Ricotta

Označeno štítky: , ,

  • Toto téma obsahuje celkem 25 odpovědí. Do diskuze (10 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel Avatar photoInka a poslední změna proběhla před 3 roky a 6 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 24 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #708
      thomash1
      Člen

      Dobrý den zacal jsem z výrobou syra pro domácí použití a i ricottu dělam ze zbytku syrovátky ale nejsme schopni ji celou upotřebit nejde nějak ji uchovat třeba jak polotvrdý syr ? zasolit a mirně zalisovat a dat zrát nebo něco podobného.Nejde topoužívat jen jako tvaroh nebo do buchet pomazanky atd.
      Dik Tomas

    • #2436
      tadytomas
      Člen

      Zdravím,

      tak jsem konečně začal se sýry a zbývá mi dost syrovátky. Mám doma srážedlo od Ekokozy, postupuji podle návodu, ale přesto se mi ricotta nedaří.

      Vždy je tak řídká, že proteče i jemným plátnem.

      nějaké nápady, popřípadě rady, jak na to?

      díky moc

    • #2452
      Quote:
      Quote from tadytomas on February 1, 2014, 22:15
      Zdravím,

      tak jsem konečně začal se sýry a zbývá mi dost syrovátky. Mám doma srážedlo od Ekokozy, postupuji podle návodu, ale přesto se mi ricotta nedaří.

      Vždy je tak řídká, že proteče i jemným plátnem.

      nějaké nápady, popřípadě rady, jak na to?

      díky moc

      Tomáši, zdravím, zkusím ricottu nějak nafotit se srážedlem z ekokozy, pak se dá z toho už zjistit víc. Jen nebude to hned, ale pustím se snad do toho 🙂

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #2459
      Niva
      Účastník

      Ricotta jak jí dělám ja. Syrovátku dám vařit, při 80°přidám mléko, ve vodě rozmíchané srážedlo, nebo ocet, zamíchám, nechám ještě vařit na 90°, sundám z plotny, nechám stát i půl hoďky a pak pomaličku cedím přez hodně husté plátno, někdy dávám i dvě na sebe, ze začátku něco uteče, ale potom se usadí ricotta a už je to dobré. Takhle přefiltruji i tu jemnou. Lépe jde ze syrovátky staré aspoň den, když trocu zkysne

      Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

    • #2712
      Anonymní uživatel
      Neaktivní

      Ricottu cedím přes bílou netkanou textilii a v pohodě, nevyteče…

    • #3040
      Inka
      Člen

      Ricotta

      „Echt“ italský způsob výroby Ricotty z čerstvé syrovátky bezprostředně po odčerpání (odebrání) ze sýřeniny (při výrobě sýru) s přídavkem malého množství mléka, jako srážedlo je použita kyselina citrónová.

      SUROVINY:

      1) Syrovátka – čerstvá

      – Pro tuto metodu je optimální pH = 6,3 ( celkově vhodné je pH 6,4 – 6,2)

      (ti co nemají pHmetr, nemusí zoufat, u většiny běžných sýrů se pH syrovátky těsně po odčerpání obvykle pohybuje v příznivých hodnotách, takže není třeba nic měřit).

      2) Mléko

      – 10% objemu syrovátky

      Př.: Jestliže máme 3 l syrovátky, přidáme 300 ml mléka.

      3) Sůl

      – Pro ty, kdo chtějí aby výsledný sýr byl „na slano“, přidávají se 2% hmotnosti syrovátky.

      Je to však velmi subjektivní. Osobně mi to připadá až moc, dávám méně (něco nad 1%)

      – Kdo nechce slanou variantu, sůl přidávat nemusí, přesněji je vhodné přidat pouze špetku soli.

      4) Kyselina citrónová

      – 2 gramy / litr syrovátky.

      – Ideálně by měla být ve formě 10% roztoku = rozpuštěná ve vodě o teplotě 35°C (stačí vlažná).


      .
      POSTUP VÝROBY:

      • Syrovátku bezprostředně po výrobě sýru zahřejeme na 65°C.

      • Přidáme 10% mléka + 2% soli – pokud chceme slanou variantu, v případě že ne, tak jen špetku.

      • Dále zahřejeme až na 78°C, hrnec odstavíme z ohně (z kamen) a necháme 15 minut odstát.

      • Po 15ti minutách pokračujeme v záhřevu až na konečných 90°C, v tomto momentě přidáme kyselinu citrónovou a energicky krátce promícháme (ricotta by měla vločkovat).

      Pokud by k vločkování nedocházelo, je možné přihřát o 1 – 2°C, bylo by možné případně jít až na 95°C, ale vyšší teplota se už nedoporučuje.

      • Sundáme z ohně a necháme cca 5 – 10 min odstát. Ricotta by měla krásně vyplavat na povrch, je možné jí lžící nebo nějakou naběračkou „nahrnout“ od krajů k prostředku sebrat a dát do formičky nebo do plátýnka vykapat.



      POZNÁMKY:

      • Tuhost – kdo by chtěl případně o něco měkčí Ricottu, bylo by možné přidat kys. citronovou už při 88°C. Je však nutné počítat s problematičtějším vločkováním. Ale nemusí to tak být, vždy záleží na syrovátce.

      • Vysrážená bílkovina klesá ke dnu – neshlukuje se na hladině = příliš okyselená syrovátka. To se čas od času může stát každému. Nic škodlivého to nepředstavuje, akorát se mnohem hůř a déle filtruje.

      • Někteří v domácích podmínkách používají i při tomto způsobu výroby místo kys. citronové přeceděnou citrónovou šťávu. V principu to jistě funguje. Osobně to vyzkoušené nemám. Problém je malinko v dávkování, protože obsah kyselin v ovoci je přeci jen proměnlivý.

      Samozřejmě existuje víc funkčních postupů na výrobu Ricotty, ať už se jedná o používání různých srážedel nebo prokysané syrovátky, s přídavkem většího množství mléka , bez přidání mléka, pouze z mléka atd. Varianta se srážedlem na Ricottu např. viz Domácí mlékař str. 113.

