Jerseyka – dojení

A co přesně chcete vědět?

Tak já začnu, Hanka napíše svou zkušenost. My máme taky dojení, protože máme krávu s mikrotužkovými dírkami ve struku a dojí se bratru 40 minut strojem. Čištění – určitě by vám dobře napsal Milan Dolomit, který si nemůže na rozdíl od nás dovolit nějaký domácký systém, od něj budete mít systém profesionála, ale podle mě má teď už plné ruce práce na Alm a asi to nebude hned tak.

U nás – nemáme přivedenou vodu k boudě s dojením, takže systém je takový, že přiženeme krávy, podojíme do konve. Přelijeme mléko a přineseme si v nerezovém kyblíku horkou vodu. Pozor na teplotu, nesmí být vařící, protože pak vám budou velmi rychle odcházet černé struky na dojení, budou praskat. Takže horká.

Kyselé a zásadité máme taky. Leží ve chlívku na polici a je na nich namalovaná lebka s překříženými hnáty. Jedno je louh, druhé savo. Pozor na ně, jsou to fakt docela dryjáky. Takže podle návodu naředit. Ráno a večer, o tom se nám může nechat zdát, na to jsme příliš pohodlní a není to ani potřeba. Známí dělají stejně jako my. Podle mě to není prostě ani žádoucí to tam lít každé dojení, takže střídat, spíše častěji zásadu a pak kyselinu – třeba na 4 zásady jednu kyselinu. No a stroj na mytí nemáme žádný, ale máme sadu kompletních kartáčů, co na to fungujou – jeden je takový dvoupatrový kartáč – ten je na struky. Jeden je úzký, na takovém dlouhém drátu – vypadá jak pro kominíka a ten je na čištění hadic. Jeden je klasický na spodek struků. Jinak tedy jednou za čas vyndat hadice, hodit do vany a kompletně vydrbat zevnitř, zvenku. Odmontovat skleněné víčko uprostřed a tam to taky vymýt. Po každém dojení tedy vymýt vodou, jednou za čas těmi sajraty a po každém dojení pověsíme hadice hezky na vzduch. KOnev otočíme na plot dnem vzhůru, konev se vymývá tak, že se struky hodí do kyblíku s vodou, konev se uzavře, na strucích se zamáčkne čudlík a konev si dovnitř vysaje horkou vodu z kyblíku Pokud v ní je sajrajt, je nezbytné pak vysát ještě několik kyblíků s čistou vodou. A při mytí čudlík pouštět a zamačkávat, aby se pulsovalo a voda pulsovala uvnitř hadic. Nikdy nenechat hadice nevymyté, vymývat vždy hned po dojení a pak není třeba tolik chemie.

No a to je vše. Ještě se ptáte, zda jsou potřeba oba, ano jsou, protože jeden čistí něco z mléka a druhý něco jiného. Takže pokud nemáte kyselinu, stačí vám i koncentrované savo. Ale lépe je, koupit si originál na dojení. Většinou vám i rozlijí do litrových lahví.

Pak ještě čištění krávy. Chce to malý zednický černý kyblík 🙂 na teplou vodu a ideální nějaká štětka – třeba ikea – na omývání vemene, pokud je špinavé. Některé krávy jsou velmi čistotné a stačí jen omýt. Na některé potřebujete štětku.

Mám tady někde takovou brožurku o dojení komplet, zkusím jí najít a naskenovat. Klidně se doptejte na zbytek. Upřímně musím napsat, že nejlepší byla Mařenka a dojení do kyblíku. Člověk si došel na pastvinu a podojil a nic neřešil

Jen krátce, není moc čas 😉 My používáme na dojící lince pro osm krav jedno deci louhu po každém dojení. Jednou týdně se pročistí stejným množstvím kyseliny. Stejná frekvence je i v mlékárně.

Tak já myslím, že Klára napsala zcela vyčerpávající odpověď 🙂
Já jsem loni dojila ručně, do kyblíku, sice padlo rozhodně víc nečistot dovnitř, ale čištění bylo pohodové a rychlé. Letos ovšem naše jerseyka nasadila 20l, dojení bylo připravené na půdě a tak jsme začali dojit strojně. Ze začátku to byl boj, zdálo se mi totiž, že čas, který ušetřím strojním dojením, strávím následným čištěním 🙂 Ale jako všechno, jak si to člověk zajede, je to pohoda. Ty proplachy máme taky dva, střídáme, ale děláme to tak 2x do týdne s tím, že se snažíme zhruba 1x týdně to celé rozebrat a gumové struky, víko od konve a skleněné víčko celé ponoříme do kýble s jedním z proplachů. My dojíme ve chlívě, ale vodu tam zatím nemáme, takže běhám s kýblema. Před dojením jednou vypláchnu čistou vodou, podojím, odnesu konev do kuchyně, přefiltruju mlíko, konev hodím do vany, umyju prostředkem na nádobí, vezmu teplou vodu, jdu s tím do chlíva, nasadím konev, zapnu, propláchnu. Vodu vyleju, je hodně mléčná, tak donesu ještě jeden kýbl, propláchnu a konec. Určitě je dobré, nechat hadice a konev na vzduchu, my s tím trošku bojujem, protože slepice se u nás dostanou všude a velmi rády si sednou na něco, co někde visí 🙂
Čištění krávy, u nás stačí hadřík 🙂 A velmi doporučuju utěrky na vemena z ekokozy, jeden vychází na 9 kč, já je ještě rozstřihla napůl, jsou pevné a nepouští chlup, je možné i vyvařit. A před samotným dojením určitě z každého struku odstříknout.
Jinak já když loni začala poprvé dojit, tak jsem taky plašila a říkala si, že to určitě dělám špatně a chtělo by to víc… Pak jsem se dozvěděla, jak se to dělá běžně v kravíně. Jeden hadr na 40 krav 🙂 Tož asi tak a pokud jste někdy měla možnost do podobného zařízení nahlédnout, dokážete si představit, jak vypadá hadr u té čtyřicáté krávy 🙂

