směru „Eta“, protože jiní výrobci snad jogurt neuvádí. No … u českých výrobků je to příznačné, asi to někde opsali v nějaké „pekárnománii“, nebo něčem takovém.
Problém spatřuji především v možnosti kontaminace jogurtové sraženiny – nádoba je značně široká, bez víka (nepočítám víko pekárny)… krom toho pokud byste i tak sraženinu vyrobila, a chtěla ji postupně odebírat (nechtěli byste přímo krémový jogurt), budete mít nádobu vyblokovanou na další použití… v tomto případě by bylo řešením vyrobit krémový jogurt (i ochucený) = po kultivaci vyzrálou, ještě teplou jogurtovou sraženinu rozmíchat, případně i ochutit (džemy, med, oříšky, musli… ), naplnit do uzavíratelných skleniček, umístit do lednice k následnému vyzrání min. 12 hod, lépe 24 hod.
Netuším, zda by se do nádoby vešly přímo nějaké sklenice se zočkovaným mlékem (jestli by se nedaly nějak nastavět – třeba ty malé od originál jogurtu z Opočna), to by bylo asi lepší řešení, ovšem vešlo by se jich asi malý počet kusů. Otázkou je, zda to má vůbec smysl (spotřeba proudu).
V návodu uvádí zahřáté mléko zchladit na 50 °C – to ne, to je moc vysoko – pekárna údajně dohřívá na 43 – 45 °C, takže mléko zchladit raději na 43 °C, i když se přidá trochu jogurtu na zaočkování.
– očkovací dávka živým jogurtem / kulturou je vhodná v množství cca 2 polévkové lžíce / 1 l mléka.
Jinak samozřejmě obecné principy platí úplně stejně. Doporučuji si pročíst články zde na stránkách. Pro výrobu z kupovaného čerstvého mléka je vysoce funkční metoda pro výrobu jogurtu z UHT mléka.
http://www.domacimlekar.com/forum-dm/topic/husty-jogurt-z-trvanliveho-mleka-uht/
Čerstvé mléko z obchodu je sice tepelně ošetřeno, ovšem metody záhřevu se vyvíjejí v čase – u soudobých mlék je lepší mléko ještě zahřát (obdoba vysoké pasterace), prospěje to tvorbě pevnější jogurtové sraženiny, krom toho se odpaří i trochu vody, což má taktéž příznivý vliv.
Přiznám se, že výroba v pekárně mi přijde až tak trochu mrhání energií s „všelijakým“ koncem. Rozhodně je efektivnější výroba „v peřinách“. Výsledek je velmi dobrý a zároveň je to i levné, krom toho lze zaočkované mléko kultivovat přímo ve skleničkách (prospěje to trvanlivosti jogurtu). Pokud vím, tak spousta lidí preferuje právě výrobu jogurtu v peřinách, případně v nějakém improvizovaném termoboxu (krabice vyložená polystyrenem).
Kdyby Vám nebylo něco jasné, samozřejmě se ptejte 🙂