      S pozdravem
      Inka

    • #3467
      paja2
      Účastník

      Můj pokus o ricottu skončil debaklem. Měla jsem cca 15 litrů syrovátky z předešloho dne (ponechána při pokojové teplotě). Zahřála jsem na 90, přidala ocet, zlehka zamíchala (bez přídavku mléka). Sice se bílkoviny začaly srážet (poměrně dlouho to trvalo), ale byly velmi jemné a spíš plavaly v celém obsahu. Po chvíli odpočívání sice vytvořily jakési shluky, ale pořád jemné a nedaly se snadno separovat. Přecedila jsem proto všechno přes syntetickou hustou modrou plachetku, kterou s úspěchem používám např. na odkapání jogurtu….a skoro všechno proteklo:(.
      Na fotce je minizbytek, který zůstal na membráně..

      Myslíte, že jsem udělala někde chybu ve výrobě nebo prostě příště musím cedit přes něco hustšího?
      Někteří doporučují čerstvou syrovátku, jiní prokysanou. Lze z obojího? U prokysané by to asi pak chtělo snížit dávku octa, že?

    • #3469
      Quote:
      Quote from paja2 kdy December 16, 2015, 08:08
      Můj pokus o ricottu skončil debaklem.

      Myslíte, že jsem udělala někde chybu ve výrobě nebo prostě příště musím cedit přes něco hustšího?

      Hezký den, zkuste prosím určitě z čerstvé syrovátky. Vyrábět ricottu z kyselé je fakt už pro pokročilého sýraře a musí přesně vědět co dělá. A i tak často neudělá :). Nejjednodušší je to z přímo čerstvé syrovátky. V pokojové teplotě syrovátka poměrně rychle kysne, takže určitě zkuste příště hned po výrobě sýru. Pokud budete mít takto až druhý den, potom nechte převařenou syrovátku vychladnout a zkuste slévat až po vychladnutí. Bílkoviny se vám na rozdíl od čerstvé, kdy plavou nahoře, usadí dole a bude jich poměrně dost, ale budou tmavší, hmota bude malinko nahnědlá.

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3470
      paja2
      Účastník

      Děkuji mnohokrát! Příště vyzkouším z čerstvé, snad budu úspěšnější:)

    • #3490

      Stále se množí dotazy, co s Ricottou a Iva Němcová ve svém sýrařském mikroblogu přináší poměrně hodně možností. Kopíruji sem od ní přímo ricottové recepty, ale rozhodně stojí za to podívat se přímo na její vlákno celé

      Pečená ricotta

      350 g ricotty.50 g parmazánu,
      2 lžičky strouhané citronové kůry, 2 lžíce medvědího česneku(nebo pažitky), sůl, drcený bílý pepř,přidala jsem paprikové floky. ale nemusí být. Všechno ušlehat, dát do vymazaných zapékacích misek máslem a upéct na 180 do růžova
      Jí se teplé i studené, může se přidat na pizzu, nebo nastrouhat na špagety

      11169938_889238314473750_7024402829950638947_n.jpg

      Tak dnes včerejší meruňkový koláč s ricottou 🙂

      dělám podle tohoto receptu:
      Na formu o průměru 24 cm potřebujete: 200 g hladké mouky, 100 g másla, 2 lžíce cukru krupice a 2–3 lžíce studené vody,Na náplˇ: 500 g ricotty, 2 vejce o pokojové teplotě, 1 citron, 60 g moučkového cukru(ušlehat)Dát na těsto a přidat 500 g meruněk, 2 lžíce třtinového cukru a hrst plátkových mandlí na posypání. Péct na 180°do růžova

      Ricottové koule s crema di balsamico, polité čokoládou a zrnkem hrubé soli na ozdobu

      1505387_812670785463837_7199033719103492544_n-550x413.jpg

      Ricotta saláta okapávání ricotty

      po 3 měsících

      cfdd2baab561c71adca15a44b074e69e.jpg

      Ricottové gnocchi

      250 g vykapané ricotty
      1 malé vejce, pokud máte vejce velká, dejte jen žloutek
      50 g sýru parmezánového typu, nastrouhaného
      cca 4 lžíce hladké mouky
      sůl podle chuti

      To je základní recept. Já přidala ještě nastrouhané vařené brambory a tím pádem i mouku. S těstem se musí pracovat rychle, aby neřídlo.

      Uvařené jsem promíchala se špenátem z medvědího česneku a posypala sýrem
      1546063_893622077368707_6664450882722566711_n-550x413.jpg

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3510

      Tak zase ricotta. Tantokrát pečená rolovaná se špenátem.
      Z čerstvého nudlového těsta si naplníte roládky ( ricotta, strouhaný sýr, špenát, sůl, pepř, česnek). Narovnáte do zapékací misky, kam jste na dno dali rajčatovou omáčku (dala jsem pomalu pečená rajčata s česnekem a bazalkou). Posypete strouhaným sýrem a dáte zapéct
      vp12e-Naposledy-aktualizované19.jpg
      od Niva

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3523

      Recept na Ricottu podle Mike

      Zdravím.
      Protože jsem se s tím také hodně trápil a už to mám měsíce vyřešeno, tak si dovolím poradit (recept jsem někde vyčetl a fakt funguje).
      1.Ricottu dělám hned v ten samý den. Z kyselé syrovátky to jde také, ale ricotta je jemná a je velmi malá výtěžnost.
      2.Ohřeju sysrovátku na 75° aniž by se musela míchat.
      3.Dále ohřívám na 85° s občasným promícháním.
      4.Při 85° srazím kyselinou citrónovou – 1/2 malé lžičky na 4l syrovátky. Ihned vypnu ohřívání. Při srážení doporučuji razantně míchat, vytvořit až vír. Krásně se sražený sýr uporostřed spojí.
      5.Sýr lze sbírat po 20 minutách, ale také klidně i druhý den.
      Od té doby co používám tuto metodu, tak nemám s ricottou problémy.
      Ještě malá poznámka ke kvalitě a množství ricotty. Pokud vyrábíte ricottu po např. farmářích nebo jiných měkkých sýrech, tak ji bude vždy méně než když tak činíte po sýrech tvrdých, pařených, dohřívaných a pod. Je to proto, že u měkkých sýrů zůstává více bílkoviny v sýrech a syrovátka je „řidší“. Opakem jsou např. oštěpky, kde technologií odchází do syrovátky mnoho bílkovin a nezpracovat syrovátku by byla vyložená škoda.
      Snad jsem pomohl a přeji hodně úspěchů.

