6.9.2014 (7.34)
Dobrý den, naše kravka plemene Ceská červinka je už starší dáma, v prosinci jí už bude 23 let. Její krmení je už jiné protože si užívá zaslouženého důchodu. Dojí už jen 4-6 litrů. Ale v době jejího rozkvětu jsme jí krmily takto: Ráno dostala luční seno s přídavkem vojtěškového sena v poměru 60:40, když snědla seno,tak přišli na řadu jablka,mrkev,kapusta,dumlíky a cukrova řepa. Poté byla vypuštěna na pastvu a večer když se vrátila na dojení, dostala celé zrní – oves,ječmen,proso,kukuřice,lněné semínko,bob a hrach. Nikdy jsme nedávali a ani dávat nebudeme krmivo štotované. Dobrá kráva s dobrým zažíváním se pozná Právě podle toho, že dokáže strávit a využít pro sebe a na mléko krmivo nešrotované. Jako přilepšení dostávala také pohanku – loupanou, slunečnici,další druhy ovoce a zeleniny. Také jí dáváme kopřivy a jiné bylinky. Čím pestřejší je strava, tím zdravější je kráva a následně i tele!! Díky tomu nemá žádné potíže se zažíváním, protože je zvyklá na každodenní změnu krmiva! Žádné minerální přípravky ani lizy nikdy nedostávala, protože to diky pestré stravě nebylo nikdy zapotřebí!!! Nikdy nebyla nemocná a veterináře vidí jen při očkování! Dnes už lidé zapoměli jak se starat o zvířata,jsou pro ně pouze stroje na peníze a o lásce ke zvířatum už nemůže byt řeč! Já se to naučila od své prababičky a pradědečka,kteří mě vychovali. Podle jejich rad se řídím a nemám žádné potíže. Kráva ještě před 2 lety pracovala v zápřahu a orala pole! Hezký den všem a ať vám krávy jdou!
Odpovědět
Mám trochu pořebu reagovat, protože všechny krávy nejde krmit jako červinku.
Nejdřív, ale musím napsat, že kravička, která se dožívá 23 let určitě má skvělou péči. Všechna čest!
Udělám trochu jasno v plemenech. Každý neví co přesně znamená červinka, červenka nebo straka. Česká červinka je původní plemeno, které se vyvíjelo na našem území. Je odvozené od švýcarského hnědého skotu, ale ten už je dnes někde jinde, o tom dále. Červinky se dokonale přizpůsobily přesně tomu co naše příroda nabízí, proto asi opravdu nepotřebují doplňovat minerální látky. Musíme si uvědomit, že až do středověku neměli lidé nástroj, který by umožnil připravit zásoby krmiva pro zvířata na zimu. Zvířata byla v zimě odkázána sama na sebe jen s malým příkrmem, který byl člověk schopen poskytnout. Výběr krav do dalšího chovu byl určen, tím jestli se zvíře vůbec dožilo dospělosti. Vzniklo plemeno dlouhověké, odolné, plodné a zdravé. Nádoj červinky je 2 – 3 tis. l., to odpovídá 2-3 dobrým kozám. V současnosti je červinka zařazena jako genetický zdroj.
Český strakatý skot vznikl na podkladě křížení červinek s evropskými strakatými plemeny. Někdy bývá označován jako straka, nebo Čestr. Je o hodně větší, více dojí, ale trochu ztratil na odolnosti.
Červenka není skot, ale nemoc prasat.
Jedno ilustrativní srovnání: když špatně nakrmíme červinku, nestane se nic, jen ubere na mléku, ale zachová si kondici i zdraví, straka trochu ubere mléko a trochu zhubne, holštýnská kráva bude dojit stejně a pak uhyne.
Alpský hnědý skot se chová stále, jen trochu „vyrostl“ a také více dojí. Toto plemeno ještě dále „zušlechtili“ američané a vznikl brown sviss, ten už se alpským kravám podobá asi jen barvou. Brown swiss už dorazil i k nám, celkem běžně se dají koupit inseminační dávky (označované TMB), je to pohledná, velká kráva se zajímavou šedo-hnědou barvou, vysokou dojivostí a proti holštýnovi pořád ještě kypící zdravím. Je vhodná pro křížení s mléčnými plemeny tam kde nevadí nížší masná užitkovost.
Jako bývalý zootechnik jsem celkem přesvědčená o nutnosti dodávat dojným kravám minerály i vitamíny. Když jsme si před lety pořizovali hobby chov angusů, myslela jsem si, že „masňák“ žijící na pastvině nic nepotřebuje. Omyl! Naše krávy to vydržely pár let, než se vyčerpaly a začala nám umírat telátka po narození. Podle doktorů jsme vakcinovali březí krávy, telata „prolévali“ mlezivem, píchali antibiotika i vitamíny a nevím co ještě, nic nepomáhalo. Pak došlo na telefonát s cizím doktorem, pár otázek a odpovědí a nakonec vypálil: nedostatek selenu! Jaké dáváte minerály? Žádné. A bylo to, ti naši doktoři prostě předpokládali, že něco krmíme. Od té doby používáme kvalitní minerálně vitaminový liz, poměrně drahý, ale telata jsou super běhací 🙂 a krávy lépe zebřezávají. Později jsem zjistila, že v celé střední Evropě je nedostatek selenu v půdě. Připouštím, že červinka měla tisíce let na to aby si zvykla. 🙂 Je zřejmé, že při pestrém krmivu je větší pravděpodobnost dodání všeho potřebného. Ale byla bych velice opatrná při střídání krmiv bez ohledu na plemeno. Bachorové mikroorganizmy potřebují stálé prostředí a přizpůsobení novému krmivu trvá týdny. Zažívání krávy těžko hodnotit pouhým pozorováním. Každá nerovnováha v bachoru má za následek chybějící energii, kterou pak kráva musí čerpat ze svých tukových zásob, pokud se to děje ve větší míře (kilo denně), dochází k poškození jater a to fakt vidět není. To u červinky tedy nehrozí, ale nehodnotila bych zažívání krávy jen podle toho jestli byla někdy nadmutá.
Obilí není vůbec přirozená potrava pro krávu, ale zvyšuje dojivost, takže se s oblibou krmí. Kráva má schopnost strávit jakékoli nejedovaté a nedřevnaté části rostlin, takže i obilí. Zkrmování celého, nemačkaného obilí rozhodně nemůže krávě uškodit, jen ho musí rozkousat (narušit slupku)aby ho strávila. Celé obilí bývá součástí směsí pro telata, účelem je mechanické dráždění bachoru a jaksi se počítá s tím, že „projde“ nevyužité.
Když jsem se vystěhovala z Prahy, byla jsem dost nepříjemně překvapená zacházením se zvířaty u malých „chovatelů“. Člověk z města si přeci jen pořizuje zvíře spíš pro radost a tak se k němu taky chová. I když mám poslední dobou pocit, že třeba v těch velkých kravínech se to trochu lepší, jako by si aspoň někde uvědomili, že je ty krávy živí.
Doplním některé zkratky plemen používané v kartách skotu.
A ayschire
C český strakatý skot
H holštýn
J Jersey
CL česká červinka
CI montbeliard
Kříženci se zapisují např. : C50 A25 J (50% straka, 25% ayschire, zbytek Jersey)
U plemen CL, CI a SM (simentál) se se píše značka pouze pokud je podíl plemene 100%. Kříženci se sčítají s C. Takže př. 50% červinka, 25% straka a 25% Jersey bude zapsaná jako 75C 25J.
Někdo tu uváděl u své krávy malý podíl Y, to je limousine (masné plemeno).