Opravdu výživná diskuze. S tou soběstačností, nevím, možná, že povídat o tom umíme, ale já bych řekla, že tady právě hrozně chybí, chybí ten uzavřený kruh 🙂 Taky se hodně zamýšlím nad tím, čím to je, jestli tou přerušenou tradicí – určitě to má svůj podíl, ale bude to asi i typem lidí, povahou. Protože třeba v Rumunsku ta tradice byla taky přerušená, ale pořád to tam funguje. Vlastně stejně jak píše Dolomiti, tak to tam mají s ovcema. Sedlák vlastní třeba 10 ovcí, na jaře je dá bačovi do stáda, ten vyžene do hor, tam má salaš, dojí v pár lidech několikastovkové stádo a vyrábí sýr. Tak proč to u nás nejde? Já myslím, že je to fakt mentalitou. A lidé jsou u nás hodně zaměření tak „industriálně“. Na vesnici k zemědělství není vztah a když, tak se z toho vypíchnou jen traktory, technika, na zvířata se kašle. K tomu všemu ještě skvělá dotační politika, která toto podporuje. No a pak ta nešťastná vlastnost, že se u nás prostě jede na kvantitu a ne na kvalitu. No a tím jsme zpátky i u mléka 🙂 Když jsme měli zasušenou kravku, dojídali jsme vyzrálé sýry a v momentě kdy došly, zcela jsme se bez mléčných výrobků obešli. Zkusila jsem jednou koupit eidam a nedalo se to prostě jíst. Když řeknu, že se nám otelila kravka, na vsi se mě lidi zeptají, tak kolik nasadila? Odpovím, že nevím, že má pod sebou tele, tak jen oddojujem přebytky a po odstavení že mívá tak 12 l. Jsme tu za blázny, protože s takovým nádojem přece kráva patří na jatka! To, že je to ale jersey s tučným a na bílkovinu bohatým mlékem a výtěžnost je tím pádem úplně jinde než u holštýnky, to už nikdo nevidí. Stejně tak tu lidé kříží masné ovce, mají problémové porody, odchovy, ale stejně to vždy připustí tím největším beranem, aby na tom byly ty kejtičky. Že jim z „kejtiček“ přežije polovina, to už jaksi nevidí…