Etický chov

IMG_0931Podobné dotazy přicházejí poměrně často. Mailem, do fóra, ústně. A tak nastal čas pro sepsání nějaké více generalizované odpovědi.

 

Zajímalo by mě, jak je to s ovčím a kozím mlékem, pokud jde o etiku, jak si vedou v porovnání s takovým klasickým velkochovem krav na mléko? A bio mléko, pokud je kravské, zaručuje, že krávy běhaly volně po pasece, samy se oplodňovaly a bylo jim hej, nebo to žiju na marsu?:) U nás je bývalé jzd, víš, a chodíme si tam pohladit telátka, a paní nám minule při krmení říkala, že nikdy ani necucly z vemene, že se pak špatně přeučují na lahvičku a vůbec. nějaké diskuse na internetu jsem prolítla, ale nemám dost trpělivosti se dopátrat nějakého pravidla:)

děkuji moc za odpověď

 

Jako první  doporučujeme přečíst si tento článek z roku 2009, pro základní přehled chovu dojnic.

 

 

Tak, jako trpí krávy kvůli produkci mléka, trpí vše ostatní živé kvůli člověku. Jak je to s ostatními zvířaty, se  vším, co trpí kvůli nadměrné rostlinné produkci? V tomto ohledu je třeba pozastavit se nad tím, zda je řešením absence chovu krav s produkcí mléka či maximalizovat svůj osobní vliv na výběr zdroje, ze kterého mléko, potažmo potraviny získávám.

Jako majitel dojnice jsem schopen ovlivnit téměř vše, co je napsáno výše v doporučovaném článku. Pokud se však stanu producentem a nikoli pouze samozásobitelem s občasným prodejem přebytků, jsem pravděpodobně velmi atakován možností použít dojné zvíře jako výrobní prostředek. Na jedné straně mohu zlepšovat fyzickou i psychickou kondici zvířete, na druhé straně však mohu také chtít maximalizovat zisky. Tyto dvě cesty mají vždy určitý okamžik, kde se střetnou a následně musí být dána přednost jedné, či druhé.

Není totiž možné maximalizovat produkci mléka i s kvalitní pastvinou a kvalitním krmivem do nekonečna. V určitý okamžik se dojnice s vysokou produkcí mléka natolik vyčerpává, že ani chov ve velmi dobrých podmínkách nepomůže k přirozenému stavu zvířete a při dlouhodobé vysoké produkci se časem problémy s dojnicí projeví. To samé platí o půdě.

Důležité je uvědomění, že chov, kde jsou přítomné 3 ovce může být pro zvířata stejně devastující, jako chov o 1000 kusech. Vždy záleží na tom, kdo zvířata chová a jak se k nim chová. U 1000hlavého stáda je zcela nereálný osobní přístup, zatímco u 3hlavého stáda možný je. Ale i u 3hlavého stáda mohou žít zvířata v šílených podmínkách. 

Jak je to s kvalitou? 

Co se týká kvality mléka, není mezi bio mlékem a konvenčním mlékem příliš zásadní rozdíl. Pokud bychom předpokládali, že eko zemědělec je uvědomělý nadčlověk, můžeme předpokládat, že kvalita mléka bude lepší. Nadčlověkem je míněno – zcela jiný přístup, jiné plemeno krav, minimální touha po maximalizaci zisku, velká osobní dřina. Člověk, který obětuje velkou část svého života ve prospěch živých zvířat.

Doporučuji přečíst si hezký článek od pana Cuketky. Vyjímám z něj tuto část.

O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva. 

Zde je nutné podotknout, že pastva dojnic je v konvenčním zemědělství vyloženě utopie. Pastevně chované konvenční krávy se víceméně v našich podmínkách nevyskytují, takže i přes zmiňované nafukování kvality bio mléka, se kterým souhlasíme, neboť i ekologicky fungujících nadlidí není mnoho a vzhledem k tomu, že je to právě především krmě, která dělá mléko, to, že je to krmivo ekologické ještě neznamená, že musí být zákonitě kvalitní.

Chápeme ale, že v propagaci ekologicky produkovaných výrobků se používá zdravotní hledisko, protože je to jinak mezi lidi téměř neprotlačitelné. IMG_0893

Zásadní je právě etika chovu

a to proto, že se týká celku. Spojování souvislostí. Nejde jen o zvířata, jde o nenarušování přírody, o to, abychom při minimálním zásahu do přírody vyprodukovali dostatečné množství potravin.

Rozdělme tedy etiku chovu na dva faktory

  1. samotná zvířata
  2. nenarušování celku

Samotná zvířata 

Co se týká etiky chovu samotných zvířat, většinou se, a to i článek zmiňovaný v úvodu, rozpravy o etice nedokáží odstřihnout od potřeby spojovat dobré životní prostředí dojnic od ekonomického zisku. Rozuměj – v čím přirozenějším a příjemnějším prostředí se dojnice nachází, tím je v konečném důsledku produktivnější a výdobytky z ní jsou kvalitnější – na této rétorice se většinou staví.   Pokud od tohoto hlediska odhlédneme, můžeme se podívat i na samotné zvíře, které je v každém případě zotročeno. Otázka je, jak mu tento nesvobodný život můžeme zpříjemnit.

  • V ekologickém zemědělství je zcela striktně zakázán vazebný chov. To znamená, že zvíře musí mít volný pohyb.
  • V ekozemědělství je povinnost alespoň určité výměry pastvy na jedno každé zvíře. Dojnice tedy, alespoň papírově, musí mít přístup na pastvu.
  • Zvířata musí mít neustálý přísun krmiva a čisté vody.
  • Zvířata nesmí být odrohována. (pouze na výjímku, kterou lze získat bez problémů)
  • Zvířata musí žít v kolektivu, nesmí být chována sama.
  • Omezení chemie při výrobě krmiva a léčiv (pozitivum nevracení zpět do půdy)
  • Inseminace (umělé oplodnění) není plánovaná, krávy by neměly být na rozdíl od konvenčního chovu připravovány pomocí podávání hormonů jako plánovaná příprava k říji a následné inseminaci

Od všeobecně vnímaného je realita rozdílná –

  • Telata nemusí být odchována pod matkou, mohou se matce odebrat
  • Telata musí být krmena kravským mlékem alespoň po určitou dobu (není to ovšem otázka kvality života zvířat, ale kvality masa, které následně půjde pro odběratele), rozuměj, to, že musí být krmeny mateřským mlékem neznamená, že musí sát od matky. Kráva může být dojena a tele krmeno.
  • Zvířata nemusí být oplodňována přirozeně, mohou být inseminována (v rámci nadřazenosti státní správy je velmi složité chovat spolu s krávami býka, neboť takový býk by musel být plemenný, což většina malých chovatelů nedokáže splnit, a protože jich je celkově málo, není většinou možné ani se  na takové službě spolupodílet)

IMG_1004Nenarušování celku 

V okamžiku, kdy potřebu nasytit se člověk deleguje na stroje a chemii, je vždy zadělán v tomto ohledu na problém. Je také velmi důležité si uvědomit, že lidé už to v současné době dělat prostě a jednoduše nebudou. Je tedy vždy nutné vycházet z předpokladu, že celek prostě je a bude narušován.

