Ekologické obaly na mléčné výrobky

[Inka]

Použitelné obaly na mléčné výrobky typu jogurt, tvarohy, krémy, zakysané smetany, krémové sýry, pomazánky …

Kdesi na sociálních sítích údajně vyvstal dotaz na vhodný obal pro jogurty a spol., vyjma plastových kelímků a skla pro malofaremní výrobu. Nevím přesně, jaký má kladeč dotazu problém s ideálním sklem, ale rozhodně nelze použít jistý novodobý vynález „bionádobí z otrub“ = slisované otruby + nějaká tmelící složka, které je určené pouze jako jednorázové nádobí/ podložka/ tácek např. na grilovačku, nikoliv jako skladovací nádoba či prodejní obal, neboť se po 30 dnech údajně svévolně rozpadne. Po naplnění jogurtem by se kelímek s největší pravděpodobností rozjel o poznání rychleji.

Ač sama jednorázovým plastovým předmětům nefandím, ne úplně vždy je alternativní řešení z ekologického hlediska lepší, než ryze plastový kelímek. Existují i tzv. papírové kelímky – a tady je problematika složitější = sice jsou zdánlivě ekologičtější, ve skutečnosti to tak nemusí vždy být.

Onen papírový kelímek, aby neprotékal, musí být nějakým způsobem impregnován, papír vodu neudrží = nejčastěji laminace velmi tenkou vrstvou vhodného plastu. Problém je jednak v tom, že takovýto kelímek nepatří do tříděného odpadu, protože plast od papíru nejde lehce oddělit, a druhak záleží i na tom, z jakého materiálu je celkově kelímek vyroben (včetně doby rozkladu). Jsou např. kelímky, které mohou být běžně spáleny bez vzniku škodlivých zplodin a tudíž relativně bezproblémově zlikvidovány. Soudobým hitem jsou tzv. kompostovatelné kelímky z bioplastu nejčastěji z PLA (původ nejčastěji kukuřičný škrob) = mohou být průmyslově zkompostovány za použití určité technologie, pokud by byly vytříděny zvlášť a kompostovacímu procesu opravdu podrobeny, což se zdaleka neděje vždy – neznamená to, že je jen tak pohodíme doma do kompostu a ono se to záhadně do 14 dnů rozloží. Bohužel nerozloží. Jedná se převážně o jednorázové servírovací nádobí – nápojové kelímky, misky na saláty (i s víčky), tácky, příbory …, které mohou být i průhledné obdobně jako klasický plast, ale také ve variantě papír + bioplast = laminovaný papír. U určitých typů papír + bioplast lze údajně bez problémů průmyslově kompostovat s běžnými kartony … Kardinální otázka je, zda to co je dnes u nás na trhu (Vegware, NATURESSE apod.), by „sneslo“ být skladovacím / prodejním obalem třeba pro tvarohový dezert, čerstvý sýr či dokonce jogurt. Syrovátka je potvora agresivní, navíc u jogurtu zrajícího rovnou v obalu = do kelímku se rovnou nalévá mléko teplejší než 40 °C – u bioplastu PLA je pro rozklad limitující i teplota = velmi záleží, o jaký typ bioplastu se jedná. Např. NATURESSE u PLA produktů zcela nepokrytě uvádí: „tepelně odolný až do 40 ° C“.

Osobně spíš sympatizuji se spalitelnými kelímky, ale názor si musí každý udělat sám. Vývoj jde rychle kupředu, tak snad se dočkáme něčeho příhodnějšího. Pokud někdo ryze plastové kelímky od jogurtu disciplinovaně vyhazuje do kontejneru na tříděný odpad, je to pro životní prostředí dost možná nižší zátěž, než použití nevhodných typů některých bioplastových obalů, u kterých třídění a likvidace představují problém. Příkladně náhražka PET – tzv. bioPET není biodegradovatelný.

