Vzorkování
I když je to asi marné, ale třeba by se alespoň jednomu člověku mohlo ulevit, a mohl by přestat neustále řešit záhadných „5 vzorků“…
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32005R2073
k tomu existuje nosná výkladová příručka v češtině: https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/biosafety_fh_guidance_artisanal-cheese-and-dairy-products_cs.pdf
Malá nápověda:
Smrtící Listeria monocytogenes: U pěti vzorků nesmí žádný z nich překročit hodnotu „nepřítomnost v 25 g“ před tím, než potraviny opustí bezprostřední kontrolu výrobce, pokud FBO není schopen prokázat ke spokojenosti příslušného orgánu, že výrobek nepřekročí 100 KTJ/g po celou dobu skladovatelnosti.
E. coli: U pěti vzorků mohou dva překročit 100 KTJ/g, pokud nepřekročí 1000 KTJ/g, v době výroby, kdy se předpokládá, že počet je nejvyšší. ** ………..
.
Něco málo o vzorkování v potravinářství, i když vlastně platí obecně i v jiných oborech (statistické metody jsou jenom jedny) – existují pojmy jako: cílený odběr, náhodný výběr, dílčí vzorek, souhrnný vzorek, laboratorní vzorek ………
https://web.vscht.cz/~kocourev/files/Leg_13_2016-testovani%20potravin.pdf
Ač se to nezdá, a mnozí z čiré neznalosti statistiku jakožto vědní disciplínu zatracují ba přímo zesměšňují, jedná se o poměrně přesnou a spolehlivou vědní disciplínu za předpokladu, že ji člověk rozumí a dokáže ji správně využít.