Je tedy nutné brát v potaz, že hledání vlastní cesty na potravinovém poli je vždy hledání menšího zla a každodenního a každochvilkového uvědomování si, že živým tvorům a narušování celku, životu kolem mne škodím mnohem více tím, jak žiji, než tím, co jím. 

A zcela polopaticky

  • Ano, chov koz je obecně více situován do malých chovů (důležité je vždy, že kozy by naopak nikdy neměly být chovány v počtu jednoho kusu, potřebují stádo, to se týká i ostatních přežvýkavců). Většinou jsou kozy a ovce na mléko pastevně odchovávané na rozdíl od krav, které na pastvě ani po pasekách opravdu neběhají (na pastvách vidíme pouze jalovice a masný skot), chov krav na mléko ve velmi výjimečných případech.
  • Chov ovcí na mléko v ČR je  minimální. Je to obrovská dřina s velkým vstupem ruční práce a spotřebitel není připraven zaplatit cenu ovčího mléka v reálné výši tohoto chovu
  • Chov krav pro tržní produkci mléka je v ČR ve většině situován do velkých, konvenčních chovů (Ekochovy zaujímají cca 2 %). Prodej ze dvora je v dnešní době poměrně  benevolentní, problém tedy není vyloženě v legislativě. Malých chovů se schválenou produkcí mléka je poměrně malý počet.
  • Pokud chci podpořit skutečně wellfare zvířat, vzhledem k téměř nulovým statistickým údajům  o počtu pasoucích se dojnic z konvenčního chovu (a jejich minimálním skutečném množství) mám:
    1. Možnost začít s vlastním chovem alespoň dvou dojných zvířat v rámci jejich přirozenosti a přesně si regulovat etiku chovu.
    2. Možnost najít si blízkého chovatele, kterého osobně navštívím a prohlédnu si jeho chov, k výše zmíněnému je  zcela jedno, zda je to konvence či eko-chov. Důležité je prostředí, ve kterém dojnice žijí.
    3. Pokud chci jednoznačně schváleného producenta mléka, mohu si ho najít v této databázi. Mějme na paměti, že mlékomat neznamená prodej ze dvora. Mlékomat znamená vyrušení jednoho a více článků na mléčné distribuční cestě. Mlékomat může být ale pouze přímým prodejním místem obrovského velkochovu. I zde je nutná obezřetnost a seznámení se s dodavatelem do mlékomatu a jeho chovem. Stejně tak prodej ze dvora neznamená vždy prodej z malého chovu. Prodej ze dvora může znamenat také schválený maloprodej z přímého místa odvozu mléka, například schválený prodej z chladícího tanku v kravíně před odvozem cisternou.
    4. Pokud nechci nebo nemohu takového farmáře najít a chci projít běžnou procedurou nákupu v obchodech, pak kupovat mléko s bio- certifikací. (Vše se týká etiky chovu, kvalita viz výše – zanedbatelná).
    5. Co se týká problematiky odstavu malých telat, to samo o sobě je téma velmi komplikované. Pro pochopení tohoto problému je nejlepší cestou projití si narození telete a následné oddojení dojnice. Teprve poté může člověk pochopit celý proces se všemi jeho specifiky. Osobně bychom se velmi zdráhali napsat zcela jednoznačně, jaká cesta je nejetičtější (při chovu na produkci mléka). Více rozvedeno v dotazu v komentáři pod článkem.
    6. Většina mléčného skotu v ČR ať malochovy nebo velkochovy je inseminována, nedochází většinou k přirozené plemenitbě.
    7. Pokud jsou telata odchovávána v malém chovu, není problém uhlídat přirozený odchov pod matkou, přirozené sání s řízeným odběrem mléka pro vlastní potřebu a následný odstav od matky se setrváním na pastvině. U velkochovů krav s tržní produkcí mléka nemožné.
    8. U malochovů lze za poplatek 200 Kč za rok nechat skot do 2 let věku porážet přímo v hospodářství, bez stresu s cestou a setrváním  na jatkách. U velkochovů zcela nemožné.

Pár statistických údajů

1. Objem produkce syrového biomléka na úrovni farem v ČR rok 2009
Jak vyplývá z šetření Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR pro projekt Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravin, působilo v České republice na konci roku 2009 celkem 77 ekologických chovatelů dojnic, 14 chovatelů koz a 5 chovatelů ovcí s faremním zpracováním. Celkem tito ekologičtí zemědělci chovají 4 890 dojnic, 821 bahnic a 1 599 koz.

Výstřižek

Ekologičtí chovatelé dojnic, včetně těch v přechodném období, 97,2 % své produkce mléka prodávají do mlékáren na další zpracování. Přibližně 0,3 % produkce je použito pro vlastní potřeby zemědělců a 2,5 % vyprodukovaného mléka je zpracováno přímo na farmě na výrobky s přidanou hodnotou. údaje z Analýzy zpracovatelského sektoru 

Rok 2015

. Počet bio dojnic se dnes pohybuje okolo 7 tisíc kusů. Jejich podíl představuje zhruba 2 % celkového stavu dojnic v ČR, což se blíží evropskému průměru (v EU je podíl ekologických dojnic zhruba 3 % z jejich celkového stavu). Produkce biomléka za deset let stoupla až trojnásobně na 32 mil. litrů, což odpovídá 1,2 % celkové produkce mléka v ČR. Za posledních deset let vzrostl také počet dojnic v EZ 2,5krát (v konvenci naopak počet dojnic za stejné období o 20 % klesl).

graf

 

Užitkovost českých bio dojnic je obdobná jako průměrná užitkovost bio dojnic v EU
V posledních letech se užitkovost v EZ pohybuje v rozmezí 4 600 až 5 600 litrů na dojnici a rok, což představuje 65 % až 75 % užitkovosti v konvenci. To zhruba odpovídá podílu užitkovosti bio dojnic vůči konvenčním dojnicím i v EU (viz graf 2). Nižší užitkovost v EZ je způsobena především odlišnou strukturou krmiv.

Ekologická stáda skotu jsou výrazně menší, než konvenční
V ekologickém zemědělství se skot chová v menších stádech než v konvenci. Téměř polovina konvenčního skotu je chována v podnicích s počtem zvířat nad 1000 kusů.  Dojnice jsou v EZ nejčastěji chovány ve stádech se 100 až 250 zvířaty, chov dojnic nad 500 kusů není realizován vůbec.

