Tak na tohle musím reagovat a a dávám do placu moje dva nepovedené kousky. První totálně zplesnivěl, druhý se nafoukl a zhořkl po čtyřech týdnech zrání.
Ten první mě vyškolil a naučil jak ošetřovat sýry během zrání. S plísní bojuju pořád, ala teď už většinou vítězím. S druhým to bylo složitější, chybu jsem hledala ve výrobě, dala jsem sem fotku a z odpovědi Inky vyplynulo, že muselo být něco s mlékem. Zapátrala jsem v kalendáři a nakonec to byl pravděpodobně důsledek mého nevhodného experimentování s krmením krávy.
Pet lahve také používám (známí mi je nosí) radši jen od vody, ale každou jen jednou – mléko už se z petky nevymyje. Zajímavé je, že v lahvích od těch sladkých hnusů se mléko vůbec nekazí – asi jsou dobře nakonzervované :-))
Lisování. Mám jednu formu na všechna sýry a děda mi do ní vysoustružil dřevěný „špunt“. Funguje skvěle, je dost vysoký, ve formě pěkně sedí a je sám osobě docela těžký. Pak mám ještě kilový kamen, dvoukilové a pětikilové závaží. Zatím jsem s tím v pohodě vystačila, největší sýr měl 1800 g.
Uskladnění mléka v lednici. Momentálně nemám co dojit, jednou týdně si udělám radost a přivezu dva kýble mléka, mám ho do rána v lednici. Když vyndám šuplíky na zeleninu, tak se mi dolů vejde 13-litrový hrnec. Ale to už není v lednici nic jiného, jen mlíko, sýry, jogurty a kvásek. Když ne mlíko tak chlebové těsto na ráno :-))
Když jsem dojila, sbírala jsem mléko na sýr ze čtyř dojení. Mléko bylo všude – v 5-litrových kbelících v lednici, někdy na balkoně, někdy ve sklepě obložené ledem.
S pozdravem. Katka.