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3525
      Niva
      Účastník

      Pomazánka skoro jako „Budapešť“
      Ricotta, zakysaná smetana (pokud mám, přidám žerve), sůl, červená paprika(koření)a nakrájená sterilovaná paprika v oleji

      Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

    • #3563

      A opět Iva nám přichystala skvělý Ořechový koláč s ricottou

      150 dg vlažských ořechů
      150dg másla
      150dg cukru
      150dg ricotty
      40dg mouky
      5 vajec
      Kůra z péloviny citronu

      5 lžic meruňkové marmelády
      2 lžíce rumu
      Čokoláda

      Nasekejte a upražte ořechy
      Utřete máslo, cukr,žloutky,ricottu
      Přidejte ořechy, mouku, citr. Kůru
      Nakonec sníh z bílků
      Koláčovou formu vymazat a péct v předehřáté troubě na 200° 30 minut
      Nechat vychladnout
      Marmeládu ohřejeme, přidáme rum a potřeme koláč. Posypeme strouhanou čokoládou
      q8d74-1977476_674354419295475_1297502230_n-2.jpg

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3564

      Ricottové hrníčky bez cukru, s datlemi a kakaem

      http://conovehonakopci.cz/?p=11049

      dddd-550x457.jpg

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3565
      Niva
      Účastník

      Malinová zmrzlina z ricotty
      1/2 kg ricotty, 2 šlehačky, maliny, cukr, citronová šťáva
      Ušleháme si ricottu, maliny, cukr a citr. šťávu. Vedle ušleháme šlehačku. Obojí smícháme a dáme do výrobníku na zmrzlinu. Pokud nemáme, tak do mrazáku, ale první 2 hodiny několikrát promícháme.
      Zmrzlinu i z výrobníku můžeme uchovat v mrazáku. Ale po vyndání necháme trochu povolit.

      Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

    • #3571

      Plněné feferonky (kozí rohy, malé papričky) ricottou
      Papričky očistíme, narovnáme na plech a upečeme, aby změkly.
      Ricottu, dobře vykapanou, vymícháme se solí, pepřem, česnekem,(můžeme přidat i jiný krémový sýr) citronovou šťávou.
      Naplníme vychladlé papričky.
      Narovnáme do sklenic, proložíme bylinkama a na plátky nakrájeným česnekem. Zakápneme citronovou šťávou a zalijeme kvalitním olejem. Uzavřeme. Skladujeme v chladu. Vydrží až 3 měsíce. Používáme jako předkrm, nebo jen tak, jako chuťovku.
      13956-10420045_717795418284708_5371081711512541972_n.jpg

      Z mikroblogu Ivy

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #3582
      mecoun126
      Účastník
    • #3583

      dík za video, já ty Italy fakž mám ráda! A ten kotel! 🙂

      "Bože, dej mi prosím trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě hned!"
    • #12993
      Niva
      Účastník

      Slaný koláč s pórkem a ricottou
      Listové těsto rozválet a vložit do koláčové formy
      Pórek podusit se solí a pepřem, vychladlý rozprostřít na těsto. ( Do pórku můžete přidat šunku.)
      Ricottu umíchat s 1 vajíčkem, solí a kořením podle vlastní chuti. Já dala zase pepř. Přidat jako další vrstvu na pórek.
      Přikrýt druhým plátem těsta. Potřít vajíčkem a klidně posypat semínky, nebo hrubou solí.
      Upéct do růžova. Jíst se může teplé i studené.

      Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

      • #13019
        Niva
        Účastník

        Rícottový chlebíček proložený ovocem
        Podle blogu Laskominy od Maryny

        Suroviny
        170 g změklého másla
        200 g krupicového cukru
        350 g ricotty
        3 vejce
        220 g hladké mouky
        2 lžičky prášku do pečiva
        špetky soli
        2 citrony
        120 g libovolného ovoce

        Citrony propaříme: Omyjeme je, odrhneme kartáčkem a 3x je přelijeme vařící vodou, aby se zbavily voskování a jiných nečistot. Ostrouháme z nich na jemném struhadle žlutou vrstvu kůry a z jednoho vymačkáme šťávu.

        Mouku prosejeme s práškem do pečiva a přimícháme do ní sůl a citronovou kůru.

        Máslo utřeme s cukrem do pěny, přidáme ricottu a postupně vetřeme jedno vejce po druhém, musí se vždy dobře propojit s těstem. Na závěr do těsta zamícháme suché suroviny a citronovou šťávu.

        Formu na chlebíček o rozměrech 25 x 11 cm vyložíme pečicím papírem nebo ji vymažeme máslem a vysypeme moukou. Do formy rozetřeme polovinu těsta, naklademe na ně ovoce
        , které přikryjeme druhou polovinou těsta. Povrch můžete posypat granulovaným nerozpustným cukrem.

        Pečeme 50 až 60 minut v troubě vyhřáté na 170°C s horkovzduchem. Zda je buchta upečená, zjistíme zapíchnutím špejle, pokud zůstane čistá, můžeme formu vytáhnout z trouby. Po upečení necháme vychladnout na roštu.

        Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

    • #13188
      Niva
      Účastník

      Ricottové lívanečky s domácí borůvkovou marmeládou a domácím jogurtem

      250 g ricotty 2 vejce 2 dcl mléka 150 g polohrubé mouky 1 lžička vanilkového cukru sůl tuk na smažení V míse utřeme žloutky a vanilkový cukr, vmícháme ricottu, mléko, prosátou mouku a sůl. Z bílků ušleháme tuhý sníh a zlehka jej vmícháme do těsta.

      Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.

    • #13226
      Avatar photoKlára
      Správce

      Přidávám ze staré stránky zásadní komentáře o ricottě:

      jarek:
      8.3.2015 (15.59) (Upravit)

      pokud dovolíte odpovědět profesionálovi, tak na ricottu se používá sladká syrovátka a smetana, po záhřevu na 90°C se vmíchá kys. citronová a albuminové bílkoviny se nechají srážet na hladině, vše ostatní jsou Babicovy dobroty a ne ricotta
      Odpovědět

      avatar dolomiti:
      8.3.2015 (18.24) (Upravit)

      Smetana není podstatná 😉 Je to náklad navíc 🙂
      Odpovědět
      avatar Inka:
      13.3.2015 (18.06) (Upravit)

      @jarek:
      No, nemám ponětí z jakých zdrojů autor tvrzení o Ricottě vychází, ale domnívám se, že je toto tvrzení v rozporu se skutečností ve všech směrech. Přiznám se, že vůbec nevím co znamená „Babicova dobrota“, v tomto směru jsem značně omezená. Pouze dedukuji, že by to mělo představovat něco silně dehonestujícího až výsměšného.