 

graf 2

Zpráva Agris 

Vývoj stavu dojnic v ČR

graf 3

Na závěr 

V okamžiku, kdy začnu vnímat  nesmyslnost , šílenost toho, co jím, začnu většinou pociťovat, že mi chybí přirozenost. V tomto okamžiku bych neměl dopustit, abych se místo pohledu sám do sebe a položení si otázky, co je priorita mého života, jako jedince, začal řešit jídlo. Abych použil tuto rychlou náplast na vnitřní etické rozpolcení.

Vždy je důležité upřednostňovat místní malou produkci, kde mám osobně páku na změnu a také uvědomění, že stejně jako já často preferuji koupi mléka v obchodě, protože je to mléko již pasterované, zabalené a trvanlivé, nemám problém s jeho dovozem, neboť pravděpodobně již nakupuji i další nákup a vezmu to při jednom a v rámci vlastní pohodlnosti si prostě přihodím i mléko (a jakoukoli jinou potravinu) aniž bych si uvědomil, že mléko produkuje živé zvíře, které se nyní stalo díky mně výrobním nástrojem, stejně tak musím pochopit, že zemědělec, který mléko „vyrábí“ v rámci své pohodlnosti zvíře uváže, nenechá ho běhat po pastvině, neboť by ho musel před dojením opět nahánět zpět. V rámci vlastní pohodlnosti sedne do ještěrky a naveze mu ke šlabu senáž, siláž a jádro. Nechá zvířatům tvrdou podlahu, která se mnohem lépe umývá a čistí, protože musí zvířata udržovat v čistotě. Zvířata jsou pro něj v tuto chvíli výrobním prostředkem. Všichni se ocitáme na úplně stejné lodi a každý můžeme změnit své konání a ovlivnit tak konání druhých.

 

 

 

 

 

39 comments on “Etický chov

  1. Velké téma a moc pěkně sepsané.
    Ani není co dodat. Snad jen můj pohled: nemám ráda extrémy jakéhokoli druhu. Mám na mysli na jedné straně mega kravíny a na druhé straně extrémní požadavky na úplné vyřazení mléka z lidské stravy. Už se opakuju, ale dojná kráva MŮŽE být spokojená kráva a kdyby nebyla dojná kráva, nebyla by žádná kráva a to by byla velká škoda, protože kráva je úžasný tvor a žije s námi už pěknou tisícovku let.
    Pro toho, nemůže mít kdo vlastní krávy (protože jedna by strádala) , je opravdu dobrou cestou najít si svého farmáře. A to rychle, protože právě chovatelé třeba 20 krav jsou nejvíc ohrožení mlékárenskou zvůlí a žádný z nich neví, jestli dnes prodávané mléko prodají taky za půl roku.

  2. Zvůle je jak kde 😉 Tam kde je nedostatek mléka moc mlékárenské zvůle není 🙂

  3. „Co se týká problematiky odstavu malých telat, to samo o sobě je téma velmi komplikované. Pro pochopení tohoto problému je nejlepší cestou projití si narození telete a následné oddojení dojnice. Teprve poté může člověk pochopit celý proces se všemi jeho specifiky. Osobně bychom se velmi zdráhali napsat zcela jednoznačně, jaká cesta je nejetičtější (při chovu na produkci mléka).“

    – to mi zní jako že jsou volby… a přijde mi, že nejsou, že čim dýl bude u matky, tim je to etičtější ?

    • Ilona Stěhulová

      1.3.2016 at 10:51 Odpovědět

      Dovolím se vstoupit do diskuze, protože jsem se několik let zabývala životní pohodou (welfare skotu) profesionálně jako vědecký pracovník a to zejména odchovem telat (a teď jsem ekofarmář:-). V ekologickém zemědělství musí být tele s matkou alespoň v mlezivovém období (cca 4-5 dnů), v konvenčním ho můžete vzít hned. Separace telete a matky působí rozdílně na oba jedince. Pokud vezmete krávě tele ihned, neprojevují se u ní velké známky stresu, jinak je to ale po čtyřech dnech, kráva vokalizuje (zkrátka křičí až ztratí hlas, kolikrát mi při experimentech tekly slzy), méně žere, pije atd. Celé to trvá minimálně 3 dny (ale i víc). Tele, pokud je dostatečně krmené známky stresu nejeví. Je to pravděpodobně proto, že je přizpůsobené separaci. Tele je první dva týdny mládě odkládacího typu a je tudíž adaptované na „samotu“. Navíc tele separované ve čtyřech dnech a později více roste, je méně nemocné atd.. Zdá se tedy, že přítomnost matky má příznivý vliv i v dalším životě. Jedna zajímavá studie prokázala i to, že tele, které je fyzicky s matkou roste 2-3 x více než tele bez matky a to i v případě, že nemůže sát a je krmeno z lahve….
      Závěr: pro matku je lepší přijít o tele hned, pro tele má ale přítomnost matky příznivý vliv, který často přetrvá až do dospělosti. Řešením, které se ukazuje jako nejlepší je odstavit tele hned a umístit ho do skupiny vrstevníků (běžná praxe je samotka:-(, ale to už je na další diskuzi. Zájemcům můžu poskytnout nějakou literaturu…

      • Ilono, nejprve díky moc za vaší reakci i popsání vašich zkušeností. Přesto ale bohužel bych vás ráda poprosila, z jakého máte zdroje to, že v ekozemědělství musí být telata první čtyři dny pod matkou. Ten článek se snažíme psát maximálně vyvážený, bez emocí, za což jsem vděčná moc i vám, nicméně tato informace si myslím, že je důležité, aby byla docela jasná. Já jsem si byla jistá, že to tak není, ale raději jsem ti to ještě ověřila a zavolala i do AB CERT, což je naše kontrolní organizace a poslali mi nařízení, ve kterém je pouze jediná věc a to čl. 11 odst. 3 – z toho bohužel vyplývá i to, že do věku 7 dnů může dokonce být v individuálním boxu 🙁
        3. Bez ohledu na čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 91/629/EHS (14) je zakázáno ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech.

        Zde je to ještě trochu více specifikováno
        § 16
        Telata
        (1) Při chovu telat se zabezpečí, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje. Všechna telata se napájí mlékem nejméně dvakrát denně do minimálního stáří 3 měsíců. Je-li potřeba telata chovaná s matkami přikrmovat, zřizuje se vlastní příkrmiště s přístupem pouze pro telata.

        (2) V ekologickém chovu telat není dovoleno

        a) podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi,
        b) podávat mléko z neekologického chovu s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu,
        c) chovat telata starší 7 dnů v individuálních boxech umístěných ve stájích,
        d) nasazovat telatům náhubky.

