Bombycilla

Úvod Fóra Sýry Sýry s modrou plísní Bombycilla

  • Toto téma obsahuje celkem 1 odpověď. Do diskuze (1 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Avatar photoInka a poslední změna proběhla před 7 roky a 3 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 1 vlákno odpovědi
  • Autor
    Příspěvky
    • #16408
      Avatar photoInka
      Správce

      Původně jsem měla v úmyslu sýr na stránkách vyvěsit až budu mít nějakou kloudnou fotodokumentaci. Nějak se mi to nedaří, spíš na to moc nejsem :). Ale vzhledem k tomu, že se začíná významně oteplovat, a někteří v dohledné době nebudou mít vhodné podmínky pro výrobu, umisťuji příspěvek už teď. Ještě mám jeden sýr z této kategorie (Streptopelia) s použitím termofilní kultury a mírným dohřevem sýrového zrna, ten ovšem nemám ještě sepsaný …

      Bombycilla

      Modrý sýr v rostlinné uhlíkaté černi aka sýrařském popelu. Je inspirován skupinou modrých sýrů vyráběných francouzskými horaly. Na nákroji nemusí být nutně vidět tisíce a miliony modrých kaveren, jak se mnozí domnívají. V rámci světového sýrařství je celé plejáda sýrů, u kterých tomu tak není.
      Tato kategorie modrých sýrů je typická poměrně vysokou slaností = nezřídka se pohybuje obsah soli okolo 2,5 % z hmotnosti sýru, a má to svoje opodstatnění. Obecně sůl k modrým sýrům patří, i když se častěji setkáme s obsahem soli okolo 2 % .

      Tvar = nízký válec
      průměr = 16 – 17 cm
      výška = cca 5 cm

      Co potřebujeme:
      – plnotučné kravské mléko = 6 l
      – smetana = 250 ml
      – startér: širokospektrální mezofilní kultura = Flora Danica nebo smetanová kultura Milcom
      – plísňová kultura Penicillium roqueforti
      – chlorid vápenatý (zejména u tepelně ošetřeného mléka)
      – syřidlo (ideálně Chy-max M – nehořkne)
      – sůl = 2 % z hmotnosti sýru
      – plachetka + vhodná perforovaná nádoba na prvotní vykapání zrna
      – válcová forma – průměr 18 cm
      – podložka / mřížka
      – volitelně box nebo nějaký vhodný zrací prostor

      1) Surovina
      mléko kravské plnotučné 6 l + 250 ml smetany (= na jeden sýr)
      (samozřejmě, že se jedná pouze o orientační množství, velmi záleží na konkrétním mléce = sýry jsem vyráběla ze zimního mléka o tučnosti 4,1 % = letní mléko bude mít nižší obsah mléčných složek a také o nižší výtěžnost)
      – minimálně na první pokusy není od věci mléko termizovat
      – pH = 6,5
      – teplota 33 °C

      2) Očkování / zrání mléka
      širokospektrální mezofilní kultura: Flora Danica nebo smetanová kultura Milcom
      – lze použít i CHN11 / CHN19, CHN22
      plísňová kultura PR (ideálně s rychlejším rozvojem)
      !!!nepřekračujeme dávkování kultury PR stanovené výrobcem!!!
      – teplota = 33 °C
      – doba = 45 – 50 min. (při použití živého smetanového zákysu kratší dobu)
      – přídavek chloridu vápenatého

      3) Sýření
      – teplota mléka = 32°C
      – doba = 30 min. ostrý lom + 15 min. vytužení = celkově 45 min.

      4) Krájení
      – šetrným způsobem
      – zrno = 1,5 x 1,5 x 1,5 cm
      – celková doba krájení + dokrajování = cca 10 min.

      5) Míchání
      – celková doba = 25 min.
      – zpočátku zrno jen lehce s přestávkami promíchneme = krátce velmi pomalu promíchat => přestávka 5 min. => krátce velmi pomalu promíchat => přestávka 5 min. => krátce velmi pomalu promíchat => přestávka 5 min. => pomalé, plynulé šetrné míchání až do konečného vytužení zrna

      – po celou dobu procesu by teplota neměla klesnout pod 32 °C

      6) Formování
      – vytužené sýrové zrno necháme klesnout k dnu
      odčerpáme syrovátku co to jde (zpravidla na 2x), nikoliv za cenu rozpadu sýrového zrna
      – nějakou košíkovou formu nebo malou gastronádobu … vysteleme plachetkou
      – zrno šetrným způsobem přemístíme (nandáme / opatrně nalijeme) do plachetky
      – necháme 8 -10 min. vykapat
      – částečně odkapanou sýřeninu odebíráme nějakým vhodným naběrákem (osvědčil se mi malý talířek a plníme postupně do vhodné formy o průměru 17, 5 – 18 cm
      – sýřeninu (zrno) do formy pouze lehce pokládáme, nijak nepěchujeme!!!

