Klárko díky. Moc lidí mě od té myšlenky zrazuje, ale když má člověk kus půdy a je to v rodině již dlouho a přetrhlo se to, tak mám hrozné nutkání a touhu doslova hrabat se v hlíně a budovat. Nebojím se těžké práce, máme ji na našem minihospodářství dost a jde to, to vím jistě. Jen to chce motivaci a nápad, ale něco tam zbudovat musíme. Vždyť půda je to nejcennější, co člověk z těch hmatatelných věcí může vlastnit… Půda dává obživu, život sám, a když má člověk půdu a umí vypěstovat a odchovat, tak hlady neumře… Sama to teď vidím. Mám zásoby mouky ze mlýna, vlastní vejce, mléko, maso, zeleninu a když sem tam přijde týden před výplatou, tak je to jen radost, člověk vaří a vymýšlí co se dá ze základních surovin uklohnit, sýr si udělám, chleba upeču a je to super!