      Jen v jižní Itálii + přilehlých ostrovech podle Italů existuje bezmála 30 druhů Ricotty. A to není započten ještě sever, kde Ricotta zdaleka nedosahuje takové popularity.

      V některých oblastech se při výrobě používá syrovátka čerstvá v kombinaci se syrovátkou prokysanou z výroby v minulém dni (pasta filata) a spíš než smetanu přidávají mléko a ani to není podmínkou. I když přídavek jak mléka, tak smetany jistě smysl má. To dá rozum, že množství kyselé syrovátky je při výrobě odvislé od požadované konečné kyselosti (pH nebo SH).
      Při okyselení za pomocí kyselin, jako srážedlo krom kys. citrónové používají Italové i kys. mléčnou, vinnou, octovou nebo HCl, v malovýrobách také vinný ocet. Kys. citrónová sice vychází nejlépe, to ale neznamená, že není možné použít i jiný způsob srážení a že to v rodišti Ricotty nedělají.

      Teplota vločkování také není striktně stanovena na 90°C. Rozmezí obvykle začíná na 85°C, někdy i méně (obecně se udává jako minimum 72°C) a může přesáhnout i nad 90°C. Nakonec co už také člověku zbývá, když to při 90 ještě nevločkuje, než syrovátku mírně přihřát.

      Celkem dost záleží na výchozí syrovátce = není úplně jedno, z jakého sýra syrovátka pochází.

      O přídavku soli se ani nemá význam rozepisovat. V případě slaných variant ji přidávají jak přímo do séra, tak do „odchycené“ sraženiny.

      Snad jen poznámka, že Ricotta jako taková nemá ochrannou známku (krom buvolí Ricotta di Bufala Campana DOP a ovčí Ricotta Romana DOP). V podstatě nemá v Itálii stanoven nějaký pevný normativ a de facto není považována za pravý sýr. Nicméně v Itálii existuje jakási sjednocující normalizační instituce – Ente Nazionale Italiano di Unificazione, která Ricottu vidí poměrně pestře a opírá se o její vznik a historický vývoj. Rozhodně to není pouze sladká syrovátka + smetana + citronka. A to ani v případě ryze kravské varianty.

      .
      Další věcí je Ricotta v US, kde je možné ji vyrábět i přímo z mléka. V zámoří mají na spoustu věcí jiná kritéria než v Evropě, včetně mlékařiny a mají na to plné právo.

      Každý má výsostné právo vybrat si, jaký způsob pro zpracování syrovátky použije.

      Z veřejně dostupných zdrojů přikládám link ke stažení dokumentu o Ricottě, z Lombardie. Záměrně nic nepřekládám, nevytrhuji, každý si může udělat obrázek sám.
      A kdo by chtěl něco přímo úředního, tak si nepochybně může vyhledat.

      http://www.buonalombardia.it/images/File/edu%20alim%20varie/ora%20felice%202008/ricotta.pdf

      Kdyby někoho jó zajímalo, jak vidí výrobu „kravské Ricotty“ italský časopis „Mléko“, následuje výňatek:

      Technologie:

      L’UNI, Ente Nazionale Italiano di Unificazione, definisce la Ricotta Vaccina come un “prodotto lattiero caseario semisolido, non stagionato, ottenuto per coagulazione acidotermica di siero di latte, eventualmente addizionato di latte e/o crema di latte e/o crema di siero di latte”.

      La materia prima di partenza è il siero di latte, al quale viene spesso aggiunto latte e/o panna, in misura variabile tra il 5 e il 25%. La tecnologia di produzione sfrutta il principio della coagulazione al calore delle proteine, sieroproteine e caseine, presenti nella materia prima. La temperatura di ricottazione è di solito compresa tra gli 85 e i 94 °C. Il riscaldamento del siero, soprattutto nei caseifici artigianali, avviene spesso nelle stesse caldaie dove è stato prodotto il formaggio.

      Alla temperatura di 60-70 °C, si aggiunge eventualmente il latte o la panna e si prosegue quindi il riscaldamento fino alla temperatura di 85-94 °C.

      Verso la fine del riscaldamento, raggiunta la temperatura minima di coagulazione, si effettua la correzione del pH fino a valori compresi tra 5,6 e 6,2 per aggiunta di acido citrico, acido lattico, sieroinnesto o altre sostanze acidificanti. La denaturazione e aggregazione delle proteine porta alla formazione di un reticolo che ingloba il grasso dando origine a un coagulo di consistenza tenue.

      L’iniezione diretta di vapore (gorgogliamento) consente, a questo punto, l’inglobamento nel reticolo dell’aria e il più facile affioramento del coagulo proteico.

      Il coagulo viene quindi lasciato affiorare e consolidare per un periodo variabile tra i 5 e i 20 minuti al termine dei quali si procede all’operazione di “cavatura”. La cavatura si effettua di solito manualmente con l’ausilio di un mestolo forato o di una spannarola. Il coagulo viene quindi posto in fiscelle in plastica forate per favorire l’eliminazione della parte liquida, la scotta. Il drenaggio della scotta può richiedere da alcune decine di minuti fino a 24 ore, anche se solitamente lo sgrondo si completa in poche ore.

      La cavatura e lo sgrondo possono essere effettuate anche in maniera meccanizzata attraverso dispositivi di spinta e convogliamento su nastri di drenaggio, oppure mediante la separazione preliminare della scotta dal basso e la successiva raccolta della ricotta, sempre dal basso, la quale viene convogliata su nastri di sgrondo per l’eliminazione della scotta residua.

      Completata la fase di drenaggio, la ricotta vaccina può essere venduta direttamente oppure, nel caso d’impianti industriali, sottoposta al confezionamento al fine di favorire una maggiore shelf-life. In questo caso, per garantire una durata commerciale superiore ai 20-30 giorni, si procede al confezionamento a caldo previo spurgo rapido del prodotto oppure trattamento termico a 85-95 °C in scambiatore di calore ed eventuale parziale omogeneizzazione a pressione inferiore a 100 bar.

