Pozdní duření – máselné kvašení

Zvolené téma obsahuje celkem 3 odpovědi. Do diskuze (3 diskutující) se naposledy zapojil uživatel Inka Inka a poslední změna proběhla před 8 měsíci, 1 týdnem.

  • Autor
    Příspěvky
  • #12176
    Klára
    Klára
    Správce

    Ráda bych se zeptala, protože nemůžu najít relevantní zdroje, jak je skutečně nebezpečná konzumace sýrů, u kterých se projevilo máselné kvašení, např. sýry po 4. měsících zrání, kde je známka tyrobutyricum. Zda lze tyto sýry konzumovat po tepelné úpravě, nebo nelze konzumovat vůbec. Děkuji.

    "Existují dva způsoby, jak získat dostatek: Jedním z nich je i nadále hromadit víc a víc. Na druhé straně stojí toužit méně. "
    - Gilbert Keith Chesterton
  • #12178

    katka1
    Účastník

    Připojím se:
    Produkují clostridie nějaké toxiny?
    Mohou být ve zralém sýru ještě nějaké živé?
    Stihnou v sýru vytvořit další spory?
    Jsou spory nebezpečné pro konzumenta?
    Děkuji

  • #12195
    Klára
    Klára
    Správce

    Inka poslala dokument, který jsem přeložila a zatím dávám k tématu toto:

    Clostridium botulinum
    • Striktně anaerobní
    • Sporeformer, některé jsou docela odolné vůči teplu
    • Během sporulace produkuje exotoxin
    • Silný neurotoxin, vážou se na nervová zakončení, zabraňuje sekreci acetyl
    cholinu
    • Intoxikace obvykle fatální
    • Mohou být vyrobeny toxoidy
    • Očkování je možné

    Clostridium perfringens
    • anaerobní & sporeformer
    • Symptomy – bohatý vodnatý průjem s extrémní bolestí břicha
    • Obecně kontaminované životní prostředí (prach, vegetace)
    • Spojeny s širokou škálu potravin
    • Vysoce infekční dávka (106 buněk / g)
    • Rychlý nástup (10 h) a zotavení (24 h)

    Clostridium tyrobutyricum
    • Anaerobní sporeformer
    • Odpovědný za „pozdní duření“ v sýru
    • Problém hlavně ve vysokém pH sýru (Ementál, Gouda nebo eidam)
    • Produkuje plyny CO2 a H2
    • Produkuje chuťové vady způsobené kyselinou máselnou (žluklá chuť)

    Bacillus sporothermodurans
    • Odolné vysokému záhřevu, ale mezofilní vegetativní buňky
    • Přežijí ošetření UHT
    • Zjištěno na farmách v nízkých koncentracích
    • Mohou kontaminovat kondenzované mléko, smetanu, čokoládové mléko etc – všechny UHT produkty
    • Šířeny ve výrobě – problém, když se výrobek recykluje

    Bacillus cereus – základní fakta
    • Spore-former
    • Rozšířený v syrovém mléce
    • Psychotropní
    • Kolonizuje povrch výrobních závodů
    • Způsobuje problémy smetany, srážení a špatnou příchuť
    V potravinách jsou produkovány dva toxiny
    – průjmové
    • plýtvající průjem po 6-16 hodinách
    • bolest břicha
    • nevolnost
    – dávivé
    • zvracení 15 min – 11 hodin po konzumaci

    Geobacillus a Anoxybacillus
    • Oba teplomilné sporeformery
    • Společně v sušeném mléce a dalších sušených výrobcích
    • Potenciální výrobci enzymů
    • Velmi nízká úroveň v syrovém mléce
    • Rostou jako biofilmy v odlučovačích, pasterizérech a
    výparnících
    • Výtrusy Geobacillus jsou více tepelně odolné než
    druh Anoxybacillus

    zdroj: Daily Austrailia webinar – BActerial spores

    "Existují dva způsoby, jak získat dostatek: Jedním z nich je i nadále hromadit víc a víc. Na druhé straně stojí toužit méně. "
    - Gilbert Keith Chesterton
  • #16040
    Inka
    Inka
    Správce

    Klostridie

    Minulou zimu se na mě obrátili známí s problémem pozdního duření při výrobě polotvrdých sýrů. Sice si zakoupili podpůrnou ochranou kulturu proti duření a lysozym, ovšem při výrobě větších bochníků sýrů se celá anabáze vesměs míjela účinkem.

    Nejedná se o nic neobvyklého. Jak ochranná kultura, tak preparáty na bázi lysozymu jsou pouze podpůrnou záležitostí, která může situaci vyřešit, ale také nemusí. Případně může situaci zmírnit, ve smyslu, že se nenadme úplně každý sýr. V zemích, kde je použití lysozymu a spol. oficiálně povolené, bývá při výrobě sýrů nezřídka použito i fyzikální ošetření mléka jako je baktofugace a mikrofiltrace. Bohužel při domácí výrobě takové možnosti nemáme.
    Podstatné je, kolik zárodků klostridií zůstane v sýřenině zachyceno, což můžeme těžko nějak ovlivnit, pokud už ve zpracovávaném mléce jsou. Proto se zpravidla nenadouvají malé sýry o hmotnosti cca 500 g vyráběné z menšího množství mléka (ale úplně vyloučit se to nedá) = aby potvory mohly v sýru napáchat škody, musí jich být přítomno dostatečné množství.
    Jasným řešením je výroba malých sýrů, nebo přímo minisýrů (viz Bellindy ve Fóru). U menších sýrů vyrobených z 5 – 6 l s přírodní kůrkou si někteří stěžují, že je mnoho tuhé kůrky a „žádný sýr“. Problém se dá vyřešit zavoskováním sýrů po cca 3 – 4 týdnech, případně použitím sýrařských zracích sáčků za předpokladu, že máme vhodnou vakuovačku a zvládnutý fígl k odsátí a zavakuvání zracího sáčku z krehalonu, pro které nejsou běžné domácí vakuovačky určené.

