Sušené mléko

Úvod Fóra Suroviny Ostatní suroviny Sušené mléko

Zvolené téma obsahuje celkem 2 odpovědi. Do diskuze (2 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Inka Inka a poslední změna proběhla před 2 měsíci, 4 týdny.

  • Autor
    Příspěvky
  • #16470
    Inka
    Inka
    Správce

    Sušené mléko

    – někteří při domácí výrobě jogurtu přidávají do čerstvého mléka určitý podíl mléka sušeného odstředěného, za účelem dosažení vyšší sušiny, potažmo vyšší hustoty jogurtu
    – sušené odstředěné mléko se též využívá k výrobě „Smetanové směsi“ = základu pro smetanové pomazánky a domácí obdobu pomaz. másla viz časopis Mlékonoš č. 2

    Pozor!!!
    – obecně není sušené mléko zrovna nejlevnější a mnozí ve snaze nalézt co nejnižší cenu, podléhají všelijakým nabídkám eshopů s cenou přímo neuvěřitelnou až podezřelou

    A) Nezřídka je i v obchodech pro cukráře nabízeno sušené mléko za cenu poloviční (a nižší) = pryč od toho! – mírnější zlo je, když se ve skutečnosti jedná o nějakou směs s nepatrným podílem sušeného odstředěného mléka doplněným o sušenou syrovátku, to celé obohacené rostlinnými tuky, případně nějakým glukozofruktozovým „preparátem“. To si už rovnou můžeme zakoupit nějaký „bělič do kávy“ = Coffee Creamer a podobné roztodivnosti, které se sušeným mlékem mají pramálo společného, navíc z nutričního hlediska jsou to čistokrevní zavrženíhodní prevíti

    B) Problém je obvykle v tom, že se nejedná o čisté odstředěné sušené mléko určené pro lidskou výživu
    – doslova jde o „krmné mléko“ určené třeba pro výživu štěňátek, koťátek nebo jako atraktant ryb. To, že se jedná o směs je problémem nejmenším …

    =>je nutné si pozorně přečíst složení, případně si od obchodníka vyžádat – pokud obchodník mlží, nebo složení přímo tutlá = je velmi rozumné, najít si nějakého seriózního. Momentálně ušetřených 70 Kč nestojí za huntování zdraví rodiny.
    V kolonce „Složení“ by mělo být uvedeno pouze sušené odstředěné mléko (u odstředěného mléka), případně sušené mléko se sníženým obsahem tuku (u polotučného mléka) s uvedením obsahu % tuku v sušině. Nic víc.

    Maloobchodní balení sušeného mléka je dnes běžně 400 g. České značky: Bohemilk (Opočno), Samantha a Laktino.

    https://www.bohemilk.cz/susene-vyrobky

    http://simandlczech.cz.c085wh.d2.cz/susene-mlaka-a-syrovatka/

    https://www.google.cz/search?q=laktino+&btnG=Hledat&client=opera&hs=jDF&gbv=1&tbm=isch

    V maloobchodech se ceny odstředěného a polotučného mléka pohybují zhruba mezi 75 až 95 Kč / 400 g balení. V lékárnách, případně nějakých specializovaných obchodech se zdravou výživou mohou být ceny vyšroubovány mnohem výš.

    Neměl by být problém zakoupit polotučné mléko v řetězcích Globus, Tesco, Kaufland a Albert. Momentálně je asi nejlevnější v Kaufu, kde změnili dodavatele (z Bohemilk přešli na značku Samantha) a stojí aktuálně 75 Kč / 400 g. Bohemilk dříve stávalo tuším 89 Kč. U mléka odtučněného nevím proč, ale je k dostaní bohužel jen někde.

