Moale

Úvod Fóra Sýry Měkké sýry Moale

  • Toto téma obsahuje celkem 0 odpovědí. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Avatar photoInka a poslední změna proběhla před 7 roky a 2 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #16446
      Avatar photoInka
      Správce

      Moale

      Měkký kravský sýr, na naše poměry možná až poloměkký, populární zejména v postsovětském bloku. Dnes se tu a tam můžeme setkat i s nepůvodní kozí variantou sýru.

      Obvyklá hmotnost = 1,2 – 2 kg
      Tvar = nižší válec
      Průměr = 12 – 15 cm
      Výška = 7 – 10 cm

      Tuk v sušině = cca 45 %
      Obsah soli = do 2 %

      https://www.google.cz/search?q=%2BМоале+мягкий&client=opera&sa=G&tbm=isch&gbv=2&sei=aVKnXJLOKNGdjLsP7tqX0AE

      .
      Výrobní postup je velmi příznivý pro domácí výrobu. Sednout by mohl zejména těm, kteří v podstatě vše možné i nemožné nazývají „farmářem“, avšak ve skutečnosti velice často vyrábí ryzí polotvrdý sýr, který konzumují tu coby mladý / nevyzrálý sýr.
      Na rozdíl od těchto lidových počinů se při výrobě sýru Moale uplatňují zásady výroby tradičních měkkých sýrů se sladkým způsobem srážení (použití syřidla) a s delší dobou srážení mléka. Fakultativně se může v průběhu dosoušení lehce přihřát zrno, pokud jsou problémy s odlučováním syrovátky, ale také nemusí. Velice často se záhřev při výrobě vůbec neprovozuje.
      Další odlišností je přímé solení sýrového zrna. Obdobně jako je praktikováno např. u pravých výrobních postupů sýru Havarti, nebo třeba u polotvrdého sýru Chanco. Ve výrobních technologiích pocházejících z postsovětského bloku není částečné solení sýrového zrna nic unikátního. S touto výrobní technikou se můžeme setkat i u různých polotvrdých sýrů. Někomu může vyhovovat víc, u polotvrdých sýrů může zároveň sloužit i jako takový podpůrný bojový prostředek proti rozvoji klostidií.

      Co potřebujeme:
      – kravské mléko plnotučné
      – chlorid vápenatý
      – vhodnou startovací kulturu na výrobu měkkých sýrů
      – syřidlo
      – nůž na krájení sýřeniny
      – vhodné míchadlo
      – kuchyňská sůl = chlorid sodný – 60 – 70 g / 10 litrů mléka
      – pitná voda ve vynikající mikrobiální kvalitě
      – plachetka
      – válcová forma – průměr cca 13 – 16 cm
      – volitelně solná lázeň 16 – 19 %

      1) Surovina
      kravské mléko
      – pasterace 72 °C, v domácích podmínkách je vhodnější termizace (63 – 65 °C / 20 – 30 min.)
      – zchlazení mléka na očkovací teplotu

      2) Zrání mléka / očkování + srážení
      – startér = mezofilní kulura – ideálně Smetanová kultura Milcom, Chr. Hansen: Flora Danica, nebo CHN22 nebo CHN11/19, komu vysloveně chuťově vadí diacetyl a tvorba CO2 v sýrech, může směle použít kulturu bez tvorby plynu Danisco MA14 (sýry budou chuťově méně výrazné), a nebo kdo upřednostňuje při výrobě měkkých sýrů kulturu tzv. směsnou s přídavkem malé množství ST, může použít výbornou kulturu Danisco MA4001
      sušenou kulturu dávkujeme dle pokynů výrobce pro měkké sýry

      – při použití živého zákysu (Smetanová kultura Milcom) = 0,5 – 2 % z celkového objemu zpracovávaného mléka – u vysloveně čerstvého mléka s vyšším pH (ranní nebo večerní dojení = mléko nikde dlouho nestálo) se mi osvědčilo dávkování 1 – 2 %, množství 0,5 % zákysu platí spíš pro mléko „zralejší“ s o něco nižším vstupním pH

      teplota mléka se liší podle ročního období – pokud máme doma i v zimě konstantně vytopeno na 20 °C a více, není od věci použít spíš letní metodu, obzvlášť když upřednostňujeme měkčí sýr. Krom teplot je v technologiích uvedena i odlišná doba srážení (zima x léto). Navzdor tomu se v některých výrobnách i v zimním období praktikuje delší doba srážení – spíš k 70ti minutám, ale není tomu tak vždy. Velmi záleží na mléce, zkušenostech sýraře, a také na požadované výsledné textuře a konzistenci sýru.