        (3) Telatům se umožní vizuální kontakt s ostatním skotem.

        nic jiného. pokud si tím fakt jste jistá a věděla byste, pod jakým číslem nařízení to je, budu moc ráda za informaci.

      • Dobrý den, paní Stěhulová. Jsem velmi potěšena, že se touto problematikou zabýváte s velkou opatrností.
        Určitě to není snadné chovat skot na maso, či dokonce na mléko. Nejlépe by bylo, kdyby člověk tyhle věci prostě nejedl. Bohužel je člověk ale tvor sobecký a ničemný a ani ty nejrozumnější lidi si tento konzum neodpustí, nezbývá než pracovat na tom, aby byl tento chov co nejvíce etický a snažil se co nejvíce o zachování přirozeného života zvířat. Dožívají-li až 30ti let, neměl by se jim život ukrajovat tak razantně jako o 90% a více, proč je nenechat alespoň 15 let žít. Mají na to stejné právo jako my. Ať tedy někdo vymyslí antikoncepci pro dojnice, aby nemusely telátka rodit a opouštět, nechť jim dají oxytocin, který jen vyvolá tvorbu mléka, které dvakrát za den v deseti minutách odevzdají nám, lidem.
        Jenže kdo by choval takové dojnice, když by mohl mít za telátka zisk, že?
        V oboru zemědělského chovu by nemělo jít o zisk stejně tak, jako v sociálním či zdravotním oboru. Musíme to změnit. Na prvním místě je welfare zvířat, bohužel význam tohoto pojmu žádný z excistujích chovatelů nechápe a nerespektuje. Na druhém místě má být význam pro člověka, tedy jídlo. Jenže realita je zcela opačná.

      • Vendula Jesslová

        16.11.2017 at 6:23 Odpovědět

        Dobrý den, ráda bych se zeptala, jakou literaturu doporučujete? A kde máte ekofarmu?

  4. Zdravím Lucie, díky za dotaz – hm, je to asi ta nejsložitější část a lidi, kteří nechovají krávy, tak o téhle problematice bohužel mnoho nevědí. Pro většinu lidí je to jasná volba – tele co nejdéle pod matkou. To je jasné tam, kde se jedná o chov masných krav. Masné krávy mají poměrně malou produkci mléka a ideálně nasytí telata, která jsou s nimi na pastvině. S chovem krav na mléko je to poměrně odlišné. Dříve měly krávy běžně denně 10 litrů mléka. Dnes jsou dojnice vyšlechtěné na 30-40 litrů denně. To je docela velké množství a tele ho nevypije. Zároveń ale krávy umí mléko zadržovat ve vemeni a to každý struk zvlášť.

    Pokud jste tedy chovatel, máte doma jednu, dvě, tři kravky a k nim telata, jste ještě schopen, i když za docela náročného provozu, dokázat krávu oddojit přesto, že má pod sebou celodenně tele. Zahánění na dojení, odhánění telat, nebo nechání telat u hlavy krávy a během toho dojení je sice občas adrenalin, ale stále to nějak jde. I tady kráva umí zadržet mléko, pokud u sebe tele nemá, protože to se toulá někde po pastvině. V takovém malochovu můžete krávu naučit na horkou masáž vemene – teplou vodou, můžete jí mechanicky stimulovat. Tele se ale najednou rozhodne a chce být u krávy, začne bučet, kráva ho slyší, snaží se dostat z dojicí mísnotsti k teleti a takových situací je nepřeberně. Ale v malém se dají zvládnout. Ve velkém chovu je to dle mého názoru – a mohu se mýlit, velké chovy prakticky z vlastní zkušenosti neznáme, téměř nemožné.
    Navíc pokud je telat i krav více, telata se nespecializují pouze na svou matku .). Dokáží to obejít hezky všechno s tím, že například nějakou krávu nevypijí téměř vůbec. A problém proč je to nebezpečné je ten, že kráva, pokud zadrží mléko a vy jí ho nevydojíte, nechcete používat hormony (oxytocin), aby mléko pustila, kromě toho, že ji neustále stresujete, je ten, že se jí velmi rychle ve vemeni udělá zánět. A to je neustále se opakující koloběh.
    Pak tele vyroste, je větší, je poměrně necitlivé a opět – tele si stimuluje vemeno docela drsným způsobem .),. Navíc krávě mírně řečeno docela nepříjemně rozkousává struky. U běžného chovu to není tak velký problém, myslím tím, když je to na pastvině a pijí jen telata, ale pokud jí na takto poničená vemena nasazujete vývěvu a navíc jí působíte podtlak dojením, odděrky se neustále otevírají. Opět hrozí záněty. Kráva i tele je neklidné a to nemluvím o tom, že je pro mě nepředstavitelné, že by jich tam běhalo třeba padesát.

    Od určitého měsíce navíc tele vypije krávu téměř zcela :). Takže tele hezky nabývá, ale vy jste bez mléka. Můžete to v malém regulovat tím způsobem, že tele zavíráte na noc od krávy, krávu ráno podojíte a vypustíte je oba na pastvinu. Podotýkám, že je velký adrenalin tele večer zavřít, když už se vám to dvakrát povedlo. :). Telata nejsou hloupá a moc dobře vědí, že budou mimo vemeno.

    Navíc odrohování není vůbec nic přirozeného, a když se pohybujete v dojicí místnosti, kde se chce dostat tele ke krávě, případně kráva k teleti, nejedná se už jen o etiku, ale také o zcela elementární bezpečnost pohybu mezi rohatými kravami.

    V Alpách, to asi může lépe popsat Dolomit je to řešeno tím způsobem, že když si mlékaři odvedou krávy nahoru na Alm, telata zůstávají dole u chovatelů krav.

    Osobně si umím představit takový chov u nás, kdy na to máme čas, máme dvě krávy a jsme ochotni smířit se s tím, že tele vypije poměrně dost mléka. Ten kdo má ale krávy na mléko a je to jeho výdělek, nepotýká se jen s tím, že ztrácí maximum mléka, ale i se zdravím dojnice, s velkými záněty, nebezpečím při dojení, velkého stresování dojnice i telete a osobně si vůbec nedokážu se zkušeností s malým chovem představit, že by to bylo reálné ve velkém,.

    • Dole se to otelí to jo, ale telata od určitého věku jsou taky nahoře. Samozřejmě, když je mu měsíc a nenarodilo se v horách tak zůstává dole. Ale ostatní je všechno nahoře, krávy na dojení, jalovice + telata jsou zvlášť. Telata jsou odstavený hned, ale první tři měsíce dostávají mléko od matky. Já zažil to, co jste popisovala, dali nám nahoru vloni krávu a tele, které odstavili pozdě a oni si na sebe zvykly a nikdo nám nic neřekl, tele pořád utíkalo za ní,kráva pořád ve stresu, takže to mlíko šlo prasatům. U nás by to nebyl problém, že přijdete o mlíko, ale zkrátka to všechno ostatní co popisujete, navíc dávat je od sebe, když si na sebe zvykly, je podle mě daleko krutější vůči oběma, než když je dáte od sebe hned.

