Uff
Kláro, Markéto a Hanko,
moc vám všem děkuju za pochvaly. On to to zase takový zázrak není, ty sýry jsou prostě fotogenické.
Pro Kláru : byla to nárazová vlna :-). Teď nastane žrací období. Normálně dělám sýry ve stejném rytmu jako Hanka, Jednou týdně nějaký sýr „do sklepa“ a zbytek tvaroh, hermelín, čerstvý, nebo korbáče. Gouda je jistota, ale co bych za ní před rokem dala.
Sýry nejsou velké, od 1 do 1,8kg, většinou zrají pod kůrkou potřené olejem, jen ten Colby s obrázkem je v plasticoatu. Listuji v mlékaři a „projíždím“ polotvrdé sýry, myslím, že už mi z téhle kapitoly zbývá jen Tylžský sýr. Vždy otevřu tuhle stránku a po letmém přečtení ji zase zavřu. Nejprve mě vyděsí přetahování sýřeniny a pak věta, která končí „…tato vada je vždy vinou sýrařovou“ , představím si, že nade mnou stojí sýrař Tomáš Linhart a radši udělám zase Goudu :-).
Petře přeji hodně trpělivosti s rohatým mustangem. Mě to mrzí, doma těch krav nemáme tolik, aby se nedaly ochočit, telátko vždy dva dny vymazluju, pak mu cvaknu náušnice a je konec. Ale ten nedonošený Trpaslík mi přeci jen zůstal na mazlení. Včera na mě volá syn: „jedu na krávě“, vybral si taky divošku , tak jsem mu řekla ať hned sleze, že s sebou nemám foťák, a až ho ta kráva sundá, tak už by se mu tam znovu nechtělo 🙂