      S pozdravem
      Inka
      Odpovědět

      avatar Klára:
      8.3.2015 (19.27) (Upravit)

      Hezký večer, vůbec jsme si nevšimli vašeho komentáře, až díky Jarkovi a Dolomitovi to čtu. Omlouvám se. Zkuste podle návodu v mlékaři, přikláním se při rychlé výrobě k čerstvé sladké syrovátce. Z tvarohové lze, je však již příliš kyselá na vysrážení na povrchu a proto ricottu následně sbírám tak, že sundavám hrnec z kamen, nechám vyhladnout, odčerpám syrovátku a následně přecedím přes plátno ricottu. Jinak klasickou cestou dělám spíše ze sladké syrovátky po výrobě sýra.

      Co se týká přídavku smetany nebo mléka. Nejprve výstřižek z práce mé oblíbené paní docentky Šustové z fakulty z Brna

      a následně přidávám několik italských receptů a popisů ricotty, jak v originále, tak jsem je přeložila pro ty, kdo o to mají zájem. Byla bych možná méně přísná v popisu toho, co již je a co ještě není Babicovou dobrotou :). Pokud budeme brát v potaz, že všechna mlékárenská současná odborná literatura hovoří o tom, že tvaroh je třeba vyrábět pomocí syřidla, může někoho napadnout, že mléko očkované syrovátkou za účelem výroby tvarohu, může se nazývati Babicovou dobrotou. Velmi podobné to může být i s Mozzarellou, neboť komu z nás se podaří zaskočit ráno podojit buvolí krávu? Nechám každého jistě u svého hodnocení, každý má právo na to soudit výrobky dle své stupnice hodnot. Osobně si myslím, že recepty na ricottu se často v Itálii přenášejí z oblasti na oblast, liší se často v rodinách, někdo dělá pouze a zásadně ricottu s přídavkem mléka, někdo pouze ze syrovátky.

      Nyní slíbený náhled na různé druhy ricotty. Vždy se jedná o syrovátku, někdy z kravského, někdy z kozího nebo ovčího mléka, někdy dokonce buvolího. Používány jsou různé druhy srážedel. Předem se omlouvám za velmi laický překlad z italštiny.

      Nejprve obecná část o Ricottě

      Ricotta.
      La Ricotta non può essere definita un formaggio, in quanto prodotta per coagulazione acido-
      termica del siero e quindi fuori della definizione prevista dal decreto legislativo 2033 del 1925, che
      riserva tale denominazione ai prodotti ottenuti per coagulazione del latte. Il principio alla base del
      la produzione di Ricotta è la precipitazione delle sie roproteine per denaturazione indotta dall’acidità e
      dalla temperatura. La velocità di coagulazione dell e proteine è funzione inversa del loro peso
      molecolare: infatti, prima precipitano le macromole cole e per ultimi i peptoni a basso peso
      molecolare. La precipitazione completa richiede una temperatura non inferiore a 82-84 °C a un pH
      inferiore a 6. È importante che la precipitazione a vvenga contemporaneamente per tutte le frazioni
      proteiche e questo si può ottenere utilizzando sier o dolce, ad acidità non superiore a 2,1-2,2 °SH/50
      ml; valori più elevati indurrebbero la precipitazio ne anticipata delle macromolecole. Un’acidità così
      bassa non è in pratica ottenibile dalle lavorazioni casearie ed è quindi pratica indispensabile
      disacidificare il siero prima di iniziare il riscal damento, utilizzando idrossido di sodio in soluzion
      e. I sieri utilizzati per la produzione di Ricotta vacci na provengono da lavorazioni dolci di prodotti a
      coagulazione prevalentemente presamica. Per miglio rare il profilo organolettico della Ricotta, si
      usa aggiungere, al siero, latte intero e/o panna, mediamente nella misura del 10-12% del siero in
      lavorazione. Le proteine e il grasso aggiunti, in questo modo, rendono la struttura del prodotto finit
      o più morbida e liscia; l’aggiunta di questi ingredie nti deve essere fatta quando il siero in lavorazion
      e ha raggiunto la temperatura di almeno 70 °C e tutto il caglio residuo della lavorazione casearia è
      stato inattivato: in questo modo, si esclude la pos sibilità di una coagulazione precoce della caseina
      presente. La coagulazione si ottiene per aggiunta d i una soluzione di acido citrico o acetico in
      soluzione dell’1-2%, in quantità tale da fornire ci rca 15 g di acido per 100 kg di siero. Il coagulo
      affiora tanto meglio e tanto più velocemente, quant o più alto è il suo contenuto in grasso; al
      contrario, una Ricotta da siero magro tenderebbe a depositarsi sul fondo della vasca di lavorazione.
      Dopo l’affioramento, la Ricotta deve essere velocem ente estratta dalla scotta per evitare una
      sovracottura che ne danneggerebbe la struttura rend endola sabbiosa. L’ estrazione può essere manuale
      per le produzioni minori, oppure meccanica con l’utilizzo di pompe a basso impatto meccanico, dopo l’allontanamento della maggior part e del siero dal fondo.
      Lo
      schema di lavorazione
      si può riassumere come segue:
      1. disacidificazione del siero con soda (NaOH) in s
      oluzione fino a °SH/50 ml <2,4;
      2. riscaldamento veloce del siero in agitazione, an
      che per iniezione diretta di vapore quando
      l’impianto lo consenta fino a 70 °C;
      3. aggiunta di latte e/o panna;
      4. riscaldamento fino a 85 °C;
      5. aggiunta sotto agitazione della soluzione di aci
      do;
      6. affioramento della Ricotta;
      7. drenaggio del siero dal fondo oppure estrazione
      dall’alto con schiumarole forate;
      8. messa in fiscelle, sgrondo della scotta e refrig
      erazione per il prodotto a brevissima vita
      commerciale da distribuzione immediata;
      9. sgrondo su tavoli di drenaggio e confezionamento

