Malý výrobní humor = mimi-Edam – jak jinak, než doma vyrobený.
Výroba vychází z mlékárenských technologií +teplotní akcelerace – oschnutí – voskování.
Pasterizované mléko, kultura MA14 – Danisco, chlorid vápenatý, syřidlo Chy-max M.
Zavoskováno cca 1 den – budu vidět, co se s malýma klukama červenýma bude dít dál 🙂 . Doufám, že vosk neodprýskne. Voskováno dvěma vrstvami – první průhledný vosk (kyblík), druhá vosk červený (recyklovaný z plátu). Tyto vosky nejsou stejné = patrně mají odlišné složení. Velká otázka je, zda mají originál sýry Babybel kabátek v obou vrstvách z jednoho druhu vosku (typ, nikoliv barva) a nebo zda bude oproti tomu u domácího sýru dvoudruhový kabátek s pružnější, táhlejší vrstvou vrchního červeného vosku problém při sundavání … Každopádně se vosk kbelíkový jeví o něco více křehčí/ lomivější ve vychlazeném stavu.
Další věc jsou papírové pásky. U originál sýrů předpokládám nějaký speciální papír, při domácí výrobě jsem použila svačinový, otázkou však je, zda půjdou pásky odloupnout a sýr z vosku nějak vysvobodit.
Neméně důležitá je teplota vosku při noření sýra – při domácí výrobě jsem nahřívala ve vodní lázni (vroucí voda) a skoro bych řekla, že sýry mají silnější vrstvu (byl až moc hustý), což by normálně až tak nevadilo, ovšem na trhnutí papírkem asi budeme muset zapomenout :). Podezírám je, zda nejdou s teplotou vosku nad 100 °C.
