Já tedy popravdě neznám osobně snad nikoho, kdo by měl v kuchyni jen sporák na dřevo, jen takhle přes internet, ale osobně né, takže ono to moc in asi není:o) A kažedá návštěva u nás nechápe.
Jinak s tou vodou mimo topení to mám tak, že mám ten jednohorákový minisporáček s 10kg plynovou bombou. Od podzimu do jara ho vůbec nevyužívám, to fakt dělám vše na kamnech. V zimě zatápím hned ráno, jak vstanu a až k večeru topím v kotli a to už mám většinou všechno i včetně upečeného cukroví před Vánoci:o) A teď v létě, když jsou fakt ty vedra, tak si vodu na čaj, kafe uvařím na tom hořáku a nebo ohřeju manželovi polívku, když příjde z práce. Od konce zimy mám pořád jednu bombu a ještě jsem jí neměnila, takže si myslím, že mi možná vydrží až do konce léta. Ale jak jsem psala, kromě toho kafe a čaje fakt většinu věcí vařím na kamnech. Ono mi to právě i donutilo teď si to vaření tak zorganizovat, protože jinak bych se tu uvařila (spíme teď ve vedlejší místnosti, ale mezi nimi nemáme dveře) a je to dobrý v tom, že rychle uvařím, upeču, umyju nádobí, udělám sýr a můžu jít ven na zahrádku. Ale na podzim už tak důsledná nejsem, když topím mnohem dýl. A nejlepší je, když vařím povidla (to se mi povedlo loňské léto) a trefila jsem se zrovna na den, kdy venku bylo 30 st. a já celý den topila a vařila povidla… ale přežila jsem to a povidla mám ještě teď ve špajzu a jsou výborný. Takže já bych své kamna už nevyměnila, nedovedu si představit, kolik bych platila elektriku a plyn, kdybych měla péct obden chleba, 2x týdně buchtu a to všechno moje vaření a zavařování… no to už ani nemluvím. Anna