Zánět mléčné žlázy – článek z Mlékonoše

Nyní zde otevírám článek z Mlékonoše č. 1 o zánětu mléčné žlázy od MVDr. Věrky Mojžíšové

Mastitis – zánět mléčné žlázy

V každém dílu občasníku se budeme věnovat základním nemocem dojnic, které jednou za čas potrápí nejednoho chovatele a zpracovatele mléka.
Rozhodně si myslíme, že o zdravotní kondici zvířat by měli být poučeni i nechovatelé, kteří si od nich „pouze“ odnášejí mléko. Každý domácí mlékař by měl mít povědomí o základní problematice chovu, neboť ta se velmi zásadně odráží právě na kvalitě mléka.
O kondici a zdraví zvířat nám bude na stránkách Mlékonoše psát více veterinárních lékařů.

Prvním, a doufáme, že i častým přispěvatelem do budoucna, je MVDr. Věra Mojžíšová.

Pro dobrý sýr potřebujeme dobré mléko. A to lze získat jen od zdravé dojnice. Jedním z nejčastějších zdravotních problémů, se kterými se chovatel zvířat s mléčnou užitkovostí může setkat, je bezesporu zánět mléčné žlázy neboli „mastitis“. Toto onemocnění ovlivňuje kvalitu mléka, ale ve svém důsledku
i užitkovost dojnice a ekonomiku chovu.
• Jak mastitidu poznáme?
• Co ji způsobuje?
• Jak jí předcházet?
• Jak se postavit k terapii?
• Co je nejvhodnější pro zvíře?
Těmto i dalším otázkám se budeme postupně věnovat.

Jak mastitidu poznáme a jak se mastitidy dělí

Podívejme se blíže na příčiny vzniku tohoto strašáka našich chovů. Zánět je reakcí organismu na podráždění. Obecné příznaky zánětu jsou zvýšená teplota, bolest, zarudnutí, otok a ztráta funkce orgánu. U mléčné žlázy může nastat zarudnutí pouze jedné části, nebo celé mléčné žlázy, stejně tak zvýšená teplota může být jen na jedné čtvrti nebo polovině mléčné žlázy, ale také u celého zvířete. Ztráta funkce znamená, že mléčná žláza přestává produkovat normální mléko a produkuje sekret buď mléku podobný, nebo mléku nepodobný, vodovitý, s vločkami, případně s krví. Každopádně produkuje mléko sýrařsky špatně zpracovatelné.
Mléčná žláza může být podrážděna mikroorganismy, ale také se můžeme setkat se zánětem sterilním, bez mikroorganismů. Další nejčastější podráždění způsobuje mléčné žláze dojicí zařízení. Špatné nastavení tlaku nebo pulzace může mít za následek podráždění žlázy, změnu charakteru mléka a v nejhorším případě i trvalé změny na strucích.
Zánět mléčné žlázy je primárně ovlivněn třemi okolnostmi:

  • dojnicí a jejím imunitním systémem
  • vnějším prostředím
  • mikroorganismy.

Mastitis můžeme klasifikovat z několika hledisek. Podle příčiny vzniku na infekční a neinfekční. Infekční mastitis dále dělíme na stájové – enviromentální (z prostředí) nebo nakažlivé (žijící na nebo ve zvířeti) – – kontagiózní.
Mastitis můžeme dělit také podle délky trvání na akutní a chronickou, podle typu poškozené tkáně uvnitř mléčné žlázy na katarální (postiženy hlavně vývodné cesty)
a parenchymatózní (zasažena část mléčné žlázy, která tvoří mléko – parenchym), podle viditelnosti příznaků na klinickou a na první pohled nepoznatelnou subklinickou). Mléčná žláza má u různých druhů zvířat, která jsou u nás chována na mléko, podobnou stavbu, ale přesto jsou jednotlivé žlázy velmi rozdílné. Slovy doc. Párala – „Koza není malá kráva, stejně jako kočka není malý pes“. Mléčná žláza se skládá z parenchymu, tedy z vlastní žlázy, z vývodných cest a mlékovodů, mlékojemu, strukového kanálku, a z povrchu mléčné žlázy. Existují mezidruhové rozdíly. Kráva disponuje čtyřmi čtvrtěmi, koza a ovce dvěma polovinami. I vnitřní uspořádání mléčné jednotky je druhově poměrně rozdílné. Dalším rozdílem je způsob tvorby mléka – u krávy se mléko tvoří tzv. apokrinně, u kozy holokrinně (viz box).
U kozy tím vzniká přirozená vysoká proměnlivost v množství somatických buněk v mléce. Nutno říci, že každá čtvrť, respektive polovina vemene) je samostatná jednotka.