      Ricotta.
      Sýr ricotta se vyrábí srážením kyselinou syrovátky a proto nepatří do definice, které zajišťuje legislativní nařízení 2033 z roku 1925, které si vyhrazuje označení sýr pouze pro produkty získané srážením mléka.
      Princip výroby ricotty je srážení po denaturaci vyvolané díky kyselosti a teplotě.
      Kompletní srážení vyžaduje teplotu ne nižší než 82 až 84 ° C na pH méně než 6. Je důležité, že srážení je vytvořeno současně pro všechny frakce proteinů, a to může být dosaženo pomocí „sier“ nebo sladkou kyselostí ne více než 01.2.-2.2. ° SH / 50 ml; Kyselosti tak
      nízké není možné dosáhnout v praxi během mlékárenských procesů, a je proto nezbytné přidat syrovátku před vytápěním výrobních prostor, pomocí hydroxidu sodného v lázni. Syrovátka použitá pro výrobu ricotty k očkování pochází především z výroby sladkých výrobků, převážně po sýření syřidlem. Do syrovátky můžeme přidat plnotučné mléko a / nebo smetanu, v průměru v rozsahu 10 až 12% množství syrovátky. Při přidání plnotučného mléka nebo smetany přidáváme zároveň proteiny a tuk a ricotta je následně více jemná a hladká; přidání těchto ingrediencí musí být v okamžiku, kdy syrovátka dosáhne teploty alespoň 70 ° C a po zbývající zpracování mléka a mléčných výrobků je tvaroh v inaktivovaném stavu: tímto způsobem je vyloučena možnost předčasné koagulace kaseinu.
      Současnost:
      Koagulaci získáme přidáním roztoku kyseliny citronové nebo octové
      1-2% roztok, v množství cca 15 g kyseliny na 100 kg syrovátky. Sraženina
      se objeví mnohem lépe a mnohem rychleji, čím vyšší je obsah tuku;
      Naopak, nízkotučný tvaroh ze syrovátky bude mít tendenci usazovat se na dně nádrže ve které ricottu vyrábíme.
      Po povrchové úpravě je nutné ricottu extrahovat ze syrovátky, aby se zabránilo převaření, tedy poškození ricottového zrna. Extrakce může být ruční
      pro menší produkce, nebo mechanické pomocí čerpade od dna.

      Výrobní diagram lze shrnout takto:
      1. odkyselení syrovátky se sodou (NaOH) v ° SH / 50 ml <2,4;
      2. rychlý ohřev syrovátky, přímé vstřikování páry umožňuje až 70 ° C;
      3. přidáním mléka a / nebo smetany;
      4. zahřátí na 85 ° C;
      5. Míchání a přidání roztoku ACI
      6. vločkování
      7. Vypuštění syrovátky ze dna nebo sesbírání;
      8. Chlazení ricotty

      9. vypouštění na stoly odvodnění a balení

      1.
      Ricotta contadina affumicata

      Materia prima: siero di latte prevalentemente da razza Bruno-alpina.
      Tecnologia di lavorazione: si porta il siero a circa 90-100 gradi, aggiungendovi sale amaro (4 etti/quintale di siero) e aceto (1 litro/5 quintali di siero) Affiorato il coagulo, viene raccolto e appeso dentro sacchi di tela, lasciati alcune ore a sgocciolare. Dopo queste operazioni, la massa rimasta nei sacchetti viene messa sotto pressa fino al mattino seguente. La salatura si effettua a secco, sulle forme, 2 volte per parte. Matura in una settimana, durante la quale le forme vengono messe ad affumicare con legna di conifera verde.
      Stagionatura: facoltativa, fino a un mese circa, in ambiente a temperatura naturale. Resa 3% (sul siero).
      Caratteristiche del prodotto finito: peso: Kg. 1; forma: ovale; crosta: assente; pasta: marrone o comunque scura. Sapore: affumicato.
      Area di produzione: zona dell'Agordino, di Sappada (BL) e malghe in genere.
      Calendario di produzione: tutto l'anno, estate in particolare.
      Note: specialità di antica tradizione rurale, è attualmente in espansione produttiva, dovuta ad un recente risveglio d'interesse culinario nei suoi riguardi. Stagionata un mese è adatta alla grattugia. Ottima sugli gnocchi.

      Složení: syrovátka především z mléka zvířat, chovaných v oblasti fBruno-Alpine.
      Zpracování technologie: syrovátku zahřejeme asi na 90 až 100 stupňů a přidáme Epsomskou sůl (4 oz / tunu syrovátky) a ocet (1 litr / 5 centů syrovátky). Sraženina je shromažďována a zavěšena v plátěných sáčcích po dobu několika hodin. Poté se do následujícího rána lisuje. Solení se provádí nasucho ve formě, 2 krát na každé straně.
      Následně můžeme udit.
      Koření: Volitelné, Výtěžek 3% (v séru).
      Charakteristika hotového výrobku: Hmotnost: Kg. 1, Tvar: oválný; kůra: chybí;

      Produkce během roku: po celý rok, především v létě.
      Poznámky: specialita - stará venkovská tradice, v současné době však rozšířena výroba kvůli nedávnému oživení zájmu o kulinářské umění. Měsíc stará dobrá na strouhání. Vynikající na noky.

      2.

      Rcotta fresca di latte vaccino, a pasta molle, prodotto in Val Graveglia, Val d'Aveto, Valle Stura, Valle Scrivia, Val di Vara (GE e SP). Forma conica, colore bianco avorio o bianco giallastro, gusto delicato dil latte ma gustoso data l'alta quantità di grassi, grana grossa. Si ricava dal siero del formaggio di Santo Stefano d'Aveto. Il siero viene cotto nei tradizionali paioli in rame, posti su caldaie che per tradizione sono in muratura. La ricotta si ottiene per affioramento; la massa viene quindi posta in "fuscelle" o in teli per far fuoriuscire il siero.

      Rcotta z čerstvého kravského mléka, měkký sýr, vyrábí se ve Val Graveglia, Aveto, Valle Stura, Valle Scrivia, Val di Vara (GE a SP). Má kónický tvar, barvu slonové kosti, bílou nebo nažloutle bílou, jemnou chuť, ale vzhledem k vysokému množství tuku je hrubá. Je vyráběna ze syrovátky při zpracování sýrů Santo Stefano d'Aveto.Syrovátka se vaří v tradičních měděných hrncích.Ricotta se získává po vysrážení na povrchu ;hmota se potom umístí do "fuscelle" nebo vaků k odkapávání syrovátky.