    Eshopy a velkovýrobci
    – v ČR na trh dodává velkoobchodně např. Eligo (Kolín) + ALL-IMPEX a.s. (Pardubice), Bohemilk (Opočno), Madeta, Tatra (Hlinsko)
    – jedná se standardně o 25 kg pytle => těžko doma někdo spotřebuje, i když v přepočtu 1 kg sušeného mléka nesporně vyjde levněji
    – v některých cukrářských eshopech inzerují 1 kg sušeného mléka Madeta nebo Bohemilk, které je třeba o 30 Kč levnější, než v přepočtu vychází 1 kg sušeného mléka v supermarketu. S největší pravděpodobností rozvažují onen 25 kg pytel. Na tom není nic hrozného, proč ne … snad jen že když si k tomu připočtu poštovné, vůbec se to nevyplácí.

  • #16524

    Katy
    Účastník

    Dobrý den, díky moc za toto téma. Sušené mléko používám do jogurtů a bez něj nám prostě nevyhovují. Štve mne cena i plastový obal, kterým se poslední dobou snažíme vyhýbat. Nakupuju dost i v bezobalovém obchodě, ale sušené mléko se takto neprodává.
    Už dříve mne napadlo nahradit sušené mléko kondenzovaným neslazeným.

    Máte s tím někdo zkušenost, zda ho vůbec lze v domácích podmínkách uvařit-odpařit?

    Už jsme strávila dost času hledáním zde ve fóru, ale marně. Sladké občas dělám, to je v pohodě, ale do bílých jogurtů chci bez cukru.

  • #16525
    Inka
    Inka
    Správce

    Dobrý den Katy.
    Pokud jde o cenu, bohužel výroba sušeného mléka je energeticky poměrně náročný proces, není tedy možné, aby v maloobchodním balení stál 1 kg sušeného mléka 15 Kč.
    Jiná věc jsou prodejci – čím delší řetězec překupníků, tím šílenější cena = každý si chce něco užít :), a k tomu ještě DPH … Momentálně je fakt asi nejlevnější v Kauflandu, i když to žádná láce také není. Navíc mléko značky Samantha – 400 g, je zataveno v sáčku z alufólie + papírová krabice (bez plastu).

    Obal
    Velmi rozumím tomu, když někdo chce omezit plastové obaly. U některých potravin však není vůbec od věci vzít na milost nějaký důmyslný obal, jehož součástí je i plast. Platí to zejména u sypkých materiálů, které silně vážou vlhkost – jako například sušené mléko – pokud silně zvlhne, je na odpis. Krom použití třeba alufólie (někdy v i kombinaci s plastovou fólií), má hluboký smysl i papírový sáček impregnovaný slabou nepropustnou plastovou fólií.
    Domnívám se, že právě snadné zvlhnutí je i důvod, proč se sušené mléko běžně neprodává nějak divoce rozvažované. Dále se k tomu přidružuje i snadná kontaminace (spóry plísní apod.). Pro bezobalový prodej není sušené mléko z podstaty věci ideální surovinou.

    Co jsem se dívala, tak se dá koupit sušené mléko plnotučné rozvážené po kilech z velkobalení Madeta v některých cukrářských eshopech.

    Eligo myslím nabízelo i různé velikosti balení na přání zákazníka – má samozřejmě smysl pro nějakého obchodníka, nikoliv pro jednotlivce. Pokud by se sušené mléko prodávalo v kilovkách, cena by se stala mírně příznivější, než při 400 g balení. Otázka je, jestli by byla po sušeném kravském mléce dostatečná poptávka (třeba v nějakém eshopu s potřebami pro domácí zpracování mléka apod.)
    ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

    Kondenzované neslazené mléko
    – vytušila jste správně, že dopracovat se v domácích podmínkách ke stejnému produktu, jako je průmyslově vyrobené, není možné. Při výrobě se krom teplot pracuje i s tlaky, proces je poměrně složitý
    – kdysi se pod článkem o domácím Salku dotazovala nějaká paní, tuším že zkoušela odpařit na širší pánvi s nepřilnavým povrchem menší množství kozího mléka = během relativně krátké doby, a byla s výsledkem spokojená – myslím že kondenzované mléko používali do kávy.
    – prostým odparem většího množství mléka se sice mléko odpařit dá = x hodin vařit hrnec s mlékem na sporáku, problém je v tom, že chuť obvykle není nijak vábná. Prakticky vždy jsou v důsledku dlouhého varu přítomny spáleninové pachuti. Proto by se asi dalo spíš po malých množstvích???
    – velká otázka je, kolik by se muselo zahuštěného mléka při výrobě jogurtu použít – je přeci jen rozdíl mezi přídavkem suchého mléka a pouze nějak divoce zahuštěného.

