Zdravím, minulý týden jsme snědli malou goudičku, byla moc dobrá.
Co mě jen zlobí a myslím, že je to na fotkách vidět, sýry mají velmi tvrdou kůrku, skoro se nedají rozkrojit. Sklep je teď velmi suchý i když chladný, zkusila jsem sýry potřít olejem, ale už bylo asi pozdě.
Další fotka je speciálně pro Markétu :-), je to polotvrdý s „bezbublinkovou“ Betou a „oříškovou“ Iotou 2. Byl dělaný 22.12. , takže teď šest týdnů. Mám z něj velkou radost, je povedený a ta oříšková chuť je ještě navrch.
A zvířátko na konec 🙂
U nás teď žijeme jalovičkou Otylkou (narodila se na Otýlii), nejdřív se jí nechtělo na svět, musela jsem si zahrát na Herriota, potom nechtěla pít od mámy, a ještě měla hodně zkrácené šlachy na předních nohách, takže se první den vůbec nepostavila. Krmili jsme uměle, když konečně vzala na milost mámin struk, byla to velká úleva.
Nožky jsme zpevnili koňskými kamašemi, a přes den pouštíme obě holky ven, pohybem se šlachy natahují a nohy se můžou rovnat.
Poslední fotka zachycuje situaci, kdy jsme přistihli krávu při rozebírání balíku, zřejmě chtěla udělat malé pelíšek. Výraz krávy je jednoznačný: já nic, to ono nějak samo 🙂
