Tajemství rotujících tyčí:
Video – s odhalením „rotujících tyčí“ v první fázi zrání = oschnutí sýrů. Spíš než o tyče se ve skutečnosti jedná o plastové roury, které krom udržení bochníků sýrů v pozici „nastojato“ tak, aby se co nejméně dotýkaly nějakého povrchu, a mohly tak rovnoměrně prosychat, mají i nápomocnou funkci při pootočení sýrů v periodických intervalech, aby se bochníky nedeformovaly a udržely si pravidelný válcový tvar = naběhne nějaký maník, popadne konce dvou plastových rour mezi kterými je nastavěna řada bochníků, a oběma rourami otočí kolem osy stejným směrem o požadovaný stupeň, čímž zároveň dojde i k otoční všech bochníků v dané řadě. Že jsou sýry takto na boku, zajišťuje rovnoměrné oschnutí sýrového bochníku = zformování povrchu. Samozřejmě je zásadní i vzdušná vlhkost v kombinaci s teplotou a prouděním vzduchu.
V další fázi jsou sýry zavakuovány do zrací fólie.
Vzhledem k relativně menším rozměrům sýrů by metoda výroby mohla být zajímavá i pro domácí pokušitele. Zejména pro ty, kteří mají odladěnou metodu vakuování sýrů do speciálních sýrařských zracích sáčků.
Sýr lze zakoupit i v ČR – např. Globusu nebo Kauflandu, jak na váhu, tak balený (krájený na výseče). Balený je obvykle nabízen v chlaďákách v sektoru tvrdé sýry. Je o něco levnější než Parmesán. Musím říct, že mě osobně Džiugas tedy chutná víc.