      7) Otáčení
      1. otočka
      po naplnění na sýřeninu položíme dobře padnoucí víko, přidržíme rukou, a celou formu otočíme
      – pro následnou manipulaci se mi osvědčilo postavit formu na tácek nebo velký talíř

      2. otočka
      po 30ti minutách otočíme celou formu i se sýřeninou

      3. otočka
      po 30ti minutách otočíme celou formu i se sýřeninou

      4. otočka
      po 2 hodinách otočíme sýr ve formě (za předpokladu, že to jde)
      víko odstraníme a už dále nepoužíváme (když to jde, ne za cenu rozpadu sýru)
      – sýr by měl být základním způsobem zformovaný = relativně nízký válec asi jako Reblochon

      Dále by měl sýr prokysávat do druhého dne do hodnot pH pod 5 => 4,8
      – je dobré v průběhu cca 2 – 3 x otočit (přiznám se, že jdu spát a otáčím tudíž až po 7 hodinách)

      8) Solení + propichování
      – optimální pH sýru = cca 4,8
      – solení suchou cestou
      – u tohoto sýru praktikuji dávku 2 % z hmotnosti sýru a není úplně rozumné jít výrazně níž např. někteří solí sýry „ala Niva“ pod 1 % a pak se všemožně diví … ale u komerčně vyrobené originál Nivy jim sůl nevadí …
      – je dobré si sýr před solením zvážit a vypočíst si dávku soli
      – doba solení = 3 dny => dávku soli rozdělit na 3 díly

      teplota místnosti při solení = cca 18 °C

      1. den
      – sýr položíme na vhodnou perforovanou podložku, aby mohla ještě případně odkapávat syrovátka
      – posolíme čelo i boky sýru
      – lehce promneme krouživým pohybem

      2. den
      – sýr otočíme
      z boku propícháme jehlicí o průměru 3 mm
      – propichujeme výhradně z boku, nikoliv podstavu a čelo!!!
      vpichy vedeme ve 2 – 3 rovinách v závislosti na výšce sýrového válce

      posolíme podstavu, která se nyní po otočení stala čelem 🙂
      – lehce promneme krouživým pohybem

      3. den
      – sýr otočíme a osolíme zbývající dávkou soli
      -čelo lehce promneme krouživým pohybem

      9) Oschnutí
      – 4. den necháme sýr na vzdušném větraném místě tzv. oschnout
      – => doba oschychání = 1 den i o něco déle
      – není účelem povrch přímo vysušit na troud
      povrch by měl být mírně navlhlý => je to záležitost praktických zkušeností
      – tuto fázi rozhodně nepodceňovat!!! zejména ti, kteří chtějí dále sýr zrát v uzavřeném boxu
      – teplota ideálně 16 – 18 °C

      10) Aplikace rostlinné uhlíkaté černi
      – sýr poprášíme rostlinnou uhlíkatou černí účelově zvanou též sýrařský popel
      – popel bříšky prstů rozetřeme po celém povrchu sýru do souvislé černé vrstvy

      11) Zrání
      – sýr umístíme na nějakou vhodnou řidší mřížku a vložíme do vhodného boxu tak, aby sýr mohl odspodu luftovat
      – optimální řešení by bylo nechat sýr ve vhodném sklepě na volno s prouděním vzduchu a RH okolo 80 – 85 %, ale to si vzhledem k plísním může dovolit málo kdo
      – prostředí boxu nijak nezvlhčujeme
      – sýr s boxem umístíme ideálně do lednice, jakmile se box orosí, pečlivě vytřeme do sucha
      – teplota zrání = 6 – 9 °C
      – doba zrání = cca 4 týdny (a déle, záleží na našich preferencích)
      – kdo upřednostňuje až krémově roztékavou konzistenci = adekvátně delší doba zrání = nelze generalizovat, velmi záleží na podmínkách, zejména na teplotě zrání – nižší teplota = delší doba zrání
      – není od věci sýr pokud to jde, při zrání v boxu alespoň jednou za 3 – 4 dny nechat někde v chladu s pootevřeným víkem několik hodin odvětrat

