BOUŘKOVÉ MLÉKO
Když jsem ještě chodila do školy, učili jsme se o možnosti výskytu „bouřkového mléka“. Podstata byla přisuzována atmosférickým jevům, vyskytujícím se kolem bouřek. Kdysi Max Plank institut v Německu vybádal, že se před bouřkou šíří tzv. „sfériky“ někdy nazývané „atmosfériky“. Což platí stále. Už ale ne, že by nějak ovlivňovaly živé organizmy. Věřilo se, že se právě pod vlivem těchto jevů v mléce před bouřkou mikroorganizmy divoce rychle množí a mléko se skokově srazí…
Vážení přátelé…. a ne 🙂
Není tomu tak. V Americe si tuto domněnku před nějakým časem vzali na paškál a zcela ji vyvrátili. Nic takového se neděje, MO se zuřivě v mléce nemnoží a mléko se tím nesráží.
Jenže někteří farmáři argumentovali tím, že se jim opravdu v jarních měsících či na prahu léta v době častých bouřek mléko skutečně někdy sráží a v jiných obdobích roku se to neděje….
No a když se tím vědátoři zabývali zcela do hloubky…. tak jediným schůdným důvodem shledali, že se v tomto období vyskytuje vyšší vzdušná vlhkost, mikroorganizmy se v prostředí přirozeně víc množí a víc se jich tudíž dostává do mléka.
Venku nám to zrovna bouří, ale netřeba se děsit, že se zaručeně srazí mléko. Důležitá je hygiena dojení.