  5. Nabízím ještě svůj pohled na věc. Dovolím si do toho mluvit z titulu chovatele koní, bývalého zootechnika z velkochovu a současného chovatele dvaceti masných krav a jedné dojné 🙂 .

    Vezmu to od těch koní: hříbata se odstavují v půl roce až v roce, obvykle podle další březosti klisny. Stres je to obrovský pro oba a to i když odložíme odstav třeba až na dva roky – jednou vytvořené pouto nelze jednoduše přetrhnout.

    S telaty je to podobné, jednou se prostě odstavit musí, naše masná telata zůstávají s matkou poměrně dlouho, někdy i rok a stejně se spolu loučí těžko, když to mám napsat přesně, tak to trvá tři dny, než se po sobě obě strany přestanou shánět.

    S naší dojnou krávou jsme dojení vyřešili ohrádkou na noc, fungovalo to výborně. Bylo to v zimě, kráva měla velký kotec v kravíně a tele oddělenou svou část, kam kráva nemohla, tele dobře vědělo, že ve svém má nasypané lahůdky, které u mámy nenajde a naučilo se tam večer krásně zaběhnout samo, jen vidělo, že se plní žlábek 🙂 . Je mi jasný, že v létě uprostřed hektarové pastviny se zelenou trávou, bych tele těžko lákala na nějaké dobroty. Při zimním ustájení bych si na ohrádkový systém troufla tak do počtu 10 krav, na pastvině bych to nezkoušela vůbec – je třeba si uvědomit, že kráva na produkci mléka potřebuje hektar kvalitní pastvy, to je plocha 100×100 m a i kdyby se podařilo vyřešit odchyt telat, tak pořád zůstává problém zadržování mléka. Kompromisem by mohla být oddělená ohrada s telaty, kde by telata sice nepila od svých matek, ale krávy by k nim měly přístup přes hrazení, které by umožnilo kontakt ale ne sání vemene. Ale to pořád mluvím o nějakých 10 kravách.
    Obávám se, že v počtu nad 10 krav se dá buď dojit nebo kojit a nic mezi tím.

    Zabrousím trochu do tajů výživy: tele se narodí jako savec závislý na mléku, ale v průběhu několika týdnů až měsíců se mění na přežvýkavce a příroda ještě nevymyslela lepší zařízení na zpracování trávy než kravský bachor – z hlediska výživy pro tele odstav problém není – tele může vyrůst na 20 litrech mléka denně, zrovna tak jako na 10 s kvalitním příkrmem.

    Ještě popíšu systém zacházení s telaty, který se nejběžněji používal za minulého režimu: kráva uvázaná celý život a to i při porodu, tele se narodilo do škarpy na močůvku a dokud ho krávě nikdo nepodal, tak na něj sotva viděla. Když přišla směna do práce, tele dostalo obojek a řetěz a zůstalo asi týden uvázané vedle své matky – vylepšením byla tzv. postýlka, ve skutečnosti těsná klec na telata. Takhle strávilo tele asi týden, pak se odvedlo. Bylo to velmi stresující, týden je dost dlouhá doba na vytvoření oboustranného vztahu. K tomu patřila vysoká úmrtnost telat právě v prvním týdnu života (úrazy a infekce ze stájového prostředí).
    V jednom současném velkochovu jsem viděla systém, kde krávy s telaty zůstávaly asi týden ve společném velkém kotci bohatě nastlaném slámou. Vypadalo to moc hezky, ale ten odstav tam zase je.

    No a dostávám se k běžnému velkochovu: z toho co jsem psala výš, je už asi každému jasné, že ve velkochovu to s telaty prostě nejde. Ve velkochovu už nedělám ani ho neschvaluji, ale odebrání telete hned po porodu, dokud nevznikne žádný vztah, je vlastně nejhumánnější způsob, jak se dostat k mléku ve velkém.
    Takže, abych to shrnula: ve velkochovu je špatně mnoho věcí ale zrovna ten odstav není ta nejzásadnější pro krávu, i když pro lidi je to velmi emotivní téma. V malochovu se nějaká forma soužití s teletem najít dá, ale je to velmi náročné.

    Nikdo nemůže jedním dechem kritizovat velkochov a zároveň kupovat krabicák za 10 Kč. Současná výkupní cena mléka je necelých 8 Kč a tam opravdu není prostor na nic jiného než podojit a prodat, vše co kráva vyprodukuje. Osobě bych se při hledání „svého“ farmáře zaměřila spíš na životní podmínky samotných krav, než na způsob odstavu.

    • Marie Resslová

      4.5.2019 at 21:58 Odpovědět

      Dobrý den. Ráda bych se zeptala na váš názor ohledně jednoho postřehu, který mi nedávno vnukl jeden můj tibetský kamarád. V Tibetu chovají jačí krávy spolu s telaty na pastvě, krávy však mají návleky na vemenech, aby telata mléko nevypila. V otázce chovu jsem naprostý laik, nutnost odloučení krávy a telete mi však na mléčném průmyslu nejvíce vadí.

  6. Kláro děkuji Vám za výstižný článek, který uvádí věci na pravou míru srozumitelně pro veřejnost. Pracuji na rodinné farmě zabývající se chovem dojnic (85 ks) v ekologickém režimu. Po mnoha zkušenostech s telaty pod krávou, kdy jsme přišli o několik telat z důvodu zalehnutí krávou (v prostorném kotci) nebo řešili mastitidy, telata odebíráme okamžitě, je to opravdu pro obě strany nejmenší zlo. Poslední dobou se setkávám s názory, že pokud je kráva inseminovaná, jde v podstatě o znásilnění a mléko z tohoto chovu si tedy spotřebitel(ka) nekoupí…(vím o třech eko-chovech dojnic v ČR, kde mají býka, takže hodně štěstí…) proto Vám děkuji za osvětu v oblasti (ekologické formy) chovu dojného skotu, která je pro zemědělce důležitá jako protiváha všemožným nesmyslům nebo zkresleným informacím na internetu.