    Punk Domácího mlékaře

    = jak vyrobit polotvrdý sýr z mléka ze zimního krmení z 10 – 12 l, který má zvýšené předpoklady, aby se nenadul.

    Předesílám, že se jedná o velmi alternativní domácí metodu, použitelnou zejména pro ty, kteří mléko nakupují (nemají vlastní dojné zvíře), nemohou tedy ani nijak ovlivnit podmínky chovu a hygienu dojení.

    V souvislosti s dotazem a potřebě tazatelů vyrábět sýry alespoň z 10 l mléka, mne přepadla kacířská myšlenka, kterou jsem následně opakovaně na několika typech sýrů uvedla v život. Troufám si říct, že to docela funguje, i když nějaká omezení tam jsou.
    Trik spočívá v naředění syrového (či termizovaného) mléka vhodným čerstvým mlékem z obchodu 🙂 . Osvědčilo se mi čerstvé mléko Moravia lacto v krabici (PUR, ELO PACK) = čtvercového půdorysu, co mají v obchodech v chlaďákách (nikoli UHT) = momentálně prodávají polotučné v Penny nebo v Albertu, plnotučné + polotučné v Lidl obalech Pilos, navíc v Penny mají variantu „Farmářské mléko“ s obsahem tuku 3,6 % (někdy mívají i v akci). Tím netvrdím, že by to nešlo i s jinou značkou.
    Jedná se o velmi punkovou metodu, pro někoho až „Přémovinu“. Navzdor tomu může být funkční pro ty, co syrové mléko kupují za nemalý peníz, domácí výrobě se věnovat chtějí, a zejména v zimních měsících se jim ve sklípku průběžně nadouvají všechny pracně vyrobené sýry.

    Zásadní momenty:
    1) množství přidaného komerčního čerstvého mléka
    – při zpracování celkového množství 10 l mléka je funkční použít 6 l syrového / termizovaného + 4 l komerčního čerstvého mléka
    – jako maximální hranici spatřuji výrobu z 12 l => 60 % mléko syrové + 40 % mléko komerční čerstvého
    – v momentě, kdyby někoho napadlo vyrábět z většího množství, byť důsledně naředěného, hrozí nebezpečí nadutí sýru, zejména pokud by bylo syrové mléko klostridiemi zvýšeně kontaminované, samozřejmě, že jistotu nemáme nikdy

    2) předezrání mléka v chladu
    – komerční čerstvé mléko ve dni před plánovaným zpracováním přelijeme do vhodné nádoby, kterou lze přiklopit/ uzavřít, zaočkujeme cca 0,1 % smetanového zákysu (nebo nějaká vhodná mezofilní kultura – ideálně širokospektrální = Danica, CHN22, CHN11 / 19 …), umístíme do chladu (lednice)

    – v mléce se celkově zlepší poměry na poli mikrobiologie (kolonizace prospěšnými MO)
    – proces předezrání v chladu (+ nižší pH) prospívá i mléčným bílkovinám, které mají mírnou tendenci v těchto podmínkách vracet se do původního stavu => mírné zlepšení syřitelnosti mléka. Nelze ovšem očekávat, že se bílkoviny srovnají do výchozího stavu před tepelným ošetřením, tak jednoduché to bohužel není, ale mléku proces rozhodně prospěje.

    Netvrdím, že by se bez předezrání v chladu s komerčním čerstvým mlékem nedalo pracovat, ale je to opravdu o fous lepší.

    3) přídavek chloridu vápenatého
    – je nutný přídavek chloridu vápenatého v horní hranici dávkování = počítáme na celý objem zpracovávaného mléka
    – přídavek je nutný i v případě, že syrové mléko nepasterujeme

    4) sýření
    – je nezbytně nutná vyšší korekce = vyšší dávka syřidla – je potřeba si odladit i v závislosti na kvalitě zpracovávaného syrového mléka a značce mléka komerčního čerstvého = nemůžeme mít všichni stejně
    – oproti práci s čistým syrovým mlékem, je z takto nakombinovaného mléka sýřenina poněkud křehčí, vyžaduje citlivější přístup při krájení a míchání

    Zkoušela jsem takto bez problémů vyrobit běžné sýr holandského typu s mytou sýřeninou i sýry čedarového typu, napařovaný sýr typu Zlato. Jedině čeho je rozumné se z podstaty věci vyvarovat, jsou sýry s tvorbou ok. Domnívám, že textura nebude až taková, aby došlo ke správnému rozvoji ok.

    • Odpověď byla upravena před 8 měsíci, 1 týdnem uživatelem Inka Inka.
    • Odpověď byla upravena před 8 měsíci, 1 týdnem uživatelem Inka Inka.

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.