      Pokud jsme postupovali správně, a zejména neodflákli solení a oschnutí sýru, měl by se velmi pomalu po několika dnech na sýru objevovat lehký šedavý závoj obrůstající plísně PR. Není účelem, aby sýr během 2 dnů náhle prudce zmodral, natož podivně zeslizovatěl. Toto by se mohlo stát u sýrů nedostatečně nasolených, nebo u přemokřených sýrů.
      Co jsem zatím zkoušela doma vyrobit několik šarží tzv. modrých sýrů s popelem, ještě se mi nestalo, aby sýry náhle mocně zmodraly. S vyjímkou jednoho malého pokusného „antivzorku“, který jsem záměrně nasolila pouze 1 x malým množstvím soli v průběhu 1 dne, a nechala oschnout jen pár hodin. Sýr začal vesele modrat už druhý den. Chceme-li se dopracovat k sýrům, které se alespoň trochu podobají francouzským modrým horským sýrům v popelu = mají lehce šedavý povrch, není radno takto postupovat.

      Skladování
      – teplota 4 – 6 °C
      – v zásadě by se sýr dal balit do vhodné jednosměrně propustné folie určené právě pro sýry, která se bohužel u nás maloobchodně neprodává
      – zabalením sýru částečně zatneme tipec nadměrnému rozvoji plísní na povrchu sýru
      – alobal jsem zatím nezkoušela, neboť jsme sýr vždy poměrně rychle zkonzumovali

      Jako u všech sýrů, je velmi vhodné až žádoucí, Bombycillu vyndat z lednice a umístit do pokojové teploty cca 1 hodinu před konzumací. Sýr povolí, změkne a krásně se rozvine aroma.

      U fotografií modrých sýrů s popelem, které jsou různě na netu, je třeba brát v potaz, že jsou prakticky vždy „zatraktivněny“ nějakým software na úpravu fotografií, zejména barva :). V reálu jsou sýry o fous jiné, někdy o mnohem víc fousů.
      https://www.fromages-laqueuille.fr/wp-content/uploads/2017/01/bleu-cendré-rocbleu-cave-307×230.jpg

      • Téma bylo upraveno před 7 roky a 3 měsíci uživatelem Avatar photoInka.
      • Téma bylo upraveno před 7 roky a 3 měsíci uživatelem Avatar photoInka.
    • #16430
      Avatar photoInka
      Správce

      Foto: Bombycilla – 4,5 týdne zrání = klidně lze i po 4 týdnech = sýr není dohřívaný + přídavek smetany => i po 4 týdnech je hezky mazlavý, ovšem když sýr necháme zrát déle (okolo 2 měsíců), může se dočkat až krémově roztékavé konzistence – doba velmi záleží na konkrétních podmínkách zrání + samozřejmě i na tom, jak je sýr vyroben = netroufám si napsat nějakou striktní časovou hodnotu, při které se sýr vysloveně „rozteče“.

      Kupodivu se mi podařilo zdokumentovat nakrojený sýr 🙂 , za což jsem vděčná, protože je celkem dobře vidět, jak se plísně rozvíjí zejména ve vpiších (tunelech po jehlici). Zde je propícháno ve 3 rovinách. Navíc tím, že nepropichuji sýry durch, ale jen do středu, je v místě „soutoku“ děr uprostřed sýr obvykle nejvíc modrý – děje se tak i při výrobě sýrů typu Cambozola. Opravdu sýr propichuji pouze jednou v průběhu fáze solení, pak už ne. Bohatě to stačí. Navíc by se v budoucnu při manipulaci s jehlicí mohla do děr všelijak nezřízeně zanést čerň.

      Pro někoho může být výhodou jistá „bezúdržbovost povrchu“ = ocení zejména ti, co mají při výrobě modrých sýrů potíže s tvorbou různých slizů = v tomto případě velmi dobře zafunguje sorpční schopnost, tedy prokazatelně jediná smysluplná schopnost rostlinné uhlíkaté černi aka aktivního uhlí aka sýrařského popela při aplikaci na povrch sýrů.
      Opravdu je nutné dodržet postup solení a dávku soli = pokud výrazně snížíme dávku, hrozí v budoucnu různé peripetie, včetně možného hořknutí sýru. Z důvodu možného hořknutí sýru je přímo žádoucí dodržet i dávkování modré plísně, které je naprosto minimální. Spóry jsou potvory odolné, takže nějaké obavy z toho, že se plísně nerozvinou obvykle nejsou na místě. Většinou tam bývají jiné příčiny.

      Rovněž je nutné mít zvládnutou techniku zrání v boxu, což je nepřenosné = každý si musí doma nějak odladit metodu v závislosti na daných podmínkách.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 1 vlákno odpovědi
  • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.