Pokud je zánět v jedné čtvrti, ostatní postižené být nemusí. Pokud byl zánět v levé polovině vemene a najednou se objeví v polovině pravé, jedná se o nové nakažení, ne o rozšíření zánětu. Čtvrtina (nebo polovina vemene, je jako místnost bez oken a jedinými dveřmi je strukový kanálek se strukovým svěračem na konci.

Zdravá mléčná žláza je uvnitř sterilní, jí produkované přirozeně neobsahuje žádné mikroorganismy.
Jenomže vnější prostředí – tedy stáje, podestýlka, vzduch i kůže dojnice jsou osídleny různými druhy bakterií. Tato dvě prostředí jsou od sebe oddělena strukovým kanálkem, který je uzavíratelný strukovým svěračem. Strukový svěrač má na svědomí dva chovatelsky významné jevy: dojitelnost a náchylnost dojnice k infekcím mléčné žlázy. Přičemž platí nepřímá úměrnost: čím lépe, měkčeji se dojnice nechá podojit, tím má slabší svěrač strukového kanálku a tím jednodušeji se do struku mohou dostat mikroorganismy. Tvrdodojné dojnice mají naopak tuto bariéru dobře vyvinutou a infekce se do struku nedostane tak lehce.

Infekce…

Jak bylo řečeno v úvodu, mastitis může být podle druhu patogenů rozdělena na mastitis enviromentální a kontagiózní. Enviromentální původci mastitidy jsou bakterie, které se běžně vyskytují v prostředí a obvykle špatnou zoohygienou dostanou příležitost dostat se do mléčné žlázy. Tam často způsobí zánět těžšího průběhu, většinou akutní. Mezi tyto původce patří například E. coli, Proteus nebo Pseudomonas. Původci mastitid patřící do skupiny kontagiozních naproti tomu přežívají v organismu, a to buď přímo v mléčné žláze, nebo na kůži, a to jak kravské, tak i na rukou dojiče. Patří mezi ně například Staphylococcus aureus nebo Streptococcus agalctiae. Nebezpečí těchto mastitid je v tom, že dokáží způsobit zánět na první pohled bezpříznakový, tedy na první pohled nepoznatelný. Charakter mléka bývá nezměněný, ale laboratorně má mléko změněné hodnoty pH (kyselosti), vodivosti, obsahu minerálů, somatických buněk  a hlavně v něm je vysoký obsah bakterií. Pro kontrolu mikroorganismů v mléce existuje NK test.
NK test je schopný odhalit zánět mléčné žlázy, který není pouhým okem patrný. Test reaguje na změnu kyselosti mléka a na množství somatických buněk v mléce. Jak bylo napsáno výše, kozí mléko má přirozeně vysokou proměnlivost v produkci somatických buněk, a to nezávisle na případné infekci. U kravského mléka je tomu jinak. Na množství somatických buněk má vliv stáří dojnice, pokročilost laktace, ale významné skokové zvýšení somatických buněk v kravském mléce bývá právě důsledkem zánětu mléčné žlázy. Pokud tedy má jeden týden dojnice NK test v pořádku a další týden je vysoký, začal u ní nový zánět mléčné žlázy.