    • „vím o třech eko-chovech dojnic v ČR, kde mají býka, takže hodně štěstí…“

      Prosím, které to jsou? Děkuji

  7. Tohle téma je opravdu velmi zapeklité. Zrovna včera jsme to řešili s kamarády, kolují různá videa, smutná telátka a tak podobně. Já to zcela chápu, taky se mi to oddělování hned po porodu nelíbí, ale netroufla bych si to odsoudit šmahem. Je fakt, že ve velkém je jakýkoli jiný způsob asi nereálný a pokud to lidé nechtějí podporovat a mléko konzumovat, řešením je asi jedině najít si svého sedláka, který má krav pár a dělá to jinak. Ale ani ten drobný sedlák nemusí být zárukou, někdo prostě raději odděluje hned – znám několik případů, kdy chtěli nechat tele pod krávou déle a kráva to pak opravdu velmi těžce nesla, jedna dokonce i se zdravotními následky – stresem téměř ztratila mléko, objevila se jí ve stolici krev, přestala úplně žrát a trvalo jim měsíc, než dali kravku do kupy. Je to fakt hodně individuální, asi i kráva od krávy, ale je jasné, že tímto se nemohou ve velkochovu zabývat.
    My sami máme krávy přes den na pastvě, na noc vodíme do chlíva na dojení, takže po měsíci oddělíme tele na noc do vedlejšího boxu – většinou tak po 2 dnech jde už tele do svého boxu samo, taky tam mám dobroty, jak píše Katka. Kráva na tele vidí, je v pohodě a ranní mléko je naše. Přibližně po třech měsících oddělíme úplně a většinou to jde zcela hladce. Kráva mi už v tu chvíli přijde docela ráda, že si od telete odpočine, v tomto věku už pěkně kouše do struků, pije opravdu vydatně a býčci na krávu neustále naskakují a otravují. Oddělíme na vedlejší pastvinu, takže opět na sebe vidí, vědí o sobě, ale kráva jako taková po teleti už většinou vůbec netouží. ale opět – tohle ve velkochovu je zcela nereálné.
    Jak píše Katka, asi bych se zaměřila spíš celkově na životní podmínky krav, než jen odstav, protože ty bývají mnohdy mnohem mnohem horší.

    • Jsem ráda, že píšete o své vlastní zkušenosti. Budeme mít první telátka od našich dvou jalovic a stále pátrám, jak to s telátky co nejlépe udělat, když chceme zpracovávat mléko. Jak že to přesně děláte? Píšete, že máte krávy na pastvě, tedy s čerstvými telaty, nebo ty jsou ve chlévě? Na noc kravky domů i s telaty a ty vypijí večerní mléko? Celý měsíc tedy nemáte mléko na spotřebu, jen pro telátka? Napište mi to, prosím, polopatě 🙂 Děkuji za zkušenosti.

    • Hezky jste to napsala. Dá se od Vás objednávat mléko? Děkuji

    • Dobrý den, snad si mého komentáře po několika měsících ještě všimnete, moc se mi líbí Váš způsob odchovu a ráda bych se dozvěděla podrobnější informace. S přítelem zvažujeme menší mléčný provoz a etická stránka je pro nás velmi důležitá. Pokud byste byla ochotná nám pár cenných zkušeností z praxe předat, prosím kontaktujte mě na calkova.lucie@gmail.com Děkuji a přeji mnoho zdaru 🙂 Lucie.

      • Zdravím vás Lucie,
        bez problémů nás kontaktujte na my@domacimlekar.com Jestli ale mohu poprosit, pokud se nejedná o vyloženě soukromé záležitosti, kllidně i vzneste dotazy sem, protože mohou zajímat i ostatní lidi, kteří mohou mít dotazy podobné. Děkuji a hezký večer, Klára

    • Dobrý den,
      chtěla bych se vás zeptat, kde máte svoji farmu a zda je možné si od vás výrobky objednat třeba přes e-shop.
      Děkuji

    • Dobrý den,

      a jaká je Vaše farma prosím ? Vás postup je mi nejvíce sympatický, Děkuji

  8. Dobrý den,

    Chci se zeptat, zda někdo máte představu o tom, jak se vyrábí mléka označená „bio“ v supermarketech? Jsou tato mléka také vyráběná ve velkochovech? Případně jaké značky (pokud existují) prodávají mléko, které pochází od krav z menších farem?

    Děkuji za jakýkoliv názor!

    • 1) BIO produkt, tedy i mléko musí pocházet z ekologického zemědělství. Legislativa viz článek výše, případně není problém najít na agro webech.

      2) Výrobce/ zpracovatel musí mít pro výrobu BIO potravin certifikát => nemůže se jen tak někdo ze dne na den rozhodnout, že na „něco“ nalepí cedulku „BIO“.

      Každý zpracovatel – výrobce BIO potravin musí získat příslušný certifikát pro výrobu příslušné potraviny. Certifikát není nekonečný a je možné ho i odejmout. Proces výroby je tudíž kontrolovatelný a musí splňovat požadovaná legislativně stanovená kritéria. Jestli se produkt, v tomto případě mléko, prodává někde na tržišti, v malém vesnickém konzumu nebo v super či hyper marketu obchodních řetězců je za předpokladu dodržení požadavků na skladování a hygienických podmínek zcela nepodstatné a nemá absolutně na nic vliv.

      Zde je možné najít aktuální seznam zpracovatelů v ČR (mlékárny+ faremní zpracovatelé), kteří by měli mít platný certifikát – do vyhledávání jsem ve filtru zadala „mléko“. Kdo by chtěl pouze podle příslušného kraje, nebo podle jiných kritérií, je možno zvolit [Nové hledání]

      http://eagri.cz/public/app/eagriapp/EKO/Prehled/Prehled.aspx?stamp=635972041196687996

      Z větších mlékáren:
      – Polabské mlékárny a.s. (provozovna Poděbrady i Varnsdorf)
      – Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o.
      – OLMA, a.s.
      – EKOMILK s.r.o.

      Pak ještě Mlékárna Polná, která se proslavila v souvislosti s kauzou „Ježkův statek“, ale myslým, že momentálně BIO mléko nevyrábí.

      Další věc je, že část BIO produktů na našem trhu pochází z dovozu (včetně mléka). Hlavně z Německa, něco ze Slovenska – dříve dodávali do Alberu, ale nevím jak teď, jestli BIO mléko neberou jinde.