      A) Léto
      – teplota mléka při očkování a srážení = 26 – 28 °C (spíš 28° C)
      – doba zrání = 50 min u lyo kultury, u zákysu rozhodně kratší dobu (20 – 30 min)
      – přídavek chloridu vápenatého

      doba srážení mléka = 70 – 90 min ostrý lom => nadávkujeme syřidlo
      (čím delší doba, tím bude sýr „měkčí“, práce se sýřeninou bude lehce delikátnější)

      B) Zima
      – teplota mléka při očkování a srážení = 28 – 30 °C
      – doba zrání = 40 – 45 min u lyo kultury, u zákysu rozhodně kratší dobu (20 min)
      – přídavek chloridu vápenatého

      doba srážení mléka = 40 min ostrý lom => nadávkujeme syřidlo

      3) Krájení
      – výsledná velikost zrna = kostky o velikosti 1,5 – 2,5 cm (větší zrno = šťavnatější sýr)
      – přestávka = 5 min

      4) Míchání (dosoušení zrna)
      velmi šetrné míchání
      – doba = 30 – 35 min
      – zrno se smršťuje, odlučuje se syrovátka
      – pokud se z nějakých důvodů syrovátka odlučuje špatně (málo), je možné v průběhu procesu míchání / dosoušení zrno mírně pomalu přihřát na max. 35 °C = ne více!!! a rozhodně ne nijak rychle => hrozí prudké „vytužení“ povrchu sýrových zrn a nezvratné zadržení syrovátky uvnitř = bylo by to kontraproduktivní

      5) Solení zrna
      – zrno necháme krátce klesnou ke dnu
      odčerpáme pokud možno 70 % syrovátky (z původního objemu mléka)
      – můžeme i na 2 – 3x (= odčerpat část – promíchat zrno – chvilku počkat – odčerpat syrovátku – atd.)

      Solný roztok:
      – je dobré si roztok připravit před vlastním zpracováním sýřeniny
      – 600 – 700 g soli na 100 kg mléka
      => 60 – 70 g soli na 10 kg mléka = cca 10 l mléka

      voda = koncentrace roztoku – technologie striktně neuvádí, obvykle bývá praktikován 16 – 19 % roztok => množství vody je třeba si spočítat
      – musím říct, že mi osobně z důvodu o něco většího množství roztoku vyhovuje spíš 16 % roztok, na druhou stranu není účelem sýrové zrno „zaplavit“, nýbž pouze prosolit, takže nějaká kvanta vody nejsou žádoucí (sýrové zrno se s rozpuštěnou solí pouze šetrně hněte)

      – v praxi se solný roztok pasterizuje a následně zchlazuje na vhodnou teplotu = striktní teplota není uvedena, ale z důvodu dobré vazby zrna, je vhodná teplota blížící se teplotě sýrového zrna, případně o něco nižší, nikoliv vyšší.

      Aplikace:
      – sýrové zrno zlehka vhodným nástrojem šetrně promícháváme
      – v průběhu míchání pomalu tenkým pramenem přiléváme solný roztok
      – doba míchání (hnětení) = 10 – 15 min

      6) Formování
      – válcové formy
      – průměr = cca 13 – 16 cm
      – nasolené sýrové zrno se pomocí vhodného naběráku plníme do forem, případně se zrno nalévá
      lisování vlastní vahou
      – teplota v místnosti = 18 – 20 °C
      – doba = 4 – 6 hodin
      – otáčení – zpočátku každých 20 min. v průběhu prvních 2 hodin
      – dále vždy po 1 hodině
      – přesný konec lisování (formování) závisí na zkušenostech sýraře a také na upřednostňovaně titrační kyselosti (pH se mi u těchto sýrů bohužel nepodařilo vypátrat)

      7) Chlazení
      – sýry se ve formách umisťují do prostředí s teplotou do 10 °C (8 -10)
      – doba chladnutí = 10 – 12 hodin
      – balení

      DOSOLOVÁNÍ
      – někde se provádí, někde ne
      – účelem je zvýšení obsahu soli v sýru do požadované hodnoty max do 2 %
      – přídavek solného roztoku přímo k zrnu 2 % soli v sýru nezajistí => častěji se dosoluje
      v domácích podmínkách je dobré si vyzkoušet třeba jeden sýr nedosolit, a druhý ano => chuťové preference máme všichni různé, navíc vyšší nasolení sýru podporuje i o něco vyšší trvanlivost sýru

      – koncentrace roztoku = 16 – 18 %
      – teplota = 10 – 12 °C
      – doba solení 5 – 6 hodin => rámcově platí pro bochníky výše uvedených rozměrů a hmotnosti => pokud máme sýry jinak velké, je nutno dobu operativně upravit
      – po vyndání ze solné lázně je třeba nechat sýry v chladném prostředí při teplotě do 8 °C prochladnout a mírně oschnout – 0,5 – 1 den
      – RH = cca 80 %
      – při nízkých teplotách dochází ke zpomalení činnosti MO a tudíž i kysacích procesů
      – balení

      Skladování v teplotě okolo 4 °C.
      Lepšího chuťového zážitku se dočkáme u sýrů 3 – 4 dny odležených, zejména pokud jsme sýry dosolovali.

      Zdroje:
      – Тимошенко Николай Васильевич et al.: Методические указания к лабораторно-практической работе «Мягкие сыры и особенности технологии их производства», 2003
      КУБАНСКИЙ ГОСУДАРСТВЕННЫЙ АГРАРНЫЙ УНИВЕРСИТЕТ

      osobní poznámky

      • Téma bylo upraveno před 7 roky a 2 měsíci uživatelem Avatar photoInka.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 0 vláken odpovědí
  • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.