A prázdniny jsou fuč. Čas, kdy nebyl na nic čas tak přechází v čas, kdy se to nezlepší:) Ale jedno je pozitivní, díky chladnějším dnům a snad i ošklivějším víkendům půjde zase něco vyrobit. Mléko z pasterizace bude rychleji chladnout a z deštivého (snad se teda nějakého dočkáme), víkendového dne bude moct vypadnout nějaká ta dobrota.
Ale dost tlachání o ničem a o tom co bude, nebo spíš co by mohlo být..
Od 26.2. uběhla celkem doba, ale můj Cheddar to vydržel. Vydržel přesuny, neotáčení, někdy také vyšší teploty a tak vůbec. Celkem jsem se bál, jestli bude jedlý, protože párkrát se opravdu „potil“ místo aby si byl v klídku v chládku a minulý týden se mi zdál vosk nafouknutý. Když jsem na něj ale v létě koukal, říkal jsem si, že to narození dcery (to jsem ještě nevěděl, že to bude holka) vydrží. A tak se taky stalo. V sobotu při rodinné oslavě jsem mohl zaříznout a nabídnout.
Nestyděl jsem se, sýr mi dělá radost, ne jako ty poslední kousky co se nevyvedly. Už teď se těším na další práci a jen trochu závidím bratranci, který disponuje velkou kuchyní, velkými hrnci, … no prostě vybavenou restauratérskou kuchyní a i prostory pro zraní. Ale mám plán..jednou si zajedu udělat sejra k němu! 😀
Jestli to je cheddar, nebo není nevím. Ale byl tak dělaný, nenafouknul se a chutná dobře. Takže..tady je!