    • Kateřina Čapounová

      15.5.2016 at 21:55 Odpovědět

      Dobrý den, dovoluji si zareagovat na diskuzi, některé informace mohu doplnit, protože situaci dlouhodobě monitorujeme. Biomléko a mléčné biovýrobky nabízené v supermarketech mají oproti konvenční produkci některá specifika. V ekologickém zemědělství se skot chová ve výrazně menších stádech než v konvenci, kde je téměř polovina konvenčního skotu chována v podnicích s chovem skotu nad 1000 kusů. Takto chovaných zvířat je v ekologickém zemědělství pouze 5 %. Dojnice jsou v EZ nejčastěji chovány ve stádech se 100 až 250 zvířaty, chov dojnic nad 500 kusů není chov realizován vůbec. Tzn., že mlékárny, které zpracovávají české biomléko, mají často větší logistické náklady, než při svozu větších konvenčních objemů, protože mléčných farem v biokvalitě u nás není takové množství. Mnohem méně tu také fungují odbytová družstva, tzn., že řada svozů biomléka jde do mlékárny na přímo, ne přes odbytovky, které nabízí mléko podle aktuální ceny „kdo dá víc“. Protože je o naše bio mléko dost velký zájem v zahraničí, (dneska už jde ven přes třetinu českého biomléka, aktuální stavy v konvenci nevím), dostávají se české mlékárny, které chtějí české biomléko zpracovávat, dnes do patové situace – aby neztratily své bio dodavatele, nabízí jim celkem kvalitní výkupní cenu, na druhou stranu pak na českém trhu nejsou velmi často schopni díky nezájmu českých spotřebitelů mléko prodávat v biokvalitě.
      V tom, odkud zpracovávají bio mléko větší mlékárny, se vyplatí lépe orientovat. Mezi mlékárny, které zpracovávají čistě bio (a nejsou faremní) patří např. Varnsdorf, který patří pod Polabské mlékárny, kde se vyrábí sýry v biokvalitě, z mléka čistě z od ekofarem v okolí (Liberecký, Ústecký kraj), Polabské dnes nabízí také nejširší sortiment bio mléčných výrobků. Velmi dobrý přístup má také mlékárna ve Valašském Meziříčí, která úzce spolupracuje s ekofarmou Agrofyto. Český původ mléka deklaruje také Hollandia. Všechny zmíněné mlékárny se vedle bio produkce zabývají konvenční výrobou, pouhá bio specializace by jim neumožnila na českém trhu přežít. O dalších, které uvádím níže, nemám detailnější informace.

      Tady je pro informaci přehled českých mlékáren (z naší tiskové zprávy z loňského roku) :
      Z českých mlékáren mají v současné době certifikát na bioprodukci: Polabské mlékárny a.s., OLMA, a.s., Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o., Hollandia Karlovy Vary, a.s., EKOMILK s.r.o. a Mlékárna Polná spol. s r.o. Registrována je také Bohušovická mlékárna, a. s., dosud však s biovýrobou nezačala.
      Mezi současné hlavní dodavatele do řetězců dle počtu nabízených položek biomléčných výrobků patří: Polabské mlékárny a.s., Kozí farma Pěnčín, Hollandia Karlovy Vary, a.s., OLMA, a.s., František Pešička, Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o. a Astrom. Ze zahraničních pak Spar, AlnaturA, Molkerei Gropper a slovenská Tatranská mlékárna.

      Kateřina Čapounová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

  9. Kolik se za české BIO mléko v zahraničí platí?

    • K velmi vyčerpávající odpovědi níže Inky bych snad ještě dodala, že nadpis článku zní „Etický chov krav“ a je psán se záměrem být co nejvíce objektivní v popisu chovu skotu a zároveň se nevyhnout subjektivnímu pocitu, že bez odusnutí ekonomické stránky v hlavě až na druhou a další kolej je etický chov jakéhokoli druhu zvířete velmi náročný. Proto je čistý výkřik po ceně bez uvedení všech ostatních souvislostí v podstatě nesmyslný.

      • Ale no tak, proč tolik hysterie? 😉 Já jsem přece nepožadoval zvěřejnění nějakých smluv, ale pouhopouhou informaci jaký je rozdíl. Stačilo uvést například BIO mléko je přiblíženě třeba o 20% dražší než konvenční. Jde o představu a né o zásadní informaci do podnikatelského projektu.
        Ano, jedná se o etický chov a pokud se v uvedeném článku obecně konstatuje problém logistiky, tak nevidím důvod proč by ve stejné obecné rovině nemohla být zmíněna cena. Nehledě na to, že výkupní ceny nejsou v některých zemích žádným přísně stráženým tajemstvím, ale objevují se běžně v odborném tisku 😉

        • To je zcela jasný, já to chápu, pak je to ale třeba zohlednit v otázce :), protože to ekonomické hledisko je fakt velmi specifické. Je to pouze číslo vůči dalším číslům. Abych vysvětlila, proč není uvedena cena – první a zásadní důvod je právě etika. Cena prostě nemůže být na prvním místě. Pokud je, téměř nikdy se následně nejedná o etický chov, ale o krajinu a zvířata využívané jako výrobní prostředek. A druhá věc je, že cena se nedá tak jednoduše shrnout, je u každého závislá na jeho osobním nastavení hospodářství, vstupech a výstupech a osobním nastavení, vždy by to bylo pouze o čísle. díky a hezký den

          • Za blbě položenou otázku se omlouvám 😉 Jen malá oprava 😉 cenu více či méně stanoví vykupující a je mu vcelku jedno jaký máte náklady (viz výkupní ceny konvenčního mléka, které v minulém týdnu na severu německa poprvé klesly pod 20 centů) Ta obecná cena mě zajímala z jednoho prostého důvodu. Zajímalo mě zda je pro české sedláky snažší založit družstvo, které od nich tu surovinu někam vyveze a nebo družstvo které tu jejich surovinu zpracuje a vyveze hotový výrobek 😉 Nic víc za tím nehledejte 🙂

  10. Váš dotaz je velmi sugestivní :). Nepředpokládám, že by Vás zajímal vývoj cen na burzách zemědělských komodit. Nevím tedy, jestli to sem mohu vůbec napsat. Pokud má někdo v ČR maximum informací a zkušeností s prodejem/ vývozem biomléka do zahraničí, tak je to Družstvo ČESKÉ BIOMLÉKO. Kontakt lze snadno nalézt na netu.

    • Proč sugestivní? Paní je z organizace, která to sleduje, tak jsem myslel, že bude třeba vědět. Tak hluboce mě to zase netrápí, abych to hledal. Bral jsem to jako zajímavost, když za normální se platí něco kolem 25-30 centů, tak o kolik je BIO dražší 🙂

    • Tak jsem se nechal přesvěčit a našel jsem si Družstvo České Biomléko a po přečtení následujících řádků jsem zjistil, že nemá cenu se o to dál zajímat 😀

      „Největším odběratelem je mlékárna Gläserne Molkerei , kam se vyváží co dva dny tři cisterny biomléka, což představuje 78 tisíc litrů. Mlékárna je pracovává na bioprodukty, zejména mléko, sýry a tvarohy, které jsou uřčeny zatím pro německý trh, ale výhledově budou dostupné pro české spotřebitele.“

  11. Ano, nemá. Mylné představy některých jedinců o nekonečných konvojích cisteren s nápisem Biomléko mířících každý den k Rozvadovu se nenaplňují. Výroba biomléka je marginální záležitost a vývoz není dramatický.

