Scalexovo vysýrání

Tak jsem tomu propadl taky. Blog z kopce sleduju už delší dobu, ale stále ne a ne nabrat odvahu a pustit se do výroby sýrů. Ale pravda, láska a pažravost vždy zvítězí nad lží, nenávistí a ukrutnou leností. Takže jednoho dne jsem řekl „A dost!“, bouchl do stolu a když mě přestala bolet ruka, objednal jsem Domácího mlékaře a základní vybavení.

Natěšeně jsem se pak vrhnul na první sýr, od oka tam hvízdnul syřidlo a pak se náramně divil, že vznikl nevzhledný žmolek, vrzající mezi zuby tak, že manželka kolem mě chodila s olejničkou a přemýšlela, jestli mě nemá namazat.

Do druhého pokusu už jsem se pustil ve zklidněném stavu a poctivě dodržoval recept z knihy. Výsledkem bylo šest krásných a chutných bochánků, dva přírodní, jeden zelenopepřový, jeden paprikový, jeden kmínový a jeden bazalkový. Vyšly nádherně a já byl ztracený a bylo mi jasné, že tohle hobby mi vydrží.

Teď mi v lednici zraje jeden polotvrďák, po solné koupeli schnou a zrají další měkké termofilní ochucené bochánky a o víkendu jsem si hrál s pařeným hněteným sýrem, ale tam jsem někde udělal technologickou chybu, protože když jsem oschlé sýrové nítě dal do misky, jejich povrch se po chvíli lehce osliznul a nítě se slepily (asi jako když se rozvaří těstoviny). Chuťově jsou ale dobré, příště to určitě bude lepší.

Jen škoda poměrně teplého a suchého sklepa, který pod naším domem máme. Na zrání sýrů by to chtělo pár stupňů dolů a větší vlhkost vzduchu. Nezbývá, než povolat do akce starší lednici, nastavit ji na nejmírnější chlazení a udělat z ní sýrozrátelnu.

Takže díky za knihu, díky za blog, díky za toto fórum i za spoustu inspirace od všech, co se tu sešli a vzájemně si tu pomáhají k tomu, abychom měli pupíky vyplněné samými dobrotami.

Mirek,
slyšící spíše na přezdívku Scalex