A ještě jsem zapomněla, víko od konve je takové záludné, ulpívá na něm po dojení mléko. Sice se proplachem pročistí, ale přijde mi lepší hned po dojení ho utřít hadříkem nebo kapesníkem. Jinak se nám stávalo, že třeba po dvou dnech bylo víko cítit mlékem.

No fuj po čtyřicátý krávě?! :-O 😀 To nejsou v ČR utěrky na jedo použití? 😀

Jsou, ale ne všechny kravíny je používají. Samozřejmě netvrdím, že takhle to vypadá všude, tento kravín je celkově extrém, nicméně mléko normálně odchází do mlékárny k dalšímu zpracování.

Zdraví konzumenty moc neřeším a vyjádřili se k nim přede mnou, ale myslím, že se opomněla „újma kravky“. Jenom menší detail, aby kráva dobře pouštěla mlíko a netahalo se z ní, je dobrý jí stimulovat spuštění oxytocinu teplou vodou a masáží vemene. Zároveň se tím umyjou i struky. Opravuju Kláru v příspěvku výše, nyní používám jako nejlepší řešení drsnější gumový rukavice – zahradnický gumový, drsnější, nejsou úplně hladký. Řeší to problém jednorázových utěrek, který považuju za nesmysl – pokud nemůžete vystříkat vemeno teplou vodou.
Pro lepší představivost, je to stejný, jako když potřebuje žena odstříkat mlíko při kojení, kdy ideální je zpočátku stimulovat horkou vodou, kdy se pak mlíko krásně spouští.

Ještě poslední ke kravce. Můžete jí udělat pro její spokojenost cokoli, ale pozor! Stejně jako my je zvyková, a když jí hodně rozmazlíte, budete pak trpět :-).

Já se omlouvám, že neuvědoměle pořád srovnávám a to v čem pracuju považuju za normál 🙂 Dojící linka, omytí vemene teplou vodou atd. I zde má hodně sedláků běžný konvový dojení ve stáji, což je svým způsobem problém pro výkup. Například u „Heumilch“ to dost snižuje cenu. Tak že moje zkušenost je, kdybych si měl volit mezi novým kotlem na sýry a dojící linkou i pro jednu krávu, tak vždy dám přednost lince. Pozor je to můj názor z úzkého hlediska výroby sýrů 😉 Názor sedláka bude určitě jiný 😀
Hanaka: pokud vykupujete mléko na výrobu trvanlivého mléka, tak myslím že se žádnou extra kvalitou drásat nemusíte 😉 Na druhou stranu co taky za 8,- Kč?!

Leo a máte čistou Jerseyku? A dodojujete, nebo vůbec nedodojujete?

Dobrý den,
při hledání informací o domácím chovu kravičky jsem narazila na tyto úžasné stránky. Chtěla jsem se zeptat, zda by mi někdo neuměl poradit, jak je to s krávou, pokud nemá tele každý rok? Zvažujeme pořízení jerseyky, a sháním informace o tom, jak dlouho po narození telátka by kráva měla mléko, pokud bychom ji nenechali znova připustit. Množství by se postupně snižovalo, nebo by přišla o mléko najednou..? Naším hlavním záměrem není mít velké výnosy mléka.
Kdyby mi někdo uměl poradit, byla bych moc vděčná…

Zdravím, váš hlavní záměr nám je sympatický :), ale bohužel, je to jako s jinými savci. Nádoj se bude postupně snižovat, můžete některou krávu udržet až dva roky po jednom teleti. To však není největší problém, tím je kvalita mléka. Mléko začne být cca po roce (u některé dojnice dříve, u některé později) nekvalitní. Říká se mu starodojné. Je špatně zpracovatelné a méně chutné.

Další problém může být i s následným zabřeznutím dojnice, která po dlouhé době bez březostí „tuční“ :). Určitě je dobré nechat krávě delší interval než jezeďáckých 42 dní po porodu s druhým zabřeznutím, ale naplánovat to alespoň tak, aby se otelila do roku a půl po porodu, jinak budete příliš dlouhou dobu bez mléka. Zase, záleží na konkrétním zvířeti.

A na závěr, ale pokud uvažujete o pořízení kravičky, je také dobré nemyslet jenom na sebe a zaměřit se na tu krávu a bohužel jak je těžko žíti člověku samotnému, u krávy to není jiné.

Moc děkuji za informace! Zvažujeme kravičku v komunitě více lidí, prostor i prostředky by byly myslím i na dvě, ale nejsme si právě jisti, jak bychom zvládli ta otelování. Maso nejíme, takže zvířata nezabíjíme, ale zase se nám tady nemohou donekonečna hromadit telata, že…
Každopádně Vám velmi děkuji za vysvětlení a za podněty 🙂