Na základě zkušenosti s problémy domácích mlékařů zhodnotit stav mléka k výrobě sýrů jsem se domluvila s firmou Milcom a vyzkoušela jejich mirkobiální testy, které mnoho domácích mlékařů ani farmářů nezná a mohou být pro ně velmi dobrou cestou, jak za relativně nízké ekonomické náklady zjistit aktuální formu mléka, vody, kvasinek a plísní v ovzduší.
Testování indikačními médii z Milcomu je relativně snadné. Je třeba dodržet návod, který lze nahlédnout i stáhnout v souboru pdf přímo v Milcomu a uvádím ho také zde, v tomto článku. Pro testování není třeba více lidí, člověk si vystačí sám a bez jakýchkoli znalostí z oboru mikrobiologie (měl by samozřejmě vědět, co testuje). Pro domácí použití lze použít několik druhů testů
Testy řady CA
Testy řady CA (CA-1, CA-2, CA-3, CA-4) jsou určené pro testování koliformních bakterií. Pro domácí mlékaře nanejvýš důležitý test.
CA-1
Test CA-1 slouží k testování koliformních bakterií. Test je ve výrobě primárně určen pro indikaci čistoty mléka.
- před pasterací, tedy syrového mléka, kdy si chceme sami pro sebe vytvořit představu o mikrobiální čistotě mléka. Projdeme testem (namočení papírku do mléka určité teploty + kultivace po dobu 12-16 h) a pravděpodobně zjistíme, že naše mléko obsahuje znečištění koliformními bakteriemi (bakterie způsobující brzké duření sýrů známé jako „houba“). Poté vyhodnotíme, jak silné je znečištění a zda se uchýlíme při výrobě k pasteraci. Protože je kultivace několikahodinová, test nám dává přehled o celkové kondici našeho hospodářství, nebudeme ho tedy používat pro určité jednorázové dávky mléka, tak rychle výsledek nezjistíme.
- po pasteraci, tedy „za pasterem“. Jestliže jsme pasterovali mléko a následně ho zchladili, tento test nám podá velmi dobře zpětnou vazbu, zda je mléko po pasteraci zcela prosté koliformních bakterií. Mimo jiné nám ukazuje také kvalitu vyčištění náčiní, které při pasteraci používáme. Pokud nebudeme mít kvalitně vyčištěný hrnec a nástroje, které přijdou do styku s mlékem, je pravděpodobné, že mléko bude znova kontaminováno, což se na testu objeví.
Testovací proužek zatavený v igelitu vyjmeme z obálky, opálíme nůžky, kterými stříháme sáček s testovacím proužkem, igelit rozstříhneme a proužek vyndáme – držíme ho pouze nad perforovanou částí. Proužek namočíme na dobu 5 s do mléka o teplotě 37 °C. Přebytečné mléko otřeme o kraj nádoby a proužek vložíme zpět do sáčku. Sáček vkládám do úzké sklenice a poté do větší sklenice. Následně nechám kultivovat v prostředí o teplotě 37 °C po dobu 12–16 h.
Poté proužek vyjmeme a odečteme výsledek. Červené ostré tečky značí kolonie koliformních bakterií. Po pasteraci by měl být papírek čistý. Na fotkách je papírek před pasterací, tedy vidíme, že testované mléko obsahuje koliformní bakterie.
CA-2
Tento test je v podstatě identický jako test CA-1, týká se ovšem zjištění koliformních bakteríí ve viskozních tekutinách, tedy např. ve smetaně. Test je určen především těm, kdo mají jakékoli pochybnosti o čistotě smetany při výrobě másla. Opět, stejně jako v případě testu CA-1, můžeme vyzkoušet jak u syrové smetany, tak u pasterované smetany.
CA-3
Tento test nabízí Milcom as. spíše po osobní domluvě, jedná se o test otiskovou metodou. Jak již název napovídá, jedná se o test, který budeme používat především o otisk na pevnou plochu, například tedy na police a pracovní desku. Lze také použít u již hotových výrobků pro rychlý test přítomnosti koliformních bakterií na povrchu sýru.
CA-4
Velmi důležitý test, který ukazuje přítomnost koliformních bakterií ve vodě. Pokud totiž pasterujeme mléko, ale následně přijde do styku s vodou, která není převařená a není koliformních bakterií prostá, dojde k opětovné kontaminaci mléka, proto je vhodné zjišťovat nejen kondici našeho mléka, ale také vody, se kterou pracujeme.
Používáme podobný postup jako u testu CA-1, nejedná se však o testovací proužek, nýbrž o velký pruh, zabalený do igelitového sáčku a navíc ještě srolovaný spolu s igelitovou částí. Ruličku vyjmeme z igelitového sáčku (opět opálené nůžky při rozstříhávání) a namočíme celou ruličku do vody o teplotě 37 °C. Necháváme namočené cca 1 min (tak dlouho, dokud odcházejí bublinky). Následně vložíme ruličku do sáčku, zatavíme a kultivujeme opět 12–16 h v teplotě 37 °C.
Kde si test zakoupit?
Testy je možné zakoupit přímo u Milcom as. Milcom vyhodnotí zájem o mikrobitesty a v případě zájmu vloží možnost koupě testů i do e-shopu.
Cena
CA1–CA3 Testy CA 1– CA 3 kupujeme v obálce po 40 ks a jejich cena se pohybuje kolem 400 Kč včetně DPH (u www.tomscheese.cz adekvátní cena za 2 ks testů -30 Kč)
CA-4 zakoupíme v obou obchodech v obálce po 2 ks a jeho cena se pohybuje kolem 110 Kč včetně DPH
Výhody
- nižší náklady na rozbory
- možnost provádět velké množství rozborů najednou
- snazší a jednodušší oproti klasickým metodám
- kontrolu mohou provádět i nespecializovaní pracovníci
Úskalí
Malým úskalím testování vidím v domácích podmínkách dodržení času kultivace média (papírku). Každý test, který je ponořen do mléka či vody musí být následně po určitou dobu (např. u koliformních bakterií po dobu 12–16 h) kultivován při teplotě 37 °C.
- Pro kultivaci lze použít jogurtovač, který má však volitelnou teplotu, neboť standardní teplota pro výrobu jogurtu bývá u jogurtovačů navolena na 42 °C.
- Lze testovací papírek, který je uzavřen ve fólii, vložit do sklenice s uzávěrem a následně ho vložit do jakéhokoli elektrického hrnce s vodou, který obsahuje termostat a navolit si žádoucí teplotu.
- Lze použít výše zmíněný hrnec bez termostatu a teplotu kontrolovat manuálně.
- Lze vložit do polystyrenového jogurtovače a přidat k testu pet láhev s horkou vodou (kolem 60 °C). Test je nutné uzavřít do skleněné nádoby, aby se nedotýkal přímo teplé láhve. Láhev v jogurtovači udrží žádoucí teplotu po několik hodin. Ze zkušenosti radím zkontrolovat po pár hodinách teplotu a případně ji regulovat.
Všechny testy je třeba udržovat v temnu! Jinak by testy postupně zrůžověly a byl by znehodnocen odečet výsledků.
Pdf dokument společnosti Milcom ke stažení
.