    Zda paní Čapounová zná cenu, kterou čeští producenti vyjednali s německou mlékárnou a zda je případně oprávněná ji veřejně sdělovat, si vůbec netroufám odhadovat. Cena je vždy výsledkem dohody mezi odběratelem a dodavatelem a je součástí obchodní strategie. Osobně mi připadá požadovat uveřejnění takového údaje až lehce nezdvořilé, ale je to čistě můj osobní postoj a beru, že to někdo může vidět jinak.

    Jiná věc jsou oficiální ceny komodit (zprůměrňované), které jsou běžně shromažďovány, vyhodnocovány, statisticky zpracovávány a uveřejňovány (to, co se uveřejnit dá). Tedy i ceny biomléka v Německu ( producenti ostatně tvrdí, že jim jsou nabízeny stejné ceny jako německým farmářům), případně i konkrétněji v Bavorsku, kde jsou ceny ještě o něco vyšší. Ty lze bez problémů citovat, nebo raději uvedu „souřadnice“ kde hledat, každý si může pročíst co potřebuje. Nic tím nikdo neporušuje, jedná se o data aktualizovaná v periodických intervalech a veřejně přístupná úplně všem. Vzhledem k tomu, že zrovna Německo v tandemu s Francii jsou v rámci Evropy i díky své rozloze 2 největší producenti a zpracovatelé biopotravin, mají tudíž na rozdíl od ČR „hustší“ data, má tedy význam tyto data dále zpracovávat, takže je možné průběžně sledovat vývoj cen biomléka (ale i konvenčních produktů) v případě, že to někoho opravdu zajímá.

    Pokud jde o „srovnání“ ceny konvenčního a bio – „ jako zajímavost“. A teď aniž bych k tomu přistupovala jakkoliv útočně a byť by výrok byl myšlen jinak, než vyzněl …

    V případě odborné literatury, odborných časopisů, či úzce specializovaných webů, kde jsou na jednom místě uváděny grafy s křivkami vývoje cen v čase, trendy, cenová citlivost, porovnávání vlivu vnějších faktorů atp. jak u biomléka, tak u mléka konvenčního, to jistě v pořádku je.
    Co už ale osobně nepovažuji za příliš rozumné (byť je to myšleno jakkoliv v dobrém), na stránkách pro hobby výrobu s návštěvou různorodé skupiny lidí, u které zdaleka ne všichni tuší, co vůbec znamená ekologické zemědělství a jak naopak funguje konvenční, napsat srovnání ceny biomléka s cenou konvečního mléka stylem „dvě holá čísla vedle sebe“. Zdaleka ne každý dokáže údaj správně vyhodnotit. Jedná se o mléka vyrobená odlišným stylem s odlišnými vstupními náklady, byť se cena jedna od druhé může základním způsobem odvíjet. Pouze cena syrového mléka jako ukazatel ziskovosti nestačí. Vzhledem k tomu, že rozdíl cen v Německu není opticky číselně zrovna nevýznamný, obávám se, že tím lze takto bohužel v krajním případě až vyrobit neoprávněný, nesmyslný bič na ekofarmáře.

    Pokud už porovnávat číselně ziskovost bio x konvence, tak je bezpodmínečně nutné od výkupní ceny odečíst cenu vstupů (reálné náklady na výrobu) u obou kategorii a to už potom tak růžové nebude. V ekozemědělství (biomléko) jsou náklady na výrobu mnohem vyšší.

    —————————————————–
    Oficiální zdroj dat – Německo : BMELV

    Z hlediska srozumitelnosti jsou pro normální lidi mnohem příznivější italské stránky CLAL. Milovníci grafů, tabulek a statistik mhou s CLAL prožít mnoho příjemných chvil – verze v angličtině. :
    http://www.clal.it/en/?section=grafici_latte

    (biomléko = organic milk = LATTE BIO)

    Data o konvenčním mléce zde: Milk Market Observatory
    http://ec.europa.eu/agriculture/milk-market-observatory/latest-updates_en.htm

    Data v češtině – stránky SZIF (Státní zemědělský intervenční fond)

    • Neměl jsem na mysli nekonečné konvoje cisteren, ale spíš ten ekonomickej nesmysl, kdy se vyveze surovina a zpátky se se slávou nakoupí hotový výrobek 😀

  12. mám absolventskou práci na téma problémy malochovu a velkochovu skotu a vůbec nemohu nic sehnat. můžete mi něco vypsat, předem děkuji

    • Dobrý den Zdenko.

      Musím se přiznat, že mě Váš dotaz lehce konsternoval.
      I přesto – Knihovna Antonína Švehly zaměřená na problematiku zemědělství provozuje na svých stránkách jistou rubriku/ službu: „Zeptejte se knihovny“, ve které je možné vznést konkrétní dotaz týkající se zemědělství či potravinářství. Pokud by jste chtěla vědět, na co se asi tak lidi ptají = když si kliknete na „archiv dotazů“, zadáte do kolonky „Hledaný text:“ např. „chov dojnic“ nebo třeba „chov skotu“, zjistíte, že v tom zdaleka nejste sama :).

      http://www.knihovnasvehly.cz/infopult-zadani-dotazu/

    • Zdenko, zdravím vás. Nejprve jsem přemýšlela, co dotazem myslíte, chápu, že je uspěchaná doba, člověk píše z mobilu, není čas na pozdrav, na interpunkce a možná jeho dotaz nevyzní, jak by chtěl. Pokud je to tak, že jako absolvent se pohybujete v prostředí, které by vám po absolvování mělo být víceméně jasné, jen nemůžete sehnat nějaké drobnosti k tomu, co jste se naučila, samozřejmě se sem obraťte s jakýmkoli konkrétním dotazem, není vůbec problém odpovědět.

  13. Moc pěkný článek. Že je snadné získat výjimku pro odrohování je pro mě novinka a popravdě mě to dost nemile překvapilo.

  14. Marie Resslová

    4.5.2019 at 22:02 Odpovědět

    Dobrý den. Ráda bych se zeptala na váš názor ohledně jednoho postřehu, který mi nedávno vnukl jeden můj tibetský kamarád. V Tibetu chovají jačí krávy spolu s telaty na pastvě, krávy však mají návleky na vemenech, aby telata mléko nevypila. V otázce chovu jsem naprostý laik, nutnost odloučení krávy a telete mi však na mléčném průmyslu nejvíce vadí.

  15. Mám takový dotaz. Je vlastně nutné, aby kráva zabřezla každý rok? To už by neměla ani trochu mléka? Já kojím a mléko je nafurt, dokud je poptávka. Dále – čistě teoreticky, proč by se kráva nemohla oplodnit jen embryem samičího pohlaví? Nebylo by nutné zabíjet býčky.

Napsat komentář: Lucie Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.