Podrobný článek na téma NK test čekejte v blízké době.

Enviromentální mastitidy

Jak jsem se už zmínila, prostředí mléčné žlázy je od vnějšího prostředí odděleno strukovým svěračem. Ten je většinu dne uzavřený, otevírá se při dojení a bohužel zůstává otevřený i nějakou dobu po dojení (obvykle kolem 2 h). Tato doba je kritická pro prevenci vzniku především enviromentálních mastitid.
Pokud je svěrač otevřený a dojnice si lehne do hnoje, mají patogenní organismy z prostředí volnou cestu do mléčné žlázy. Jako prevence proti takovýmto mastitidám se používají tzv. post-dipy (emulze po dojení), do kterých se struk po skončení dojení namočí, čímž se na něm vytvoří film chránící strukový kanálek. Dalším opatřením snižujícím pravděpodobnost vzniku mastitidy je motivace krav k pohybu, respektive ke stání po dojení, čemuž pomáhá zařazení krmení po dojení. Tím se ulehnutí krávy k odpočinku posune blíže k době, kdy již je strukový kanálek uzavřený. Funkčním chovatelským opatřením je i nabídnutí čistého lože, protože suchá sláma (či jiná podestýlka) je vždy méně kontaminovaná bakteriemi než hromada hnoje, případně kaluž bláta nebo močůvky.
Ve chvíli, kdy si kráva lehne do suchého čistého prostředí, je riziko proniknutí bakterií do mléčné žlázy malé. S otevřeným strukovým kanálkem a s enviromentálními mastitidami souvisí právě zvýšený výskyt mastitid při špatné zoohygieně, při zanedbání péče o vemeno po dojení, i při příchodu vlhkého počasí. Názory na vhodnou terapii enviromentálních mastitid se různí. Obvykle mají totiž bouřlivý akutní průběh, u dojnice často pozorujeme horečku, nechutenství a další celkové příznaky, sekret mléčné žlázy se nepodobá mléku.

Tvorba mléka u krav a koz U krav i koz se mléko tvoří rozdílným způsobem. U krávy se mléko tvoří apokrinně, což znamená, že je mléko tvořeno z buněk, ze kterých se odděluje v jednotlivých kapičkách a buňky zůstávají zachované. U koz se tvoří mléko holokrinně, což znamená, že buňka, která vytvořila mléko, se jím plní tak dlouho, až sama praskne a zanikne. Tím pádem v jsou v mléce obsaženy její „zbytky“, námi označované jako somatické buňky

Tradičním řešením je aplikace antibiotik. Dnes od toho ale někteří lékaři ustupují. Musíme si totiž uvědomit, že bakterie, které zánět způsobily, se běžně vyskytují v prostředí, kde kráva žije, a má proti nim tedy protilátky. Ty sice nejsou v mléčné žláze (tělo nepředpokládá, že by se tam bakterie dostaly, nemají tam co dělat), ale pokud dostane imunitní systém dojnice dostatek času na to, aby se protilátky dostaly do vemene, zvládne si s takovouto infekcí poradit sám. Neznamená to ale, že by dojnice byla ponechána pouze svému osudu! Obzvlášť pokud má horečku, musí dostat protizánětlivé léky a vždy je dobré podpořit imunitní systém vitaminovými přípravky. Terapie mastitidy je vždy otázka pro veterinárního lékaře, na chovateli je zánětům předcházet
a v případě vzniku zánětu ho rozpoznat.

Proto, milí chovatelé,

  •  ošetřujme vemeno po dojení emulzemi (doporučuji článek o post dipu)
  •  buďme obezřetní především za vlhkého počasí
  •  na dobu dojení čistě podestýlejme
  •  myjme si ruce nejen po dojení, ale především před ním.

Doporučujeme ke koupí občasník Mlékonoše č.1, ve kterém si k článku přečíst  ještě boxy navíc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.