    – není mi jasné, z jakého mléka jogurt vyrábíte – zda se jedná o syrové mléko od krávy / z mlékomatu / kravína, nebo z čerstvého mléka z obchodu?

    Ať už se jedná o mléko z jakéhokoliv zdroje, dalo by se mírně odpařit ve vodní lázni. Nepochybně by to následné hustotě jogurtu prospělo. Metoda je popsaná v příspěvku o výrobě jogurtu z UHT mléka. http://www.domacimlekar.com/forum-dm/topic/husty-jogurt-z-trvanliveho-mleka-uht/

    Akorát u UHT mléka, které je ošetřené vysokým tepelným záhřevem není vhodné mléko ve vodní lázni zahřívat / odpařovat nekonečně dlouho – jako ideální jsme vypozorovali dobu okolo 10 minut. Pokud se nějak výrazně překročí, mohly by vy důsledku předchozího vysokého záhřevu hrozit nežádoucí pachuti ve vyrobeném jogurtu. Při odparu mléka syrového i mléka čerstvého z obchodu je možné odpařovat déle, ovšem taky to má nějaké svoje meze. Lze takto celkem efektivně odpařit část vody, na jogurtové sraženině je to následně znát.

    Už za socíku se krom vakuových odparek stejně ještě přidávalo sušené mléko. Dnes je možný i přídavek čisté mléčné bílkoviny => nemusí být jogurt i z částečně odpařeného mléka totožný s komerčním.
    – velmi také záleží na použité jogurtové kultuře – kultury s EPS kmeny produkují jogurt s vyšší viskozitou, který je přirozeně hutnější (např. kultura Yo-mix v eshopu tomscheese.cz) – ale ne každému tento moderní typ jogurtu musí vyhovovat. Kdo je zvyklý na klasik jogurty, můžou mu moderní jogurty připadat až lehce nepříjemně táhlejší. Vyloženě se jedná o individuální vkus.

    Zapečené mléko

    Zapečené mléko = Топлёное молоко́


    – jedná se sice o jakýsi „praprakondenzát“ z ruských ježibabích chlebových pecí, ale z hlediska následné výroby zakysaných produktů nelze hovořit o hustotě hustolesu. V průběhu celého procesu nastanou v mléce určité změny – mléko se v podstatě „taví“, následkem toho dochází k vzniku příjemné až karamelové chuti a lehce zlatavé barvy (opravdu velmi připomíná novodobé neslazené kondenzované mléko). Krom toho ovšem dochází i ke změnám u jednotlivých mléčných složek. V místě výskytu se Zapečené mléko používá jako výchozí surovina pro výrobu nápoje Raženka (zakysání jogurtovými kulturami) nebo produktu Vareněc (zakysáno mezofilní kulturou typu smetanová) – výsledná Raženka je po rozmíchání opravu specificky „tekutá“ jogurtová záležitost v kombinaci s mírným karamelovým podtónem. Nevyrobíme tím žádnou „betonovou houšťku“ = v důsledku změn v mléce to není možné.

    Smetanový jogurt
    – hustotu výsledného jogurtu lze zlepšit i přídavkem tuku = standardizací na 10 % a výše = smetanový jogurt – to nevím, jestli je pro Vás přijatelné
    výroba popsána zde ve vláknu: http://www.domacimlekar.com/jak-delame-domaci-jogurt/#comment-1673

    No a nebo mě napadá – zkoušeli jste třeba „krémový jogurt“? (popsáno ve vláknu výše)- když se rozmíchaná sraženina nechá v lednici vyzrát alespoň 24 hod. (ještě lepší je po 3 dnech), výsledek je velmi dobrý i bez sušeného mléka. Co mám zkušenost, pro většinu konzumentů komerčních jogurtů bývá domácí krémový jogurt přijatelný.

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.