Abych nebyla tak pesimistická – mnozí jistě znají Pribináček, Pribináček Piškotík, Bobík, Krajanku, či Liptovskou bryndzu balené právě v papírových kelímcích (laminovaných) s nataveným papírovým víčkem (laminovaným). Jedná se o kelímky českého výrobce Ekobal Rožnov. Tyto kelímky by podle všeho měly být bezproblémově spalitelné. Pro mléčné produkty uvolňující syrovátku, vyrábí speciální typ kelímků se „zavařeným švem“ viz sekce „Ke stažení“ – dokument Produktový list – strana „B“. Na stránkách výrobce nabízí i „Bioprogram“ – otázka je, zda jsou tyto obaly vhodné i na tvarohy, jogurty a spol.
Problém může někdo spatřovat v přivařitelném víčku – něčím se to logicky na kelímek musí navařit, to je jasné. Na trhu jsou i různé malé „přivařovačky“ ruční nebo elektrické relativně malých rozměrů = pro nějakou minimlékárnu by to řešitelné bylo. Nehledě na to, že výrobce obalů má letité zkušenosti a jistě by nějakou vhodnou přivařovačku mohl doporučit. Mezi odběrateli obalového materiálu mají aktuálně na stránkách uvedeny i 3 faremní malozpracovatele / minimlékárny.

http://www.ekobal-roznov.cz/cs/papirove-kelimky-vicka
http://www.ekobal-roznov.cz/cs/o-nas-ekobal-roznov

[Inka]

Krabičky z loubí = lubové krabičky

Kdo by si chtěl v rámci enviromentálního cítění vyrobit třeba nějaké hezké dřevěné krabičky na sýry po vzoru těch, do kterých jsou baleny originál Camembert de Normandie nebo třeba alpský sýr Mont d’Or … Z určitého úhlu pohledu lze říct, že se zdánlivě jedná o jakousi přežitou věc, dříve se vyráběly a používaly k rozličným účelům i u nás.
https://www.google.cz/search?biw=1240&bih=610&tbm=isch&sa=1&ei=CyBrXL_zCIzQwQKq37KIAw&q=Camembert+de+Normandie+%2B“boîte+en+bois“+&oq=Camembert+de+Normandie+%2B“boîte+en+bois“+&gs_l=img.3…144006.149619..150681…0.0..0.881.1421.5-1j1……0….2j1..gws-wiz-img.aONfgBtduqI

https://www.google.cz/search?client=opera&hs=bUY&biw=1240&bih=610&tbm=isch&sa=1&ei=YR5rXM3MLpLRwALtjpngDA&q=Mont+d%27Or+%2B

Nejedná se o klasickou krabičku sesazenou z prkýnek, nýbrž o předmět sestavený z loupaného – štípaného dřeva – velmi slabých plátků tzv. lubů nebo loubí, někdy v určitém provedení nazývaných dýha. Při rukodělné výrobě se obvykle dřevo loupalo pomocí hoblíků, techniku běžně ovládali truhláři. Z loubí se zejména směrem na východ od ČR dodnes vyrábí košíky. Ostatně mnozí jistě pamatují hranaté košíky na jahody, které se druhotně používaly i na sběr lesních plodů a hub. Byly sice vyrobeny z dřeva horši kvality, ale podstata byla stejná.

Kdo by si chtěl počíst o něčem praktickém týkajícím se výroby nejen z loubí:
http://www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=19

Pokud jde o sýry Mont d’Or – zásadně se používá krabička vyrobená z lubů smrkových – přesněji ze zlatého smrku, který v místě výroby běžně roste, což neznamená, že by se nedal použít nějaký jiný druh smrku. Podstatné u tohoto sýru je, že pryskyřice, přesněji aromatické látky ze smrkových lubů postupně přecházejí do sýru a dotváří jeho výjimečnou chuť. V Kanadě francouzská komunita vyrábí obdobný sýr, ovšem krabičky údajně vyrábí z jedlí.
Neznamená však, že nemůžeme pro sýry využít loubí z jiných dřevin, které silice neobsahují.

Není pravda, že by se takto používaly nějaké „pseudodýhy“ ze stavebnictví nebo nábytkářství jako tzv. „Aro dýha“ nebo všelijaké „sesazenky“ = slepované hranoly následně nařezané … to se fakt na potraviny nepoužívá a ani nepoužívalo.

S prací s tenkými dřevěnými pláty a výrobou různých předmětů se i dnes můžeme setkat zejména v Pobaltí, kde mistrně využívají i březovou kůru. Práci s kůrou mají někteří dotaženou do dokonalosti. Krom stolu, židlí a hrnců na kamna, z ní vyrábí prakticky všechno. Včetně krabiček, pohárů, misek, ale i různých tašek, kabelek a součásti oděvu.
https://www.google.cz/search?q=beržų+žievės+produktai&client=opera&hs=Lms&gbv=1&prmd=ivns&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjgrebJksbgAhURZlAKHfIZCCYQ_AUIBQ

• Odpověď byla upravena před 5 roky a 1 měsícem uživatelem Inka.
• Odpověď byla upravena před 5 roky a 1 měsícem uživatelem Inka.

[Autor]

Příspěvky