Malá technická – pokud by někdo případně chtěl prokysávat syrovátku ve skleněných lahvích nebo v nějakých jiných nádobách z pevného materiálu + pevný uzávěr – obdobně jako u výroby kefíru je třeba dát si pozor a uzávěr nedotahovat. Mohlo by eventuálně hrozit i roztržení nádoby v důsledku tvorby plynů. Vhodnější jsou pružnější plastové nádoby.
Zhruba po týdnu nám začala syrovátka zbylá po výrobě tvarohu kvasit docela bouřlivěji :). Litrové PET lahve se nadouvají, rovné dno nabralo přes noc tvar míče a lahve se z linky odporoučely na zem. Proto po dobu nepřítomnosti lahve postavené v hrnci raději ještě preventivně umisťuji do dřezu a povoluji víčka, aby měly plyny kam unikat. Ale syrovátka je kyselá jak šťovík. Voní také úplně jinak než urychlenou metodou. Kupodivu se při fermentaci v lahvi ani neobjevil křís. Plánuji vydržet ještě tak týden, tedy jestli to dříve neexploduje … 🙂