      3.

      Ricotta dura salata latte ovinolatte caprino
      .

      Quesa ricotta viene prodotta da latte ovino e caprino in tutta la Basilicata da marzo-aprile fino a settembre.
      La forma della Ricotta dura salata è tronco-conica, la crosta è dura di colore grigio con zone brune. La pasta appare compatta e di colore chiaro dal sapore interno e saporito.
      La ricotta inizia ad affiorare intorno ai 72-90°C, la si lascia ancora sul fuoco senza farla bollire. Si estrae quindi dal siero e la si pone nelle fuscellelasciando che sgoccioli il siero in eccesso per le 24 ore che seguono.
      Quindi la ricotta viene salata a secco e messa ancora nel contenitore di vimini per l'asciugatura, che dura 7 giorni durante i quali le forme vegono rigirate 2 violte al giorno. Dopo questo periodo le forme sono indurite abbastanza per essere tolte dalle fuscelle e poste su tavole di legno.
      La maturazione avviene in 2 mesi all'interno di ambienti freschi ed a temperatura costante.

      Tvrdá ricotta z kozího mléka
      ,

      Tato ricotta se vyrábí z ovčího a kozího mléka v celé oblasti Basilicata od března-dubna do září.
      Tvar pevného sýra ricotta Salata je komolý kužel, kůra je tvrdá, šedá s hnědými částmi. Těsto je kompaktní a lehké, má barevný vnitřek a příjemnou chuť.
      Tvaroh se začíná objevovat kolem 72-90 ° C, když je syrovátka ještě zahřívána, aniž bychom ji nechali vařit. Následně se sebere a nechá vykapávat.
      Takže ricotta je suchá, solená a dává se do proutěném obalu kvůli odkapání, která trvá 7 dnů. Po uplynutí této doby se formy odstraní z košů a umístí na dřevěných deskách.
      Zrání probíhá po dobu 2 měsíců v chladném a konstantní teplotě.

      La lavorazione

      Il siero ottenuto da latte impiegato per la produzione dei formaggi e non sottoposto ad alcun intervento termico , viene riscaldato e privato di tutti i residui caseosi. Raggiunta la temperatura di 55 - 65°C, il siero viene addizionato di latte intero ovino , prodotto di pecore di razza Massese, in percentuale del 15 - 20 % sul totale del siero.
      Il processo di riscaldamento viene protratto fino a quando non si ragginge la temperatura di 82 - 88 °C e il conseguente affioramento dei fiocchi.
      la parte affiorata viene raccolta con un mestolo edeposta in apposite forme
      tronco - coniche dette "fiscelle" o "fascine" . Successivamente le fiscelle vengono poste su tavoli spersori per eliminare il siero in eccesso e lasciate maturare in locali freschi per un periodo di 1 - 3 ore.

      zpracování

      Syrovátku získanou z mléka používaného pro výrobu sýrů, se zahřívá a zbavuje všech sýrových zbytků. Jakmile je teplota 55-65 ° C, do syrovátky přidáme plnotučné mléko ovcí cca 15 - 20% objemu syrovátky.
      Pokračujeme v procesu zahřívání zahřívání, dokud se nezvýší teplota na 82 až 88 ° C, a nezačnou se vytvářet vločky.
      Odpovědět

      avatar dolomiti:
      8.3.2015 (20.37) (Upravit)

      Tak rozhodně máte pravdu o těch regionech, protože třeba na trentinsku se vyrábí trochu jinak než v Südtirol. Na Hofkaserei se bere Ricotta jako zpracování odpadu, a proto se do ní nepřidává nic, co by zvyšovalo náklady mimo jiného odpadu, jako je třeba Buttermilch (podmáslí) 😉
      Odpovědět

      "Existují dva způsoby, jak získat dostatek: Jedním z nich je i nadále hromadit víc a víc. Na druhé straně stojí toužit méně. "
      - Gilbert Keith Chesterton
    • #14753
      Avatar photoKlára
      Správce

      Ricottové koblížky od Ivy https://conovehonakopci.cz/2015/04/ricottove-koule-koblizky-darek-od-ivy/

      "Existují dva způsoby, jak získat dostatek: Jedním z nich je i nadále hromadit víc a víc. Na druhé straně stojí toužit méně. "
      - Gilbert Keith Chesterton
    • #17733
      Avatar photoInka
      Správce

      Briošky s ricottou
      (v italském stylu)

      U tohoto typu briošek už s ohledem na přídavek ricotty přímo do kynutého těsta má smysl použít určitý podíl mouky s vyšším obsahem lepku = tzv. „mouku na pizzu“, kterou vyrábí v maloobchodním balení Větrovany (lze zakoupit v Kaufu za 17 Kč), nebo Ramill. Ricotta nám tak trochu „nabourává síť“, navíc se u určitých typů originál francouzských briošek pracuje s moukou s vyšším lepkem z důvodu zachování tvaru. Briošky zůstanou i po vykynutí a upečení vyšší a nerozjíždí se tolik do šířky. Jistý mírný nedostatek může být tužší podstava upečeného objektu – prostě mají briošky trochu tužší spodek, což ovšem lze zmírnit odležením vychladlých briošek v dóze či sáčku do druhého dne (prosycení vlhkostí). Není od věci si načasovat upečení ve večerních hodinách, a konzumaci odložit na následující den.

