Těžko říct, ale u nás mlíkárny platí za silofrei mlíko relativně hodně peněz, ale když chcete dodávat třeba konkrétně do MILI tak mají dost hustý podmínky a začíná to právě počtem krav. Myslím že maximum je 12. Nesmíte používat silo. Nadruhou stranu né všechny mlíkárny to tak mají. Jenže každá se specializuje na něco jinýho. To myšlení je trochu jiný asi tak: míň je většinou líp 😉 Není žádný tlak na množství.
Milane, to není zajímavá diskuze, to je naprosto stěžejní diskuze!To je přesně základ všeho. To, co píšete o podmínkách dodávání do MILI, to je naprosto logický a přirozený a v ČR je to přesně naopak. Otázka je, co je toho příčina. Protože jak vidno, motivace těžká. Otázka je, jak by to vypadalo v Tyrolích,pokud by to bylo násilně přerušeno, jako u nás, jestli prostě by také nešli nejjednodušší cestou. Jestli to jediné nedrží právě tuto cestu u vás. Totiž tradice.
To o tisíci krav atd. to je neoddiskutovatelný. Krávy vidí naposledy pastvu v momentě, kdy jsou jalovice. Jakmile jsou vysokobřezí a jsou před prvním otelením, navezou se na porodnu, pak do kravína, kde sice není vazné ustájení, ale je to pro ně ubikace na zbytek života. Jakmile nesplní tabulku, jdou na brak. Před kravínem stojí řada několika desítek malých plastových budek, velkých metr na metr a půl a v nich jsou telata a tak stále dokola. Inseminace bez býka. Nedávno jsme o tom mluvili a počítali a vyšlo nám, že 3000 malých zemědělců o deseti kravách – max. deseti, nebo 12, jak píšete, je nakonec i státně produktivnější- než stejný počet krav, ale na pár kolchozů. Mnohem více lidí má zaplacené sociální, zdravotní, daně. Stačila by malinko jiná politika, zemědělsky vstřícnější, jako v Polsku např.