Malé avizo
Kdo se obává vrhnout se do domácí výroby německých bílých syrečků (s bílou plísní PC), a má v zásobě nějaký zaleželý tvrdý tvaroh z odstředěného mléka, případně i komerční tvaroh na strouhání – plánuji cca od této neděle ve večerních hodinách uveřejňovat pro názornost zde ve Fóru takový seriál = vkládat průběžně zdokumentované jednotlivé výrobní kroky.
Kdo nemá svůj tvaroh, případně ani odleželý komerční – u bílé varianty německých syrečků by se s odřenýma ušima dal použít komerční (výhradně Jaroměřický nebo Karlova koruna z Penny) na samém konci doby trvanlivosti, i když to není ideální, ale s prodloužením doby homogenizace a vybalancováním dávky zracích solí by to mělo jít (samozřejmě, že je jistější pracovat se směsí různě zaleželých tvarohů, ale jako nouzovka to není úplně nereálné)
– Jaroměřický min. 200 g = 1 balení, u Karlovy koruny 2 balení = 2 x 125 g = 250 g
Zrací soli
– pro výrobu potřebujeme jedlou sodu a uhličitan vápenatý = plavená křída – lze zakoupit v eshopech tomscheese.cz, ekokoza.cz, případně jsou ochotni navážit nějaké malé množství i v lékárnách.
Plísně PC
– lze použít kultury pro výrobu camembertských sýrů
– případně si lze v Kauflandu zakoupit originál bílé syrečky, opatrně z povrchu seškrábnout plíseň, rozmíchat v malém množství naředěného sterilního mléka a následně použít k zaočkování tvarohu + postřiku povrchu sýrů
– oni totiž v Německu dnes krom vhodného kmenu PC v některých výrobnách přidávají i menšinový podíl jisté plísně, kterou maloobchodně u nás nemáme k dispozici, ale i jen s PC jsou syrečky chuťově vynikající a pohledné 🙂 = není to smrtelně nutné, navíc u nás v Kaufu mají bílé syrečky permanentně vyprodané, po dlouhé době se mi na ně teď podařilo narazit.
Obecně mohu opět zkonstatovat, že netřeba se výroby nijak bát. Bohužel i ve svém okolí pozoruji velký respekt z výroby syrečků, spíš jakýsi druh „strachu z neznáma“, ale není k tomu žádný důvod.