      Co potřebujeme:

      – 200 g mouky na pizzu z Větrovan (nebo Ramill)
      – 250 g hladké mouky
      – 2 vejce
      – 155 g ricotty
      – 125 ml studeného mléka
      – 4 g sušeného droždí (nebo 12 g čerstvého)
      – 35 g másla
      – 80 g cukru
      – 1 čajová lžička tekuté Sladěnky / Sladovitu, případně medu
      – špetička soli
      – vanilka / extrakt
      – citrónová kůra / extrakt

      • Mouky a špetičku soli smícháme v míse – přidáme cukr a sušené droždí, promícháme s moukou – v části mléka rozpustíme Sladěnku / med (kdo použil čerstvé droždí, rozmíchá i rozdrobené droždí), přilijeme k mouce, přilijeme zbytek mléka, přidáme vejce – přilijeme rozpuštěné ale vlahé máslo – přidáme vanilku / vanil. cukr / extrakt a citrónovou kůru / extrakt – propracujeme do vzniku stejnorodého nelepivého pružného těsta (obvykle základním způsobem vymíchám vařečkou a následně propracuji těsto v míse rukou) – lze i v hnětači

      – co se týká tekutin a lepkavosti vzniklého těsta, jsou tekutiny v receptuře mírně naddimenzované, nicméně velmi záleží na ricottě = jak moc je jemná, nebo jestli se nám podařilo vyrobit sušší až lehce trupelnatou
      => pokud bude těsto po propracování stále lepkavé, přidáme trochu hladké mouky = vždy je nutné reagovat na vzniklou situaci

      • Z těsta vytvarujeme kouli, necháme v míse, přetáhneme mikroténovým sáčkem nebo potravinářskou fólií, a necháme při teplotě v místnosti okolo 20 °C kynout až do zdvojnásobení objemu – není dobré kynutí nijak urychlovat právě z důvodu vyššího lepku, který potřebuje čas – kynutí může trvat 3 – 6 hodin (v závislosti na teplotě v místnosti)

      Vykynulé těsto rozdělíme na 16 dílů, ze kterých vytvarujeme kouličky (klasicky placičku balíme do ranečku), v dostatečných rozestupech klademe ne plech vyložený pečícím papírem, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout cca 45 – 60 min. – v chladnějším období i déle = podstatný je stav nakynutí, nikoliv striktní časový údaj.
      Před vlastním pečením potřeme briošky mlékem (kdo upřednostňuje žloutky + trochu mléka, také lze)

      Pečeme ve vyhřáté troubě při teplotě 170 °C cca 20 min., v polovině pečení plech otočíme – velmi záleží na typu trouby, musí si každý čas a teplotu odladit podle svých podmínek.

      Pro obměnu lze do těsta přidat 50 g hořké čokolády nakrájené na drobné kostičky, kandovanou pomerančovou kůru, kandovanou dýni, rozinky namočené v rumu…

      • Odpověď byla upravena před 3 roky a 6 měsíci uživatelem Avatar photoInka.
    • #17738
      Avatar photoInka
      Správce

      Bochánky s ricottou a sýrem
      (v italském stylu)

      U tohoto typu pečiva obdobně jako u briošek s ohledem na přídavek ricotty přímo do kynutého těsta (+ strouhaný sýr), má smysl použít určitý podíl mouky s vyšším obsahem lepku = tzv. „mouku na pizzu“, kterou vyrábí v maloobchodním balení Větrovany (lze zakoupit v Kaufu za 17 Kč), nebo Ramill. Ricotta nám tak trochu „nabourává síť“, navíc se v pekařině u určitých typů žemlí, případně hamburgerových bulek pracuje právě s moukou s vyšším lepkem z důvodu zachování tvaru výsledného pečiva. Bochánky zůstanou i po vykynutí a upečení vyšší, a nerozjíždí se tolik do šířky. Pečivo zůstane vláčné i následující den po upečení. Případně se dají zmrazit.

      Co potřebujeme:

      – 200 g hladké mouky
      – 250 g mouky na pizzu (Větrovany, Ramill)
      – 1 vejce
      – 4 g sušeného droždí (nebo 12 g čerstvého)
      – 150 g ricotty
      – 80 g strouhaného polotvrdého sýra (osvědčila se mi gouda)
      – 80 + 50 ml studené vody + v případě potřeby nezbytně nutné množství
      – 1 lžička Sladěnky / Sladovitu nebo 0,5 lžičky medu
      – 5 g cukru
      – 7 g soli
      – volitelně malá špetka mletého pepře
      – 2 lžíce slunečnicového nebo řepkového oleje (olivový ne)

      • Mouky a sůl (přépadně i mletý pepř) smícháme v míse – přidáme cukr a sušené droždí, promícháme s moukou – v 80 ml vody rozpustíme Sladěnku / med (kdo použil čerstvé droždí, rozmíchá i rozdrobené droždí), přilijeme k mouce, přilijeme zbylých 50 ml vody – lehce promícháme – přidáme 2 lžíce oleje a hněteme do vzniku stejnorodého nelepivého pružného těsta (obvykle základním způsobem vymíchám vařečkou a následně propracuji těsto v míse rukou) – lze i v hnětači

      – co se týká tekutin a lepkavosti vzniklého těsta, jsou tekutiny v receptuře mírně naddimenzované, nicméně velmi záleží na ricottě = jak moc je jemná, nebo jestli se nám podařilo vyrobit sušší až lehce trupelnatou a také na obsahu vlhkosti v polotvrdém sýru.
      => pokud bude těsto i po propracování stále lepkavé, přidáme trochu hladké mouky = vždy je nutné reagovat na vzniklou situaci

      • Z těsta vytvarujeme kouli, necháme v míse, přetáhneme mikroténovým sáčkem nebo potravinářskou fólií, a necháme při teplotě v místnosti okolo 20 °C kynout až do zdvojnásobení objemu – není dobré kynutí nijak urychlovat právě z důvodu vyššího lepku, který potřebuje čas – kynutí může trvat 3 – 6 hodin (v závislosti na teplotě v místnosti)

      Vykynulé těsto rozdělíme na 16 dílů (v případě větších lze jen 12 nebo 10), ze kterých vytvarujeme kouličky (klasicky placičku balíme do ranečku), v dostatečných rozestupech klademe ne plech vyložený pečícím papírem, přikryjeme utěrkou, případně potravinářskou fólií a necháme vykynout orientačně 60 – 110 min. – v chladnějším období i déle = podstatný je stav nakynutí, nikoliv striktní časový údaj = vždy se řídíme stavem nakynutí.
      Před vlastním pečením potřeme bochánky mlékem.

      Pečeme ve vyhřáté troubě při teplotě 170 °C cca 20 min., v polovině pečení plech otočíme – velmi záleží na typu trouby, musí si každý čas a teplotu odladit podle svých podmínek. Podstatné je, aby se nenapalovaly zespodu.

      • Odpověď byla upravena před 3 roky a 6 měsíci uživatelem Avatar photoInka.
      • Odpověď byla upravena před 3 roky a 6 měsíci uživatelem Avatar photoInka.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 24 vláken odpovědí
  • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.