Pamatujete si jak jsem sliboval, že se už nebudu pouštět do víc druhů sýra na jednou v jeden den? No jo, ale já si spočítal, že tenhle..maximálně příští týden budou jedlé Cammemberty. A ty jak víme se velice rychle ztratí. To se mi ale vůbec nelíbí. Plánovaný Zlato vypadalo, že bude (krom pasterizace) na výrobu relativně nenáročný a tak jsem si řekl proč ne!
Předem nutno shrnout předchozí sýry, které už určitě zase nejsou. Korbáčky byly předány darem. Nakonec i mě chutnaly, ikdyž fakt strukturou nebyly niťové, ale to se časem poddá. Jestli chutnaly i ostatním..nad tím jsem se trošku zamýšlel. Když je člověk do něčeho pono řený a vidíte, že ho to baví. Řeknete mu, že takhle fakt ne? Že se to jíst nedá?..tak jasně, kdyby to nechutnalo mě, tak to z ruky nedám. Nicméně chutě můžou bejt rozdílný. Ve finále ale pak mluví za vše prázdný talíř, žeo!
Takže zpět. Problém „otevřené“ goudy je zase pryč..to mě trhne tak ze začátku, než všechna zmizí. Ještě, že jsem dělal minule dvě, protože jinak bych musel zase začít jíst sýr kupovanej. Den byl jako každej jinej sejrařskej..prostě všude halda mlíka, mokrých utěrek a nádobí. U zlata mě asi vůbec nic nepřekvapilo. Všechno šlo tak jak jsem si představoval. Jo vlastně teď si vzpomínám. Kecám:-) Jak se se sýřeninou pracuje rychle, tak jí bylo nějak moc:-) Nečekaně jsem tedy naplnil jednu „velkou“ formu co mám na goudu a dvě velké hermelínové. To si musim někam napsat. Příště zlaťáka klidně z méně mléka! Samozřejmě že si to pak sedlo na půlku, ale ten prvotní nával byl šílenej. Co se uchování v teple týče, tak jsem si půjčil el. zavařovací hrnec, kterej mě v pohodě držel 42°C, takže důležitý bylo už jen otáčet. Dneska už pekně nasolené sýry odpočívají v ledničce. Tam jsem ostatně přepravil i cammemberty které na mě už čekají k jídlu. Nějak mi ta malá lednička přijde moc malá a velká v kuchyni byla prázdnější. Tak snad to chvilku pujde takhle.
Cammemberty jsem tentokrát zkusil naběračkovou metodou. Nechtělo se mi čtvrt hodiny míchat, tak..za zkoušku přece nic nedám, že? Zatím mi teda přišly obecně takové měkčí a vyšší. Uvidíme co s tím bude dál. Solila dnes Mája, takže na mě čekají jen abych je dosušil a uklidil do „tepla“. Poučení z minula jsem si vzal k srdci. Sice jsem neměl víčka na kelímky, ale nahradil jsem je síťkou přegumičkovanou přes formu. Jo, tak to fungovalo celkem dobře, tentokrát žádnej nevypadl.
Nakonec jsem přistoupil k tomu, že zkusím ještě Riccotu. Překvapivě jsem jí získal celkem hodně, takže trošku posolit, šup do ní pažitku a už se dneska těším až si ji namažu na chleba.
Celkově to bylo fajn dopoledne. Hlavně jsem se nemusel učit – což bych asi měl, ale proč když mě tohle baví víc?!:-)