Ahoj Markéto, našla jsem něco k používání syrového mléka, zajímavé je to zejména ke konci, kde se píše o tom, že v sýrech zrajících déle než dva měsíce už nemohou žádné bakterie přežívat. To s tou senáží se podle mého týká spíš chuťových vlastností sýra, než kontaminace bakteriemi, ale nejsem si tím jistá.
Katko, toto si myslím, že je velmi důležité uvést na pravou míru – to s tou senáží je právě otáa především bakterií, nikoli chuti. V senáži jsou Clostridium a naopak přežívají velmi dlouho i v pasterovaném mléce. Viz str. 242 DM a právě je to vázáno velmi často na fermentovaná krmiva, tedy na senáž.
A pak bych ráda napsala – tedy v první řadě, osobně kopu víceméně za nepasterované mléko v kombinaci s přemýšlením :), tedy mám zdravou dojnici, vím jak to je, nepasterizuji. Ale mám potřebu napsat ještě k těm bakteriím, že TBC – bakterie Mycobacterium tuberculosis přežívají v sýrech i několik měsíců (dle informací, co jsem vyčetla). Tudíž pokud vím, že mám zdravou krávu, není evidentně problém. Jen chci upozornit na nepřesnost, kterou by si mohl někdo vzít k srdci jinak :).
a pak například encefalitida. Mnoho lidí z ní má veliký strach. Klíšťata evidentně jsou a evidentně jsou některá infikovaná. To však ještě neznamená, že se s tím organismus nepopere a to zase opětovně neznamená, že vždy zvítězí. Jde o pravdu o vlastní uvažování v každé dané situaci. Podle mého názoru nic není bezpečné, nic není nebezpečné, nic není samospásné. My například nepasterujeme mléko, pouze pokud mám podezření na horší mléko. Nikdy jsme nikdo nebyl nemocný a věřím na mnohem pozitivnější vliv mléka nepasterovaného na náš organismus, (pasteruji samozřejmě na jogurt), ale to, že u nás ok, v podstatě vůbec nic neznamená 🙂